This article deals with applied psychology of handwriting, in particular with the use of graphology. In addition to a basic summary of contemporary approaches in the area, selected researches and foreign studies are evaluated. The article also presents results of the PORP research (Projection of Personality Traits in Handwriting, University of South Bohemia 2007) aimed at the evaluation of psychodiagnostic potential of handwriting analysis using 5-factor personality model (Big Five) and comments upon graphological methodology PORP-GRAF and possibilities of further development of the method within psychodiagnostical disciplines.
Human figure drawing test as a psychodiagnos-tic method has been used for almost 100 years. During this period it has gained its supporters and opponents. The human figure drawing test can be approached in several ways that have his-torically developed. The aim of this work is to present interpretative paradigms (complex eval-uation systems), which have different theoretical backrounds as well as ways of interpreting the results. Each of the approaches – performance based, projective, global, dynamic and typologi-cal – is presented by the main representatives, by the basic ideas behind their origin, manners of evaluation, but also by critical evaluation based on researches – pointing to perspectives and limits. and Kresba ľudskej postavy ako psychodiagnos-tická metóda je používaná takmer 100 rokov a za toto obdobie si získala svojich zástancov aj odporcov. K testu kresby ľudskej postavy je možné pristupovať viacerými spôsobmi, ktoré sa historicky vyprofilovali. Cieľom tejto práce je prezentovať interpretačné paradigmy (kom-plexné hodnotiace systémy), ktoré majú odlišné teoretické východiská ako aj spôsoby interpretá-cie výsledkov. Každý z prístupov – výkonový, projektívny, globálny, dynamický a typologic-ký – je prezentovaný hlavnými predstaviteľmi, s uvedením základných myšlienok stojacich na pozadí ich vzniku, spôsobom vyhodnotenia, ale aj kritického zhodnotenia opierajúc sa o realizo-vané výskumy – s poukázaním na perspektívy a limity.
Článek poskytuje základní přehled o historii, hlavních výsledcích, současném stavu a dalších výhledech pražské (N = 98) a brněnské (N = 83) longitudinální studie celoživotního vývoje člověka, které trvají od r. 1956 (Praha), resp. 1961 (Brno). Obě studie navazují na longitudinální výzkumy psychického vývoje v dětství a adolescenci, které byly v šedesátých a sedmdesátých letech řešeny v Praze ve Státním zdravotním ústavu a v Brně v Psychologickém ústavu ČSAV. Nejprve podáváme informace o původních projektech, o procesu vyhledávání bývalých účastníků dětských studií a o charakteristikách současných výzkumných souborů. Dále uvádíme hlavní závěry z dosud uskutečněných etap výzkumu v dospělosti participantů. Pokud jde o současný status studií, od r. 2010 pražský a brněnský tým postupují koordinovaně a používají společnou metodiku. Na závěr podáváme informaci o výzkumných cílech další etapy studie, která je zaměřena na téma optimálního vývoje. and Studying human development longitudinaly: History, results, and perspectives of Prague and Brno studies on human life-span development
Paper gives an overview of brief history, main results, current status, and further perspectives of the Prague (N = 98) and Brno (N = 83) Longitudinal Studies on Life-span Development running since 1956 (Prague) and 1961 (Brno). These build upon the longitudinal studies of children carried in the National Institute of Public Health at Prague and Institute of Psychology of the Czechoslovak Academy of Sciences at Brno in the sixties and seventies. The paper starts with information about the original project and how we have searched for participants and built on current samples from the original cohorts. Then the main conclusions from the first two stages of the research in adulthood are reported. As to the current status of the studies, from 2010 both research teams act in a coordinated way and share common methodology. Finally, paper presents research plan for the next stage of the study focused on optimal development.
