Search

Start Over Subject psychoterapie Date Unknown

12. Psychedelika v péči o duševní zdraví

Creator:
Kočárová, Rita and Preiss, Marek
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
farmakopsychologie, klinická psychologie, psychologie zdraví, psychoterapie, psychedelika, pharmacological psychology, clinical psychology, health psychology, psychotherapy, and psychedelics
Language:
Czech
Description:
Duševní onemocnění představují významný problém současné společnosti. Klinické výzkumy psychedelik přinášejí rostoucí množství evidence o jejich terapeutickém potenciálu. Zajímavá pro tuto skupinu látek je skutečnost, že stejné substance se ukazují jako účinné v léčbě různých psychických symptomů a duševních onemocnění napříč diagnostickými kategoriemi. Psychedelika se tak ukazují mít univerzálnější využití než tradiční psychofarmaka, která působí zejména na konkrétní symptomy. Jejich terapeutické podání předpokládá přítomnost zkušeného odborníka během akutní fáze účinku a širší rámec zahrnující přípravná a následná sezení. Psychedelická terapie může ovlivňovat vybrané psychologické fenomény a charakteristiky i u zdravých dobrovolníků – např. zvyšovat jejich well-being, otevřenost, kapacitu všímavosti nebo mentální flexibilitu. Tyto fenomény jsou zároveň významnými koreláty duševního zdraví., Na základě dostupné evidence se lze domnívat, že klíčovým mechanismem účinku psychedelik je jejich působení na psychologickou flexibilitu, která by mohla představovat základní sjednocující faktor pro vysvětlení terapeutického účinku psychedelik na různé duševní obtíže z psychologické perspektivy. Na základě transdiagnostické povahy tohoto mechanismu by psychedelická terapie mohla najít uplatnění nejen v léčbě nejrůznějších poruch, ale potenciálně sloužit i v rámci širší péče o duševní zdraví, popř. prevence duševních onemocnění u zdravých lidí. Psychedelická terapie poutá pozornost autorů směrem k multifaktoriální etiologii duševních onemocnění, transdiagnostickým procesům, významu psychoterapie při jejich léčbě i extrafarmakologickým proměnným. V tomto článku je reflektován význam, který by mohlo mít využití psychedelik v péči o duševní zdraví, jejich mechanismus účinku a potenciální rizika i způsoby, jakými by bylo možné jim předcházet., Mental health problems constitute a major issue in contemporary society. Meanwhile, the evidence of the therapeutic potential of psychedelics obtained in clinical trials is continuing to grow. One of the remarkable characteristics of this class of substances is the fact that they appear to be effective in the treatment of a variety of psychological symptoms and mental illnesses across diagnostic categories. Psychedelics thus seem to have a wider range of usefulness than traditional psychopharmaceuticals, which generally tend to target specific symptoms. The administration of psychedelics includes the presence of an experienced professional until the acute effects subside. Moreover, these substances should be administered as part of a broader, more comprehensive programme, including preparatory and follow-up sessions. Psychedelic therapy can also have an effect on certain psychological phenomena and processes even in healthy volunteers, e.g. increase their well-being, openness, mindfulness capacities and mental flexibility. These phenomena are important correlates of mental health., and The available evidence seems to indicate that the key psychological mechanism of the therapeutic effect of psychedelics is their impact on psychological flexibility. This could be the common underlying factor explaining the therapeutic efficacy of psychedelics in the treatment of various mental health disorders across diagnostic categories. The transdiagnostic nature of this mechanism suggests that psychedelic therapy could potentially prove useful, apart from the treatment of various pathologies, also as a tool for general mental health promotion and prevention of mental illness in healthy people. Psychedelic therapy brings the attention to the multifactorial etiology of mental disorders, the importance of the psychotherapy component in healthcare, and the role of transdiagnostic processes and non-pharmacological variables. In this review article, the potential of psychedelics in mental health care, their mechanisms of action, and possible risks as well as risk-prevention strategies is discussed.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

