Die vergangenen 20 Jahre intensiver archäologischer Denkmalpflege auf kommunaler Basis führten im niederbayerischen Landkreis Deggendorf zu völlig neuen Einblicken in das Bestattungswesen des Alt–, Mittel– und frühen Jungneolithikums. Die bedeutendsten Erkenntnisse konnten für die Linienbandkeramik durch die Entdeckung einer ganzen Reihe von Siedlungsbestattungen und eines Gräberfeldes gewonnen werden. Für das Mittelneolithikum gelang der erstmalige Nachweis einer Gräbergruppe, dem frühen Jungneolithikum konnten mehrere Einzelbestattungen innerhalb unterschiedlicher Siedlungsgruben hinzugefügt werden. Die in einem geografischen Ausschnitt des ostbayerischen Donauraumes erforschten Grabfunde besitzen in ihrer Gesamtheit überregionale Bedeutung. and FUNERALS OF THE 6TH AND 5TH MILLENNIUM B.C. AT LANDKREIS DEGGENDORF (LOWER BAVARIA): PERCEPTIONS OF 20 YEARS LOCAL HERITAGE MANAGEMENT. The intensive archaeological heritage management in the Landkreis Deggendorf let to new results concerning funerals in the Early, Middle and early Late Neolithic periods. The most important results were obtained for the Linearbandkeramik by the excavation of many graves in the context of settlements and of one cemetery. For the first time it was possible to excavate a group of graves, dated to the Middle Neolithic period and several single graves inside settlement pits from the Younger Neolithic period. These results are of importance not only for the eastern Bavarian region but for a wider range.
Formal and technological attributes of pottery mirror potters’ habitus, actions, and decisions inhibited or stimulated by users of pottery. The variability of these attributes in time and space reflects networks of producers embedded in a complex social network. But how the knowledge of pottery manufacturing processes can be used to gain more accurate understanding of the society behind the “chaînes opératoires” when the basis for the interpretation is archaeological evidence? Can archaeologists reach reliable picture on relations between pottery technology and society? Can the interpretations be built on testable hypotheses? Those are painful issues accompanying all the archaeological attempts to understand variability and changes in pottery technology, the issues that motivate the main theme of the thematic issue of Archeologické rozhledy: the pursuit of archaeologists to integrate pottery technology analysis to the complex interpretation of the Neolithic societies. and Formální a technologické vlastnosti keramických nádob mají potenciál odrážet habitus hrnčíře, jeho výrobní postupy a volby, které jsou omezovány nebo naopak stimulovány uživateli jeho výrobků. Různorodost těchto keramických vlastností v čase i v prostoru zrcadlí zapojení výrobců do provázané sítě v rámci celkové sociální struktury. Je však vůbec možné dobrat se, skrze analýzu výrobních procesů keramiky na základě archeologických nálezů, porozumění tomuto společenskému rámci, který se skrývá za jednotlivými operačními řetězci? Je reálné, aby archeologové dospěli k odpovídající představě vztahů mezi keramickou technologií a společností? Lze v tomto smyslu vytvářet interpretace na základě testovatelných hypotéz? To jsou palčivé otázky, které logicky doprovázejí archeologické studium variability a změn postupů keramické výroby. A jsou to také otázky, jež motivovaly téma tohoto sešitu Archeologických rozhledů: úsilí o zapojení analýz keramické technologie do komplexní interpretace neolitických společností.