Keramika věteřovské skupiny je považována za vrchol hrnčířské produkce starší doby bronzové. Pečlivá povrchová úprava a podobný vzhled nádob vedly řadu badatelů k předpokladu, že tato keramika je dílem profesionálních hrnčířů. Tato studie hodnotí vybraný segment hrnčířské produkce z rovinného sídliště věteřovské skupiny v Hulíně-Pravčicích, a to na základě analýzy 49 vzorků keramiky ze čtveřice zahloubených objektů. Metodika byla orientována na určení technologických a materiálových charakteristik prostřednictvím kombinace makroskopického studia s mikropetrografickou analýzou výbrusů a rtg-fluorescenční spektrometrií. Tato hierarchie metod umožňuje definovat variabilitu produkce, klasifikovat ji do produkčních skupin a vyčlenit vzorky s odlišnou proveniencí. Získaný obraz o výrobě keramických nádob na sídlišti v Hulíně-Pravčicích prozrazuje surovinové strategie orientované na lokální zdroje, které však vedly k technologicky pestré produkci členěné do čtyř hlavních skupin. Z hlediska provenience lze pouze u tří vzorků spekulovat o cizím původu. Studovaný soubor zpravidla nevykazoval pozitivní korelaci mezi typem nádoby a zvolenou technologií. Výjimku představují mísovité tvary, u nichž dominuje jediný technologický postup. V jejich případě lze uvažovat o technologické standardizaci, která může souviset s nižšími formami specializace výroby a/nebo důležitou rolí těchto keramických tvarů. V tomto případě lze uvažovat o unifikaci dílčího segmentu hrnčířské produkce. and Věteřov group ceramics are regarded as the apex of Early Bronze Age pottery production. The meticulous surface treatment and similar appearance of the vessels have led many scholars to assume that these artefacts are the work of professional potters. This study evaluates a selected segment of pottery production from the lowland Věteřov group settlement in Hulín-Pravčice, based on the analyses of forty-nine pottery samples from four sunken features. The resulting vivid image of the production of pottery vessels at the settlement in Hulín-Pravčice reveals a raw material strategy aimed at local sources, leading however to technologically rich production divided into four main groups. A foreign origin can be considered for only three samples. The studied assemblage generally did not show a positive correlation between the type of vessel and the production technology. One exception are bowl-shaped forms, for which a single technological process is dominant, and it is possible here to consider technological standardisation related to lower forms of specialised production and/or an important role for these pottery forms. In this case it is possible to speculate on the unification of one segment of pottery production.
Zavedení hrnčířského kruhu a dvoukomorových vertikálních pecí v době laténské představuje zásadní změny v hrnčířském řemesle. Tyto inovace jsou jednou z příčin značné technologické variability keramické produkce, která ve střední Evropě nemá až do konce středověku obdoby. Technologická variabilita odráží komplikovanost vztahů v hrnčířském řemesle a zprostředkovaně též dynamický rozvoj sociálních struktur laténské společnosti. Studium sociálního kontextu výroby keramiky na základě archeologických pramenů však naráží na řadu rušivých faktorů, které maskují zjistitelné projevy procesů souvisejících s dynamikou technologických inovací a rozvojem forem organizace výroby. Teoretické modely založené na antropologickém studiu technologie a experimentálním výzkumu umožňují stanovit konkrétní hypotézy, specifikovat potenciální vliv rušivých faktorů a naopak vyzdvihnout význam určitých proměnných pro daný typ studia. Jsou klíčové obzvláště ve chvíli, kdy pracujeme primárně s nepřímými doklady studovaných fenoménů. V článku podáváme přehled o technologii výroby keramiky v době laténské se snahou o hypotetické vymezení základních mechanismů vývoje hrnčířského řemesla zohledňující principy šíření technologických inovací a rozvoje řemeslné specializace. and The introduction of the potter’s wheel and the two-chambered vertical kiln in the La Tène period marked a significant change in the pottery craft. These innovations are some of the reasons for the considerable technological variability in pottery production that stood without parallel in central Europe until the end of the Middle Ages. This technological variability reflects the complexity of relationships in the pottery craft and, indirectly, the dynamic development of social structures in La Tène society. Nevertheless, the study of the social context of the production of pottery based on archaeological sources is complicated by numerous disruptive factors masking the discernible manifestations of processes related to the dynamic technological innovation and development of forms for the organisation of production. Theoretical models based on the anthropological study of technology and experimental archaeology make it possible to posit concrete hypotheses, to specify the potential influence of disruptive factors and, on the other hand, to emphasize the importance of certain variables for the given type of study. These are of key importance when work primarily involves indirect evidence of studied phenomena. The article provides an overview of pottery production technology in the La Tène period, accompanied by an attempt at a hypothetical definition of the basic mechanisms of development in the pottery craft, taking into consideration the principles for the spread of technological innovations and the development of craft specialisation.
Článek je příspěvkem k poznání organizace hrnčířského řemesla v době laténské na základě vyhodnocení provenience a technologie výroby keramiky související s nálezy hrnčířských dvoukomorových vertikálních pecí v laténském sídelním regionu na Chrudimsku. Metodickým základem je petrografická, technologická a geochemická analýza systematicky propojená s archeologickým vyhodnocením keramiky. Analýza ukázala, že region byl pokryt relativně hustou sítí hrnčířských dílen využívajících při výrobě keramiky kombinaci užití hrnčířského kruhu a výpalu ve dvoukomorových vertikálních pecích. Ve sledovaném regionu lze odlišit distinktivní technologické tradice předávané v sítích specializovaných výrobců. Výsledky poukazují na to, že mapování produkce konkrétních hrnčířských dílen pouze na základě morfologických a technologických znaků může být zavádějící. Zatímco tvary, výzdoba a technologie výroby odrážejí technologickou tradici rozšířenou v síti neznámého počtu dílen, teprve geochemická a petrografická provenienční analýza umožňuje mapovat produkci konkrétní dílny. and The article is a contribution to understanding of the organisation of the pottery craft in the La Tène period, based on an assessment of the provenance and technology of pottery production linked to finds of two-chamber vertical pottery kilns in the La Tène settlement region near the confluence of the Elbe and Chrudimka rivers. The methodical foundation of the study is a petrographic, technological and geochemical analysis systematically connected with the archaeological evaluation of the pottery. The analysis showed that a relatively dense network of pottery workshops utilising the pottery wheel and the two-chamber vertical kiln had been spread across the Chrudim region. A distinctive technological tradition shared in a network of specialised producers can be distinguished in the studied region. The results reveal that mapping the production of specific pottery workshops solely on the basis of morphological and technological traits can be misleading. While forms, decoration and production technology reflect the technological tradition passed along in a network of an unknown number of workshops, it was the geochemical and petrographic origin analysis that made it possible to map the production of a specific workshop.