Prevence poruch příjmu potravy (PPP) je stále těžko uchopitelná disciplína v oblasti prevence rizikového chování. Prevenci poruch příjmu potravy ve školách může kromě složitosti celého problému komplikovat nedostatečná informovanost pedagogů, obava z tématu, nízká motivace pedagogů k zařazování tématu do výuky, nedostatek pomůcek a jiné. Na podkladě těchto úvah jsme s pedagogy pracovali a nabídli jim seminář k poruchám příjmu potravy i souhrnný materiál pro využití při práci s žáky v rámci prevence PPP. Proškolili jsme 122 osob, do aktivit se zapojilo 105 škol převážně z Prahy a Středočeského kraje. Tématem bylo osloveno přes 4000 žáků a ve školách věnovali tématu více než 600 vyučovacích hodin během sledovaného období. Současně jsme sledovali znalosti pedagogů o PPP a způsob výuky výchovy ke zdraví v zúčastněných školách., Prevention of eating disorders (ED) remains an elusive discipline in the field of risk behaviour prevention. Prevention of ED in schools can be further complicated by lack of awareness by teachers, fear of the subject as such, low motivation by teachers to assign the topic to an instructional programme, lack of equipment and other problems. On the basis of these considerations, we have cooperated with teachers and offered a seminar on ED and aggregate materials for use when working with students in the prevention of ED. A total of 122 persons were trained, involving 105 schools mainly in Prague and the Central Bohemian region. Over 4,000 students were addressed for periods that totalled more than 600, Lenka Suchopárová, Martin Forejt, and Literatura
Strategiím prevence problémového hráčství se v posledních letech věnovala značná pozornost i úsilí. Rozvoj, realizace a hodnocení většiny těchto iniciativ však probíhaly živelně a nepříliš koordinovaně. Spíše než na základě prokázané vědecké účinnosti byla většina z nich zavedena, protože „se zdály jako dobrý nápad“ a/nebo se používaly jinde. Primárním smyslem zprávy s názvem „Prevence problémovéh, [Robert J. Williams, Beverly L. Westová, Robert I. Simpson ; překlad Jiří Bareš], and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Cílem studie bylo zhodnotit sluchové ztráty pedagogů mateřských škol, které by mohly souviset s expozicí hluku, který vzniká v dětském kolektivu. Kvalita sluchového prahu byla vyšetřována pomocí tónového audiometru. K získání důležitých anamnestických dat byl používán předem sestavený dotazník. Celý soubor byl rozdělen na tři skupiny, podle délky praxe. Sluchová ostrost byla hodnocena pomocí průměrných ztrát sluchu na vyšetřovaných frekvencích (125–8000 Hz), srovnáním s normou ČSN EN ISO 7029 a pomocí procentuálních ztrát sluchu dle Fowlera. Ve srovnání s normou nebyly zjištěny u pedagogů mateřských škol významně vyšší ztráty. Sluchový práh se zhoršoval s délkou praxe (bez adjustace na věk), nejvýrazněji na vysokých frekvencích (6–8 kHz). Výsledné audiogramy neodpovídají ztrátám sluchu z profesionální expozice hluku, ale procesům stárnutí sluchového aparátu vlivem věku. Z nespecifických účinků hluku se u pedagogů vyskytovala únava (71 %), porucha soustředění (66 %), bolest hlavy (61 %) a stres (58 %). Zažívací obtíže byly zaznamenány u 30 %, vysoký tlak u 25 % respondentů., The aim of the study was to evaluate hearing loss in nursery school teachers as potentially related to occupational noise exposure from children. The quality of the auditory threshold was measured using a tone audiometer. A questionnaire was used to obtain important anamnestic data. The whole set was divided into three groups according to length of practice. Hearing acuity was assessed using average hearing loss at investigated frequencies (125–8000 Hz), compared to ČSN EN ISO 7029 standard and using the hearing loss percentage according to Fowler. Compared to existing norms no significant cases of hearing loss were detected among nursery school teachers. The auditory threshold deteriorated length of practice (without adjustment for age), most significantly at high frequencies (6–8 kHz). Resulting audiograms do not comply with hearing loss from occupational exposure to noise, but expected age-related deterioration. Among non-specific effects of noise fatigue (71%), impaired concentration (66%), headache (61%) and stress (58%) were detected. Digestive problems were reported in 30% of teachers. High blood pressure was reported in 25% of respondents., Petra Sachová, Eva Mrázková, Kristýna Richterová, Hana Tomášková, Vladimír Janout, and Literatura
