Článek shrnuje různé teoretické úvahy i empirické pokusy o dosažení laserové akce na mezipásových elektronových přechodech v polovodičích s nepřímým zakázaným pásem (germanium a křemík), počínaje zrodem "laserové epochy" na začátku šedesátých let minulého století. Zatímco v germaniu bylo laserování za pokojové teploty a při elektrickém čerpání nedávno konečně experimentálně demonstrováno, v křemíku zůstává tento cíl stále ještě iluzorní. Pro tento případ článek zdůrazňuje nutnost použít poněkud jiný přístup než u germania. V tomto smyslu jsou diskutovány nejnovější výsledky získané s použitím luminiscenčních křemíkových kvantových teček (nanokrystalů)., Various theoretical, as well as empirical considerations, about how to achieve lasing between the conduction and valence bands in indirect band gap semiconductors (germanium and silicon) are reviewed, starting from the dawn of the laser epoch in the beginning of the sixties. Whilst room-temperature lasing under electrical pumping has recently been achieved for Ge, this objective for Si still remains illusory. The necessity of applying a slightly different approach in Si as opposed to Ge is stressed. Recent advances in the field are discussed, based in particular, on light-emitting Si quantum dots., Ivan Pelant, Kateřina Kůsová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Nedávno byly publikovány první výsledky dosažené pomoci metody využívající pro účely zobrazovací hmotové spektrometrie ablaci zkoumaného materiálu submikronovým svazkem extrémního ultrafialového (XUV) laseru s kapilárním výbojem., Recently, significant advantages have been demonstrated using a compact capillary discharge extreme ultraviolet (XUV) with a wavelength of 46.9 nm for mass spectrometry applications. 26.4 eV energy photons provide efficient single photon ionisation while preserving the structure of molecules and clusters. A radiation absorption depth of tens of nanometres coupled with focusing of the laser beam to -100 nm results in the ablation of atto-litre scale craters, which in turn enables high resolution mass spectral imaging of solid samples. First results obtained with this new mass spectrometry imaging method, developed and implemented at he NSF Engineering Research Center for Extreme Ultraviolet Science and Technology in Fort Collins (CO, USA), are summarised in this brief review., Tomáš Burian, Ilya Kuznetsov, Libor Juha, Jorge J. Rocca, Carmen S. Menoni., and Obsahuje seznam literatury
Although origins of holography fall to a period more then sixty years ago, its boom started after more than further ten years when the laser was used as a coherent light source. in this article, causes of the boom are summarized and its particular aspects are analyzed in details. only simple mathematical means and illustrative images are presented., Počátky holografie sice spadají do období před více než šedesáti lety, ale svého rozmachu se tato metoda dočkala až po více než dalších deseti letech, poté, co byl využit těsně předtím vynalezený laser jako koherentní světelný zdroj. Ve stati jsou shrnuty příčiny tohoto rozmachu a podrobněji rozebrány jddnotlivé aspekty. Jsou použity pouze jednoduché matematické prostředky a názorné představy (např. co se týče koherence světla)., Miroslav Miler., and Obsahuje bibliografii
Před sto lety usoudil Max von Laue, že krystaly, coby soustavy atomů, molekul či iontů periodicky uspořádaných s typicky ångströmovými (1 Å = 0,1 nm = 10(-10)m) rozestupy, mohou sloužit jako difrakční mřížky pro záření s ångströmovou vlnovou délkou, jemuž na počest jeho objevitele, Wilhelma Conrada Röntgena, říkáme záření rentgenové. Ideálním nástrojem pro sledování krystalové mřížky a její dynamiky by byl rentgenový laser. Jeho realizace je však z mnoha důvodů tak obtížná, že jsme jejími svědky až nyní, sto let po Laueho objevu., Tomáš Burian, Věra Hájková, Libor Juha., and Obsahuje bibliografii
The history of semiconductor injection lasers is briefly outlined and the need for lasers integrated on Si chips is explained. Several approaches to overcome inadequate properties of silicon are followed; including (i) silicon nanocrystals and other lowdimensional structures (ii) Si Raman laser, (iii) rare-earth doped Si, and (iv) non-silicon-material lasers integrated to Si chips. Finally, the recent germanium laser is described., Jan Valenta., and Obsahuje bibliografii
ELI Beamlines je evrioské výzkumné centrum s nejintenzivnějším laserovým systémem na světě. Díky ultrakrátkým laserovým pulzům, trvajícím jen několik fotosekund a výkonům až 10 PW by mohlo toto badatelské centrum přinést nové techniky a nástroje pro základní výzkum v oblastech lékařského zobrazování, diagnostiky, radioterapie či rentgenové optiky. Při příležitosti 60. výročí objevu laseru jsme se na podrobosti týkající se vzniku a plánovaného výzkumu v ELI zeptali profesora Jana Řídkého, jenž stál spolu se svými kolegy přímo u jeho zrodu. and Jan Řídký, Jana Žďárská.
