Článek seznamuje se současnými postupy pro ovlivnění bolestivých kostních metastáz u karcinomu prsu. Autoři se v rámci této problematiky zaměřují především na léčebné využití ionizujícího záření. To je aplikováno většinou technikou zevní radioterapie nebo systémovou intravenózní aplikací osteotropních terapeutických radiofarmak, která se váží do lemu zvýšené osteoblastické aktivity okolo metastáz. Cílem těchto postupů je redukce bolesti, snížení potřeby analgetické medikace a zlepšení kvality života., The aim of this article is to present possibilities of treatment for painful bone metastases in patients with disseminated breast cancer. One possibility of reducing or relieving bone metastases pain is to administer of the radiotherapy at the site of metastases. The current medicine uses two ways of radiotherapy administration at the site of metastases: external-beam irradiation or intravenous administration of boneseeking therapeutic radiopharmaceuticals. The purpose of the pain treatment is the pain reduction and improvement of quality of life., Jiří Doležal, Milan Vošmik, Jiří Petera, Jaroslav Vižďa, and Lit.: 23
Léčba chronické myeloidní leukemie (CML) se během posledního desetiletí zásadně změnila. Imatinib se stal standardním lékem první volby pro nemocné v chronické fázi CML. Dříve preferovaná alogenní transplantace krvetvorných buněk se odkládá do dalších linií léčby, přestože je to zatím jediná potenciálně kurativní metoda pro CML. Inhibitory tyrozinkináz 2. generace dasatinib a nilotinib, rozvoj molekulárního monitorování reziduální leukemie a identifikace řady mutací BCR-ABLl s různou senzitivitou k inhibitorům tyrozinkináz umožňují léčbu „šít na míru“. V článku je uveden přehled současných doporučení pro léčbu CML., In the past decade the management strategies of patients with chronic myeloid leukemia have been completely changed. Imatinib became the standard front-line therapy in patients with newly diagnosed chronic-phase CML. Allogeneic stem cell transplantation in CML patients is increasingly deferred despite its curative potential. Second generation tyrosine kinase inhibitors dasatinib and nilotinib together with the improved molecular monitoring of residual leukemia and the identification of BCR-ABL1 mutations with wide spectrum of sensitivity to tyrosine kinase inhibitors make possible the tailoring of CML treatment. Current recommendations for the management of CML are reviewed., Jaroslava Voglová, and Lit.: 25
Lymfomy jsou čtvrtým nejčastějším nádorovým onemocněním diagnostikovaným během těhotenství s incidencí 1:6 000 těhotenství. Počet případů přibývá s pokračujícím trendem plánování rodičovství v pozdějším věku matky. Chemoterapie a radioterapie podávaná během prvního trimestru těhotenství je spojena s vyšším rizikem vzniku kongenitálních malformací. Ve většině případů je proto doporučováno umělé přerušení těhotenství a léčbu zahájit podle standardních protokolů. U nízce rizikových pacientek je možné s léčbou vyčkat až do ukončení embryogeneze v prvním trimestru a pacientky po tuto dobu pouze observovat. Ve druhém a třetím trimestru je možné léčit pacientky s lymfomem kombinovanou chemoterapií bez zvýšeného rizika pro plod., Lymphoma is the fourth most frequent malignancy diagnosed during pregnancy, occuring in approximately 1:6 000 of deliveries. Its occurence may increase due to the current trend to postpone pregnancy until later in life. Chemotherapy and radiotherapy during the first trimester are associated with increased risk of congenital malformations. In the vast majority of cases, when lymphoma is diagnosed during the first trimester, treatment with a standard chemotherapy regimen, following pregnancy termination should be recommended. In the rare patients at low risk, therapy can be delayed until the end of the first trimester and of embryogenesis while keeping the patients under close observation. When lymphoma is diagnosed during the second and third trimesters, evidence exists suggesting that full-dose chemotherapy can be administered safely without apparent increased risk of severe fetal outcome., Lenka Šmardová, Martin Huser, Zdeněk Král, Igor Crha, and Lit.: 12
Článek se zabývá možnostmi terapie gastrointestinálního stromálního nádoru – jednoho z prvních solidních nádorů, u kterého byla chemická a radiační léčba zcela vytlačena cílenou biologickou léčbou. Primární „target“ léčbou u pokročilého inoperabilního gastrointestinálního stromálního nádoru představuje imatinib mesylát. Kromě přehledu klinických studií a léčebných výsledků odpovídá i na kontroverzní otázky – iniciální dávka imatinibu, prediktivní faktory, které možná povedou ke standardní primární eskalaci dávky, dále otázka pokračování v léčbě i po dosažení kompletní remise. Článek také poukazuje na další možnosti pokračování v biologické cílené terapii i po selhání imatinibu – užití sunitinibu, nilotinibu, mTOR., The article deals with possibilities of gastrointestinal stromal tumour therapy – one of the first solid tumour, whose chemical and radiation treatment was completely displaced by biologic treatment. Imatinib mesylát represents primary target treatment of progressed inoperable gastrointestinal stromal tumour. Except overview of clinical studies and treatment results the article responses to controversial questions – initial imatinib dosage, predictive factors, which cal lead to standards primary dosage escalation, question of treatment continuation after complete remission. The article also refers to others possibilities continuation in biological target therapy even after imatinib failure – use of sunitinib, nilotinib, mTOR perspective IPI-504., Zdeněk Linke, Jana Prausová, and Lit.: 27