13. Psychoterapie a právo

Creator:
Ivo Telec
Format:
print, počítač, and online zdroj
Type:
article, články, journal articles, model:article, and TEXT
Subject:
Právo, zdravotnické právo, bioetika, psychoterapie, zdravotní služby, psychologie, medical law, bioethics, psychotherapy, health services, psychology, 16, and 34
Language:
Czech
Description:
Příspěvek představuje podrobný právní rozbor postavení psychoterapie a psychoterapeutů z hlediska platného českého práva. Pozornost je věnována různým druhům psychologických a podobných služeb na trhu. Obsažen je i přehled psychologických povolání v právním smyslu. Dílčí část je zaměřena na psychoterapeutický pohovor při klinických vyšetřeních ve zdravotních službách. Další část příspěvku je věnována podrobnému právnímu rozboru zdravotnické legální výhrady. Autor dospívá k právnímu závěru, že poskytování psychoterapie podléhá režimu zdravotních služeb podle zdravotnického práva. Další dílčí právní pohled je zaměřen na omezené používání profesního označení psychoterapeut podle českého zdravotnického práva, tzn. pouze u psychiatrů se vzděláním v psychoterapii nebo u jiných lékařů s tímto vzděláním či u klinických psychologů. Nedílnou součástí příspěvku je právní otázka jiných působení na duševní zdraví, nežli psychoterapeutických. Jedná se o veřejnoprávně volný prostor pro pastorální medicínu nebo přírodní léčitelství, popřípadě další podobné činnosti. Závěr práce spočívá v tom, že psychoterapie podle českého práva patří mezi zdravotní služby, které jsou vyhrazeny podle zdravotnického práva. Podstatná část psychoterapie je přitom hrazena z veřejného zdravotního pojištění., The paper presents a detailed legal analysis of psychotherapy and psychotherapists under the applicable law in the Czech Republic. The attention is paid to various types of psychological and similar services on the market. The overview of the psychological professions in the legal point of view is also included in the paper.The conclusion of the paper is that the psychotherapy is one of the health services which falls under the medical law regulation, whereby the substantial part of psychotherapy is covered by public health insurance., and Ivo Telec.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

15. Scénotest – možnosti analýzy pro praxi i výzkum

Creator:
Humpolíček, Pavel
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
Scénotest, projekce, psychoterapie, psychodiagnostika, von Staabs, The Scenotest, projection, psychotherapy, and assessment
Language:
Czech
Description:
Scénotest je podnětnou projektivní metodou, která je využitelná v praxi diagnostické i terapeutické. Díky návratu této metody do českého psychodiagnostického prostředí vzniklo již několik prací, které se Scénotestu cíleně věnují. V tomto článku (a v online přílohách1) by měly být shrnuty alespoň základní dostupné informace o této metodě, která byla a je výsostnou metodou v rámci rakouské, německé či švýcarské psychologické vývojové diagnostiky a dětské psychoterapeutické praxe. Článek se zaměřuje především na hledisko formální analýzy Scénotestu a pokouší se poskytnout prakticky i výzkumně využitelné informace o této metodě. and The Scenotest is an inspirative projective technique which can be used in psychotherapy and also in assessment (mainly in personality and social/relationship assessment in childhood). The article is aimed at summarizing basic information about this method – partly from literature (Ermert, 1997; Staabs, 2001 etc.), partly from the author’s research and work experience. The article describes the method, main functions of the Scenotest, possible ways of stage analysis, stage building processes, and provides a detailed description of formal and content analysis parameters or proceedings. Appendices to the article are available at http://down.hump.cz/scenotest.pdf.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

