We assessed the intensive care unit (ICU) patients for Invasive aspergillosis (IA) with culture and non-culture based diagnostic methods from Iran. Thirty-six ICU patients with underlying predisposing conditions for IA were enrolled in the study. Sixty eight Bronchoalveolar lavage (BAL) samples were collected by bronchoscope twice a weekly. BAL samples were analyzed by microscopic examination, fungal culture and galactomannan (GM) detection. The Platelia Aspergillus GM EIA was used to quantify GM indices. Samples with a BAL GM index > or = 1 were considered as positive for GM. Patients were classified as having probable or possible IA. Out of 36 suspected patients to IA, 36.1% of cases showed IA which were categorized as: 4 cases of possible IA and 9 of probable IA. 76.2% of BAL samples were positive for GM. From 13 patients with IA, 11 (84.6%) had at least one positive BAL GM index. Of these patients, 9 (81.8%) showed probable IA. The main underlying predisposing conditions were neutropenia (53.8%) and COPD (30.8%). Our study has indicated that COPD must be considered as one of the main predisposing condition for occurrence of aspergillosis in ICU patients. Our data have also revealed that GM detection in BAL samples play a significant role to IA diagnosis. and MT. Hedayati, S. Khodavaisy, M. Alialy, SM. Omran, MR. Habibi
Cíl: Zjistit vyuţívání ošetřovatelských intervencí na chirurgických pracovištích neintenzivní péče a chirurgických jednotkách intenzivní péče. Porovnat uţití intervencí mezi uvedenými typy pracovišť a porovnat získané výsledky se závěry výzkumného týmu NIC. Metodika: Informace byly získány kvantitativní výzkumnou metodou za vyuţití dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník byl sestaven s vyuţitím Nursing Intervention Classification (NIC) a obsahoval názvy i definice 101 vybraných intervencí klasifikace NIC. Sestry se prostřednictvím dotazníku u intervencí vyjadřovaly k četnosti uţití v chirurgické klinické ošetřovatelské praxi na jejich pracovišti. Pro induktivní analýzu byl pouţit Pearsonův chí–kvadrát test na hladině významnosti α = 0,05. Výsledky: Šetření se zúčastnilo 11 zdravotnických zařízení, a bylo vyhodnoceno 255 dotazníků vyplněných sestrami, které pracovaly na chirurgických pracovištích neintenzivní péče, a 45 dotazníků vyplněných sestrami, které pracovaly na chirurgických ošetřovatelských jednotkách poskytujících intenzivní péči. Padesát intervencí bylo vyhodnoceno jako stejně často vyuţívané na pracovištích neintenzivní péče i jednotkách intenzivní péče, 49 intervencí jako častěji vyuţívaných na chirurgických jednotkách intenzivní péče a 2 intervence byly vyhodnoceny jako častěji uţívané na chirurgických pracovištích neintenzivní péče. Závěr: V šetření jsme zjistili rozdílné uváděné četnosti uţití intervencí na chirurgických odděleních neintenzivní péče a pracovištích intenzivní péče. Z výsledků je patrné, ţe u nejvyššího počtu testovaných intervencí jsme neshledali rozdíl v četnosti uţití mezi pracovišti intenzivní a neintenzivní péče. V porovnání s výsledky šetření, které uskutečnil výzkumný tým NIC, jsme však zjistili, ţe sestry často vykonávají na chirurgických odděleních neintenzivní péče intervence, které byly výzkumným týmem NIC vyhodnoceny jako více uţívané na jednotkách intenzivní péče., Aim: Determine the frequency use of nursing interventions to non-intensive surgical departments and surgical intensive care unit (ICU). Compare the frequency of use of interventions between these departments and compare the results with the findings of the research team NIC. Methods: Informations obtained quantitative research method using a questionnaire. The questionnaire contained 101 names and definitions of selected nursing interventions classification (NIC). Nurses in these interventions reflect the frequency of their use in surgical clinical nursing practice. For inductive analysis was used Pearson's chi-square test at a significance level of α = 0.05. Results: The survey was attended by 11 hospitalis and were evaluated used 255 questionnaires completed by general nurses who worked at non-intensive surgical departments and 45 questionnaires completed general nurses who worked in intensive surgical departments. It was found 50 interventions that as often used on non-intensive department and intensive department, 49 interventions that are more ofen used in surgical intensive care and 2 interventions that are more ofen used in non-intensive surgical departments. Conclusion: In the survey, we have found different declarations frequency use of interventions between non-intensive surgical department and intensive care units. The results show that the highest number of tested interventions were no differences in frequency of use between the intensive and non-intensive care. Compared with the results of the survey conducted research team NIC, we found that nurses often perform to non-intensive surgical department interventions that have been evaluated by the research team NIC as more used in intensive care units., Alena Pospíšilová, Miroslava Kyasová, Petra Juřeníková, Zdenka Surá, Erna Mičudová, and Literatura