Judikatura ESLP v oblasti problematiky translidí významným způsobem ovlivňuje právní diskurs v jednotlivých státech, přičemž v oblasti práv translidí se zdá, že se vyvíjí směrem k inovativnímu, otevřenějšímu přístupu k translidem. Tento přístup lze vypozorovat na základě rozšiřující interpretace zejména článku 8 a článku 12 Evropské úmluvy o lidských právech. V oblasti výkladu článku 8 ESLP se posunul od vysoce restriktivního přístupu, kdy ponechával národní zákonnou úpravu v dikci jednotlivých států, přes relativně neutrální přístup, který interpretoval negativní ochranu soukromého života, až přes extenzivní přístup, jenž naopak otevíral přístup k aktivnímu chápání soukromého života jako vyjádření autonomie a umožnění seberealizace každého člověka. Podobně v oblasti výkladu článku 12 týkajícího se rodinného života se judikatura ESLP výrazně posunula, když od zastávaného názoru, že práva uzavřít manželství a založit rodinu mohou mít pouze osoby opačného pohlaví určeného na základě biologických kritérií, se posunula k otevřenějšímu, pojetí ochrany tohoto práva, podle něhož se práva uzavřít manželství mohou stěžovatelé domáhat i v případech, kdy nehodlají či nemohou založit rodinu. Došlo tak k oddělení jednoty práva na uzavření manželství a práva na rodinu., ECHR case law on the issue of transgender significantly affects legal discourse in each country, and the rights of transsexuals seems to be moving towards innovative, open attitude towards transsexuals. This approach can be demonstrated in the expanding interpretation, in particular, of Article 8 and Article 12 of the European Convention on Human Rights. In the interpretation of Article 8 of the ECHR the attitude has shifted from highly restrictive approach which kept the primacy of national legislation, to the relatively neutral approach, which interpreted the negative protection of private life and to the extensive approach which on the other hand opened access to an active understanding of private life as expression of autonomy and self-realization. Similarly, in the interpretation of Article 12 relating to family life, the ECHR case law has significantly changed when it shifted from the initial position in which the Court held that the right to marry and found a family extends only to a person of the opposite sex determined on the basis of biological criteria to a more open approach according to which the right to marry extends also to those who can not or do not intend to start a family. This led to the separation of the unity of law on marriage and family rights., Tomáš Doležal, and Literatura
V sociální a politické teorii dnes stojíme před úkolem komplexního uchopení paradigmatu globálních interakcí charakterizovaného pluralitou sociálních aktérů a zájmových konfliktů. Založení kritické teorie globálních interakcí je spojeno s řešením teoreticko-metodologických otázek i věcných problémů analýzy a interpretace. Jde o poměr kritické analýzy reálných procesů a normativněutopické projekce sociální změny. Věcné problémy jsou spojeny s analýzou předpokladů a překážek utváření globální společnosti a politiky a s tím, jak jsou vymezovány ve své komplexitě., In social and political theory today we are presented with the task of arriving at a complex understanding of the paradigm of global interaction in which there is a plurality of social actors and conflicts of interest. The grounding of a critical theory of global interactions is connected with a resolution of theoretico-methodological questions and of detailed problems of analysis and interpretation. At issue is the relation between a critical analysis of realistic processes and normatively-utopian projections of social change. The detailed problems are connected with an analysis of the assumptions and obstacles when creating a global society and global politics, and with the question of how they are to be defined in their complexity., and Oleg Suša.