16. Schizofrenie z hlediska psychologie osobních konstruktů: teorie, výzkum, psychoterapie

Creator:
Filip, Miroslav
Type:
model:article and TEXT
Subject:
schizofrenie, psychologie osobních konstruktů, psychoterapie, sociální konstrukcionizmus, dialogické já, schizophrenia, personal constructs psychology, psychotherapy, social constructionism, and dialogical self
Language:
Czech
Description:
Studie analyzuje, srovnává a hodnotí několik hypotéz vysvětlující vznik symptomů schizofrenie, které vznikly v rámci teorie osobních konstruktů. Jejím cílem je zprostředkovat komplexní přehled vývoje na tomto poli od padesátých let minulého století až po současný výzkum. Přehled propojuje teoretická zpracování, empirický výzkum a implikace pro psychoterapii. Začíná základními teoretickými poznatky George Kellyho a hodnotí jejich rozpracování a empirické testování v díle Dona Bannistera, jeho spolupracovníků a následovníků. Zaměřuje se především na vztah mezi konstruktivistickými diagnostickými dimenzemi (volnost – vázanost, fragmentace – integrace, diferenciace – monolitičnost) a symptomy schizofrenie. Závěrečné oddíly se zaměřují na současný výzkum, který je ovlivněn příbuznými přístupy sociálního konstrukcionizmu, narativní psychologie a teorie dialogického já. and Schizophrenia from the point of view of psychology of personal constructs: theory, research, psychotherapy The study analyses, compares and evaluates several hypotheses explaining symptoms of schizophrenia within the personal construct theory. It aims to provide a complex overview of development in this field from fifties of the last century until current research. The overview connects theoretical considerations, empirical research and implications for psychotherapy. It begins with basic notions of George A. Kelly and reviews their elaboration and empirical testing made by Don Bannister and his collaborators and followers. It focuses especially on relationships between constructivist diagnostic dimensions (loosening - tightening, fragmentation - integration, differentiation – monolithic structure) and symptoms of schizophrenia. Last sections focus on recent research that is influenced by related approaches of social constructionism, narrative psychology and of the theory of dialogical self.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

17. Terapie zaměřená na emoce: systematický přehled experimentálních studií účinnosti

Creator:
Fülep, Martin, Pilárik, Ľubor, Novák, Lukáš, and Mikoška, Petr
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
terapie zaměřená na emoce, psychoterapie, emotion-focused therapy, psychotherapy, systematický přehled, účinnost, efektivita, systematic review, efficacy, effectiveness, 17, and 159.9
Language:
Czech and English
Description:
Cíl. Metodologie systematického přehledu studií ověřujících účinnost intervence při léčbě psychických poruch napomáhá redukci předpojatostí či zkreslení používáním explicitních a rigorózních metod pro vyhledávání literatury a kritickým hodnocením dosavadních studií. Doposud nebyla realizována systematická přehledová studie, která by se věnovala účinnosti individuální formy terapie zaměřené na emoce (EFT), a to navzdory rostoucímu počtu výzkumných zjištění zkoumajících účinnost EFT. Cílem tohoto systematického přehledu je proto zhodnotit účinnost individuální formy EFT při léčbě psychických poruch a potíží. Metoda. V této studii autoři postupovali dle metodologického manuálu PRISMA, včetně vyhledávání v databázích EBSCO, PubMed a Web of Science. Po odstranění duplicitních záznamů, posouzení abstraktů dvěma posuzovateli a poté i obsahu výzkumných studií dle kritérií pro začlenění/vyřazení studií analyzovali identifikované studie. Analýza byla zaměřena na posouzení velikosti efektu pre-post terapeutické změny, udržitelnost změny v rámci follow-up, případně porovnání efektu změny s jiným psychoterapeutickým přístupem zhodnocením statistické a praktické významnosti změn (effect size). Výsledky. Autoři identifikovali sedm studií, které využily (kvazi)experimentální metodu výzkumu účinnosti EFT. Výsledky podporu-jí účinnost EFT i udržitelnost změny při léčbě depresivity. Při léčbě sociální úzkosti, traumatu a poruch příjmu potravy existuje předběžná podpora účinnosti EFT. Zatím je tedy v případě těchto poruch a potíží možné považovat EFT za pravděpodobně účinnou. Limity. Do tohoto systematického přehledu byly vybrány pouze studie psané v anglickém jazyce, a naopak nebyly zařazeny případové studie., Objective. The methodology of a systematic review of studies verifying the efficacy of the intervention in the treatment of mental disorders helps to reduce bias by using explicit and rigorous methods for literature search and critical evaluation of previous studies. Up to now, no systematic review has been conducted on the efficacy of individual emotion focused therapy (EFT), despite the growing number of research findings examining the efficacy of EFT. The aim of this systematic review is therefore to evaluate the efficacy of an individual form of EFT in the treatment of mental problems and disorders. Method. In this study, the authors followed the PRISMA methodological manual. A systematic literature search was performed in the EBSCO, PubMed, and Web of Science databases. The analysis was focused on assessing the magnitude of the effect of pre-post therapeutic changes, the sustainability of change within follow-up, or comparing the effect of change with another psychotherapeutic approach by evaluating the statistical and material significance of changes (effect size). Results. The authors identified seven studies that used a (quasi) experimental method to investigate the efficacy of EFT. The results support the efficacy of EFT as well as the sustainability of change in the treatment of depression. There is preliminary support for the efficacy of EFT in the treatment of social anxiety, trauma, and eating disorders. So far, in the case of the above-mentioned disorders and difficulties, it is possible to consider EFT as probably effective. Limitations. Only studies written in English were selected in this systematic review. Case studies were not included., Martin Fülep, Ľubor Pilárik, Lukáš Novák, Petr Mikoška., and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

