Vysoce rizikové typy lidských papilomavirů (HR-HPV) jsou kauzálně spojeny s karcinomem děložního hrdla (KDH) a částí dalších malignit. Současně dostupné HPV-vakcíny obsahují antigeny dvou HR HPV – HPV16 a HPV18 zodpovědných v ČR za více než 70% KDH. Cílem studie bylo sledování výskytu znaků HPV-infekce ve vakcinované populaci, detekce předchozí, současné a přetrvávající HPV-infekce a sledování vlivu vakcinace na následnou HPV-infekci a vznik atypických nálezů na děložním hrdle. Zde prezentujeme výsledky prevalence znaků HPV-infekce při vstupu do studie. Celkem jsme nalezli 37,4 % HPV-DNA-pozitivních jedinců, polovinu séropozitivních žen proti některému z testovaných antigenů a téměř čtvrtinu s protilátkami proti typům HPV16/18. Současnou/přetrvávající/předchozí infekci typy HPV16/18 jsme nalezli u 4,7 %/6,7 %/15,4 % žen. Snížením účinnosti vakcín proti HPV16/18 je v naší studii ohroženo 11,4 % sledovaných, s nejvyšším rizikem ve věkové skupině 24–26 let (22,6 %)., High-risk human papillomaviruses (HR HPV) are causally linked to cervical cancer (CC) and some other malignancies. The currently available HPV vaccines contain antigens of two HR HPV types, HPV16 and HPV18 that account for more than 70% of CC in the Czech Republic. The study objective was to monitor the prevalence of HPV infection markers in the vaccinated population, to detect past, present, and persistent HPV infection, and to assess the effect of vaccination on subsequent HPV infection and development of atypical cervical lesions. Here we present the baseline prevalence data on the of HPV infection markers at enrolment. Overall, 37.4% of the study cohort were HPV DNA positive, half of the females were seropositive to at least one of the antigens tested, and nearly one quarter had antibodies against HPV16/18 types. Present/persistent/past infection with HPV16/18 types was detected in 4.7%/6.7%/15.4% of the females, respectively. Altogether 11.4% of the study cohort are at risk for reduced vaccine efficacy against HPV16/18, with the risk being highest in the age group 24–26 years (22.6%)., and Eva Hamšíková, Jana Šmahelová, Viera Ludvíková, Martina Saláková, Jana Rychlá, Jana Skřenková, Lukáš Rob, Ruth Tachezy
Thirty-two specimens of the Nile crocodile, Crocodylus niloticus Laurenti (Reptilia: Crocodylidae), from the Kruger National Park, South Africa, and its vicinity were examined for pentastomid parasites during 1995 to 1999 and 2010 to 2011. Pentastomid parasites occurred throughout the year and were widespread in the study area with an overall prevalence of 97% and an overall mean abundance of 23.4 (0-81). Pentastome assemblages comprised six species in three sebekid genera: Alofia nilotici Riley et Huchzermeyer, 1995, A. simpsoni Riley, 1994, Leiperia cincinnalis Sambon, 1922, Sebekia cesarisi Giglioli in Sambon, 1922, S. minor (Wedl, 1861) and S. okavangoensis Riley et Huchzermeyer, 1995. The possible influence of host age, gender and geographic location (river system) on pentastome prevalence, abundance and species richness was investigated. Generally, neither host age, gender nor locality did affect infracommunities, likely because all hosts examined were adult or subadult and displayed comparable foraging behaviour, resulting in similar exposure pathways to fish intermediate hosts. Additionally, the longevity of pentastomids would contribute to accumulative infections as hosts mature. Structuring of pentastome assemblages was observed in as far as S. minor was the dominant species based on overall prevalence and abundance, followed by the equally common species S. cesarisi and L. cincinnalis. With an overall prevalence ranging from 34% to 41% and relatively low abundances, A. nilotici, A. simpsoni and S. okavangoensis form the rarer component of pentastome communities., Kerstin Junker, Frikkie Calitz, Danny Govender, Boris R. Krasnov, Joop Boomker., and Obsahuje bibliografii
Příspěvek popisuje původní výsledky dvou šetření prevalence kognitivní poruchy u 325 obyvatel domovů pro seniory v České republice. Výběrové šetření na standardních odděleních 12 domovů ukázalo velmi podobné výsledky jako hloubkové šetření kognitivního stavu všech obyvatel jednoho zvoleného zařízení běžného typu. V souhrnu, více než polovina obyvatel trpí nějakou formou kognitivní poruchy, u více než 40 % všech obyvatel dosahuje tato porucha hloubky demence. Tyto výsledky jasně poukazují na potřebu kvalifikované péče o klienty s demencí v rámci domovů pro seniory a na potřebu vzdělávání personálu těchto zařízení v problematice přístupu ke klientům s demencí., The authors present results of their study of prevalence of cognitive impairment in inhabitants of residential care facilities in the Czech Republic. Cognitive status of 325 residents was examined. Dementia was present in more than 40% of residents. These results imply the need for specialized care for persons with dementia. Appropriate education of professionals in residential care facilities is necessary., Hana Vaňková, Božena Jurašková, Iva Holmerová, and Lit.: 9
