Podíl starších osob v české populaci nebývalým způsobem roste a důsledky tohoto jevu se promítají do ostatních oblastí života společnosti. Demografické stárnutí se dotýká oblasti ekonomické, sociální i zdravotně-politické. Zdravotní a funkční stav starých lidí charakterizuje vysoký podíl osob s různým stupněm závislosti. Jedním z hlavních úkolů a priorit zdravotní politiky ČR by proto mělo být zajištění dostupné a kvalitní zdravotní a zdravotně sociální péče o dlouhodobě nemocné a nesoběstačné seniory. Prodlužování lidského života bez zajištění jeho dostatečné kvality, tedy zachování soběstačnosti, kontaktu se světem a plnohodnotného prožívání, nastoluje naléhavé otázky ceny života, lidské důstojnosti a s nimi spojené potřeby zajištění kvalitní rehabilitační a ošetřovatelské péče. Článek se zabývá praktickými problémy dostupnosti a financování dlouhodobé zdravotně sociální péče o seniory i seniorského bydlení, terénními službami a problematikou podpory pečujících rodin. Upozorňuje na nejzávažnější problémy péče o seniory, tedy na ageismus v naší společnosti a na neřešené problémy dostupnosti a kvality péče o staré lidi, s nimiž se setkávají odborníci z oblasti geriatrie, poskytovatelé i samotní uživatelé zdravotnických a sociálních služeb a jejich rodiny. Jde o systémové problémy, kdy jsou opomíjeny základní principy zachování spravedlnosti a sociální rovnosti (equity) v péči o staré lidi., Proportion of older people in the Czech population is quickly growing up and the consequences of this fact can be observed in all other fields of social life. Demographic ageing has its economic, social and health implications. For the health and functional status of elderly people the high portion of dependency in various stages is characteristic. Accessible and high-quality health and social care for people with long-term illness and dependency should be one of the priorities of the national health policy. Prolonging the human life without assurance of its quality - which means self-sufficiency, contact with the world around and experiencing a full life - brings fundamental questions of the value of the human life and human dignity in connection with the need to assure high-quality physiotherapy and nursing care. The article is concerned with the practical problems of accessibility and financing of the long-term care for seniors, with the community services and caring families. It alerts to the most important problems of accessibility and quality of care for elderly in the Czech Republic indicated both by the geriatricians, health and social care professionals, and by the service users and their informal carers.The problems are systemic but the most important principles of equality and equity in the care for elderly are missed out by decision makers., and Janečková, Antonín Malina
Cíl: Cílem šetření bylo zjistit vliv kognitivní výkonnosti seniorů s demencí na jejich soběstačnost. Metodika: Výběrový soubor byl sestaven ze 106 seniorů (30 mužů a 76 žen, průměrný věk 83,25), u kterých byla potvrzena diagnóza demence. Statistická analýza byla provedena softwarem SPSS verze 10.0. Testování měřících nástrojů Mini Mental State Examination (MMSE) a Dotazníku soběstačnosti (DAD-CZ) probíhalo u seniorů žijících ve třech sociálních zařízeních. Pro testování vztahů a závislosti byl použit ANOVA test a Spearmanův korelační koeficient. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti α = 0,05. Výsledky: Naše studie potvrdila signifikantní vztahy mezi dotazníky MMSE a DAD (rs = 0,7619, p = 0,001) a současně byly zjištěny statisticky významné rozdíly v hodnocení soběstačnosti v závislosti na věku seniorů. Věk, vzdělání a pohlaví neměly vliv na výsledné hodnoty testu MMSE. Závěr: Výskyt kognitivních poruch je u starších osob poměrně častý. Problematika hodnocení soběstačnosti a kognitivních funkcí proto nesmí být opomíjenou oblastí v péči o seniory ani v zařízeních dlouhodobé péče. Pozdní detekce kognitivních poruch zhoršuje soběstačnost seniorů, která velmi často vede k rostoucí izolaci a větší závislosti a v konečném důsledku může vést k snížení kvality života., Aim: The aim of the investigation was to determine the influence of cognitive efficiency of the elderly with dementia on their self-sufficiency. Methods: The sample consisted of 106 elderly (30 men and 76 women, average age 83,25), with confirmed dementia. Statistical analysis was performed by software SPSS version 10.0. Testing of measuring tools Mini Mental State Examination (MMSE) and Self-sufficiency questionnaire (DAD-CZ) took place in the elderly living in three social settings. To test the relationship and dependencies the ANOVA test and Spearman correlation coefficient were used. Statistical tests were evaluated at a significance level α = 0,05. Results: Our study confirmed the significant relationship between MMSE and DAD (rs = 0,7619, p = 0,001) and also were found statistically significant differences in self-evaluation depending on the age of elderly. Age, education and gender had no impact on the resulting value of the MMSE test. Conclusion: The incidence of cognitive impairment in the elderly is relatively common. The problematics with self-sufficiency and cognitive functions should not therefore be neglected area in caring for the elderly even in the long-term-care facilities. Late detection of cognitive impairment worsens self-sufficiency of elderly, which very often leads to increased isolation and increased dependency and ultimately can lead to reduced quality of life., Radka Kozáková, Lucie Bártová, and Literatura 17