Search

Start Over Subject národní identita

2. Agrární otázka na Kyjovsku a národní uvědomění s doslovem o pronájmu velkostatku obce kyjovské v Kelčanech 1922

Creator:
Kučera, Jan
Publisher:
Nákladem vlastním
Format:
print, text, regular print, and 31 stran ; 15 cm
Type:
model:monograph and TEXT
Subject:
Vnitropolitický vývoj, politický život, Kyjov (Hodonín, Česko), Kelčany (Česko), národní identita, národnostní poměry, 323.1, 664.1, 631.115.73, 15, 323, and UE03
Language:
Czech
Description:
napsal Jan Kučera and Zvláštní otisk ze „Slovácké domoviny“
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Barbara Eichner: History in Mighty Sounds: Musical Constructions of German National Identity 1848 - 1914

Creator:
Jarmila Gabrielová
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, recenze, model:article, and TEXT
Subject:
Eichner, Barbara, 1848-1914, muzikologie, musicology, dějiny hudby, history of music, národní identita, national identity, hudba a společnost, Německo, Germany, 78.01, 78(091), 316.347, 78.04/.06, and (046)
Language:
Czech
Description:
Jarmila Gabrielová., Rubrika: Recenze, and Cizojazyčné resumé není.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

4. Dějiny obětí: k historiografii a politice identity českých židů

Creator:
Vít Strobach
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
20. století, historiografie, dějiny Židů, národní identita, antisemitismus, historiography, history of the Jews, national identity, antisemitism, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
a1_Po roce 1989 došlo ke změně v normativních vyjádřeních o společenském konfliktu ve východní Evropě. Paradigma společenských věd včetně historiografie se rovněž změnilo. Bráno s rezervou, lze tuto změnu nazvat ''obratem k identitě''. Obsah pojmu ''identita'' byl inspirován dějinami, avšak měnil se do aktuálních podob. Stať analyzuje třecí plochy, na nichž docházelo ke kontaktu většinového českého prostředí s kulturní identitou, historickou pamětí a historiografickou sebereflexí českých židů po roce 1989 (do roku 2012). Cílem pojednání je analyzovat základní strukturu vyjádření o židovských dějinách v daném lokálním a časovém rámci a zjistit, jakou roli v nich hraje narativ obětí. Autor dovozuje hypotézu o nezanedbatelném vlivu ''plačtivého pojetí židovských dějin'' v polistopadové české historiografii. Rozlišuje přitom mezi třemi paradigmatickými schématy, která pak vymezuje a vyhodnocuje na základě jejich funkcí: metodologický nacionalismus, metodologický totalitarismus a metodologický kulturalismus. Dále popisuje, v jakých konstelacích se vyskytují, a to jak ve vědě, tak ve veřejné diskusi, zvláště pokud ovlivňují politiku identity českých židů. Zároveň se snaží ukázat, proč daná schémata znesnadňují chápání moderních dějin českých židů., a2_Dějiny židů podle mínění autora zabředly do výkladu založeného výhradně na tezi o ''věčném antisemitismu'' a jeho obětech. Slouží tak jako dobrý příklad dějin, respektive paměti, tvořících neodmyslitelnou součást ideologie. Jako takové fungují v celistvém prostoru vědy a politiky a vytvářejí etnocentrickou identitu židovského národa. To vede ke schematizujícímu rozdělení společenských vztahů na konfliktní národní i kulturní (rasové) tábory, které jako by existovaly od nepaměti a "přirozeně", k postupné izolaci židovské komunity a jejímu vymezování vůči ostatním skupinám. O tom může svědčit nejen vztah českých židů vůči Arabům (muslimům), ale rovněž prosazování diskurzu o bezpečnosti v jejich politice identity i v oblastech tak specifických, jako je architektura a sociální péče., a1_After the Changes of 1989 a change also took place in normative points of articulation of social conflict in eastern Europe. The paradigm of the social sciences, including historiography, changed as well. It is on the whole fair to call this the ''identity turn''. The meaning of the term ''identity'' was inspired by history but changed into up-to-date forms. The article analyses points of friction where contact took place between majority Czech society and cultural identity, historical memory, and historiographical self-reflections of Czech Jews after the Changes of 1989 to 2012. In this article, the author seeks to analyse the basic structure of statements about Jewish history in the Bohemian Lands in this period, and to determine what role the narrative of the victim plays in them. The author presents his hypothesis of the considerable influence of the "lachrymose conception of Jewish history" in Czech historiography after the Changes of 1989. In this, he distinguishes between three paradigms, which he then further defines and assesses according to their functions: methodological nationalism, methodological totalitarianism, and methodological culturalism. He then identifies the constellations in which they appear both in academic and in public discources, especially those influencing the politics of identity of the Czech Jews. At the same time, he seeks to explain why the schemes make it difficult to understand the modern history of the Jews of the Bohemian Lands., a2_The history of the Jews, according to the author, became locked in an interpretation based solely on the idea of ''eternal antisemitism and its victims''. This is therefore a good example of history/memory as an inherent component of ideology. As such, it has been operating in the undifferentiated space between scholarship and politics, and has been constructing the ethnocentric identity of the Jewish nation. This has led to a schematizing division of social relationships into adverse national and cultural (racial) camps, which have seemed to exist ''since time immemorial'' and ''naturally'', and to the gradual seclusion of the Jewish community and its defining itself or being defined against other groups. This is evident not only in the approach of Czech Jews towards the Arabs (Muslims) but also in the assertion of the security discourse in their politics of identity in fields as specialized as architecture and social care., Vít Strobach., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Franks, Northmen, and Slavs. Identities and state formation in early medieval Europe, edd. Ildar H. Garipzanov - Patrick J. Geary - Przemysław Urbańczyk

