This research concerns with the mineralogical and geochemical composition of the Gulf of Aden shallow subsurface beach sands to identify the composition and tectonic setting of source area. The study discusses the limitation of using weathering indices and the factors hampered using these indices. Three shallow cores (1-1.5 m long) were collected from the coastal area at the mouth of wadis; Fuwwah (I), Ar Rukayb (II) and Shuhair (III) near Al-Mukalla, Yemen. The sediments are dominated by well to moderately well sorted fine-grained sands. The mineralogical composition is dominated by quartz followed by calcite with traces of plagioclase, k-feldspars, dolomite, clay minerals and amphiboles. The chemical composition is consistent with the mineralogy where the SiO2, CaO, Zr and Sr are the dominant oxides and trace elements, whereas other major and trace elements are strongly depleted. The sediments are compositionally mature and geochemically classified as quartz arenite to sublitharenite derived mainly from recycled sedimentary rocks that is consistent with the passive margin tectonic setting. The Chemical Index of Alteration (CIA) values suggest a low to moderate degree of weathering for the sediments of core I, whereas they show unweathered to poorly weathered source rocks of the sediments of cores II and III. Recycled sandstones mixed with carbonate sources and the hydraulic sorting minimized the effective usage of weathering indices in this study.
Earliest pottery evidence in Cantabrian Spain materialises the way this new technology was adopted on the threshold of the 5th millennium cal BC. These ceramic assemblages have rarely been the object of specific study owing to their limited representativeness from both numerical and morpho-decorative points of view. This paper presents an update on the archaeological evidence, chronology and technological characteristics of the first pottery in the Cantabrian region. It summarizes recent research on this topic focused on technological analysis of some paradigmatic pottery assemblages. It focuses on the importance of the technological study of the first ceramic assemblages in the Cantabrian region (northern Spain) as a way to approach the social significance of this technological innovation. The available information supports the assertion that the appearance of ceramics in the region does not correspond to an exchange of products, but rather to a transfer of technology, and summarizes the nature of this technology and the main activities related to it. and Nejstarší známé doklady keramiky ve španělské Kantábrii dokumentují způsob převzetí nové technologie na prahu 5. století cal BC. Tyto keramické soubory byly vinou své malé reprezentativnosti jak co do kvantity, tak po morfologicko-dekorativní stránce jen výjimečně předmětem specifického studia. Článek se zaměřuje na technologické studium nejstarších lokálních keramických souborů z Kantábrie (severní Španělsko), jehož prostřednictvím lze přiblížit společenský význam této technologické inovace. Studie, které jsou o těchto artefaktech k dispozici (mineralogické – analýzy výbrusů a rentgenová difrakční analýza, a geochemické – skenování elektronovou mikroskopií s energo disperzní rentgenovou spektrometrií), umožnily určit zdrojové oblasti surovin a různé výrobní postupy používané k výrobě těchto nejstarších nádob. Ve světle dostupných informací se článek kloní k závěru, že výskyt keramiky v tomto regionu nesouvisí se směnou výrobků, ale spíše s přenosem technologie, a shrnuje podstatu této technologie a hlavní aktivity s ní spojené.
Práce přináší výsledky první geochemické analýzy provedené na pravěkých obsidiánových artefaktech z území Čech. Ke studiu bylo vybráno jedenáct vzorků s důvěryhodným datačním kontextem. Převážnou většinu analyzovaných vzorků je možné zařadit do období neolitu. Artefakty byly analyzovány dvěma nedestruktivními geochemickými metodami: hodnoty koncentrací zjištěné metodou pXRF byly kalibrovány pomocí výsledků LA-ICP-MS. Na základě výsledků je možné devět vzorků přiřadit s největší pravděpodobností slovenskému zdroji, surovina dvou vzorků pochází pravděpodobně z maďarských zdrojů. and The paper presents the results of the first geochemical analysis conducted on prehistoric obsidian artefacts from Bohemia. Eleven samples from reliably dated contexts were chosen for the study. The vast majority of the analysed samples can be classified into the Neolithic period. The artefacts were analysed using two non-destructive geochemical methods: concentration values determined by portable X-ray fluorescence spectroscopy (pXRF) were calibrated using the results of laser ablation inductively coupled mass spectrometry (LA-ICP-MS). Based on the results, the origin of nine samples can, with the greatest degree of probability, be traced to Slovakia, the other two to Hungary.