V roce 2008 byly v českém zdravotnictví zavedeny regulační poplatky. V souvislosti s tímto opatřením se neustále diskutuje, zda jejich implementace neúměrně nezatěžuje rozpočty domácností a omezuje přístup pacientů ke zdravotní péči. Tento příspěvek se proto zaměřuje na dopady regulačních poplatků na rozpočty domácností a prozkoumání změny struktury ve výdajích domácností na zdraví. Pro analýzu dopadu na rozpočty domácností je použita metodologie Světové zdravotnické organizace a jsou použita data ze statistiky rodinných účtů v letech 2007 a 2008, které bezúplatně zveřejňuje Český statistický úřad. V příspěvku je sledováno 5 základních typů domácností (domácnosti zaměstnanců bez dětí, s dětmi, domácnosti s nezaměstnanou osobou v čele, domácnosti osob samostatně výdělečně činných a důchodců). Výsledky ukazují, že domácnosti důchodců čelily největšímu zvýšení výdajů na zdraví, a taktéž měly nejvyšší zdravotní výdaje v roce 2008. Významným výdajům na zdraví rovněž čelily domácnosti nezaměstnaných. Nejmenší nárůst výdajů byl pozorován u domácností s dětmi, tyto domácnosti platily nejmenší regulační poplatky v roce 2008. Co se týče změn ve struktuře výdajů na zdraví, u většiny sledovaných domácností došlo k poklesu výdajů na volně prodejná léčiva, což lze vysvětlit jako kompenzaci zavedení regulačních poplatků a růstu cen léků a doplatků na léky. Obecně lze říci, že poklesly výdaje na nadstandardní zdravotní služby., Background: The user fees were implemented into the Czech health care system in 2008. There has been a discussion whether the implemented user fees are possible to have a negative impact on the budgets of patients and can restrict the access to the consumption of health care. Therefore this paper focuses on the effect of user fees on the budget of the Czech households and the changes in the structure of their out-of-pocket payments. Methods: The methodology of the World Health Organization was used for the analysis of the impact on budgets. The used data was derived from the Household Budget Survey 2007 and 2008 published by the Czech Statistical Office. Five types of households were monitored (households headed by employed person with and without children, households of unemployed, selfemployers and households of pensioners). Results: The results show that the households of pensioners faced to the highest increase in out-of-pocket payments and overall the highest out-of-pocket payments in 2008 as well. The household headed by unemployed person had also significant out-of-pocket payments in 2008. The smallest increase in out-of-pocket payments is observed by the households of employees with children. They paid the smallest amount of user fees in 2008. Regarding the changes in the structure of out-of-pocket payments, the majority of the observed households decreased their expenditure on medicaments sold without prescription as a result of user fees implementation and increase in medicament prices and copayments. In general, expenditure on above standard services dropped. Conclusion: The user fees implementation increased particularly the expenditure of vulnerable households (pensioners), however the effect on the changes in out-of-pocket payments structure in 2008 was not so significant., Veronika Krůtilová, and Lit.: 12
Výzkumná studie vychází z problému nezaměstnanosti. Obzvláště obtížná je situace u osob dlouhodobě nezaměstnaných se zdravotním postižením. Jde o osoby, na něž je třeba se zaměřovat především s důrazem na uplatnitelnost na trhu práce. Výzkumný soubor tvořilo 240 dlouhodobě nezaměstnaných osob se zdravotním postiţením (minimálně 12 měsíců od registrace na úřadě práce, 120 mužů a 120 žen, průměrný věk 45 let). Data byla zjišťována prostřednictvím metody Sparo. Na základě této metody bylo hlavním cílem výzkumu zjistit podobné osobnostní vlastnosti u této skupiny osob v porovnání s populační normou. Z podstatných zjištění vyplývajících z osobnostních vlastností v závěru předpokládáme, že je u těchto osob reálně spíše nemožné očekávat samostatnou zvýšenou aktivitu při vyhledávání zaměstnání, a proto se jeví jako velmi nutná potřebná zvýšená pomoc ve formě pracovně profesního a psychologického poradenství. and The research study focuses on the issue of unemployment. Particularly difficult is the situation of the long-term unemployed people with disabilities. These are the people we mainly need to focus on, regarding their employability. The research study is based on a sample of 240 respondents who were unemployed and disabled (at least 12 months registered at the Labour Office, 120 men and 120 women, average age 45). The data were obtained through the method called Sparo. Using this method, the main task was to identify similar personality traits of the disabled long-term unemployed compared to the population norms.
Based on the final findings derived from personal traits we assume, that with these people it is almost impossible to expect increased activity from their side while looking for a job and that is why the need for increased help in the form of professional and psychological counseling is needed. For this group we find as very helpful high assistance in professional and psychological counseling.
Stať přináší přehled nejnovějších poznatků publikovaných ve výzkumu syndromu vyhoření a souvisejících konstruktů. Věnuje se souvislostem syndromu vyhoření se sociálně ekonomickým kontextem. Zaměřuje se zejména na související poznatky z oblasti psychologie práce, pracovního stresu a psychologie organizace. Pojednává o nejnovějších výzkumných poznatcích o zapálenosti (engagement) a klíčových otázkách, které by měly být podle předních světových odborníků zkoumány v budoucnu., The paper brings the overview of latest knowledge published in studies on burnout syndrome and related constructs. It deals with links between burnout syndrome and socio-economic context. The study focuses especially on related knowledge from the field of work, work stress, and organizational psychology. It discusses the latest research results concerning engagement and key issues that should be – according to the leading world experts – studied in the future., Vladimír Kebza, Iva Šolcová., and Obsahuje seznam literatury
Placené zaměstnání se v naší společnosti stalo důleţitou součástí osobní identity, neboť uspokojuje potřebu finančního příjmu, umoţňuje společenský kontakt a strukturuje čas. Nezaměstnanost je vysoce stresující ţivotní událost, která způsobuje dopad nejen na psychické, ale i fyzické zdraví. Můţe tak vyvolávat psychické důsledky úzkosti, deprese atd. Na zdravotní stránce nezaměstnaných osob se významně spolupodílí psychologické faktory s fyziologickou predispozicí k nemocem. S ohledem na významné individuální rozdíly mezi nezaměstnaností a zdravím je obtíţné nalézt jednoznačnou souvislost. Mezi obzvláště ohroţenými jsou osoby s niţším socioekonomickým statusem. Hlavním záměrem této přehledové studie je především upozornit na značnou komplexnost problému nezaměstnanosti v oblasti výzkumu zdraví. and Paid employment is nowadays a very important part of one's identity as it satisfies the need for a wage-earning capacity, facilitates socialization and provides time structure. Unemployment is a very stressful life event that causes psychological but also physical health changes. We can mention feelings of anxiety, depression and so on. There is a very significant interaction between psychological factors and physiological proclivity for illness. There are also a lot of corresponding factors in relation to unemployment and health that cannot be fully described as there are significant differences between people. Especially people with lower socioeconomic status are at a health risk. The main aim of this study is to show the wide complexity of the unemployment problem in the area of health research.