Článek se zabývá problematikou kvality péče v psychiatrických léčebnách v kontextu práv hospitalizovaných pacientů a práv osob s duševní poruchou. V práci jsou analyzovány dostupné poznatky o podmínkách péče, ochraně a dodržování práv pacientů v psychiatrických léčebnách a diskutovány příčiny existujících problémů v kontextu celého systému péče o osoby s duševní poruchou v České republice. Byla použita metoda analýzy právního rámce, sekundární analýza výsledků výzkumů ke kvalitě péče v psychiatrických léčebnách, sekundární analýza zpráv monitorujících práva pacientů v léčebnách a vlastní dotazníkové šetření mezi pacienty. Empirické šetření potvrdilo, že vysoké procento pacientů v psychiatrických léčebnách není informováno o svých právech během léčby. Pacienti nedostávají informace, na které mají právo: informace o nemoci, o diagnóze, lécích a jejich vedlejších účincích. Ačkoliv je převážná většina pacientů s podmínkami léčby v psychiatrických léčebnách spíše spokojena, pacienti by uvítali zlepšení podmínek léčby, zlepšení způsobu komunikace mezi nimi a personálem a vyšší míru informovanosti o léčbě, o jejím průběhu a o právech pacienta. Pouze část změn navržených pacienty (např. materiální vybavení) by vyžadovala zvýšené finanční výdaje. Zlepšení informovanosti pacientů v oblasti jejich práv a ve vztahu k léčbě, zlepšení způsobu komunikace s pacienty, změny v režimu a v množství času věnovaného pacientům, je možné uskutečnit i za stávajících podmínek. Nedostatek dat a informací o kvalitě zdravotní péče je jednou z hlavních příčin, proč podmínky a způsob péče v psychiatrických léčebnách neodpovídají potřebám hospitalizovaných pacientů a moderním trendům v péči o osoby s duševní poruchou. Mezi hospitalizovanými psychiatrickými pacienty lze provádět měření spokojenosti s poskytovanou péčí v léčebnách a výsledky využívat k hodnocení kvality péče. Pro monitorování práv pacientů lze využít i nevládní neziskové organizace sdružující uživatele psychiatrické péče., The subject of this article is quality of care in czech psychiatric hospitals/mental institutions in context of rights of patients and rights of persons with mental illness. The aim of this article is to analyse current knowledge about conditions of care and protection of human rights in psychiatric institutions and to discuss causes of existing problems in context of the system of mental health care in Czech Republic. Analysis of legal regulations, secondary analysis of results of previous surveys of quality of care in czech psychiatric institutions, secondary analysis of human rights reports and own survey. Survey confirmed that hight percentage of patients in psychiatric hospitals/mental institutions doesn’t obtain infomation about rights during hospitalization. Patients aren’t informed about their diagnosis, medication, side effects of medication. Despite of these findings most of responding patients are fairly satisfied with conditions of care. Survey verified hypothesis that psychiatric patients can participate in questioning about satisfaction with care and that results can be used for assessment of quality of care. Monitoring of human rights in psychiatric hospitals can be carried out by nongovernmental organizations of users of care. Key words: mental health, rights of patients, rights of persons with mental illness, quality of care, assessment, psychiatric hospitals/mental institutions., Lucie Rybová, and Lit.: 23
Článek se zaměřuje na postupně se formující mezinárodní právo obětí terorismu.Na úvod jsou rozebrány faktory, jež vedly k nárůstu zájmu o danou problematiku – vedle uvědomění si zvláštních potřeb obětí terorismu mezi ně patří celkový trend posilování práv obětí na mezinárodní scéně.Následuje přehled základních pramenů mezinárodněprávní úpravy práv obětí terorismu. Článek se též zamýšlí nad otázkou, jakou povahu práva obětí vlastně mají, tj. zda se jedná o práva lidská, jak jsou tato práva konstruována a zda již tvoří součást právní úpravy de lege lata. Poslední část je věnována obsahu mezinárodněprávní úpravy,a to konkrétně vymezení pojmu „oběti terorismu“ a určení katalogů práv, která jsou, popř.by mohla být těmto obětem přiznána. Článek se celkově k právnímu vývoji v oblasti práv obětí terorismu staví skepticky. Ačkoli tento vývoj má mnohé pozitivní aspekty, v konečném důsledku hrozí vést k fragmentaci mezinárodního práva, resp. práva lidských práv a ztěžuje zformování mezinárodního práva obětí, jehož vznik by byl žádoucí. and The paper scrutinizes the emerging international law on victims of terrorism. It starts by laying out the main factors which have provoked the normative development in this area. In addition to the acknowledgment of special needs of victims of terrorism, these factors encompass a more general turn towards the rights of victims at the international level. An overview of the main sources of the legal regulation relating to victims of terrorism is then offered, followed by an analysis of more theoretical aspects of the topics.More specifically, the article contemplates the nature of the rights
of victims of terrorism discussing whether these rights are in fact human rights, how they are legally construed and to what extent they make part of the lex lata of international law. Finally, the article analyses the content of the emerging legal regulation, focusing on the concept of “victim of terrorism”
and the content of the rights accorded to these victims. In general, the article takes a rather critical stance towards the emergence of a new international law on victims of terrorism. It argues that although such a development would have positive aspects, it would also entail the risk of enhancing fragmentation of international law, and of human rights law, thus hindering the creation of a more general international law of victims.