Obezita je známým rizikovým faktorem pro řadu zdravotních problémů v dospělosti. Cílem výzkumu bylo zjistit prevalenci nadměrné hmotnosti a obezity u 6–7letých dětí na základních školách v Olomouckém kraji v roce 2014 a vyhodnotit přístup rodičů k programu, který je zaměřen na primární prevenci obezity u dětí. Výzkumný soubor zahrnuje 337 dětí (chlapci n=172, dívky n=165), u kterých byl hodnocen nutriční stav pomocí metod standardizované antropometrie a metodou bioelektrické impedance (BIA). Pro každé dítě byl vypočítán BMI a následně bylo zařazeno do příslušného percentilového pásma BMI. Rodiče obdrželi písemné vyrozumění o hodnocení nutričního stavu svého dítěte a měli možnost informovat se o jeho léčbě v případě zjištění nadměrné hmotnosti nebo obezity. K vyhodnocení dat byl použit neparametrický Mann a Whitney U-test, nepárový t-test a test rozdílů mezi dvěma poměry. Nadměrná hmotnost byla zjištěna u 7,56 % chlapců a 5,45 % dívek, obezita u 8,14 % chlapců a 5,45 % dívek. Na základě analýzy tělesného složení pomocí BIA bylo podle procentuálního množství tukové tkáně zařazeno do kategorie obezita 10,47 % chlapců a 7,88 % dívek. Monitorování prevalence nadměrné hmotnosti a obezity u dětí v Olomouckém kraji ukázalo na růst obezity u 6–7letých chlapců a dívek a na nedostatečný zájem rodičů o aktivní zapojení do preventivních programů v boji proti obezitě., Obesity is an established risk factor for numerous health problems in adulthood. The aim of the research was to determine the prevalence of overweight and obesity in children aged 6 to 7 in elementary schools in the Olomouc region in 2014, and to assess the attitude of the parents to the programme which focuses on the primary prevention of obesity in children. The research group includes 337 children (boys n=172, girls n=165) whose nutritional status was evaluated using the methods of standardized anthropometry and bioelectrical impedance analysis (BIA). The BMI of each child was calculated and subsequently categorized within the respective BMI percentile range. The parents received a written notification of the nutritional status of their child, and those whose children were diagnosed with overweight or obesity could request information about treatment. The data were evaluated using the non-parametric Mann-Whitney U test, unpaired t-test, and the test of differences between two quantities. Overweight was found in 7.56% of boys and 5.45% of girls, while obesity in 8.14% of boys and 5.45% of girls. Based on the BIA analysis of body composition, depending on the percentage amount of adipose tissue, 10.47% of boys and 7.88% of girls were classified as obese. Monitoring the prevalence of overweight and obesity among children in the Olomouc region showed an increase in obesity in boys and girls aged between 6 and 7 and the lack of parental interest in active participation in obesity prevention programmes., Miroslav Kopecký, and Literatura
V letech 1989-2004 vzrostly v ČR u obou pohlaví absolutní počty nových zhoubných novotvarů a novotvarů in situ (dg. C00-D09) o 51 %, zemřelých na nádory o 5 % a žijících onkologicky nemocných o 149 %. Počet žijících s karcinomy ve věku 0-85+ let se zvýšil o 259 237 a dosáhl 433 941, tj. 4245,8/100 000 obyvatel. Podíl osob ve věku 35-64 let se za 15 let snížil u mužů ze 42 % na 34 %, u žen ze 48 % na 43 %, v absolutních počtech vzrostl u obou pohlaví o 92 194 a v roce 2004 dosáhl 71 366 žijících. V roce 2010 dosáhne počet žijících asi 523,8 tis. a v roce 2015 téměř 611 tis. případů. Prevalence u mužů a žen je uvedena podle 14 krajů u devíti skupin nádorů (novotvary úst a hltanu, trávicího ústrojí, dýchacích cest, melanom a nádory kůže, prsu, rodidel, prostaty a varlat, vylučovacích cest, mízní a krvetvorné tkáně). U 162 012 žijících případů devíti nádorových diagnóz převažovala v roce 2004 časná klinická stadia jako následek vyšší úmrtnosti v pokročilých stadiích. V roce 2004 bylo na zdravotní péči u nádorů vynaloženo 8,589 mld. korun s průměrem 19 793 korun na jeden případ., The absolute numbers of new cases of cancers and cancers in situ (dg. C00-D09) increased during 1989-2004 in the Czech Republic by 51%, of cancer mortality by 5% and of prevalence by 149%. The numbers of surviving cancer cases aged 0-85 years or more increased by 259,237 to 433,941 i.e. 4245.8 per 100,000 inhabitants. The share of persons of economically