Cíl: Porovnat stanovení celkového bilirubinu metodou přímé spektrofotometrie v plné žilní krvi a metodou Jendrassik-Gróf v séru žilní krve u 437 novorozenců narozených v Krajské nemocnici T. Bati ve Zlíně (KNTB). Typ studie: retrospektivní průřezová. Metody: Přímá spektrofotometrie plné žilní krve na analyzátoru ABL 835 firmy Radiometer a spektrofotometrické stanovení v séru žilní krve metodou Jendrassik-Gróf na analyzátoru Architect firmy Abbott. Obě metody mají metrologickou návaznost měření na referenční materiál NIST SRM 916a. Výsledky: Medián (mezikvartilové rozpětí) sérového bilirubinu byl 228 μmol/l (186-263), medián (mezikvartilové rozpětí) bilirubinu v plné krvi byl 237 μmol/l (192-287). Wilcoxonův párový test prokázal mezi mediány statisticky významný rozdíl (p<0,0001). Blandův-Altmanův rozdílový graf a Passing Bablokova regrese ukazují, že především v oblasti koncentrací nad 280 μmol/l měří přímá spektrofotometrie celkového bilirubinu v plné žilní krvi vyšší výsledky než stanovení v séru žilní krve (p<0,0001). Závěr: Při koncentraci bilirubinu nad 280 μmol/l měří přímá spektrofotometrie v plné žilní krvi výrazně vyšší výsledky než stanovení v séru (p<0,0001). Hodnoty nad 280 μmol/l je tedy nutné potvrdit měřením v séru žilní krve v biochemické laboratoři., Aim: The aim of the study is to compare determination of total bilirubin by direct spectrophotometric method in whole venous blood and by indirect Jendrassik-Gróf method in venous serum in 437 newborns born in Tomas Bata hospital in Zlin. Design: retrospective cross section design. Methods: Determination of total bilirubin by direct spectrophotometric method in whole venous blood was performed on Radiometer ABL 835 analyzer. Determination of total bilirubin in venous serum by indirect Jendrassik-Gróf was performed on Abbott Architect analyzer. Both methods are metrologically traceable to reference material NIST SRM 916a. Results: The median (interquartile range) of serum venous bilirubin was 228 μmol/L (186-263). The median of venous whole blood total bilirubin was 237 μmol/L (192-287). The significant difference between medians was found (p<0,0001). Bland- Altman plot and Passing-Bablok regression show that direct spectrophotometric method of whole venous blood gave higher results than Jendrassik-Gróf test in venous serum mainly in the concentration range above 280 μmol/l (p<0,0001). Conclusions: Direct spectrophotometric results of total bilirubin in whole venous blood in the concentration range above 280 umol/l should be confirmed by indirect serum determination in clinical biochemistry laboratory., Šálek T., Macko J., Šafařík P., Pšenčík M., and Literatura
Úvod: Vrozené srdeční vady jsou nejčastější vývojovou vadou plodu. Detekce vrozených srdečních vad u plodu je založena na propojení screeningového a specializovaného echokardiografického vyšetření. Metodika: Pro posouzení úspěšnosti prenatálního záchytu srdečních vad používáme srovnání s prospektivní studií BOSS o postnatální prevalenci vad v ČR. Prevalence všech srdečních vad byla 6,16 na 1 000 živě narozených dětí a kritických 2,36/1 000 živě narozených dětí. Výsledky: V České republice se v období 1986-2012 intrauterinně odhalilo 2 996 plodů se srdeční vadou. V posledních 5 letech se záchytnost vad srdce pohybuje v rozmezí 39-47 % a detekce kritických vad přesáhla 80 % z očekávaného počtu VSV. Z celkového počtu fetálně detekovaných VSV se 1 612 (54 %) těhotných rozhodlo pro ukončení gravidity, z nichž 49 % mělo další extrakardiální vadu. Narodilo se 1 296 dětí s prenatální diagnózou VSV (43 %) a 90 plodů (3 %) zemřelo intrauterinně. Vzhledem k vysoké četnosti ukončení gravidity se mění postnatální spektrum srdečních vad. Snižuje se počet dětí s diagnózou syndromu hypoplázie levého srdce, atrioventrikulárním defektem, atrézií plicnice, společným arteriálním trunkem, společnou komorou a Ebsteinovou anomálií. Závěr: Prenatální echokardiografie prováděná v celé České republice umožňuje v posledních letech detekci až 47 % všech a více než 80 % kritických srdečních vad. Vysoký počet ukončených těhotenství je nejspíše důsledkem závažnosti srdečních vad a četných přidružených vývojových abnormalit. Četnost ukončení gravidity má vliv na postnatální spektrum srdečních vad, kdy ubývá závažných nebo