Studie Milady Jonášové se zabývá využitím jmenované kantáty italského hudebního skladatele Benedetta Marcella operním impresáriem Antoniem Denziem v pasticciu "Sansone", provedeným v roce 1729 na scéně pražského divadla v paláci hraběte Františka Antonína Sporcka., Milada Jonášová., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 51, anglický abstrakt na s. 5.
Studie Marie Škarpové se zabývá literárními prameny a okruhy duchovních písní, které byly inspirací pro repertoár kancionálu "Jesličky, staré a nové písničky", jehož autorem byl přední český barokní básník a duchovní Fridrich Bridelius., This study deals with that portion of the repertoire of the Czech Advent and Christmas songbook Jesličky (Prague, 1658) by Fridrich Bridelius, which newly appeared in Czech hymnography thanks to this song book, and it summarizes the various results of the search for textual sources from other languages for these “new” songs in Jesličky. It points out their ties to contemporary German written hymnography (of both German and Bohemian provenience) and to Latin hymnography, i.e. to contemporary Latin songs. The text is thus not only a contribution towards discovering the ways that Czech hymnographers of the 17th century became familiar with the new, i.e. baroque, poetic language, but also, above all, an attempt to stimulate further hymnological research on baroque hymnographic works in the early modern history of Central Europe and the interconnections and relationships between them., Marie Škarpová., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 397, anglický abstrakt na s. 377.
This study deals with the relationship of Prince Joseph Adam von Schwarzenberg to music and theatre and with the way in which his theatrical preferences revealed themselves in the repertoire of his private castle theatre in Cesky Krumlov from 1766 until 1768. Through a careful study of the extant sources (correspondence, libretti, scores and parts, accounting books etc.), the author has managed to specify the reasons for the precipitous renovation of the castle theatre in late 1765 and early 66 and to determine what specific dramatic works were performed there. Among other things, she has succeeded in compiling the entire list of performances planned for the fourteen-day wedding celebration in the summer of 1768. The author furthermore focuses on information about the musicians who were then in the princes services and also about commissioned musical instruments and musical scores and parts., Helena Kazárová., Obsahuje seznam literatury, and Anglické resumé na s. 45.
Příspěvek Petry Kolátorové je věnován mezinárodní muzikologické konferenci, která se uskutečnila v německém Bonnu ve dnech 27. až 29. srpna 2012., Petra Kolátorová., Rubrika: Konference, and Cizojazyčné resumé není.
Zpráva Lenky Hlávkové se zabývá padesátým ročníkem mezinárodního muzikologického kolokvia, které se uskutečnilo na Filozofické fakultě Masarykovy university v Brně ve dnech 12. až 14. října 2015., Lenka Hlávková., Rubrika: Konference, and Cizojazyčné resumé není.
Studie Miloše Zapletala se zabývá hudebně-analytickým rozborem funkce akordických paralelismů v opeře Poupě od hudebního skladatele Otakara Ostrčila., Miloš Zapletal., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 394, anglický abstrakt na s. 365.
Studie Evy Myslivcové se zabývá korespondencí mezi hudebním skladatelem Antonínem Dvořákem a jeho blízkým přítelem Aloisem Göblem., This article introduces newly found photocopies of two letters from Antonín Dvořák to Alois Göbl with heretofore unknown and unpublished contents (newly discovered facts about Dvořák’s life and about period reception of his masterpieces – e.g. the Symphony No. 9 in E Minor “From the New World”, op. 95, and the Cello Concerto in B Minor, op. 104) and places them within the context of Dvořák’s correspondence addressed to his friend Göbl in Sychrov that has already been published in several different editions., Eva Myslivcová., Rubrika: Studie, and Německé resumé na s. 299, anglický abstrakt na s. 289.
Studie Heleny Matějčkové se zabývá obchodními kontakty mezi hudebním skladatelem Antonínem Dvořákem a londýnským nakladatelem Augener & Co., In the course of research focusing on the history of publication of the works of A. Dvořák, printed editions have been discovered for five works that were issued in 1885 and 1886 by the London publishing house Augener & Co. The literature and sources concerning the life and work of A. Dvořák, however, make no mention of this publisher or of its editions of Dvořák’s music. The study maps the history and activity of the publishing house, devoting the greatest attention to describing the new sources and to consideration of the possible circumstances of their publication – Augener’s editions of Dvořák’s compositions appear to have been prepared on the basis of already issued printings by the Prague publisher F. A. Urbánek – and of aspects of publishing practice at the time, especially with regard to copyright issues., Helena Matějčková., Rubrika: Studie, and Anglické resumé na s. 265, anglický abstrakt 247.