Náboženské symboly ve veřejném prostoru evropských zemí představují zdroj intenzivní diskuze o povaze jak veřejného prostoru zemí EU, tak zejména o roli lidských práv v multikulturní společnosti založené na liberálních hodnotách.Probíhající spory o podobu právní úpravy přítomnosti náboženských symbolů znovu nastolují otázky, zdánlivě (vy)řešené sekularizací států, o to, jak definovat a aplikovat hranice a roli náboženství v evropských společnostech v době, kdy jsou historicky stanovené hranice znovu zpochybňovány narůstající mírou náboženské rozmanitosti. Robustnější zbožnost mnoha členů komunit přistěhovalců otevírá v řadě evropských států složité otázky, jak definovat hranice mezi právem, společností a vírou. Tento vývoj, zejména pokusy o přeměnu etablované kulturní normy zdrženlivosti ve veřejném vyjadřování víry v právní závazek zdržet se za určitých okolností náboženského vyzná(vá)ní, představuje
pro evropské právo lidských práv zásadní výzvu. and The presence of religious symbols in the public space of European countries represents a source of intense debates about the nature of public space in the EU countries, and especially about the role of human rights in multicultural societies based on liberal values. The ongoing disputes over
the form of legislation on the presence of religious symbols raise questions on how to define and apply the presence of religion in public debates and on the role of religion in European societies. Robust religiosity of many members of immigrant communities in many European countries raises difficult questions about how to define the boundary between law, society and faith. This development, in particular the attempts at re-defining entrenched cultural norms of restraint in the public expression of faith represents a major challenge for European human rights law,.
The German Parliament shall adopt new legislation concerning intersex persons by the end of 2018. The law should introduce a third, positive category of gender, in addition to „male” and „female” categories or repeal state registration of gender altogether. This follows from a landmark ruling by the German Constitutional Court of 10 October 2017 in case of Vanja, in which the court said that an intersex person, who is neither male nor female, is entitled to register their gender as such. The article summarizes complex developments that led to the ruling and discusses options of its implementation., Německý zákonodárce má přijmout do konce roku 2018 novou právní úpravu týkající se intersexuálních osob. Zákon by měl zavést třetí, pozitivní kategorii pohlaví vedle pohlaví mužského a ženského anebo zrušit evidenci pohlaví osob prováděnou státem. Plyne to ze zlomového rozhodnutí Německého ústavního soudu ze dne 10. října 2017 v případě Vanja, ve kterém soud rozhodl, že intersexuální osoba, která není mužského ani ženského pohlaví, má právo, aby její pohlaví bylo zapsáno jako takové. Předložený článek sleduje komplexní vývoj, který vedl k předmětnému rozhodnutí a rozebírá možnosti jeho implementace., and Obsahuje bibliografické odkazy