19. Účinné faktory skupinové psychoterapie

Creator:
Jániš, Martin
Type:
article, model:article, and TEXT
Subject:
psychoterapie, skupinová psychoterapie, výzkum v psychoterapii, účinné faktory, terapeutické faktory, psychotherapy, group psychotherapy, research in psychotherapy, effective factors, and therapeutic factors
Language:
Czech
Description:
Výzkum psychoterapie není zatím dostatečně propojen s psychoterapeutickou praxí. Jedním z možných kroků v tomto směru je i studium (společných nespecifických) účinných faktorů skupinové psychoterapie – v odborné literatuře označovaných pojmem „terapeutické faktory“. Jsou to takové prvky (události, mechanismy, činnosti) ve skupinové psychoterapii, které jsou zodpovědné za zlepšení. Tyto faktory se pokusila přehledně shrnout řada autorů. Mezi nejznámější patří I. D. Yalom a M. Leszcz (2007); S. Bloch a E. Crouch (1985); S. Kratochvíl (2005) a P. Dierick a G. Lietaer (2008). Jejich souhrny se terminologicky liší, což může působit neporozumění. Je třeba tyto terminologické nejasnosti zpřehlednit. Je možné rovněž nastínit, které faktory je třeba během terapie nejvíce podporovat. To odvisí od vývoje terapie, od cílů skupiny či od potřeby klientů. Současně je třeba upozornit, že základní účinný faktor psychoterapie (a předpoklad fungování terapeutických faktorů) je vztah mezi terapeutem a členy skupiny. and Research on psychotherapy has not been fully connected with a psychotherapeutic practice. These efforts could be supported by the study of (common non- specific) effective factors of group psychotherapy (known among researchers as therapeutic factors). These are the elements (events, mechanisms, activities) in group psychotherapy, which are responsible for patients´ improvement. These factors have been summed up by many researchers.. I. D. Yalom & M. Leszcz (2007); S. Bloch & E. Crouch (1985); S. Kratochvíl (2005) and P. Dierick & G. Lietaer (2008) belong to the most important ones. Their lists differ terminologically, which may cause misunderstanding. The terminology should be made clearer. It is also possible to outline, which factors should be supported during the therapy. It depends on the phase of the therapy, on the goals of the therapeutic group and on the needs of the patients. Finally, we have to state that the basic effective factor of psychotherapy is the relationship between therapist and clients. It is the condition (sine qua non) of the functioning of therapeutic factors.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