active age 35-64 years decreased during 15 years from 42% to 34% in men, from 48% to 43% in women, but absolutely increased in both sex by 92,194 to 171,366 surviving cancer cases in 2004. The total prevalence will reach 523.8 thousand in 2010 and almost 611 thousand cancers in 2015. The highest growth of prevalence in 1989-2004 was achieved in regions Praha, Jihomoravský, Moravskoslezský and Středočeský in ne-oplasms of urinary tract, prostate and testis, melanoma and skin, respiratory tract of women and digestive tract of men. Direct expenditures of public health insurance on cancer treatment increased from 2000 by 7,222 thousand million CZK, i.e. 6.2% of total health budgets, and amounted to 9,013 thousand million CZK, i.e. 5.3% of total budgets in 2005, which represented the average expenditure 20.6 thousand CZK per cancer case.The expected prevalence will increase by 174.3 thousand cancers during the period 2005-2015 (of which 55 thousand aged 35-64 years) and will amount 611 thousand cases. Processed results may allow to improve healthcare in oncology and to create economic conditions without decreasing of healthcare quality., Edvard Geryk, Petr Kubíček, Milan Konečný, Petr Koška, Jiří Holub, Jakub Odehnal, Radim Štampach, and Lit.: 18
The care of patients with severe mental illness (SMI) is often narrowed down to the treatment of biological symptoms of the disease, whilst other psychosocial factors supporting mental health are often neglected. One of these factors influencing disease progression, compliance, self-concept, and motivation for treatment is parenthood. The first step to turning attention to this issue is to be aware of the prevalence of children living with a parent with SMI and the prevalence of parenting among SMI patients. This review aims to assess the current state of knowledge regarding methodological approaches, the prevalence rates of parenthood, the number of children living with a parent with SMI, and the sociodemographic characteristics of these families. A total of 1,156 records were retrieved from EBSCO Discovery in December 2021, and fifteen published studies addressed the review questions. The studies took various approaches to measure prevalence - an epidemiological approach, a census approach, a design in which data from national registries were analysed, or cross-sectional studies in a clinical population. Nine studies investigated the prevalence of parenthood among patients with SMI, and six studies quantified the number of children living with a parent with mental illness. 1/3 of mental health service clients were parents, and 1 to 2 children out of 10 have a parent with mental illness.Parents with SMI face lower education, lower employment, lower income, higher rates of comorbid substance abuse, and higher rates of single parenthood. The aim of the review is not to give a definitive answer to the question of prevalence as much as to point out that there is not a marginal number of children living with a parent with a psychiatric disorder. and Péče o pacienty se závažným duševním onemocněním (SMI) se často zužuje na léčbu biologických příznaků nemoci, zatímco ostatní psychosociální faktory podporující duševní zdraví jsou často opomíjeny. Jedním z těchto faktorů ovlivňujících průběh léčby, komplianci, sebepojetí pacienta a motivaci k léčbě, je rodičovství. Prvním krokem k obrácení pozornosti k této problematice je uvědomění si míry prevalence dětí žijících s rodičem se SMI a míry prevalence rodičovství mezi pacienty se SMI. Cílem tohoto přehledu je zhodnotit metodologické přístupy využívané k měření prevalence, míru prevalence rodičovství, počet dětí žijících s rodičem se SMI a sociodemografické charakteristiky těchto rodin. V databázi EBSCO Discovery bylo v prosinci 2021 vyhledáno celkem 1 156 záznamů, výběrová kritéria splnilo patnáct publikovaných studií, které byly zařazeny do přehledu. Studie využívaly různé přístupy k měření prevalence - epidemiologický přístup, přístup založený na cenzu, design, v němž byla analyzována data z národních registrů, nebo průřezové studie v klinické populaci. Devět studií zkoumalo prevalenci rodičovství u pacientů s duševním onemocněním a šest studií kvantifikovalo počet dětí žijících s rodičem s duševním onemocněním. Rodiče tvořili 1/3 klientů psychiatrických zařízení a 1 až 2 děti z 10 mají rodiče s duševním onemocněním. Rodiče se SMI se potýkají s nižším vzděláním, nižší zaměstnaností, nižšími příjmy, vyšší mírou komorbidního užívání návykových látek a vyšší mírou samoživitelství. Cílem přehledu není dát definitivní odpověď na otázku prevalence, ale spíše poukázat na to, že dětí žijících s rodičem s psychiatrickou poruchou není zanedbatelné množství.