komplexních srdečních onemocnění (syndromu hypoplázie levého srdce a dalších)., Introduction: Congenital heart defects (CHD) represents the most frequent congenital malformation. Prenatal detection of heart lesions is based on cooperation of screening and specialized echocardiographic examination. Methods: To assess the success of prenatal detection of heart defects (CHD) we compared the number of prenatal diagnosis with a known prevalence of CHD at birth as determined by prospective Bohemian „BOSS“ study. The study established prevalence of all CHD at birth 6.16 per 1 000 liveborn newborns and 2.36 of those with critical forms. Results: Between 1986 and 2012 were evaluated 2 996 of foetuses with congenital heart defects. A detection rate of CHD reached 47% during recent five years and detection of critical forms exceeded 80%. 1 612 (54%) mothers of foetuses with CHD opted for termination of pregnancy, 49% of them had an extracardiac heart malformations. 1 296 (43%) newborns were born with prenatally detected heart lesion and 90 (3%) foetuses died in utero. Due to high termination rate of foetuses with CHD the number of children with several complexed heart lesions declined (hypoplastic left heart syndrome, pulmonary atresia, single ventricle, persistent arterial trunk, atrioventricular defect and Ebstein anomaly). Conclusion: The nationwide prenatal ultrasound screening programme enabled detection of 43% of all CHD in recent years. Owing to severity of lesions and associated extracardiac malformations and cultural background, termination rate of foetuses with CHD remains high. High termination rate lead to significant decrease of postnatal incidence of several complex and severe CHD (such as hypoplastic left heart syndrome)., Viktor Tomek, Hana Jičínská, Jiří Gilík, Jan Škovránek, Jiří Navrátil, Jan Janoušek, and Literatura
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit subjektivní proţívání ţen v těhotenství po perinatální ztrátě, identifikovat jejich potřeby a způsoby zvládání zátěţe v období právě probíhajícího těhotenství. Metodika: Výzkum byl proveden kvalitativní metodou. Metodou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 6 těhotných ţen ve třetím trimestru po perinatální ztrátě v předchozím těhotenství. K analýze dat bylo vyuţito některých postupů zakotvené teorie (otevřené a axiální kódování a vytváření kategorií). Výsledky: Na základě analýzy dat byly stanoveny kategorie: 1. Zkušenost perinatální ztráty, 2. Proţívání nového těhotenství, 3. Pocity, 4. Zvládání, 5. Potřeby. Analýzou rozhovorů bylo zjištěno, ţe těhotenství po perinatální ztrátě je obdobím zvýšené emocionální zátěţe, ţeny mají specifické potřeby a pouţívají různé způsoby zvládání zátěţe. Závěr: Těhotné ţeny po perinatální ztrátě vyţadují specifický přístup poskytovatelů péče. Významná je kontinuita péče počínající obdobím perinatální ztráty, pokračující přípravou na těhotenství, porod a šestinedělí. Pochopení pocitů ţen můţe pomoci ve snaze o efektivnější poskytování ošetřovatelské péče. Komunitní porodní asistentky mohou být vhodnou podporou pro tuto skupinu ţen a pomoci jim překonat náročné období těhotenství po perinatální ztrátě., Aim: The aim of this research was to determine the subjective experience of women in pregnancy after perinatal loss, identify their needs and ways of coping with the stress during an ongoing pregnancy. Methods: The study was carried out using a qualitative method. The data collection method used was a semi-structured interview. Six pregnant women in the third trimester after perinatal loss in previous pregnancies participated in the research. Some procedures of grounded theory (open and axial coding and creating categories) were used for data analysis. Results: Based on the data analysis categories and subcategories were defined: 1. The experience of perinatal loss, 2. Experiencing new pregnancy, 3. Feelings, 4. Coping, 5. Needs. Analyzing the interviews revealed that pregnancy after perinatal loss is a period of higher emotional stress, when women have specific needs and use different ways of coping with stress. Conclusion: Pregnant women after perinatal loss require a specific approach of care providers. The continuity of the care is important, starting from the period after perinatal loss, continuing in the preparation for pregnancy, childbirth and the postpartum period. Understanding the feelings of women may help in the effective provision of nursing care. Community midwives may be an appropriate support for this group of women and help them overcome the difficult period of pregnancy after perinatal loss., Pavla Kaspárková, Radka Bužgová, and Literatura
