Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit výskyt akutního krvácení do horní části zažívacího traktu u nemocných po koronarografii a jeho možné zdroje. Soubor nemocných a metodika: Autoři retrospektivně hodnotili výskyt akutního krvácení do horní části zažívacího traktu u 5 955 osob (3 684 mužů, 2 271 žen) po dobu hospitalizace pro koronarografii a výskyt potenciálních zdrojů krvácení v horní části zažívacího traktu u části nekrvácejících. Výsledky: Ke krvácení do zažívacího traktu došlo u 9 osob, průměrně za 3,4 ? 3,6 dne od výkonu (medián 1,0 dne) s 33% mortalitou. Ve 4 případech (44 %) byl nalezen vřed bulbu duodena nebo bulbitida, 1krát ezofagitida (11 %), 1krát varixy jícnu, 1krát karcinom žaludku a ve 2 případech nebylo možno zdroj zjistit. Osoby s krvácením byly významně starší než nekrvácející (73,6 ? 4,4 roku vs 65,8 ? 10,6 roku, p < 0,001). Léčba klopidogrelem nebo abciximabem nebyla spojena s vyšším výskytem krvácení (p > 0,05). U 42 osob bez krvácení byla gastroskopicky nalezena patologie: ezofagitida (31 %), afty a vředy žaludku (36 %), vředy duodena (21 %), polypy žaludku (12 %), varixy jícnu (2 %). Afty, vředy žaludku i duodena byly významně častější u osob užívajících pravidelně kyselinu acetylsalicylovou (p < 0,025). Závěr: Krvácení do horní části zažívacího traktu není u osob v krátkém odstupu po koronarografii časté, má však vysokou mortalitu. Nejčastějším zdrojem časného krvácení jsou peptické léze gastroduodena vzniklé nejspíše v důsledku předchozí léčby kyselinou acetylsalicylovou., Vladimír Kojecký, Z. Coufal, and Lit. 21