Bibliografie má jako jedna ze základních pomůcek při vědecké práci své místo v časopisu Hudební věda již od jeho počátků. Jednotlivé soupisy nacházíme již ve sborníkové řadě z počátku padesátých let, vydávané v rámci Knižnice Hudebních rozhledů. Po založení Ústavu pro hudební vědu Československé akademie věd došlo na tomto pracovišti k založení stejnojmenného časopisu. V tomto období se však jedná o jednotlivé soupisy bez dlouhodobější návaznosti. Přelomovým datem je rok 1972, kdy byla poprvé publikována Muzikologická produkce v českých zemích za rok 1970, která stála na počátku ročních soupisů oborových prací, publikovaných s dílčími přestávkami až dodnes a pokrývajícími léta 1970-2015. Text je zaměřen také na proměny v jejich vnitřní struktuře. Další samostatná kapitola pojednává o tzv. osobních bibliografiích, což byly příležitostně publikované soupisy prací českých muzikologů, zařazované mezi roky 1988-2002. Ty byly zveřejňovány zpravidla u příležitosti životních jubileí nebo úmrtí., Ever since the Hudební věda journal’s beginnings, bibliography has maintained its place there as one of the mainstays of scholarly work in the field. We find individual lists as early as the anthology sets from the early 1950s, published as part of the Knižnice Hudebních rozhledů (Musical horizons library) series. After the CSAS Musicology Institute was established, a journal of the same name was launched there, but only individual lists were presented at that time, without any long-term connections. The watershed year was 1972, when Muzikologická produkce v českých zemích za rok 1970 (Musicological output in the Czech lands for 1970) was first published, which started off the annual lists of specialist works published with occasional gaps to this day, and covering the 1970-2015 period. The text also focuses on the changes taking place in their internal structure. Another separate chapter deals with ‘‘personal bibliographies’’, which were occasionally published lists of works by Czech musicologists classified between 1988 and 2002. As a rule these were published to mark the anniversary of a birth or death. Translated by Melvyn Clarke, and Překlad resumé: Melvyn Clarke
The two hundred and twenty-fifth anniversary of the Don Giovanni premiere, in 1787, and the one hundred and seventy-fifth anniversary of the foundation, in 1837, of Pragues Mozart Denkmal, the first ever Mozart Memorial Collection, housed from then until now in Pragues Klementinum, offer the opportunity to take a look at Mozarts standing in the early 19th century in Bohemia through the eyes of press and writing on music of the time (August Wilhelm Ambros, Wenzel Johann Tomaschek, Joseph Proksch, Ed. Murelli), as well as period arrangements of his works and the ways of their interpretation., Michaela Freemanová., Obsahuje seznam literatury, and České resumé na s. 102.
Studie Evy Veselovské se zabývá notovanými kodexy, které vznikly na území dnešního Slovenska od 14. do začátku 16. století a do jejichž způsobu notace se promítl vliv českého kulturního prostředí., Recent research of Slovakian medieval notated codices and manuscript fragments raised an important fact: the written culture of the late 14th and 15th centuries in Slovakia was strongly influenced by education from Czech lands. Particularly between 1370 and 1520, the direct impact of the scribal notation tradition from Czech lands to Slovak area can be detected in a number of Slovakian music sources. Codices and dozens of manuscript fragments documenting Bohemian notation in the Slovak geographical area have become the subject of research, along with the systematization, analysis and evaluation of all currently known and edited medieval notated sources from Slovakia. The main purpose of this research is to organise the information gained from these sources, and to determine the general structural features of Bohemian notation in Slovakia., Eva Veselovská., Rubrika: Studie, and Slovenské resumé na s. 376, anglický abstrakt na s. 337.
Příspěvek Jany Vozkové je zprávou ze zasedání České národní skupiny IAML, které se uskutečnilo v Českých Budějovicích ve dnech 19. až 20. září., Jana Vozková., Rubrika: Konference, and Cizojazyčné resumé není.