Dnešní podmínky na trhu vyžadují, aby vedoucí pracovníci neziskových organizací jednali stále více obchodním způsobem. Studie zjišťuje, zda vedoucí pracovníci neziskových organizací mají podobné dispozice k podnikatelskému jednání jako podnikatelé, ale jsou jinak motivováni. Při výzkumu byly pomocí standardních osobnostních testů a rozhovorů porovnány osobnostní rysy a vyjádřené motivy 72 vedoucích pracovníků neziskových organizací s 117 podnikateli. Obě skupiny vykazují podobné obecné a specificky podnikatelské osobnostní rysy, ale významně se liší, pokud jde o jejich motivaci. Zatímco motivace vedoucích pracovníků neziskových organizací pramení především ze smyslu jejich práce, podnikatelé jsou motivováni především nezávislostí a příjmem, které jim jejich práce poskytuje. Článek umožňuje lépe pochopit, kdo jsou vedoucí pracovníci neziskových organizací., Today's market conditions require nonprofit leaders to act in an increasingly business-like fashion. This study asks whether NPO leaders have a similar disposition to act entrepreneurially as for-profit entrepreneurs, but hold different underlying motives. For this purpose, the study contrasts a sample of 72 leaders of nonprofit organizations with 117 entrepreneurs on their personality traits and explicit motives using standard personality tests and interviews. Both groups exhibit similar general and entrepreneurship-specific personality traits but differ significantly regarding their motivation. While nonprofit leaders motivation stems primarily from the meaningfulness of their work; entrepreneurs are mainly motivated by the independence as well as by the income and profit provided by their work. This paper helps us understand who leaders of nonprofit organizations are., Martin Lukeš, Ute Stephan., and Obsahuje seznam literatury
Cieľom výskumu bola analýza vzťahu medzi osobnostnými štýlmi a zvládaním záťaže. Skúmali sme copingové stratégie na troch hierarchicky usporiadaných úrovniach, ktoré vychádzajú z modelu zvládania R. S. Lazarusa a osobnostné štýly, ktoré vychádzajú z teórie PSI J. Kuhla. Analyzovali sme údaje 139 vysokoškolských študentov (55 mužov a 84 žien). Zistili sme, že najčastejšie využívanou copingovou stratégiou bola sociálna opora a príklonové stratégie zamerané na problém, najvyšší výskyt dosahovali optimistický, lojálny a ochotný osobnostný štýl. Hlavným cieľom výskumu bolo skúmanie vzťahu osobnostných štýlov a copingových stratégií. Osobnostné štýly, pre ktoré je charakteristická vysoká kladná emotívnosť (podieľa sa na tvorbe daného správania), korelujú s príklonovými (aktívnymi) copingovými stratégiami. Osobnostné štýly, pre ktoré sú charakteristické negatívne emócie (tlmia voľné procesy a správanie), korelujú predovšetkým s odklonovými (izolačnými, vyhýbajúcimi sa) stratégiami zvládania záťažových situácií. and Goal of the research was analysis of the relation between personality styles and coping strategies. We examined coping strategies on three hierarchical levels which refers to R.S. Lazarus’s model of coping with stress and personality styles, which derived from J. Kuhl´s PSI theory. We analyzed data of 139 university students (55 males and 84 females). We found out, that the most frequent coping strategy was social support and problem focused engagement strategies, highest appearance showed optimistic, loyal and willing personality style. Main purpose of this research was investigation of the relation among personality styles and coping strategies. Personality styles characterized by positive emotivity (participating on production of certain behavior) correlated with engagement (active) coping strategies. Personality styles characterized by negative emotions (dampening volition and behavior) correlated above all to disengagement (insulative, avoiding) coping strategies.
Výzkumná studie se zaměřuje na osobnost odsouzených žen a má explorační charakter. Osobnost byla zkoumána pomocí Cloningerova osobnostního dotazníku temperamentu a charakteru (TCI-R). Výzkum byl proveden ve věznici Světlá nad Sázavou a vzorek zahrnoval 263 odsouzených žen. Analýza dat se soustředila na identifikaci rozdílů v osobnostních dimenzích mezi kriminální a nekriminální ženskou populací. Celkem bylo identifikováno pět osobnostních dimenzí, ve kterých se kriminální ženská populace statisticky významně liší od normy – Vyhledávání nového, Závislost na odměně, Odolnost, Sebeřízení a Sebepřesah. and The research study concentrated on the personality of convicted women and has an exploratory character. The personality was examined by the Cloningers´ Temperament and Character Inventory – revised (TCI-R). The research took place in Prison Světlá nad Sázavou and the sample included 263 convicted women. Data analysis was focused on identifying personality differences in the dimensions between criminal and non-criminal female populations. Overall, five personality dimensions were identified in which the criminal female population statistically significantly differs from the norm – Novelty seeking, Reward dependence, Persistence, Self-directedness, and Selftranscendence.