Práce je zaměřena na posouzení výskytu anorektických příznaků u reprezentativního vzorku školní mládeže (N = 4653). Kromě vyplnění dotazníku byli respondenti změřeni a zváženi. Jako screeningové kritérium anorexie bylo využito nízké BMI. 1 % chlapců a 2,1 % dívek ve věku 11, 13 a 15 let mělo tělesnou hmotnost nižší než je kritická hodnota BMI stanovená pro danou věkovou skupinu odpovídající BMI 17,5 u dospělé populace. Všechna MKN-10 kritéria splňovalo 0,17 % děvčat a 0,04 % chlapců. Bez ohledu na kritérium amenorey, které nebylo k dispozici, splňovalo kritéria mentální anorexie 0,35 % děvčat. 0,84 % děvčat splňovalo širší kritéria mentální anorexie (nízká tělesná hmotnost, narušená představa o svém těle). Výsledky studie ukazují na velkou variabilitu základních diagnostických kritérií mentální anorexie, resp. na obtíž jasně stanovit hranici mezi normou a patologií ve vztahu k tělu a jídelním zvyklostem.
Abdominálna obezita predstavuje nezávislý rizikový faktor pre následné závažné kardiovaskulárne príhody. Predstavuje jedno z dôležitých diagnostických kritérií metabolického syndrómu, ktorý má približne rovnakú prediktívnu hodnotu pre závažné kardiovaskulárne príhody, ako napr. zvýšenie hladín LDL-cholesterolu. Prevalencia abdominálnej obezity v rámci komplexu metabolického syndrómu doposiaľ nebola v podmienkach Slovenska systematicky sledovaná. IDEA program na Slovensku hodnotil vzorku 4 183 pacientov v 103 centrách. Ukázal, že iba jeden z 3 dospelých obyvateľov Slovenska má normálnu telesnú hmotnosť. Takmer každý druhý dospelý obyvateľ Slovenska má prítomný abdominálny typ obezity (hodnotenú podľa kritérií ATP III). Obezita bola zistená u každej tretej ženy (34,7 %) a u každého štvrtého muža (27,0 %). Prevalencia hlavných rizikových faktorov (hypertenzia, hyperlipidémia a diabetes mellitus) sa zvyšovala so zväčšovaním sa obvodu pása., Andrej Dukát, J. Lietava, B. Krahulec, and Lit. 17
U řady neurodegenerativních chorob dochází ke změnám v čichovém vnímání, které lze vyšetřit psychofyzickými testy. Největší význam má vyšetření čichu u Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby, u nichž se poruchy čichu objevují před ostatními klinickými příznaky. Pouhý anamnestický údaj o poruše čichu je u pacientů zcela nedostatečný. Pacienti si poruchu čichu často neuvědomují. Vyšetření čichu tak může včasně upozornit na přítomnost neurologické choroby či usnadnit diferenciální diagnostiku. Přehledový článek představuje povahu poruch čichu u vybraných neurodegenerativních onemocnění s důrazem na Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu, způsoby hodnocení kvanti‑ a kvalitativních poruch čichu se zaměřením na nejdostupnější psychofyzické testy, jimiž lze provádět rutinní vyšetření čichu v každodenní klinické praxi, a uplatnění vyšetření čichu v jejich diagnostice. U Alzheimerovy choroby je výrazněji postižena identifikace oproti detekčním prahům, zatímco u Parkinsonovy choroby je pokles napříč čichovými schopnostmi homogennější a prahy jsou zvýšeny více než u Alzheimerovy choroby., In many neurodegenerative diseases, changes in olfactory perception have been identified that can be tested with psychophysical tests. Olfactory testing is of particular significance in Alzheimer’s and Parkinson’s disease, where olfactory decline precedes other clinical symptoms. Olfactory decline may indicate a neurological disorder, aid in differential diagnosis, or help to estimate disease prognosis. This review presents olfactory dysfunction profiles in selected neurodegenerative diseases with an emphasis on Alzheimer’s and Parkinson’s disease, assessment of quanti- and qualitative olfactory dysfunction, focusing on widely used psychophysical tests suitable for routine olfactory testing in everyday clinical practice, and contribution of olfactory testing to the diagnosis of the selected neurodegenerative diseases. In Alzheimer’s disease, identification is more severely affected than detection thresholds, whereas in Parkinson’s disease, decline is more homogeneous across various olfactory measures and increase in detection thresholds is more prominent. Key words: olfaction – neurodegenerative diseases – hyposmia – anosmia – Alzheimer’s disease – Parkinson’s disease – mild cognitive impairment The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and L. Martinec Nováková, H. Štěpánková, J. Vodička, J. Havlíček