The review focuses on a very peculiar aspect of the application of copper containing biologically active compounds of different chemical classes as have shown at the last scientific researches in the field of Cu (II) chelates, chelates possess have a higher activity of the same sort, than their mother compounds. The presented material shows essentially important qualities of Cu (II) containing compounds in biological aspect and has an interest for chemists, biochemists and pharmacologists., Sedrak Ghazaryan, and Literatura
Východiskem článku je situace viability. Ta je analyzována jako sémantický a medicínský koncept a jsou charakterizovány důsledky, které má klinický status extrémně nezralého novorozence (dítěte narozeného na hranici viability) pro etické uvažování a pro rozhodování o odpovídající lékařské péči, když není zohledněno pouze přežití extrémně nezralého novorozence ale rovněž různá úroveň poškození způsobeného lékařským zásahem. Článek se dále zabývá medicínskou nejistotou, jež je typická pro rozhodování o zdravotní péči o extrémně nezralé novorozence. Následně se zaměřuje na nejistotu etickou, která vyplývá z nejistoty medicínské. V závěru pojednání jsou navrženy způsoby, jak postupovat, rozhodovat a konat v situaci etických dilemat zachraňování dětí narozených na samé hranici viability., The paper departs from viability, analysing viability as semantic and medical concept and characterizing consequences that clinical status of an extremely preterm newborn (neonate born at the edge of viability) has for ethical considerations and decisions about the proper medical care – when not only survival of the extremely preterm neonate but also diverse level of medical harm to the infant are at the stake. Coming from medical uncertainty, typical for the extremely premature newborns, the paper focuses on moral uncertainty caused my medical uncertainty. Finally the paper brings some modi procedendi for ethical dilemmas of saving infants born at the edge of viability., Josef Kuře, and Literatura
BACKGROUND: The male-female ratio at birth (M/F: male births divided by total births), which is anticipated to approximate 0.515, has been shown to exhibit latitude gradients and secular trends. METHODS: Annual national data for male and female live births for the 15 countries that comprise the former Soviet Union were obtained from the World Health Organisation for the period 1980-2009 (115,167,569 total live births) and analysed with contingency tables. Spearman correlation was also carried out to compare percentage annual gross domestic product growth (GDP%--downloaded from the World Bank) and M/F. In this context, GDP% is used as a measure for economic hardship or wellbeing within the populace. RESULTS: There have been overall highly significant secular increases in M/F (p < 0.0001) in the countries and regions investigated. M/F is significantly lower in the three more northern regions (Russian Federation, Baltic States and Central Asia. M/F 0.51324, 0.51335-0.51314) than the two more southern regions (Southern Caucasus and Eastern Europe. M/F 0.51654, 0.51635-0.51672). There was a male excess of 113,818 live births.There was a significant positive correlation between GDP% and M/F for Armenia, Azerbaijan and Uzbekistan. There was a significant negative correlation in Estonia. CONCLUSION: Previous studies have shown that improving socioeconomic conditions increase M/F, and the converse has also been demonstrated. This is a potential influence in this geographical area since this region has relatively recently emerged from communist rule and experienced an overall economic upturn, but is only partially supported using GDP%. Another factor may be the selective termination of female pregnancies. The latitude gradient parallels that of neighbouring Europe but no theory has been put forward to convincingly explain this finding to date. and V. Grech