« Previous |
11 - 14 of 14
|
Next »
Number of results to display per page
Search Results
12. Retrospektívy a perspektívy personalizovanej liečby cukrovky
- Creator:
- Tkáč, Ivan
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, historické články, and TEXT
- Subject:
- lidé, individualizovaná medicína, medicína založená na důkazech, farmakogenetika, dějiny 20. století, dějiny 21. století, diabetes mellitus--dějiny--farmakoterapie--genetika, diabetické angiopatie--prevence a kontrola, hypoglykemika--farmakologie, hemoglobin A glykosylovaný--účinky léků, and polymorfismus genetický
- Language:
- Czech, Slovak, and English
- Description:
- Pojem „personalizovaná medicína“ sa v posledných rokoch spomína čoraz častejšie v súvislosti so snahami čo najlepšie prispôsobiť medikamentóznu, ale aj režimovú liečbu potrebám a požiadavkám jednotlivých pacientov. Personalizácia antidiabetickej liečby prekonala svoj vývoj v kontexte nárastu poznatkov týkajúcich sa cukrovky. Od úrovne empirickej sa posunula na úroveň fenotypickú, ktorá umožnila rozlišovanie medzi jednotlivými typmi diabetu. V rámci diabetu 2. typu sa od 60. rokov minulého storočia aplikovala patogenetická personalizácia, ktorá vychádzala z predpokladov, že u niektorých pacientov prevažuje inzulínová rezistencia a u iných deficit sekrécie inzulínu. Bioštatistická personalizácia (medicína dôkazov) viedla k dôkazom, na základe ktorých bol metformín zaradený do odporúčaní pre liečbu diabetu 2. typu ako liek prvej voľby. Randomizované štúdie v prvom desaťročí 21. storočia síce nedokázali superioritu žiadnej z iných liečebných modalít ako prídavnej liečby k metformínu, ale viedli k individualizácii cieľov glykemickej kompenzácie. V súčasnej dobe sa personalizácia posúva na úroveň farmakogenetickú, od ktorej môžeme v najbližších rokoch očakávať individualizáciu liečby v zmysle výberu liekov prvej, druhej a tretej voľby v závislosti od panelu kľúčových génových polymorfizmov charakterizujúcich citlivosť jedinca na konkrétne antidiabetiká. V konečnom dôsledku by mala byť „liečba ušitá na mieru“ vybratá na podklade syntézy patogenetických, bioštatistických a farmakogenetických poznatkov, čo bude reflektovať transláciu výsledkov základného biomedicinískeho výskumu do klinickej praxe. Kľúčové slová: diabetes 2. typu – farmakogenetika – medicína dôkazov – patogenéza – personalizovaná liečba, In recent years, the term “personalized medicine“ has been increasingly mentioned in relation to the endeavours to tailor the pharmaceutical as well as regimen therapy to the needs and requirements of individual patients. The personalization of antidiabetic treatment has undergone a dramatic advancement in relation to the expansion of knowledge about diabetes. From the empirical it moved forward to the phenotypic level which made it possible to differentiate between individual types of diabetes. The pathogenetic personalization which began to be used within Type 2 diabetes in the 1960s, was based on the assumption that while insulin resistance predominates in some patients, others are mainly affected by insulin secretion deficit. Biostatistics-personalized medicine (evidence based medicine) gathered evidence based on which metformin was included in recommendations on the therapy for Type 2 diabetes as a first-line drug. Although randomized studies during the first decade of the 21st century did not prove superiority of any other treatment modality as an adjunctive therapy used with metformin, they brought with them individualization of the goals of glycemic control. At present, personalization is heading towards the pharmacogenetic level that will enable in the near future individualized therapy in terms of choice of first-, second- and third-line drugs depending on the panel of key gene polymorphisms which characterize sensitivity of an individual to specific antidiabetics. Finally, the “tailor-maded therapy“ should be chosen based on a synthesis of pathogenetic, biostatistic and pharmacogenetic knowledge that will reflect the translation of results of the basic biomedical research into the clinical practice. Key words: evidence based medicine – pathogenesis – personalized therapy – pharmacogenetics – type 2 diabetes, and Ivan Tkáč
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
