Článek se zabývá vyhodnocením analytických povrchových sběrů realizovaných v areálu oppida České Lhotice v roce 2007. Akce, navazující na obdobný průzkum realizovaný v roce 2004, se zaměřila na tzv. centrální plochu, která nemohla být v předchozích letech z technických důvodů analyticky zkoumána. Vedle kolekce keramických i nekeramických artefaktů tak průzkum přinesl zcela nová data, která přispívají k poznání celkového charakteru využití vnitřní plochy oppida v období LT C2–D1. and The article deals with an evaluation of analytical surface collections conducted on the grounds of the České Lhotice oppidum in 2007. Connected to a similar investigation performed in 2004, the work focussed on the ‘central area’, which could not be studied in previous years due to technical reasons. In addition to a collection of ceramic and non-ceramic artefacts, the investigation also produced entirely new data contributing to the understanding of the general character of the use of the internal area of the oppidum in stages LT C2–D1.
Při detektorové prospekci v letech 2005–2012 byla na severozápadní Moravě a ve východních Čechách získána kolekce drobných kovových předmětů z doby římské. Příspěvek představuje dosud nepublikované nálezy z mladšího úseku starší doby římské a z mladší doby římské. Prezentované výrobky zhotovené bez výjimky z neželezných kovů prokazují vliv římského prostředí. Slabě je doložen i vliv východogermánského prostředí. and A collection of Roman period fibulae was acquired during field surveys with a metal detector in 2005–2012 in northwest Moravia and in east Bohemia. The work presents unpublished fibulae from the late phase of the Early Roman period and from the Late Roman period. Made exclusively of non-ferrous metals, the presented fibulae demonstrate a Roman influence. Weak east German influences are also documented.
Výzkum mikroregionu, vyvolaný stavbou dálnice, byl zaměřen především na charakter a proměny sídelní struktury. Během několika let se intenzivním povrchovým průzkumem a sběry, částečně v kombinaci s leteckou prospekcí, s využitím výsledků plošného odkryvu a drobných záchranných akcí, podařilo dobře zmapovat území o ploše ca 7,5 km2. Prokázáno bylo osídlení neolitické, eneolitické, středo–, mlado– a pozdně bronzové, halštatské, časně laténské, mladohradištní a vrcholně středověké. Společně se staršími nálezy v této oblasti vzniká poměrně ucelený přehled vývoje nejen samotného pravěkého a středověkého osídlení, ale i archeologických aktivit a poznání daného území. Tento mikroregion se tak stal jednou z nejlépe archeologicky zmapovaných částí krajiny na Plzeňsku. and Research into this microregion, made necessary by a highway building project, aimed primarily at determining the character of, and changes in, its settlement structure. Over several years intensive surface survey and artefact collection, partly carried out in conjunction with aerial prospection, together with the partial results of open area excavations and minor rescue interventions, made it possible to map out an area of some 7.5 km2. Settlement was demonstrated in the Neolithic, Eneolithic, Early, Middle and Late Bronze Ages, Hallstatt period, Early La Tène, Early Slavic („Hillfort“) period and High Middle Ages. Taken together, the earlier finds occur in the area form a coherent overview of the development not only of the Prehistoric and Medieval settlements themselves, but also of archaeological activity and an understanding of the given territory. This microregion has thus become one of the archaeologically mapped landscapes in the Plzeň (Pilsen) region.