The article provides a brief historical review of the origin and development of the optical quantum generator as well as its primary applications in the former Czechoslovakia. After the first Czechoslovak lasers, the paper describes progress in the field of coherent light source use for holographic puposes. The tendency to search the optimus holographic interferometry schemes aimed to surface deformation measurements in experimental mechanics is outlined. Topics such as image plane holography, pused ruby laser holography, ESPI and dual-channel speckle interferometry, hybrid experimental-numerical stress state determination but also problems solution for engineering practice are discussed in the article., Milan Držík., and Obsahuje bibliografii
V tomto příspěvku popíšeme vznik kvantové teorie koherence a její další aplikace v kvantové optice v souvislosti s objevem laseru., In this contribution we describe the origin of quantum theory of coherence and its subsequent applications in quantum optics in relation to discovery of the laser., Jan Peřina., and Obsahuje bibliografii
Tento článek představuje stručný vhled do současného stavu dostupných laserových systémů, které v rámci centra HiLASE slouží ke studiu základních i pokročilých aspektů interakce laserového záření s látkou. Výzkum v této oblasti je organizován především v rámci projektu BIATRI ("Pokročilá tvorba funkčních materiálů: Od mono- k BI A TRI-chromatické excitaci s tvarovanými laserovými impulzy") [1]., This article presents a brief introduction to, and the current state of, available laser systems for the study of both fundamental and advanced aspects of laser-matter interaction. The planned research work is mainly organized under the framework of project BIATRI (“Advanced designing of functional materials: From mono- to BI- And TRI-chromatic excitation with tailored laser pulses”). The strategic aim of BIATRI is to explore novel pathways of matter evolution, for designing materials with new unique properties and to find specific conditions for the most efficient coupling of laser light with matter. A key role in BIATRI work packages is hot plasma effects, which create extreme heating conditions, and which are difficult to reach by other means. This can be achieved by finding specific conditions with programmed coupling of laser light with matter. It is planned to use both mono-chromatic light with specific focusing conditions and combinations of two or three laser beams with different wavelengths. The first pulse will generate a free carrier population within the irradiated material enabling the efficient absorption of photons from a second or/and third pulse. Planned research work is also supplementary by the large-scale project HiLASE CoE, providing synergy for the whole scope of lab research work., Nathan Goodfriend, Juraj Sládek, Miroslava Flimelová, Wladimir Marine, Inam Mirza, Nadezhda M. Bulgakova., and Obsahuje bibliografické odkazy
V České republice vzniká první evropská laserová výzkumná infrastruktura určená pro výzkum a aplikační projekty v oblasti interakce světla s hmotou. Očekávají se od ní průlomové objevy v materiálech, nanotechnologiích, lékařství, zobrazování a diagnostice, optice, ale i nové technologie využitelné v průmyslu. Jak je u podobných zařízení běžné, stane se též atraktivním místem pro výchovu doktorandů, vědců a inženýrů. S laserovými centry ELI Beamlines a HiLASE i s rozvojovým potenciálem „vědeckého trojměstí“ na jižním okraji Prahy se 26. února 2015 seznámili ministr financí Andrej Babiš a vládní zmocněnkyně pro udržitelnost výzkumných center MŠMT Eva Kislingerová. and Marina Hužvárová.