Na osteoporózu, průvodní problém postmenopauzálního období je třeba pohlížet spíše jako na „perignózu“ a chápat ji komplexněji v souvislosti se sarkopenií jako projev stárnutí organizmu. Tuto skutečnost se snaží postihnout nový termín „syndrom dysmobility“. Hlavním léčebným opatřením musí být vedle suplementace kalciem a vitaminem D a podávání antiosteoporotik především zajištění vhodné a dostatečné fyzické aktivity., Osteoporosis, an accompanying problem of the postmenopausal period, needs to be rather considered as “perignosis“ and understood more broadly in relation to sarcopenia as a symptom of ageing of the organism. A new term “dysmobility syndrome“ attempts to reflect this factor. The main therapeutic measure, apart from supplementing vitamin D and administering osteoporotic preparations, must be the provision of appropriate and sufficient physical exercise., and Jiří Jenšovský
Pády ve stáří jsou jedním z typických komplexních geriatrických symptomů a signalizují přítomnost často mnohočetné orgánové patologie, jsou nespecifickým příznakem řady onemocnění, jejich příčiny jsou mnohočetné a důsledky často velmi vážné. Vysoký věk a jej doprovázející polymorbidita, polypragmazie a dysabilita zvyšují riziko pádů. Všichni starší nemocní s anamnézou pádu jsou skupinou rizikovou, označovanou v anglosaském písemniaví jako at risk nebo též frail elderly (křehký, zranitelný) starý člověk. Screeningový test mobility umožňuje identifikovat rizikové faktory a činnosti a spolu s anamnézou je u více než 75 % nemocných klíčem ke klinické diagnóze a cílené intervenci. Vhodnou intervencí lze riziko opakujících se pádů významně omezit., Falls in elderly persons represent a typical complex geriatric syndrome. Often, they are a signal of multiple organ pathology and unspecific manifestation of many diseases. Causes of falls are multiple and falls sequelae often serious. Old age, polymorbidity, polypharmacy and disability are among the most important independent risk faaors. Population of elderly „fallers" must be seen as a risk group and often the terminology „frail elderly" is used in Anglo-Saxon terminology. The Mobility Screening Test (MST) enables to identify possible contriburing faaors and aaivities leading to falls. MST, careful medical history and physical exam help to diagnose more than 75 % of elderly „fallers" and to target the intervention programs for reducing the risk of repeated falls significantly., Jan Klán, Eva Topinková, Lit: 23, and Souhrn: eng
Pokročilá Alzheimerova choroba a ostatní progresivní demence jsou v podstatě terminálni nemoci, protože neexistuje žádná léčba, která by vyléčila pacienta nebo zastavila zhoršování nemoci. Proto je paliativní přístup, který se používá u pacientů s terminalní rakovinou, také vhodný u pacientů s pokročilou demencí. Paliativní přístup má jako hlavní cíl léčby komfort pacienta a omezuje léčení dlouhodobých rizikových stavů, resuscitaci, léčbu v nemocnici, léčení antibiotiky a výživu sondou., Advanced Alzheimer's disease and other progressive dementias can be considered terminal illnesses because there is no available therapy that would cure or stop progression of these diseases. Therefore, palliarive approach, similar to that used in patients with terminal cancer, is appropriate for patients with advanced dementia. Palliative approach has comfort as the main goal of care and limits therapy of long-term risks, cardiopulmonary resuscitation, transfer to a hospital, antibiotic therapy and tube feeding., Ladislav Volicer, Lit: 36, and Souhrn: eng
Existuji věkové rozdíly jak v experimentální, tak v akutní a chronické bolesti. Charakteristikami bolesti ve stáři je zvýšení prahu bolesti, nižší tolerance bolestivých podnětů a poškozená schopnost diskriminovat mezi nadprahovými bolestivými podněty. Víme také, že starší pacienti mají menší schopnost reagovat na akutní bolest, zeména je nižší percepce pooperační bolesú. Intenzita vnímání chronické bolesti vrcholí ve středním věku, později klesá; přesto mnoho starých lidí vnímá chronickou bolest velmi intenzivně. Při vnímání bolesti ve stáří hrají velikou roli kognitivní komponenty. Rozdíl spočívá i v tom, že starší lidé reagují mnohem hůře na somatické bolesti, což u nich může zastírat některé patologické fenomény. V následujícím článku se pokusíme rozebrat některé patofyziologickě problémy bolestí ve stáří včetně léčebných výstupů., There exist age differences both in experimental and in acute and chronic pain. The features of pain in elder age are the pain threshold increase, lower tolerance of painful stimuli and damaged ability of discrimination between the painful stimuli. It is also known that elder patients have lower ability to react to the acute pain, especially there is a lower perception of postoperation pain. The intensity of chronic pain perception culminates in middle age, later it decreases; nevertheless many elder people perceive chronic pain very intensively. The cognitive components play an important role in pain perception in elder age. The difference lies in the fact that elder people react much worse to somatic pain which may conceal some pathological phenomena in some of them. In the following article we will attempt to analyse some pathophysiological problems of the pain in elder age including the therapeutical outputs., Richard Rokyta, Lit: 26, and Souhrn: eng