Autoři ve svém příspěvku uvádějí první výsledky šetření, které bylo zaměřeno na zjištění hmotností školních tašek chlapců a dívek 1. a 2. tříd základních škol v olomouckém regionu. Celkem byla zjištěna hmotnost u 502 školních tašek, změřeno 502 dětí (263 dívek a 239 chlapců). Z výsledků měření je zřejmé, že hmotnost tašky se zvyšuje s postupem žáků do vyšší třídy. Největší rozdíl mezi minimální a maximální hodnotou hmotnosti tašky byl zjištěn u 8letých dívek, činil 8,9 kg. Výsledky ukázaly, že procentuální podíl hmotnosti tašky doporučeným 10 % tělesné hmotnosti dítěte odpovídal pouze u 17,5 % dětí. 82,5 % dětí pak nosí aktovky těžké (10–20 %), přičemž 18,3 % dětí nosí aktovky o hmotnosti nad 20 % své tělesné hmotnosti, což už lze považovat za extrémně těžké. Nepřiměřená hmotnost školní tašky pak může ovlivňovat držení těla a výskyt bolesti zad., Effects of the weights of school bags carried by pupils from the first two classes of primary schools in the Olomouc region (502 schoolbags belonging to 263 girls and 239 boys) on the pupils’ posture were examined. The weight of the schoolbags of pupils from the 2nd year class was found to be higher than of pupils in the first year. The greatest difference between minimum and maximum weights (8.9 kilograms) was detected in the schoolbags of 8 year old girls. Only 17.5% of children carried bags that were within the recommended 10% of the child’s body weight. Thus, 82.5% of the children carry heavier bags and 18.3% of these pupils carry extremely heavy bags (over 20% of their body weight).We conclude that the excessive weight of school bags contributes to poor posture and backache amongst these children., Hana Kabátová, Miroslav Kopecký, Dana Strnisková, Jitka Tomanová, and Literatura 5
Východiska: Kojení a výživa mateřským mlékem je přirozenou a nenahraditelnou stravou pro novorozence. Dle WHO je mateřské mléko nejvhodnější potravou pro všechny děti včetně nedonošených a nemocných dětí. Aby kojení mohlo být správné, dostatečné a výlučné, je zapotřebí o něm matky efektivně poučit. Cíl: Cílem studie bylo analyzovat dosavadní používané edukační intervence a metody, které přinášejí efekt pro výlučné kojení dětí do období šesti měsíců. Metodika: Pro získání dat za období 2004–2014 byly použity elektronické licencované a volně přístupné databáze. Kritéria pro zahrnutí studií byla: metoda edukace, podpora kojení, efektivita edukace, výlučné kojení do šesti měsíců. Uvedená kritéria pro zařazení analýzy splňovalo 19 studií z původně 38 dohledaných. Výsledky: Nejefektivněji pro laktační poradenství se jeví metody názorné a praktické. Rovněž je třeba věnovat edukaci dostatek času a prostoru na dotazy žen. Edukaci v oblasti kojení je nutné zahájit v prenatálním období a ženy musí mít možnost systematického vzdělávání v uvedené oblasti. Závěry: Pokud mají ženy dostatečné znalosti o kojení, snižuje se riziko vzniku komplikací, obtíží a výlučné kojení bude trvat co nejdéle, nejlépe do 6. měsíce života dítěte., Background: Breastfeeding and breast milk nutrition is natural and non-substitutable food for a newborn. According to WHO, breast milk is the best food for all babies, including premature born and sick babies. To ensure correct and sufficient breastfeeding it is necessary to provide effective training for mothers. Aim: e aim of this study is to analyze the existing range of educational programs and methods bringing the most impact on exclusive breastfeeding for babies less than six months. Methods: Licensed electronic databases and freely accessible databases were used to obtain the data for the period 2004–2014. Study inclusion criteria covered education methods, breastfeeding support, education efficiency, exclusive breastfeeding for six months. From 38 previously identified studies only 19 studies met the study inclusion criteria. Results: Illustrative and practical methods used in breastfeeding education programs appeared to be the most effective. At the same time it is necessary to pay more attention to the questions and enquiries made by women. Education in the field of breastfeeding should be initiated during the prenatal period to ensure complex education in this area. Conclusion: Sufficient knowledge in the field of breastfeeding helps reduce the risk of various complications and breastfeeding disorders, it also promotes longer period (preferably 6 months) of breastfeeding., and Jana Chrásková, Mária Boledovičová
Tato skripta jsou zpracována s cílem strukturovat učební látku předmětu Základy pedagogiky a edukace v ošetřovatelství, podněcovat studenta k samostatnému, průběžnému a soustavnému studiu a vést jej k osvojení žádoucích znalostí a kompetencí v oblasti výchovné a edukační činnosti v rámci ošetřovatelského procesu. Nedílnou součástí studijní opory je doporučená literatura, která je uvedena v závěru každé kapitoly. Cílem předmětu je uschopnit studenta k přípravě a realizaci edukačních programů nejen u hospitalizovaných klientů všech věkových kategorií, ale také v preventivní činnosti u široké veřejnosti., Anna Krátká, and Obsahuje literaturu