Creator:
Jiří Knap
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
středověk, národní identita, Frankové, Slované, Vikingové, middle ages, national identity, Franks, Slavs, Vikings, Evropa, Europe, 8, and 94(4)
Language:
Czech
Description:
[autor recenze] Jiří Knap.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Geschichte - Erinnerung - Selbstidentifikation. Die schriftliche Kultur in den Ländern der Böhmischen Krone im 14.-18. Jahrhundert, edd. Lenka Bobková - Jan Zdichynec - Jana Nešněrová - Zdeněk Vašek

Creator:
Martin Barus
Format:
print
Type:
model:article and TEXT
Subject:
14.-18. století, historiografie, národní identita, historické vědomí, paměť, historiography, national identity, historical consciousness, memory, země Koruny české, Lands of the Bohemian Crown, 8, and 94(437)
Language:
Czech
Description:
[autor recenze] Martin Barus.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. K dějinám obětí Víta Strobacha

Creator:
Peter Hallama and Petr Dvořáček
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
historiografie, dějiny Židů, národní identita, antisemitismus, historiography, history of the Jews, national identity, antisemitism, 8, and 93/94
Language:
Czech
Description:
Autor reaguje na předešlou stať Víta Strobacha ''Dějiny obětí: K historiografii a politice identity českých židů'', která je pojata jako kritická polemika s nejnovějšími (nejen českými) diskusemi o dějinách Židů. Považuje za přínosné, že Strobach jde za pouhé obsahové shrnutí a že přitom nevede jasnou dělicí linku mezi historiografií a politikou, když historiky chápe nejen jako vědecké, ale zároveň jako společenské a politické aktéry. Výsledek této snahy však podle autora příliš nepřesvědčuje, protože Strobachovy kategorizace typu ''dějiny obětí'' nevzešly z důkladné analýzy pramenného materiálu, ale jsou spíše apriorním soudem, který ho vedl při výběru textů. V důsledku tohoto programově selektivního přístupu vzbuzuje Strobach zkreslený dojem o povaze celé diskuse, neboť v současné české historiografické produkci o minulosti Židů a holokaustu nehrají normativní koncepty ,,dějin obětí'' větší roli, stejně jako sotva platí tvrzení, že dějiny Židů jsou v ní často ztotožňovány s historií antisemitismu. Pokud jde o ''politiku identity'' českých Židů, je zavádějící tvrdit, že se v ní prosazují takto vyhraněné podoby jejich historické kolektivní paměti, aniž Strobach označí jejich konkrétní nositele. Navíc ani nedefinuje základní používané pojmy, které tak postrádají analytické ostří. Celkově se Strobach spokojuje s příliš jednoduchou a nikterak novou kritikou a nevyužívá příležitosti posunout diskusi konstruktivně kupředu., In this contribution, the author responds to Vít Strobach´s ''The history of the victim: Concerning the historiography and politics of identity of the Czech Jews'', which is conceived as a polemic with the altest discussing about the history of the Jews, and not only those written by Czechs. The author considers it useful that Strobach is concerned only to summarize the content of the discussions, without drawing a clear line between historiography and politics, because he understands historians not only as academic actors but also as social and political actors. But, according to the author of this article, the results of the effort are not particularly convincing: Strobach´s categorizations of the ''history of the victim'' type is not based on a thorough analysis of the sources, but are instead a judgement based on assumptions, which have guided him in his selection of texts. In consequence of this intentionally selective approach,. Strobach creates a distorted impression of the nature of the whole discussion, because in current Czech historiography about the Jews and the Holocaust normative concepts on the ''history of the victim'' does not play much of a role. Similarly, it can hardly be claimed that the history of the Jews is often said to be identical with the history of antisemitism. Concerning the ''identity politics'' of the Jews of the Bohemian Lands, it is misleading of Strobach to claim that a form of the historical collective memory clearly defined in this way is asserted in historiography, without naming who exactly is the bearer of this memory. Moreover, he fails to define his basic terms, which thus lack an analytical keenness. On the whole, Strobach is satisfied with a simplistic, unoriginal critique, and fails to use the opportunity to constructively move the discussion forward., Peter Halama ; Z němčiny přeložil Petr Dvořáček., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Koncept národní identity jako nový prvek ve vztahu vnitrostátního a unijního práva: poznatky z teorie a praxe

