Kvalita života ve stáří je ve vyspělých zemích v posledních letech velmi diskutované téma. Cílem následující práce je seznámit čtenáře s nejzávažnějšími rizikovými faktory v životě seniorů, zdravotními, sociálními a sociálně psychologickými determinantami, které ovlivňují kvalitu jejich života a nástroji užívanými k měření kvality života ve stáří., Measurement of quality of life in old age. Quality of life in old age is recently discussed in many industrial countries. The goal of this article is to inform about the most important factors and the medical, social and social? psychological indicators of quality of life in old age. Instruments of me asurement of quality of life are presented., Jiřina. Ondrušová, and Lit.: 14
Období vstupu do rodičovství je významným přechodovým obdobím v psychické ontogenezi ženy. Důležitým faktorem předvídajícím rodičovské kompetence a emoční pohodu je rodičovská self-efficacy (vnímaná rodičovská účinnost). Nedávné studie ukazují, že rodičovskou self-efficacy matky může ovlivnit i spokojenost s porodním zážitkem. Ta je zase predikována sociálně psychologickými aspekty porodního zážitku, především oporou ze strany zdravotníků a pocitem osobní kontroly. V longitudinálním dvoufázovém výzkumu jsme proto sledovali faktory ovlivňující rodičovskou self-efficacy v období kolem narození prvního dítěte a jednotlivé determinanty porodního zážitku. S využitím postupů mnohonásobné lineární regrese jsme zjistili, že ačkoli je rodičovská self-efficacy z velké míry založena už před porodem, opora ze strany zdravotníků při porodu a snadná utišitelnost dítěte ji mohou významně pozitivně ovlivnit. Potvrdili jsme také rozhodný vliv opory ze strany zdravotníků při porodu na spokojenost s porodním zážitkem i v našem souboru, reprezentativním pro prvorodičky v ČR., Transition to parenthood is a significant transition period in a woman’s psychological ontogenesis. An important predictor of parenting abilities and well-being is parental self-efficacy. Recent studies show that mothers’ parental self-efficacy can be influenced by childbirth satisfaction, which, in turn, is predicted by social-psychological aspects of childbirth experience, especially support by caregivers. In a longitudinal 2-phase research, we have followed parental self-efficacy determinants working around 1st childbirth as well as childbirth experience determinants. Using multiple linear regression analysis we determined that although parental self-efficacy is mainly prenatally determined, caregivers‘ support and baby’s soothability can impact it positively. We have also confirmed the decisive influence of caregivers‘ support on childbirth satisfaction in our sample, which is representative for Czech primiparas., Kodyšová E., and Literatura
V práci sme sa zamerali na problematiku pozitívnych a negatívnych životných udalostí u žiakov a vplyvu na ich duševné zdravie. Stanovili sme si viacero cieľov: Zistiť najčastejšie sa vyskytujúce pozitívne a negatívne životné udalosti u žiakov, zistiť najčastejšie sa vyskytujúce pozitívne a negatívne životné udalosti u žiakov v závislosti od pohlavia a zistiť vzťah medzi životnými udalosťami, subjektívnou pohodou a sebaúctou žiakov. Výskum bol realizovaný na základných školách a osemročnom gymnáziu v žilinskom regióne. Do výskumu bolo zaradených 406 žiakov šiestych a siedmych ročníkov. Priemerný vek žiakov bol 12,4 roka. Z výskumných nástrojov sme použili inventár životných udalostí (LEI), dotazník subjektívnej pohody (GHQ 12) a škálu sebaúcty podľa Rosenberga (SeS). Potvrdili sa signifikantné rozdiely v miere subjektívnej pohody a sebaúcty v závislosti od počtu prežitých pozitívnych a negatívnych udalostí. Za najčastejšiu pozitívnu udalosť žiaci označili "Páčili sa mi sviatočné udalosti v našej rodine" (92,36 %) a medzi najčastejšie označovanú negatívnu udalosť patrila "Nedarilo sa mi v niektorom predmete" (68,97 %). Z medzipohlavných rozdielov sa signifikantné rozdiely zistili v štyroch pozitívnych a v dvoch negatívnych udalostiach. Výsledky nám potvrdzujú dôležitosť skúmania životných udalostí, subjektívnej pohody a sebaúcty, ktoré môže pomôcť k vhodnej podpore duševného zdravia v rámci verejného zdravotníctva., The thesis has focused on the issue of positive and negative life events of pupils and their impact on their mental health. Several goals have been defined: to ascertain the most frequently occurring positive and negative life events of pupils as a whole, and as dependent on gender and to discover the relationship between life events, general health and self-respect amongst these subjects. This survey was conducted in elementary schools and at an octennial grammar school in the Žilina Region. A total of 406 sixth and seventh grade pupils were involved in the survey. The average age of pupils was 12.4 years. Life Events Inventory (LEI), General Health Questionnaire (GHQ 12) and Self-respect Scale (SeS) according to Rosenberg were used as research tools. Significant distinctions in rates of general health and self-respect depending on the number of experienced positive and negative events were confirmed. The option "I enjoyed holiday events in our family"(92.36%) was identified as the most positive life event whilst the sentence "I was unsuccessful in a school subject"(68.97%) was marked as the most negative event by pupils. Significant gender distinctions were discovered in four positive and two negative events. Outcomes have confirmed the importance of researching life events, general health and self-respect in order to contribute to suitable promotion of mental health in the public health system., Petra Dankovičová, Želmíra Fetisovová, Igor Ondrejka, and Literatura