Umírání představuje klinickou situaci charakterizovanou některými typickými symptomy a syndromy. Předpokladem dobré péče je správné rozpoznání, že pacient umírá, jasné stanovení cílů léčby, pravidelné hodnocení pacientova komfortu a intenzívni léčba tělesných a duševních symptomů. Důležitá je otevřená a empatická komunikace s umírajícím i jeho blízkými s respektem k jejich autonomii, ale současně k jejich velké křehkosti a zranitelnosti. Péče o umírající staré pacienty v LDN má velké nedostatky a vyžaduje zásadní zlepšení, Dying is usually characterized by some typical clinical symptoms and syndromes. The principal points of appropriate care of the dying are correct „diagnosis" of dying, clarity of goals of care, regular assessment of patient's comfort, aggressive management of physical and psychical symptoms and open communication with patient and his family respecting their autonomy but also their frailty and vulnerability. Care of the dying in Czech long term care hospitals has many shortcomings and requires wide improvement., Ondřej Sláma, Lit: 5, and Souhrn: eng
Popisujeme případ multicentrické formy Castlemanovy choroby, s generalizovanou lymfadenopatií a splenomegalií, provázenou typickými B symptomy – úbytek hmotnosti 15 kg, horečky neinfekčního původu, noční pocení, symptomy anémie. Histologické vyšetření uzlin s nejvyšší akumulací fluorodeoxyglukózy, odebrané torakoskopicky z mediastina, prokázalo plazmocelulární typ Castlemanovy choroby. Vyšetření HIV a lidského herpesviru 8 (HHV-8) bylo negativní. Stanovení diagnózy nemoci předcházely 3 recidivy herpes zosteru, což svědčilo o alteraci imunity. Léčba byla zahájena kombinací talidomidu, dexametazonu a cyklofosfamidu. Po 2 měsících léčby nebyla zřetelná léčebná odpověď a pacient tuto léčbu špatně toleroval. Proto byl tento způsob léčby ukončen. Pro léčbu 2. linie byla zvolena léčba R-CHOP (Mabthera – rituximab, cyklofosfamid, adriamycin, vinkristin a prednison. V průběhu 2 cyklů této léčby se zmenšila lymfadenopatie a splenomegalie, ale léčbu provázely závažné infekční komplikace. Proto dále pokračovala pouze monoterapie přípravkem Mabthera v dávce 375 mg/m2 v 28denních intervalech. Tato léčba se ukázala jako účinná a dobře tolerovaná. Při kontrolním PET-CT vyšetření vymizela lymfadenopatie a splenomegalie a normalizovala se akumulace fluorodeoxyglukózy. Mabthera v monoterapii se v tomto případě ukázala jako účinný a velmi dobře tolerovaný lék. Pro multicentrickou formu Castlemanovy nemoci existuje v současnosti více účinných léčebných alternativ: léčba rituximabem v monoterapii či v kombinaci, léčba imunomodulačními léky (talidomid nebo lenalidomid), léčba protilátkami proti interleukinu 6 (siltuximab) nebo proti jeho receptoru (tocilizumab). V případně neúčinnosti jedné léčebné alternativy je nutné otestovat další alternativu. V tomto případně nebyla úspěšná léčba založená na talidomidu, zatímco léčba založená na přípravku Mabthera dosáhla vymizení projevů nemoci., We describe a case of multicentric Castleman disease with generalized lymphadenopathy and splenomegaly, accompanied by typical B symptoms - loss of 15 kg, fever of non-infectious origin, night sweats, symptoms of anemia. Histological examination of the nodes with the highest accumulation of fluorodeoxyglucose, taken from mediastinum by thoracoscopy, revealed plasmocellular type of Castleman disease. Tests for HIV and human herpesvirus 8 (HHV-8) were negative. Three recurrences of herpes zoster indicating an alteration of immunity preceded the diagnosis of disease. Treatment was initiated with combination of thalidomide, dexamethasone, and cyclophosphamide. The response after 2 months therapy was not clear and patient doesn´t tolerated the therapy well. Therefore, this treatment was terminated and R-CHOP (Mabthera - rituximab, cyclophosphamide, adriamycin, vincristine, and prednisone) was selected as a second-line therapy. Lymphadenopathy and splenomegaly were reduced during the 2 cycles of treatment, however, serious infectious complications accompanied the therapy. Therefore, only use of Mabthera monotherapy 375 mg /m2 was administered in 28-day intervals. This treatment has shown efficacy and tolerability. PET-CT scan has demonstrated