Jurisprudence není jenom bádáním o právu, izolovaným od všeho ostatního poznání. Jestliže chceme porozumět historickému vývoji jurisprudence, potřebujeme vzít v úvahu širší perspektivu, která zahrne i vývoj fundamentálních názorů v oblasti náboženství, metafyziky, svobodné vůle a metaetiky. Tento text se věnuje výkladu hlavních prvků tzv. naturalistického projektu v jurisprudenci. Můžeme si pak všimnout například skutečnosti, že právní myšlení některých autorů (typicky Olivera W. Holmese) bylo ovlivněné ateismem, materialismem, determinismem, etickým subjektivismem, utilitarismem a sociálním darwinismem. Taková kombinace názorů sice může být dobrou obranou proti manipulativní argumentaci „falešnou metafyzikou“, ale také může sklouznout ke světonázoru, ve kterém je nakonec každá argumentace jenom metodou psychologického ovlivňování druhých lidí, tedy zase jen manipulací. and The jurisprudence is not only legal research, isolated from any other knowledge. If we want to understand to the historical development of jurisprudence, we need to take into consideration a broader perspective, included the development of fundamental beliefs about religion, metaphysics,
free will and metaethics. This essay sets out the main elements of naturalistic project in jurisprudence. We can also find that legal thinking od some authors (e.g.Oliver W.Holmes) had been influenced by atheism, materialism, determinism, ethical subjectivism and social darwinism. Such combination of beliefs may be good defense against manipulative argumentation by “false metaphysics”, but it may also lapse into a world-picture, where all argumentation is only a method for psychological influencing people, in other words, only manipulation.
Kniha Viktora Knappa Problém nacistické právní filozofie (první vydání 1947) je významným příspěvkem k porozumění povaze národně-socialistické (= NS) jurisprudence. Knapp správně tvrdí, že základním principem NS-teorie práva je tzv. teze spojení práva a morálky. Právo a morálka tvoří jednotu, takže plnění morálních povinností může být vynucované právem. To je už samo o sobě nebezpečná proti-liberální idea. V konečném důsledku totiž nacistický režim může svým občanům mocensky vnucovat vlastní koncepci dobrého života. Mnohem horší je však skutečnost, že nacisté zneužili morálku k ospravedlnění hrubě nemorálních praktik, včetně vyhlazování jiných národů. I morálka může být nemorální. Nacistická morálka je toho „dobrým“ příkladem. and Viktor Knapp’s book Problém nacistické právní filozofie (first edition 1947) is an important contribution to the understanding of the nature of national socialist (= NS) jurisprudence. Knapp rightly claims that the fundamental principle of NS-legal theory is the thesis of the necessary connection
between law and morality. Law and morality set up unity, therefore moral obligations can be enforced by means of law. This fact alone is a dangerous anti-liberal idea.Ultimately, this is how the nazi regime can impose its own conception of the good life on its citizens. Much worse, Nazis abused morality for justification of grossly immoral practices, including the extermination of other nations.Morality can be immoral as well. Nazi morality is a “good” example.