Cieľ: Cieľom prieskumu bolo zistiť prevalenciu a rizikové faktory hypertenzie bieleho plášťa (WCH) u detí. Metodika: Formou retrospektívnej štúdie sme analyzovali zdravotné záznamy 140 detí (36 dievčat, 104 chlapcov) s vysokým krvným tlakom nameraným v kardiologickej ambulancii, u ktorých bolo vykonané 24-hodinové ambulantné monitorovanie krvného tlaku (ABPM) a určený typ hypertenzie. Hypertenzia bola diagnostikovaná, keď bol systolický a/alebo diastolický krvný tlak meraný auskultačnou technikou ≥ 95. percentil pre pohlavie, vek a výšku. WCH bola definovaná ako priemerná hodnota krvného tlaku v ambulancii nachádzajúca sa v percentilovom pásme hypertenzie a hodnota tlaku krvi počas 24-hodinového monitorovania ambulantného tlaku nachádzajúca sa v pásme normálnych hodnôt krvného tlaku. Výsledky: V skupine 140 detí bola potvrdená prítomnosť WCH u 51 detí (36,4 %) – 13 dievčat a 38 chlapcov. Z celkového súboru sa WCH vyskytovala u 36,1 % zaradených dievčat a 36,5 % zaradených chlapcov. Systolický TK sa v kardiologickej ambulancii nachádzal nad 95. percentilom, diastolický TK pod 90. percentilom. Väčšina pacientov s WCH bola vo veku 15 – 19 rokov (80,4 %) a v pásme od 3. do 90. percentilu BMI (72,5 %). U pacientov prevládala negatívna rodinná anamnéza hypertenzie (54,9 %) a zriedkavé návštevy kardiologickej ambulancie (2-4x). Krvný tlak v ambulancii merala deťom výlučne sestra. Záver: Zistenie prevalencie WCH a jej rizikových faktorov je u detí významné, pretože prevažuje názor, že v detskom veku je WCH predispozíciou k trvalej hypertenzii. Na základe zistení rizikových faktorov, môžeme vykonávať prevenciu WCH., Aim: The aim of this study was to find out the prevalence and risk factors of white coat hypertension (WCH) in children. Methods: We realized the retrospective study and analyzed records of 140 children (36 girls, 104 boys) with high blood pressure measured in cardiology outpatients' clinic, to whom a 24-hour ambulatory blood pressure monitoring (ABPM) was made and the type of hypertension was specified. Hypertension was diagnosed when systolic and/or diastolic blood pressure measurements with auscultatory technique were ≥ 95th percentile for sex, age and height. White coat hypertension (WCH) has been defined as mean blood pressure (BP) readings in outpatients' clinic being located in the hypertensive range while 24-hour ambulatory blood pressure monitoring is in the normal range. Results: In the group of 140 children the presence of WCH was confirmed in 51 children (36,4 %) - 13 girls and 38 boys. WCH occurred in 36,1 % of girls and 36,5 % of boys in the total sample of respondents. Systolic BP in cardiology outpatients' clinic reached the value above the 95th percentile, diastolic BP below the 90th percentile. The most patients with WCH were 15 – 19 years old (80,4 %) and in 3rd - 90th percentile of BMI (72,5 %). Patients prevailed negative family history of hypertension (54,9 %) and fewer visit (2-4 times) of cardiology outpatients' clinic. Blood pressure of children was measured exclusively by a nurse in this outpatients' clinic. Conclusion: Determination of the prevalence of WCH and its risk factors in children is important because of prevailing opinion that WCH in children is predisposition in permanent hypertension. Based on the detection of risk factors, we can implement prevention of WCH., Anna Ovšonková, Daniela Kubisová, and Literatura