Cílem článku je nové metodické uchopení výzdoby LBK z neolitické lokality v Bylanech u Kutné Hory. Dosavadní interpretace vývoje sídliště je založena na dataci keramického materiálu a trendech vývoje nekeramických artefaktů z tzv. stavebních komplexů. Jedná se o empiricky definované chronologicko-prostorové jednotky, jejichž jádrem je dům. Výchozí otázkou je, zda se jakkoliv změní stávající model sídliště, pokud dojde k dekonstrukci stavebních komplexů. Na základě kvantitativní analýzy stylu keramické výzdoby provedené v úrovni jednotlivých archeologických objektů bylo definováno několik skupin stylu lineární výzdoby. Význam těchto skupin byl validován prostřednictvím prostorové evidence jejich výskytu. Výsledky analýzy umožňují konfrontovat stávající teoretický model neolitických sídlišť s jinou alternativou. and The aim of the article is an innovative methodological understanding of LBK pottery decoration from the site of Bylany, Central Bohemia. The existing interpretation of the settlement development is based on pottery dating and the evolution of non-ceramic artifacts from the so-called “house complexes”. These are empirically defined spatio-temporal units with the house in their centre. The initial question is whether the existing model of the settlement will change in any way if these complexes are deconstructed. Several groups of linear decoration style were defined through quantitative analysis of pottery decoration style performed at the level of individual archaeological features. The meaning of these groups was validated through analysis of their spatial occurrence. The results of the analysis allowed comparison of the existing theoretical model of Neolithic settlements with an alternative.
This paper discusses the pottery finds from the 2003–2005 excavation of the settlement at Pellendorf/Gaweinstal in the central eastern area of the Weinviertel district in Lower Austria. The early medieval settlement was occupied from the 7th to the 10th centuries. The pottery finds from the 9th/10th century are characterised by shapes typical of the Mikulčice and Blučina pottery groups and of the March pottery in southern Moravia, and thus revealing intensive contact to the Great Moravian centres on the River March in that period. The paper also mentions further sites with the same pottery in northern Lower Austria, which, taken as a whole, indicate that in the 9th century the area was culturally, economically, and thus presumably also politically, closely connected to the Moravian Empire. and Výzkum sídlištní lokality Pellendorf/Gaweinstal ležící ve středu východní části oblasti Weinviertel (Dolní Rakousko) poskytl v letech 2003–2005 keramický materiál, který je diskutován v předložené studii. Sídliště bylo využíváno od 7. do 10. století. Keramika z přelomu 9. a 10. stol. se vyznačuje tvary a výzdobou, jež jsou typické pro soudobá velkomoravská centra na řece Moravě. Pozornost je věnována také dalším lokalitám v severní části Dolního Rakouska, z nichž pocházejí keramické nálezy obdobného charakteru. V celkovém pohledu tento nálezový inventář svědčí o úzkém kulturním, ekonomickém, a patrně i politickém propojení příslušných oblastí Dolního Rakouska s Velkou Moravou v 9. století.