Pro indikaci spinocelulárních karcinomů hlavy a krku je v rámci cílené léčby zaregistrován pouze jediný přípravek a sice cetuximab, jehož nižší toxicita je nespornou výhodou oproti chemoterapii. Díky vysokému počtu dosažených kompletních remisí u lokoregionálně pokročilých onemocnění v našem souboru máme zkušenosti s toutu léčbou velmi dobré. Současně s klinickým sledováním se rozvíjí i výzkum prediktivních markerů., Cetuximab whose lower toxicity is a clear benefit compared to chemotherapy is the only agent registered for the targeted therapy of squamous cell head and neck cancers. Given the high complete remission rate in locoregionally advanced disease in our cohort, our experience with this treatment is very good. In addition to clinical observation, research into predictive markers is under development., Jana Neuwirthová, Pavel Smilek, Rom Kostřica, and Lit.: 5
Cíl. Posoudit stupeň korelace výsledků chemické analýzy urolitiázy pomocí výpočetní tomografie s duální energií záření (DECT) s laboratorní chemickou analýzou konkrementů a zhodnotit přínos metody DECT pro klinickou praxi. Metoda. Celkem 67 pacientů bylo vyšetřeno pomocí DECT s požadavkem na chemickou analýzu již známé či suspektní urolitiázy. K analýze chemického složení konkrementů pomocí DECT jsme využili simultánní expozici 140 kV a 80 kV. Získaná data byla analyzována pomocí programu Syngo Dual Energy Siemens v modulu Kidney Stones. U 30 pacientů byl následně proveden urologický výkon s extrakcí litiázy a jejím chemickým rozborem. V tomto souboru jsme pak korelovali výslednou chemickou skladbu urolitiázy získanou oběma metodami. Výsledky. V souboru 30 pacientů se podařilo prokázat u konkrementů velikosti nad 3 mm 100% senzitivitu a 100% specificitu DECT analýzy. V případě velmi drobné urolitiázy (tj. pod 3 mm) je přesnost detekce 100%, ale schopnost diferenciace na jednotlivé typy urolitiázy snížená na 97 %. Závěr. Metoda DECT analýzy urolitiázy vykazuje u konkrementů nad velikost 3 mm 100% shodu výsledků v porovnání s chemickou laboratorní analýzou močových konkrementů a má tedy velký přínos pro klinickou praxi, zejména v možnosti včasného zahájení vhodného terapeutického postupu., Aim. To assess the degree of correlation between the results of chemical analysis of urolithiasis using dual energy computed tomography (DECT) with laboratory chemical analysis of stone, and to evaluate the contribution of this method to clinical practice. Method. Total 67 patients underwent DECT in order to performe the chemical analysis of already known or suspected urolithiasis. To analyze the chemical composition of the stone using DECT, we used the simultaneous exposure to 140 kV and 80 kV. The obtained data were analyzed using software Syngo Siemens Dual Energy in program "Kidney Stones". The method of the analysis was based on a material decomposition algorithm. In 30 patients, the extraction ofthe stone followed and the chemical and crystalograpic analysis was made. The results of virtual chemical analysis and laboratory findings were compared. Results. In the stones greater than 3 mm, sensitivity and specificity reached 100% using DECT analysis. In the case of very small stone disease (ie. less than 3 mm), the detection reached 100% accuracy, but the ability to differentiate the correct type of stone disease decreased to 97 %. Conclusion. DECT analysis of urolithiasis shows the stones of size 3 mm with 100% match results in comparison with laboratory chemical analysis of urinary stones and therefore has great benefit for clinical practice, especially early in choosing the appropriate therapeutic procedure., Bednářová A, Ferda J, Kreuzberg B, Klečka J, Hora M., and Literatura 6
Cíl. Prospektivně zhodnotit možnosti detekce a charakterizace ložiskových lézí jater hepatocytárního původu při vyšetření magnetickou rezonancí po podání hepatospecifické kontrastní látky Gd-EOB-DTPA. Metoda. U 78 pacientů (67 žen, 11 mužů) s arteriálně hypervaskularizovaným jaterním ložiskem (jiným než hemangiom) nalezeným na předchozím zobrazovacím vyšetření bylo provedeno vyšetření jater magnetickou rezonancí s podáním hepatospecifické kontrastní látky Primovist (Gd-EOB-DTPA, Bayer Schering Pharma, Berlín, Německo). Všechna vyšetření byla provedena na MR přístroji firmy General Electric Signa 1,5T nativně, následovalo dynamické kontrastní zobrazení po podání kontrastní látky Primovist v arteriální, portální fázi opacifikace jater, ve fázi