U stadia IB–IIA dochází k recidivě cervikálního karcinomu v 10 až 20 %, u stadia IIB–IVA již v 50 až 70 %. Po vyčerpání možností kurativní léčby chirurgické nebo radiační je prognóza špatná. Pouze 15 až 20 % pacientek s recidivou nemoci dosahuje přežití v délce jednoho roku. Hlavním cílem léčby je paliace. Recidivy nemoci, které nejsou vhodné k lokálnímu chirurgickému výkonu nebo ozáření, je možné léčit paliativní chemoterapií. Nízká léčebná odpověď a krátké celkové přežití pacientek jsou zklamáním. Stále zůstává potřeba nových léků a dalšího výzkumu zaměřeného na terapii cervikálního karcinomu. Do budoucích studií je nezbytné zapracovat biologickou léčbu v kombinaci s chemoterapii., The recurrence rate of cervical cancer is between 10–20 % for FIGO stages IB–IIA and 50–70 % for FIGO stages IIB–IVA. When cervical cancer is beyond curative treatment by surgery or radiotherapy, the prognosis is poor. The patiens with recurrent cervical cancer have 1 year – survival rate between 15–20 %. Palliation therapy is the primary objective. Recurrent lesions not amenable to radical local exscision or regional radiation are treated with paliative chemotherapy. Low response and short overall survival are disappointing. The need for novel agents and further research focused on the management of recurrent cervical cancer remains. For future trials it is necessary to incorporate biological agents to chemotherapy., Josef Chovanec, Zuzana Dostálová, Petr Novák, Helena Kolářová, and Lit.: 19
Autoři popisují organizaci a činnost lékařské posudkové služby, která se v současné době nachází ve stavu znovusjednocování prvoinstanční lékařské posudkové služby. Prezentují výsledky dotazníkového šetření MPSV ?Názory lékařů a veřejnosti na činnost lékařské posudkové služby?. Cílem výzkumu bylo na základě zjištěných názorů posudkových lékařů, odborné lékařské veřejnosti a laiků na činnost lékařské posudkové služby přijmout opatření ke zlepšení její činnosti, a podpořit tak i její personální stabilizaci. Za nejdůležitější zjištění považují potřebu provázanosti oboru posudkové lékařství na některý blízký "klinický" obor medicíny., Authors describe the organization and operation of the assessement service, which is now being reunited as an assessment service of the Labour Office and assessment service of the Czech Social Security Administration. They present results of MoLSA survey called ? Doctors and Public?s opinion on the Medical Assessment Service operation?. The aim of the research (based on the assessment doctors?, medical experts? and laics? opinion on the operation of the assessment service) was to implement the measures to improve its operation and thus to support its personnel stabilization. The most important fact found is the necessity to join the assessment service closer to some related "clinical medical field"., L. Čeledová, R. Čevela, and Lit.: 5
Lidské papillomaviry (HPV = Human Papillomavirus) jsou tkáňově specifické DNA viry. Dle dostupné literatury byly v současné době prokázány onkogenní vlivy HPV v oblastech genitálního, respiračního a gastrointestinálního traktu. Různé typy HPV vyvolávají bradavičnaté výrůstky (condylomata accuminata) ve všech výše popsaných oblastech. V oblasti dýchacího traktu vedou ke vzniku rekurentní respiratorní papillomatózy. HPV způsobují dysplazie děložního hrdla, vulvární a vaginální dysplazie, dysplazie penisu a anu. Vysoce onkogenní HPV typy se podílí cca v 99–100 % na vzniku karcinomu děložního hrdla, v 85–90 % na karcinomu anu, v 60 % na karcinomech pochvy, v 50 % na karcinomech vulvy a penisu, ve 20 % na karcinomech orofaryngu a cca ve 2 % na karcinomech dutiny ústní., Human Papillomaviruses (HPV) are tissue specific DNA viruses. The oncogenic HPV influence has been approved in genital and respiratory regions and gastrointestinal tract in recent literature. Different types of HPV cause warts (condyloma acuminata) in the areas mentioned above. They give rise to the reccurent respiratory papillomatosis in the respiratory tract. HPV induce precanceroses of the uterine cervix, vulvar and vaginal precanceroses, penile and anal precanceroses. High risk oncogenic types of HPV share of genesis in about 99–100 % of carcinoma of the uterine cervix, in 85–90 % of anal carcinoma, in 60 % of vaginal carcinoma, in 50 % of vulvar and penile carcinoma, in 20 % of oropharyngeal carcinoma and in 2 % of oral carcinoma., Lucie Mouková, Richard Feranec, and Lit.: 19
