Článek je zaměřen na specifické aspekty náročnosti profese zdravotní sestry, zvl. z hlediska způsobů zvládání těchto nároků včetně kouření. Přináší nejprve přehled prevalence kouření zdravotních sester u nás ve srovnání s prevalencí kouření žen české populace a s některými obdobnými zahraničními údaji. Ukazuje, že prevalence kouření českých zdravotních sester je vyšší než prevalence kouření žen české populace. Empirická část příspěvku přináší informace o výsledcích dotazníkového šetření u souboru 337 respondentů, 329 žen a 8 mužů, pracujících jako zdravotní sestry. V tomto souboru bylo identifikováno celkem 207 nekuřáků (61,4 %) a 130 kuřáků (38,6 %). Výsledky dotazníkového šetření, zaměřeného na zjištění úrovně a struktury osobní pohody (well-being), životních událostí (life events), lokalizace kontroly a kuřáckých zvyklostí ukázaly mj., že kouření respondentů – kuřáků se pohybuje na rozhraní mírné a střední závislosti. Průměrná délka kouření u skupiny kouřících je 14,35 let, nejčastěji uvádějí kouřící 10 let trvání kouření a průměrný počet vykouřených cigaret za den je 11,7 cigarety. Výsledky hodnocení Škály sociální readjustace se statisticky významně liší u skupiny kouřících a nekouřících v neprospěch kouřících. Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v úrovni osobní pohody (well-being) mezi kuřáky a nekuřáky. Průměrná bodová hodnota interní lokalizace kontroly, zjišťovaná vizuální analogovou škálou u celé skupiny kouřících je však mírně nižší než u skupiny nekuřáků.
Výskyt životných udalostí je považovaný za jeden z rizikových faktorov suicidálneho správania. Predpokladá sa, že vzťah medzi suicidálnym správaním a životnými udalosťami nie je priamy, ale je mediovaný cez iné rizikové faktory, predovšetkým prežívanie beznádeje. Článok sa venuje vzťahu medzi životnými udalosťami a suicidálnym správaním so zameraním na dospelú populáciu a prehľadu výskumných zistení vzťahujúcich sa k vybraným životným udalostiam (interpersonálne udalosti, strata zamestnania a somatické ochorenie), ktoré sú v literature uvádzané ako najčastejšie predchádzajúce suicidálnemu správaniu. Ďalšia časť je venovaná spojitosti medzi suicidalitou, životným stresom, schopnosťami riešenia problémov a copingovými mechanizmami.