Celý vnitřní prostor vstupu a schodiště domu je vyzdoben mozaikovou podlahou, nástěnnými malbami, štuky a bronzovými plastikami. Nástropní malby jsou také v interiéru bytu majitele - v ložnici a malém obývacím pokoji i v zrcadlovém sále (Lotz Károly). Ve vstupní hale jsou malby zobrazující pití minerální vody, koupání v léčivých pramenec a alegorie zázračných účinků vody; další je trojice postav - uprostřed sedí mladík s okřídlenou čapkou, kaduceus v ruce (Merkur), po jeho pravici a levici mladíci držící láhve s léčivou vodou, jeden na okřídleném kole, druhý nastupuje do lodi (alegorie Obchodu Průmyslu a Dopravy). Na schodišti jsou další alegorické postavy. Na kupoli čtveřice žen, jedna drží palmovou ratolest a římskou olejovou lampičku (vítězství rozumu); druhá žena drží roh hojnosti (blahobyt); třetí věnec a žezlo (moudrá vláda); čtvrtá pohár a hrozen vína (odpočinek) alegorie ve významu Oslava osvíceného státu. Další malby zobrazují mladíka a ženu s lyrou (Apollón a múza), dívky s tamburínou a dvojitou flétnou, trojici dívek sedích na thyrsu (bakchantky). Dále je zobrazen okřídlený mladík s dívkou (Amor a Psyché?), alegorie ročních dob a živlů. V interiéru apartmá jsou na stropě zobrazeni putti, mladík na slunečním voze (Apollón-Helios), dívka rozhazující květy (Flora) a skupina alegorických postav s různými atributy - žena držící pochodeň, na čele má srpek měsíce, žena s hvězdou na čele, pláštěm zahaluje postavy dvou mladíků s křídly (jeden je má na zádech, druhý na temeni hlavy). Alegorie temna (Noc se svými syny Spánkem a Smrtí) jako protějšku k osvícení (měsíc, pochodeň)., Déry 1991, s. 43; Török 1997, s. 127; Gábor 2002, s. 11-14; Dent 2002, s. 126., and Malby prozrazují antickou inspiraci v alegoriích i samotných postavách (např. Asklepios, Merkur, Apollón, múza, bakchantky, Helios). Vousatý muž s holí ovinutou hadem - Asklepios, dotvzuje účinky léčivé minerální vody "János Hunyadi", kterou prodává majitel domu. Celá vnitřní výzdoba akcentuje podnikatelské úspěchy objednavatele, čtveřice žen na stropě schodiště jsou alegorií Oslavy dobré vlády osvíceného státu, což je práve předpokladem pro podnikatelskou prosperitu. Ostatní zobrazené postavy potvrzují majitele jako znalce a obdivovatele umění (Apollón a múza).
Freska: nalevo skalní grota s krápníky, z níž vystupuje kamenná nádrž s vodou, ve které stojí Diana (nahá, srpek nad čelem), za ní dvě nymfy, pravá k Dianě vztahuje ruce, aby ji ochránila. Diana právě pravou rukou stříká vodu na Aktaióna (červený plášť, fialový antikizující kožený pancíř, bílá košile, vysoké kožené boty. Aktaión má v pravici oštěp, levici zdvihá překvapeně vzhůru. Na hlavě už má paroží. Před Aktaiónem bílý pes štěkající na Dianu., Karner 2007#, 134, and Součást cyklu 16 výjevů z Ovidiových Proměn shrnující historii vesmíru, které jsou seřazeny tak, jak po sobě následují v literární předloze. Na výjevu s Aktaiónem v pátém poli Baccio del Bianco zkombinoval motivy z ilustrací Antonia Tempesty a Virgila Solise. Vzhledem k tomu, že ani na jedné grafické předloze výjevu s Aktaiónem není zobrazena skalní grotta s krápníky, je možné tento motiv chápat jako narážku na grotty ve Valdštejnské zahradě, jež je tak definována jako říše Dianina.
Freska: Luna má podobu Diany s lukem v pravici, nad hlavou vodorovný srpek měsíce, jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém dvěma srnami. V postranních panelech hvězdné nebe a znamení Raka., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.