Creator:
Zbíral, Robert
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
national identity, relationship of EU and national law, European Court of Justice, Slovak Pensions case-law, cooperation of courts, národní identita, vztah unijního a vnitrostátního dvora, Soudní dvůr, slovenské důchody, and spolupráce soudů
Language:
Czech
Description:
Respekt Evropské unie k národní identitě členských států byl součástí evropské integrace od počátků a byl výslovně zmíněn již v Maastrichtské smlouvě. Teprve významné rozpracování konceptu v čl. 4 odst. 2 SEU ve znění Lisabonské smlouvy však přineslo zlom v pojetí národní identity a jejím použití v širším vztahu vnitrostátního a unijního práva.Národní identita je v současnosti úzce propojena s identitou ústavní a koncept získal právní rozměr, což umožnilo jeho častější využívání v judikatuře ústavních soudů členských zemí i Soudního dvora. Hlavním cílem článku je zodpovědět otázku, jaký praktický dopad má klauzule ukládající EU povinnost respektovat národní identitu členských států na vztah unijního a vnitrostátního práva. Jedná se o obecný derogační prvek využitelný členskými státy, nástroj pro výjimečné situace nebo pouhou proklamaci? Za jakých podmínek se lze na koncept odvolat a které druhy soudů (národní či unijní) jsou příslušné k jeho výkladu? Text analyzuje přípravu klauzule nyní obsažené v čl. 4 odst. 2 SEU, její obsah a dopady. Podrobně je diskutována judikatura ústavních soudů a Soudního dvora vázající se k národní (ústavní) identitě a možnost vzniku jednotného spolupracujícího modelu v přístupu k této záležitosti.V neposlední řadě je koncept národní identity spekulativně testován na kauze tzv. slovenských důchodů. Z provedené analýzy plyne, že klauzule je schopna posloužit jako další styčný bod ve vzájemné komunikaci národních a unijních soudů, potvrzuje se ale zároveň uvodní autorova hypotéza, že koncept reálně není schopen změnit napětí a „poměr sil“ mezi oběma úrovněmi právních řádů. and The EU’s respect for national identity of the Member States has been a part of European integration from its beginning and was expressly declared in the Maastricht Treaty.However it was the elaborate widening of the concept in Art. 4 para 2 TEU (Lisbon Treaty) which brought a change in the nature of national identity and its use in the broader relationship between national and EU law.Currently national identity is closely interrelated with constitutional identity and furthermore the concept gained legal meaning, which allowed its more frequent exploitation in the case law of Member States’ constitutional courts and the Court of Justice. The main aim of the article is to find answer to the question of what is the practical impact of the clause requiring the EU to respect national identity of the Member States on the relationship between national and EU law. Is it a general derogatory principle that might be used by the Member States, tool for extraordinary situations or mere lip-service proclamation? On what conditions is the concept invokable and which court level (EU or national) is appropriate for its interpretation? This text analyses the preparation of the clause now contained in Art. 4 para 4 TEU, its content and impact. The case law of constitutional courts and the Court of Justice related to the national (constitutional) identity is discussed in detail together with the potential emergence of common cooperating model among courts in this matter. Last but not least the concept of national identity is speculatively tested on the Slovak Pensions case . The results show that on one hand the clause is able to serve as another meeting point in the mutual conversations between national and EU courts, and on the other also confirm author’s initial hypothesis that this concept cannot change the identified tensions and „balance of powers“ between both levels of legal orders.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Proti hostinským, v Čechách se do kostelův tlačícím jazykům na nedbalého Čecha učiněný Okřik

Creator:
Pavel Stránský and Josef Volf
Publisher:
s.n.
Format:
print, text, regular print, and 42 s. ; 15 cm
Type:
model:monograph and TEXT
Subject:
Lingvistika. Jazyky, 16. století, čeština, Češi, národní identita, jazyková kultura, Česko, 811.162.3, (=162.3), 316.347, 81'271, (437.3), (0.027.6), (049), 11, and 81
Language:
Czech
Description:
jejž letha Paně 1618 sepsal přirozeného jazyka svého milovný Čech Sanctius Lamprus ; [k tisku upravil a doslovem opatřil Josef Volf], Bibliofilie, Sáňka 4989, and Asi 500 čísl. výt. na starém Hahnemuhle
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

View distribution

Current results range from 1880 to 2015

View larger »