Maligní melanom je zhoubný kožní nádor s potenciálem metastazovat. Jeho incidence narůstá. V etiopatogenezi se uplatňují především genetické dispozice a vliv slunečního záření. Rozeznáváme 4 základní klinické varianty maligního melanomu: lentigo maligna melanoma, povrchně se šířící melanom, nodulární melanom a akrolentiginózní melanom. Melanom může metastazovat do kůže, podkoží, lymfatických uzlin nebo hematogenně do kteréhokoliv vnitřního orgánu. Prognóza tenkých melanomů je dobrá, chirurgická excize představuje často vyléčení pacienta. Naproti tomu prognóza tlustých a metastazujících melanomů je velice nepříznivá. V boji s melanomem jsou důležitá především preventivní opatření, vyhledávání rizikových pacientů, přesná diagnostika, odpovídající chirurgická léčba a dispenzarizace pacientů., Malignant melanoma is a malignant skin tumor with the tendency to metastasize. The incidence of melanoma increases. The genetic predisposition and UV radiation are the most important factors in the etiopathogenesis of melanoma. We distinguish 4 clinical subtypes of melanoma: lentigo maligna melanoma, superficial spreading melanoma, nodular melanoma and acrolentiginous melanoma. Malignant melanoma can metastasize into the skin, subcutis, lymph nodes or other visceral organs. The prognosis of thin melanomas is good in contrast to that of thick melanomas and melanomas with metastases. The preventive campaigns, screening of high-risk patients, accurate diagnostics, surgical therapy and follow-up of patients with melanoma are of major importance., Tomáš Fikrle, Karel Pizinger, and Lit.: 17
Meduloblastom je embryonální neuroektodermální nádor mozečku, je nejčastějším maligním nádorem centrálního nervového systému v dětském věku. Ročně onemocní meduloblastomem v České republice přibližně 10 až 12 dětí. Současná léčba kombinuje chirurgickou resekci, radioterapii a chemoterapii. Významný pokrok v léčebných výsledcích byl dosažen zlepšením neurochirurgických technik, optimalizací dávek radioterapie a zavedením kombinované adjuvantní chemoterapie. Intenzita léčby se odvíjí od věku dítěte, rozsahu chirurgické resekce a přítomnosti metastáz. Současná léčebná schémata dosahují 5letého bezpříznakového přežití v 70–81 % u pacientů standardního rizika a 30–70 % u pacientů vysokého rizika. Porozumění nádorové biologii meduloblastomu umožní definovat terče pro cílenou biologickou léčbu i blíže určit riziko konkrétního onemocnění. Stálou výzvou zůstává minimalizace pozdní toxicity léčby., Medulloblastoma, an embryonal neuroectodermal tumor of the cerebellum, is the most common form of malignant brain tumor of childhood. 10–12 new cases occur in the Czech Republic each year. Current treatment, which combines modern techniques of neurosurgical resection and radiotherapy, and adjuvant chemotherapy, has improved survival substantially. The intensity of multimodal therapy is based on clinical criteria of age, metastatic disease and the extent of surgical resection. Nevertheless, 19–30 % of average risk and 30–70 % of high risk patients experience relapses within 5 years from initial presentation. Identification of biological prognostic markers and cellular targets will result in risk-adapted treatment, which is crucial for improving cure rates and reducing long-term sequelae., Karel Zitterbart, Zdeněk Pavelka, Jana Zitterbartová, and Lit.: 20
Stanovení FreeLite Chains (FLC) nachází v klinické praxi stále širší uplatnění. Stává se vedle elektroforézy bílkovin séra a imunofixační elektroforézy součástí diagnostiky, prognostiky a monitorování terapie u monoklonálních gamapatií. Vlastní stanovení FLC má však zatím četná metodická úskalí a je snaha o jejich postupné odstranění. Touto snahou byly také vedeny Česká myelomová skupina a Česká společnost klinické biochemie, když organizovaly studii, při které šest laboratoří center léčby mnohočetného myelomu v České republice současně vyšetřilo 12 vzorků sér od nemocných monoklonálními gamapatiemi na stanovení FLC. Z této studie vyplývají tyto závěry: jednotlivé laboratoře sjednotí ředění sér podle pokynů výrobce, index kappa/lambda je stanovitelný s menší přesností, proto je doporučeno používat ve větší míře hodnot koncentrací FLC. Do kontrolního cyklu SEKK (www.sekk.cz) Gamapatie je od počátku roku 2010 pravidelně zařazováno stanovení FLC., Free monoclonal immunoglobulin light chains (FLC) quantification is recommended for diagnosis assessment and monitoring therapy for patients with monoclonal gammopathy. But there are numerous uncertainties regarding the detection, interpretation and FLC quantification. Our interlaboratory study showed that kappa/lambda ratio is strongly influenced by measurement errors and therefore we recommended the preferential use of FLC concentration values. Unified protocols are needed to minimise interlaboratory variability introduced by manual dilution or volume augmentation of clinical sample., Vávrová J., Tichý M., Friedecký B., Maisnar V., Hájek R., Čermáková Z., Dastych M., Gottwaldová J., Kučera P., Krotká J., Racek J., Ženková J., Schneiderka P., Lochman P., Büchler T., Zima T., Benáková H., Spáčilová J., Palička V., and Lit.: 14