Současné údaje o vysoké prevalenci (až 1% populace) poruch autistického spektra (PAS) stimulují výzkum časné identifikace těchto poruch. Článek představuje přehled současných poznatků o časné autistické symptomatologii a metodách časné diagnostiky PAS. Podrobně jsou popsány hlavní screeningové studie provedené celopopulačně či na souboru mladších rizikových sourozenců dětí s PAS. Diskutovány jsou parametry screeningových nástrojů Checklist for Autism in Toddlers (CHAT), Modified – Checklist for Autism in Toddlers (M-CHAT), Quantitative Checklist for Autism in Toddlers (Q-CHAT), Early Screening of Autistic Traits (ESAT), Infant Toddler Checklist (ITC) a First Year Inventory (FYI). V závěru je shrnut význam časné intervence., Current findings on high prevalence (up to 1%) of autism spectrum disorders (ASD) encourage further research in the field of early identifica(ion of these disorders. The article presents a review of current knowledge on early autistic symptomatology as well as on the methods of early diagnosis of ASD. Main screening studies carried out both on general population and sam- pies of high-risk siblings of children already diagnosed with ASD are analysed. Pararneters of following screening tests are discussed - Checklist for Autism in Toddlers (CHAT), Modified- Checklist for Autism in Toddlers (M-CHAT), Quantitative Checklist for Autism in Toddlers (Q-CHAT), Early Screening of Autistic Traits (ESAT), Infant Toddler Checklist (ITC) and First Year Inventory (FYI). In the end of the article the importance of early intervention is emphasized., Štěpánka Beranová, Michal Hrdlička., and Obsahuje seznam literatury
Dětský autismus je jedna z forem pervazivních vývojových poruch. Jedná se o závažné postižení, které ovlivňuje všechny složky osobnosti a provází jedince po celý život. Porucha se vyznačuje především disharmonickým vývojem s převažující poruchou v oblasti sociálních vztahů a komunikace. Měl by být diagnostikován do třetího roku života dítěte, projevuje se však již podstatně dříve, a to mnohdy už do jednoho roku věku. Právě toto rozpoznání časných varovných signálů umožňuje zařadit dítě do rizikové skupiny dětí ohrožených autismem a poskytnout jim adekvátní výchovná a vzdělávací opatření, aby se předešlo zbytečné traumatizaci dítěte i jeho rodiny. V tomto sdělení je kladen důraz na příznaky autismu včetně iniciálních a je apelováno na potřebu jejich časného rozpoznání a zahájení edukace právě v raném dětství, kdy ještě probíhá vývoj a zrání mozku.
Autoři představují dvě metody tzv. zlatého standardu v diagnostice poruch autistického spektra: diagnostický rozhovor ADI-R (Autism Diagnostic Interview - Revised) a observační metodu ADOS (Autism Diagnostic Observation Schedule) a přinášejí přehled porovnávacích studií obou nástrojů. Některé studie nalezly diagnostickou ekvivalenci obou nástrojů zlatého standardu, některé studie mírně favorizovaly ADOS. Senzitivita obou nástrojů je i při jejich samostatném užití vysoká. Kombinované užití ADI-R a ADOS vede k přesnějším výsledkům především v oblasti specificity. Autoři presentují dvě kazuistiky paralelního klinického užití nástrojů ADI-R a ADOS v diagnostice dvou chlapců ve věku 8,8 a 4,2 let. Oba případy dobře dokumentují teoretický předpoklad, že zatímco v optimálních podmínkách je spolehlivost obou metod srovnatelná, pak tam, kde je spolupráce rodiče či pečovatele jakkoli nespolehlivá, omezená či dokonce nemožná, je užití ADI-R významně limitováno a přednost má vyšetření nástrojem ADOS., The authors discuss two “gold standard” methods for the diagnosis of autism spectrum disorders: ADI-R (Autism Diagnostic Interview - Revised) and ADOS (Autism Diagnostic Observation Schedule), and review comparative studies that evaluate the methods. Some of the studies found the instruments to be diagnostically equivalent, other studies slightly favored ADOS. Sensitivity of both methods was high even when used alone. However, the combined use of ADI-R and ADOS led to higher diagnostic specificity. The authors also present two cases describing the parallel clinical use of ADI-R and ADOS as part of the diagnosis of two boys aged 8.8 and 4.2 years, respectively. Both cases effectively demonstrate the following theoretical assumption: whereas the reliability of both methods is comparable under optimal conditions, the use of ADI-R is significantly limited in cases when the cooperation of the parent(s) or caregiver is unreliable, limited, or impossible. In such cases, examination using ADOS is preferred., and Iva Dudová, Michal Hrdlička.