13. Validní referenční intervaly a rozhodovací limity zcela závisí na úrovni harmonizace výsledků laboratorních testů
- Creator:
- Friedecký, Bedřich
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, úvodní články, and TEXT
- Subject:
- individualizovaná medicína, referenční hodnoty, konfidence - intervaly, klinické laboratorní techniky--normy, reprodukovatelnost výsledků, referenční standardy, multicentrické studie jako téma, metaanalýza jako téma, validační studie jako téma, and lidé
- Language:
- Czech
- Description:
- Bedřich Friedecký and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
14. Výskyt mutací genu EGFR u pacientů s NSCLC v České republice
- Creator:
- Fiala, Ondřej, Šatánková, Monika, Kultan, Juraj, Pešek, Miloš, Skřičková, Jana, Kolek, Vítězslav, Fínek, Jindřich, Zbožínková, Zuzana, and Bortlíček, Zbyněk
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, multicentrické studie, and TEXT
- Subject:
- dospělí, lidé, lidé středního věku, mužské pohlaví, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, retrospektivní studie, receptor epidermálního růstového faktoru--antagonisté a inhibitory--genetika--terapeutické užití, geny erbB-1--genetika, mutace--genetika, exony, nemalobuněčný plicní karcinom--farmakoterapie--genetika, nádory plic--farmakoterapie--genetika, věkové rozložení, distribuce podle pohlaví, kouření, cílená molekulární terapie, mutační analýza DNA, individualizovaná medicína, antitumorózní látky--terapeutické užití, inhibitory proteinkinázy--terapeutické užití, chinazoliny--terapeutické užití, erlotinib, and genitinib
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Úvod: Nízkomolekulární inhibitory tyrozinkináz receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR) představují moderní, účinné preparáty užívané k léčbě pacientů s pokročilým nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC). Aktivační mutace genu EGFR predikují dobrý efekt léčby EGFR tyrozinkinázovými inhibitory. Cílem této studie bylo zmapování výskytu mutací genu EGFR u pacientů s NSCLC v České republice. Metodika: Celkem 486 pacientů s pokročilým stadiem NSCLC (stadium IIIB a IV) neskvamózního histologického typu bylo vyšetřeno na přítomnost mutace genu EGFR na třech pneumoonkologických pracovištích. Porovnání zastoupení EGFR mutace dle pohlaví, věku a kouření bylo provedeno pomocí Fisherova-exaktního testu. Výsledky: Mutace genu EGFR byla prokázána u 74 (15,2 %) pacientů. Mutace byly prokázány u 25 (8,8 %) mužů vs. u 49 (24,3 %) žen (p < 0,001), u 12 (6,7 %) kuřáků vs. u 20 (11,2 %) exkuřáků vs. u 38 (37,3 %) nekuřáků (p < 0,001) a u 32 (15,7 %) pacientů do 65 let věku vs. u 42 (14,9 %) pacientů nad 65 let věku (p = 0,898). Závěr: Mutace genu EGFR byly prokázány u 15,2 % vyšetřených pacientů, nejčastěji u žen a nekuřáků. Dosažené výsledky jsou dobře srovnatelné s doposud publikovanými daty., Introduction: Low-molecular-weight tyrosine kinase inhibitors for epidermal growth factor receptor (EGFR) are modern, effective agents used to treat patients with advanced non-small-cell lung carcinoma (NSCLC). Activating EGFR gene mutations predict a good effect of treatment with EGFR tyrosine kinase inhibitors. The goal of this study was to map the occurrence of EGFR gene mutations in patients with NSCLC in the Czech Republic. Methods: A total of 486 patients with advanced stage of NSCLC (stage IIIB and IV) of nonsquamous histological type were investigated for the presence of EGFR gene mutations at three pneumo-oncology centres. A comparison of distribution of the EGFR mutation according to sex, age, and smoking status was performed by means of Fisher's exact test. Results: EGFR gene mutation was demonstrated in 74 (15.2%) patients. Mutations were shown in 25 (8.8%) men vs. 49 (24.3%) women (p < 0.001), in 12 (6.7%) smokers vs. 20 (11.2%) ex-smokers vs. 38 (37.3%) non-smokers (p < 0.001), and in 32 (15.7%) patients under 65 years of age vs. 42 (14.9%) patients over 65 years of age (p = 0.898). Conclusion: EGFR gene mutations were shown in 15.2% of the patients examined, most commonly in female patients and non-smokers. The results obtained are well comparable with the data published to date., Ondřej Fiala, Monika Šatánková, Juraj Kultan, Miloš Pešek, Jana Skřičková, Vítězslav Kolek, Jindřich Fínek, Zuzana Zbožínková, Zbyněk Bortlíček, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public