Článek reflektuje Hayekovy výklady o povaze pravidel. Ukazuje, že jeho pojetí pravidel je extrémně široké a vazba mezi pravidly a pravidelnostmi je nepřijatelně úzká. Následně je nastíněno alternativní - užší - vymezení pojmu pravidla. Nakonec je podrobeno kritice Hayekovo příliš úzké chápání pojmu normativních pravidel a je navrženo jeho širší vymezení., The article reflects on Hayek's expositions concerning the nature of rules. It shows that his conception of rules is extremely wide, and that the bond between rules and regularities is too tight. Subsequently an alternative - narrower - delineation of the concept of rule is proposed. In the last part of the paper Hayek's too narrow a conception of normative rules is subjected to criticism and a broader conception is proposed., and Vladimír Svoboda.
This article analyzes and evaluates the book Language Management in Contact Situations: Perspectives from Three Continents (Nekvapil - Sherman, 2009a). The first section summarizes the basic features of Language Management Theory (LMT) itself. The second section reviews a selection of the individual chapters, devoted to, for example, internet discussions between native English speakers concerning the problems of acquiring and using Czech or meetings between Japanese students and various non-native speakers of Japanese. In the discussion section, the author observes that there are differences between the authors working with LMT, above all regarding whether they define the norms guiding speakers in individual interactions, as well as the degree to which they analyze the (linguistic) behavior of speakers as bound to specific interactions. The book is evaluated as thought-provoking given its emphasis of on the inseparability of linguistic behavior and behavior-toward-language and on the processual character of language management, and can thus serve as inspiration for research on the Czech language situation as a multilingual one., Jiří Homoláč., and Obsahuje seznam literatury
Předložený článek si na základě rozboru hlavních motivů ve Foucaultově a Canguilhemově pojetí norem klade za cíl vymezit, jaká je vzájemná vazba mezi biologickou a společenskou normativitou a jakým typem moci na nás normy vlastně působí. V souladu s interpretací navrženou Pierrem Macherey se pokusíme sílu norem vystihnout v termínech jejich „imanence a produktivity" a ukázat, proč nelze normy chápat dle modelu zákona, který by ke svému předmětu přistupoval zvnějšku. Poslední část pak přináší odpověď na otázku, jaký typ individualizace či subjektivizace toto pojetí diskvalifikuje a jaké možnosti ponechává pro svébytnou singularitu v rámci normativního pole., The present paper is based on the analysis of Georges Canguilhem's and Michel Foucault's conception of norms and seeks to define the reciprocal relation between biological and social normativity. Both Canguilhem and Foucault are challenging our usual ideas about the manner in which the norms are exercising their power upon us. Following the interpretation proposed by Pierre Macherey, the paper tries to define the power of norms in terms of their "immanence and productivity". Such a conception prevents us from understanding the norm according to the model of Law, which is imposed on its subjects from outside. The final part of the paper seeks to determine, which kind of individualization or subjectivation this new concept of norms disqualifies and which possibilities does it leave open for autonomous singularity within the normative field., and Ondřej Švec.
Cieľom štúdie je vysvetliť motiváciu a podstatu filozofických koncepcií, podľa ktorých je tvrdenie normatívny fenomén. Začnem tým, že zmapujem kľúčové myšlienky k problematike tvrdenia, a lokalizujem typické normatívne prístupy. Potom rozoberiem, čo vlastne znamená povedať, že tvrdenie je normatívnym fenoménom špecifického druhu, a predložím špekulatívno-hypotetickú rekonštrukciu genézy tvrdiacej jazykovej hry - presnejšie, jej protoformy - ktorá by mala vyzdvihnúť jej charakteristické sociálno-normatívne aspekty. Na tomto základe postavím kritické porovnanie dvoch reprezentatívnych normatívnych prístupov k tvrdeniu: pragmatického inferencializmu Roberta Brandoma a Knowledge Account of Assertion Timothyho Williamsona. Budem argumentovať, že Brandomov prístup adekvátnejšie vystihuje sociálnu povahu tvrdenia, esenciálnu pre túto rečovú hru., My aim in this study is to explain both motivation and main ideas of those philosophical accounts of assertion that take it to be a normative phenomenon. I first draw a map of key ideas pertaining to the problem and localize on it typical normative accounts. Then I take up the issue of what it means to say that assertion is a normative phenomenon, putting forward a speculative-hypothetical reconstruction of the genesis of the assertoric game - or, rather, its protoform - to bring to the fore social-normative aspects characteristic of it. This will provide the basis for a critical comparison of two representative normative approaches to assertion: pragmatic inferentialism of Robert Brandom, and Knowledge Account of Assertion of Timothy Williamson. I shall argue that Brandom's normative approach to assertion is superior, as it much better accounts for a social dimension of assertion that is essential to this language game., and Ladislav Koreň.
This article strives to provide an original conceptual frame- work that should open a way to clarification of general philosophical debates on rules and norms . It makes a clear distinction between rules (and norms) understood as social facts grounded on specific relation- ships between social subjects and rules (norms) understood as linguistic entities. Norms are taken as specific social rules and divided into three different types: social constitutive norms, particular constitutive norms, and institutional norms . Attention is also devoted to relation between normality and normativity, to the role of permissions and to specific features of technological ‘rules’ . In the last part of the article the outlined conceptual apparatus is employed for analysis of two passages from Wittgenstein’s Investigations., Tento článek se snaží poskytnout originální koncepční rámec, který by měl otevřít cestu k objasnění obecných filosofických debat o pravidlech a normách. Jasně rozlišuje mezi pravidly (a normami) chápanými jako společenská fakta založená na konkrétních vztazích mezi sociálními subjekty a pravidly (normami) chápanými jako lingvistické entity. Normy jsou považovány za specifická sociální pravidla a jsou rozdělena do tří různých typů: společenské konstitutivní normy, konkrétní konstitutivní normy a institucionální normy. Pozornost je také věnována vztahu mezi normálností a normativitou, úloze oprávnění a specifickým rysům technologických „pravidel“. V poslední části článku je nastíněna koncepční aparatura pro analýzu dvou pasáží z Wittgensteinových zkoumání., and Vladimír Svoboda