20. Vnímané překážky vstupu do psychoterapie

Creator:
Čevelíček, Michal, Tarinová, Adéla, and Řiháček, Tomáš
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
psychotherapy, perceived obstacles, decision to enter psychotherapy, psychoterapie, vnímané překážky, and rozhodování o vstupu do psychoterapie
Language:
Czech
Description:
Objectives. The study aimed to explore which barriers adult people perceive when deciding whether to enter psychotherapy and how these barriers influence their decision to start psycho-therapy.Sample and setting. The sample consisted of 392 adult respondents who considered entering individual psychotherapy during the last five years. They completed a questionnaire on per-ceived barriers to entering psychotherapy, the phase of decision-making, and the severity of psychological symptoms.Hypotheses. This was an exploratory study with the following questions: a) What is the per-ceived importance of specific barriers to enter-ing psychotherapy? b) What groups (principal components) of barriers to entering psychother-apy can be identified? c) What is the relationship between the perceived importance of barriers and the decision to enter psychotherapy?Statistical analysis. The number of barriers was reduced using PCA. The relationship of the decision-making phase to other variables was explored via multinomial regression analysis.Results. The most severe barrier to entering psychotherapy were price, reluctance to express emotions in front of others and the assumption that one’s problems were not as severe as the problems of people in psychotherapy. Respond-ents who decided not to enter psychotherapy were older, expressed more distrust of psycho-therapy, and perceived it as more stigmatizing than those who contacted a therapist. Respond-ents who decided to enter psychotherapy (but who had not contacted a therapist) had less se-vere symptoms and perceived psychotherapy as more stigmatizing than those who contacted a therapist. Study limitations. Limits of the study include a non-representative sample and the time window used for the retrospective rating of symptoms and barriers. and Cíl. Cílem studie bylo prozkoumat, jaké překáž-ky dospělí lidé vnímají při rozhodování o vstu-pu do psychoterapie a jak tyto překážky souvisí s rozhodnutím psychoterapii zahájit.Soubor a metoda. Výzkumný soubor tvořilo 392 dospělých respondentů, kteří během posledních pěti let zvažovali zahájení individuální psycho-terapie. Respondenti vyplnili dotazník zaměře-ný na vnímané překážky vstupu do psychotera-pie, fázi rozhodování vstoupit do psychoterapie a intenzitu potíží. Hypotézy. Studie měla explorační charakter, za-měřila se na následující otázky: a) Jak vnímají lidé závažnost jednotlivých překážek vstupu do psychoterapie? b) Jaké skupiny (hlavní kom-ponenty) překážek pro vstup do psychoterapie můžeme identifikovat? c) Jak souvisí závažnost vnímaných překážek s rozhodnutím vstoupit do psychoterapie?Statistická analýza. Množství překážek autoři nejprve redukovali pomocí analýzy hlavních komponent. Souvislost fáze rozhodování o vstu-pu do psychoterapie s dalšími proměnnými byla ověřována pomocí multinomiální regresní ana-lýzy. Výsledky. Jako nejzávažnější překážka byla vní-mána cena psychoterapie, následovaly zábrany v odhalování emocí před ostatními a pocit, že vlastní potíže nejsou tak závažné jako potíže lidí navštěvujících psychoterapii. Respondenti, kteří zavrhli vstup do psychoterapie, byli starší, vyja-dřovali větší nedůvěru k psychoterapii a vnímali ji jako více stigmatizující než ti, kdo kontakto-vali terapeuta. Účastníci, kteří vstup do terapie zvažovali (ale terapeuta nekontaktovali), vyka-zovali nižší míru potíží a vnímali psychoterapii jako více stigmatizující než ti, kdo kontaktovali terapeuta.Omezení studie. Limity studie jsou nereprezen-tativnost výzkumného souboru a využití delšího časového rozmezí pro retrospektivní hodnocení úrovně potíží a významnosti překážek.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public