Detekce karcinomu ledviny v nižším stadiu (tzv. downstaging) a větší zkušenosti s technikou nefron šetřící operace přispěly k širšímu využití tohoto výkonu a rozšíření jeho indikace pro léčbu větších tumorů kůry ledvinné a anatomicky obtížně dosažitelných tumorů. Dlouhodobé údaje prokazují, že parciální resekce ledviny dosahuje srovnatelných onkologických výsledků jako radikální nefrektomie. Parciální resekce ledviny však umožňuje lépe zachovat funkci ledviny a je spojena s menším rizikem chronického postižení ledvin. V uplynulých letech jsme zaznamenali vzestup minimálně invazivních operačních technik, jako jsou laparoskopická a roboticky asistovaná operace. Podle nashromážděných údajů dosahují tyto techniky spolehlivých onkologických a funkčních výsledků i výsledků v doméně morbidity., The downstage migration of kidney cancer and the gained expertise in surgical techniquehave contributed to a wider utilization of nephron sparing surgery and an expansion of its indications to include renal cortical tumors of larger size and in difficult anatomical locations. Long-term data have shown that partial nephrectomy provide comparable oncological outcomes as radical nephrectomy. Partial nephrectomy however, is associated with better renal function preservation and lower risk of chronic kidney disease. In recent years the application of minimally invasive surgical techniques such as laparoscopy and robotic assistance is on the rise. The accumulated data shows sound oncological, functional and morbidity outcomes with these new technologies., and Vilaseca A., Nguyen D. P., Ganau Ituren A., Pérez-Seoane Ballester H., Corradi R. B., Touijer K. A.
Cíle: Pseudoaneurysma intrarenálních arterií (RAP) může představovat život ohrožující komplikaci, k níž může dojít po parciální resekci ledviny. Autoři hodnotí incidenci RAP, u něhož zatím nedošlo k ruptuře (detekováno pomocí trojrozměrné CT angiografie – CTA), časně po minimálně invazivní parciální resekci ledviny (včetně laparoskopické a robotické operace). Dále hodnotí možnost využití nefrometrického skóre při predikci vzniku RAP. Metody: V období od února 2012 do listopadu 2013 podstoupilo 101 pacientů s renálními tumory minimálně invazivní parciální resekci ledviny. Tři až čtyři dny po operaci byla provedena CTA a radiologové (zaslepeně) diagnostikovali RAP. Pomocí logistického regresního modelu analyzovali autoři faktory, které mohou potenciálně ovlivňovat vznik RAP. Výsledky: Míra incidence RAP časně po minimálně invazivní parciální resekci (MIPR) byla nečekaně vysoká – 21,7 % (detekováno pomocí CTA). U pacientů s RAP byl přítomen signifikantně větší tumor (p = 0,02) a významně vyšší skóre parametru N indikující blízkost tumoru k renálnímu sinu (p = 0,01) než u pacientů, u nichž nedošlo ke vzniku RAP. Multivariátní analýza však prokázala, že ani celkové nefrometrické skóre ani hodnota jednotlivých komponent neměly významný vliv na vznik RAP. Velikost tumoru představovala jediný významný nezávislý prediktor vzniku RAP po minimálně invazivní resekci ledviny. Závěr: Parametr N nefrometrického skóre představuje významný prediktor vzniku RAP podle univariátní analýzy, nikoli však podle multivariátní analýzy. Komponentu N nefrometrického skóre tedy lze považovat za jeden z faktorů užitečných pro predikci vzniku RAP., Objectives: Renal artery pseudoaneurysm (RAP) can be a life threatening complication after partial nephrectomy. We investigated the incidence of unruptured RAP detected by 3-dimensional computed tomography arteriography (CTA) in the early period after minimally invasive partial nephrectomy (MIPN), including laparoscopic and robotic partial nephrectomy. We also examined the usefulness of nephrometry scoring system to predict the occurrence of RAP. Methods: From February 2012 to November 2013, 101 patients underwent MIPN for renal masses. CTA was performed 3–4 days after surgery, and the radiologists made a diagnosis of RAP in the blinded manner. The factors influencing the occurrence of RAP were analyzed with the logistic regression model. Results: The incidence of RAP was unexpectedly high at 21.7% when detected by CTA in the early period after MIPN. The RAP group showed a significantly larger tumor size (p = 0.02) and a significantly higher N component score (p = 0.01) compared to the No-RAP group. However, Neither the sum of nephrometry score nor each component showed significant influence on the occurrence of RAP according to the multivariate analysis. Tumor size was the only significant independent factor to predict the occurrence of RAP after MIPN. Conclusions: The N component of the nephrometry scoring system is a significant predictor for RAP by the univariate analysis, but not by the multivariate analysis. The N component of the nephrometry scoring system may be referred to as one of the factors predicting the occurrence RAP., and Kondo T., Omae K., Takagi T., Morita S., Hashimoto Y., Kobayashi H., Iizuka J., Yoshida K., Tanabe K.