Předkládaný článek se zaměřuje na osobnostní vlastnosti a na výkonovou motivaci úspěšných manažerů. Ověřujeme, jestli existují významné rozdíly v osobnostní struktuře a výkonové motivaci mezi manažery v podnikatelském sektoru a v neziskových organizacích.
Používáme testovou baterii, která se skládá ze dvou testů - NEO pětifaktorový osobnostní inventář a LMI – motivace k výkonu.
Výzkumný soubor tvoří 134 manažerů střední a vrcholové úrovně, 71 manažerů pochází z prostředí podnikatelského sektoru, 63 manažerů působí v nestátních neziskových organizacích.
Z výsledků konstatujeme, že mezi oběma skupinami manažerů jsou statisticky významné rozdíly ve všech sledovaných škálách pro osobnostní charakteristiky, kromě škály neuroticismu. V charakteristikách výkonové motivace výsledky studie rovněž prokázaly statisticky významné rozdíly mezi oběma skupinami manažerů ve všech sledovaných škálách pro motivaci k výkonu, kromě škály kompenzační úsilí. Uzavíráme, že manažeři neziskových organizací a manažeři podnikatelského prostředí se liší jak v osobnostních charakteristikách, tak také ve struktuře výkonové motivace. and Background: Our contribution focuses on leadership effectiveness in organisations from manager’s point of view. We concentrate on personality traits and achievement motivation of successful managers. We try to verify if there is a significant difference in personality structure, achievement and work motivation between managers working in NGOs and managers working in business. Furthermore, we specify characteristic personality traits and the structure of achievement motivation for both groups – managers in business and managers in NGOs.
Methods: we used test battery of two standardizes psychometric tests: NEO Big Five Personality Inventory and Achievement Motivation Test (LMI).
Explorative sample: included 134 managers (middle level and top level) – 71 working in business, 63 working in NGOs.
Outcomes: In both measured characteristics – personality traits and achievement motivation – we found significant differences between the two groups of managers (except for neuroticism scale and compensatory effort scale). We can conclude that there are differences in personality structure and achievement motivation between managers working in NGOs and managers working in business.
Článek se věnuje popisu osobnosti pachatelů vloupání. Osobnost pachatelů byla zkoumána pomocí Clonigerova dotazníku temperamentu a charakteru (TCI-r). Výzkum se konal v 19 věznicích v České republice a soubor obsahoval 149 pachatelů. Analýza dat byla zaměřena na zjištění prevalence charakterových a temperamentových typů u pachatelů vloupání. Celkem bylo identifikováno 10 pachatelů s extrémním typem osobnosti, 29 pachatelů s výrazným typem osobnosti a 51 pachatelů s mírným typem osobnosti. 24 pachatelů bylo identifikováno jako flexibilních a 26 bylo identifikováno s poruchou osobnosti. Celkově daná populace obsahuje více flexibilních a „mírných“ jedinců než uvádí Cloninger et al. Článek představuje explorativní studii, jejíž cílem je detailně popsat osobnostní charakteristiky pachatelů.
Cílem výzkumu bylo zkoumat rozdíly v osobnosti a sociálních dovednostech u studentů exaktních a humanitních věd. Výzkumný soubor sestával z 93 studentů psychologie a 80 studentů aplikované matematiky a informatiky, kterým byla administrována česká verze NEO osobnostního inventáře (NEO-FFI) a český překlad Inventáře sociálních dovedností (SSI). Výsledky nasvědčují tomu, že studenti psychologie jsou otevřenější vůči novým zkušenostem a méně neurotičtí než studenti matematiky a informatiky. Studenti psychologie skórovali signifikantně výše ve škálách emoční senzitivity, sociální kontroly i v souhrnných škálách celkových emočních a sociálních dovedností. Studenti matematiky a informatiky měli významně vyšší skór ve škále sociální vnímavosti. Byly nalezeny také signifikantní rodové rozdíly: ženy skórovaly výše než muži zejména v senzitivitě a emoční expresivitě. Český překlad Inventáře sociálních dovedností se jeví jako užitečná výzkumná metoda.