disappearance of lymphadenopathy and splenomegaly, in addition, normalized accumulation of fluorodeoxyglucose. Monotherapy with Mabthera has proved to be effective and well tolerated drug in this case. Currently, there are more effective therapeutic alternatives in multicentric Castleman disease: treatment with monotherapy of rituximab or in combination therapy with immunomodulatory drugs (thalidomide or lenalidomide, treatment with anti-IL-6 (siltuximab) or against its receptor (tocilizumab). In the case of ineffectiveness of one treatment option must be tested other alternative. In this case the therapy based on thalidomide wasn´t successful, whereas the treatment with Mabthera has achieved disappearance of disease symptoms., and Zdeněk Adam, Petr Szturz, Renata Koukalová, Zdeněk Řehák, Luděk Pour, Marta Krejčí, Lenka Šmardová, Michal Eid, Pavlína Volfová, Zdeňka Čermáková, Leoš Křen, Filip Sokol, Ivo Hanke, Eva Michalková, Zdeněk Král, Jiří Mayer
Akutní lymfoblastická leukemie dospělých s pozitivitou filadelfského chromozomu a fúzního genu BCR/ABL je agresivní hematoonkologické onemocnění, typické pro pacienty vyššího věku. Léčba spočívá v podávání chemoterapie a inhibitoru tyrozinkinázy. Maximálního efektu lze dosáhnout pomocí alogenní transplantace krvetvorných buněk, tu je však schopna podstoupit jen malá část pacientů. V případě relapsu je prognóza onemocnění extrémně nepříznivá., Philadelphia chromosome positive adult acute lymphoblastic leukemia with BCR/ABL fusion gene is an aggressive hematological malignancy most common in the elderly. Both chemotherapy and a tyrosine kinase inhibitor are engaged in the treatment. The best outcome can eventually be achieved using allogeneic hematopoietic stem cell transplantation. However, only a minority of patients can undergo such intensive therapy. Disease relapse is associated with an extremely dismal prognosis., František Folber, Eva Létalová, Michael Doubek, and Lit.: 23
Práce se zabývá diagnostickými a léčebnými postupy v léčbě komunitní pneumonie (CAP) u seniorů. Shrnuje aktuální dostupné údaje o CAP a specifikuje věkové modifikace tohoto onemocnění. Věk je posuzován jako rizikový faktor vzniku nemoci, výskytu komplikací a mortality. Pozornost je věnována způsobu léčby a jejím specifickým aspektům ve stáři. Je diskutován výskyt etiopatogenetických agens ve starším věku a volba optimální empirické léčby antibiotiky. Jsou zdůrazněny postupy podloženě důkazy, které jsou součástí klinických doporučeni (konsenzu) a jejichž praktická aplikace může příznivě ovlivnit prognózu nemocných., The paper deals with diagnostic and therapeutical methods in the treatment of community pneumonia (CAP) in elderly people. It summarizes current available data about CAP and specifies age modifications of the disease. The age is considered as a risk factor for the disease development, complications occurrence and mortality. Attention is paid to a therapeutical method and its specific aspects in the elderly. A presence of etiopathogenetic agents in the elderly and a choice of an optimal empirical antibiotics treatment is discussed. Evidence based methods included in clinical guidelines (consensus), practical use of which can beneficially influence patients' prognosis, are highlighted., Vítězslav Kolek, and Lit. 30
Prevalence kognitivních poruch stoupá s věkem. Je proto nesmírně důležité odlišovat mezi závažnými poruchami, které mohou v budoucnu vést k demencím, od těch, které jsou svou podstatou benigní a jejichž incidence přechodu do demence je stejná jako u normálních jedinců bez kognitivních problémů. Rozpoznání stavů, které nazýváme predemencemi, je tedy velmi prospěšně jak pro postiženě, pro jejich rodiny i pro společnost. Toto sdělení je pokusem o klasifikaci predementních stavů a zároveň poukazem na závažnost možného vývoje demencí. Definice nového medicínského oboru dementologie by mohla vyřešit problém, kdo má pečovat o jedince s kognitivními poruchami i o efektivní poskytování služeb dementním pacientům., With advancing age complaints about cognitive decline are more and more common. It is therefore essential to distinguish between significant problems leading towards emergence of dementias and those which are benign in its origine and normally accompany ageing process. Effective identification of so called pre-dementias and following interventions will have substantial benefit to affected persons, their families and society as well. Presented is an attempt to classify different stages of cognitive decline with reference to their importance for future development into dementias. The emergence of the specialty of Dementology will help to resolve long running disputes over which medical specialty should take charge of pre-dementias and dementia patients as well., Jan Reban, and Lit. 5