Objectives. The aim of the study is to investigate reading comprehension and metacomprehension as they occur in preschool age in relation to sociocultural environment of the family, in comparison with traditional predictors of beginning reading acquisition represented by several indicators of phonological awareness. Participants and setting. A group of 327 preschool- age children from middle-SES families and 55 children from low-SES families were compared. Hypotheses. It was assumed that children from low-SES families would perform worse than children from middle-SES families namely in literacy tasks requiring specific social experience with reading, i.e. text comprehension and metacognitive monitoring. Statistical analysis. The differences between the groups were tested using independent samples t-tests, monitoring accuracy on the correct and incorrect answers using the chi-squared test and the relationship between monitoring accuracy and performance in the two text comprehension tasks using 2-way ANO VA. Results. Results showed that children from low- SES families demonstrated significantly lower overall performance in all literacy tasks, however, the group differences in text comprehension varied in relation to the task difficulty (complexity and the level of comprehension). Moreover, in metacognitive monitoring, children from low-SES families showed significantly higher tendency to underestimate their correct performance, indicating lower self-esteem. Study limitations. The main limitation of the study was the lack of information about everyday reading behaviour in children’s family environment. and Ciele. Cieľom štúdie je sledovanie porozumenia textu a jeho metakognitívneho monitoringu u detí predškolského veku v závislosti od sociokultúrnych podmienok rodinného prostredia, v porovnaní s klasickými prediktormi gramotnosti zastúpenými niekoľkými ukazovateľmi fonematického uvedomovania. Výskumná vzorka. Skupina 327 detí predškolského veku z bežných rodín sa porovnávala so skupinou 55 detí z rodín s nízkym sociálno-ekonomickým statusom. Hypotéza. Predpokladalo sa, že deti z nízkopríjmových rodín budú v porovnaní s referenčnou skupinou dosahovať horšie výsledky osobitne v ukazovateľoch gramotnosti vyžadujúcich bohaté skúsenosti s čítaním, t.j. porozumení textu a jeho metakognitívneho monitoringu. Štatistické analýzy. Rozdiely medzi skupinami boli testované t-testom pre nezávislé výbery, na analýzu presnosti monitoringu správnych a nesprávnych odpovedí bol použitý chí-kvadrát test a vzťah medzi presnosťou monitoringu a výkonom v dvoch úlohách na porozumenie textu sa testoval použitím 2-faktorovej ANO VA. Výsledky. Výsledky ukázali, že deti z nízkopríjmových rodín podávali signifikantne nižšie celkové výkony vo všetkých ukazovateľoch gramotnosti, pričom rozdiely medzi skupinami záviseli aj od charakteru a náročnosti úlohy. V metakognitívnom monitoringu vykazovali navyše štatisticky významne vyššiu tendenciu k podceňovaniu správnych výkonov, čo poukazuje na znížené sebahodnotenie týchto detí. Limity štúdie. Hlavným obmedzením štúdie je nedostatok informácií o každodenných čitateľských aktivitách v rodinách sledovaných detí.
Tato studie sleduje čtenářské profily dětí z 1. a 4. ročníku základních škol s vývojovou dysfázií. V návaznosti na předchozí výzkum testuje předpoklad, že čtenářské výkony dětí s vývojovou dysfázií jsou signifikantně horší ve srovnání s výkony stejně starých vrstevníků, a to jak v rovině elementárního čtení, tak v rovině porozumění čtenému. V souladu s teoretickými poznatky /zejména tzv. Jednoduchý model čtení (Gough & Tunmer, 1986)/ ověřuje předpoklad, že obtíže dysfatických dětí se výrazně manifestují v oblasti porozumění čtenému i v oblasti dekódování (techniky čtení). Na studii participovalo 67 dětí s vývojovou dysfázií ze speciálních a základní škol a 253 běžně se vyvíjejících dětí ze základních škol. Dětem byla administrována baterie testů zaměřená na komplexní hodnocení čtenářských dovedností a na posouzení jazykových schopností souvisejících s vývojem čtenářství. Výsledky studie prokazují statisticky významně slabší výkony dysfatických dětí v prvních ročnících pouze v oblasti porozumění jazyku, konkrétně v úloze porozumění slyšenému textu. Ve čtvrtém ročníku se pak statisticky významné rozdíly ve prospěch běžně se vyvíjejících dětí objevují ve všech administrovaných čtenářských úlohách – tedy tam, kde je hodnocena přesnost čtení i porozumění čtenému. Zvláštní pozornost je věnována charakteristice deficitů starších dětí s vývojovou dysfázií v oblasti dekódování a porozumění čtenému. and The study is focused on investigating the reading profiles in both 1st grade and 4th grade children with specific language impairment (SLI). According to the previous research, it tests the assumption that the reading performance of children with SLI is significantly worse compared to the age control group at the level of reading speed and fluency, and at the level of reading comprehension. Based on the theoretical framework, (namely “The Simple View of Reading“– Gough & Tunmer 1986), it verifies the hypothesis that the difficulties of the SLI children are manifested both in the area of reading comprehension, and of decoding (reading technique). 67 children with SLI and 253 children with typical development of language skills participated in our study. We administered a battery of tests assessing reading skills and language skills which are related to the reading development. The results of our study only showed significant differences in the area of the language comprehension (namely in the test of the listening comprehension) in the 1st grade children. There are significant differences in all tests assessing both reading accuracy and reading comprehension between SLI children and the age control group in the 4th grade. The size of reading fluency and reading comprehension deficits in SLI fourth grade children is discussed in more details.