ekvilibria a za 20 minut. Byla hodnocena velikost, signál a charakter opacifikace, homogenita a případná přítomnost centrální jizvy. Ložiska vykazující akumulaci kontrastní látky v hepatospecifické fázi vyšetření byla považována za ložiska hepatocytárního původu. Ložiska izointenzní nebo hyperintenzní v hepatospecifické fázi byla v necirhotickém terénu považována za ložiska fokální nodulární hyperplazie, pokud jejich nativní signál a chování při dynamickém kontrastním vyšetření byl s ložisky fokální nodulární hyperplazie slučitelný Ložiska vykazující akumulaci kontrastní látky v hepatospecifické fázi vyšetření, která však byla převážně nižší ve srovnání s okolním parenchymem jater, byla v necirhotickém terénu považována za pravděpodobné adenomy Ložiska bez známek akumulace kontrastní látky v hepatospecifické fázi vyšetření byla považována v necirhotickém terénu za pravděpodobné metastázy. Výsledky. Sto jedna ložisek (u 67 pacientů) bylo označeno za ložiska fokální nodulární hyperplazie. 14 ložisek (u čtyř pacientů: 1, 1, 4 a 8 ložisek) bylo označeno za pravděpodobné adenomy, u tří pacientů byla provedena kontrola na MR bez progrese (po 24, 42, resp. 17 měsících). Jedno ložisko v necirhotickém terénu u muže bylo označeno za pravděpodobný hepatom, méně pravděpodobně adenom (histologický potvrzen adenom). Mnohočetná (desítky) ložiska u jednoho z pacientů - jaterní adenomatóza, histologický ověřeno. Dvě ložiska (u dvou pacientů) v cirhotickém terénu byla označena za pravděpodobné hepatomy U tří pacientů s onkologickým onemocněním v anamnéze byla prokázána vícečetná metastatická ložiska. Závěr. Podání hepatospecifické kontrastní látky Primovist (Gd-EOB-DTPA) významně zvyšuje potenciál magnetické rezonance pro specifikaci ložiskových lézí jater hepatocytárního původu, zvláště užitečné je pro diagnostiku ložisek fokální nodulární hyperplazie, kdy umožňuje s velkou pravděpodobností potvrdit tuto diagnózu bez nutnosti histologické verifikace. Velkým přínosem jejího podání je také odlišení hypervaskularizovaných metastáz od ložisek hepatocytárního původu., Aim. To prospectively evaluate the possibilities of detection and characterization of hepatocellular liver lesions by means of MRI using hepatospecific contrast agent Gd-EOB-DTPA. Method. A total of 78 subjects (67 females, 11 males) with known arterial hypervascularized liver lesion (other than haemangioma) were examined on MRI with administration of liver specific contrast agent Primovist (Gd-EOB-DTPA, Bayer Schering Pharma, Berlin, Germany). All studies were performed on General Electric Signa 1.5T system before and after Primovist contrast agent injection in arterial, portal venous, equilibrium phases, and at twenty minutes past injection. Size, signal, enhacement pattern, homogeneity, and presence of central scar were evaluated. Lesions with contrast agent accumulation in liver specific phase were considered to be of hepatocellular origin. Iso-/hyperintense lesion in liver specific phase was in non-cirrhotic liver considered to be focal nodular hyperplasia provided the features on precontrast and dynamic contrast studies were in keeping with this diagnosis. Lesion showing signal increase in liver specific phase, however to a lesser degree than normal non-cirrhotic liver parenchyma was considered to be adenoma. Lesion showing no enhacement in liver specific phase was diagnosed as metastasis. Results. 101 focal nodular hyperplasias (in 67 subjects) were diagnosed. 14 adenomas (in 4 subjects with 1, 1,4, and 8 lesions, respectively) were found; three subjects were available to MRI follow-up without progression (after 24, 42, and 17 months, respectively). A single lesion in non-cirrhotic liver was thought to be a hepatoma, less likely an adenoma (adenoma confirmed on biopsy). A single patient presented with tens of lesions due to liver adenomatosis (histologically verified). Two lesions in two patients with liver cirrhosis were diagnosed as hepa-tomas. Three oncological patients were diagnosed with liver metastases. Conclusion. Administration of liver specific contrast agent Primovist (Gd-EOB-DTPA) improves specification of hepatocellular liver lesions, particularly in cases of focal nodular hyperplasia where non-invasive diagnosis can be made with high accuracy. Also, differentiation between hypervascularized metastases and lesions of hepatocellular origin is very beneficial., Mrklovský M, Klzo L, Žižka J., and Literatura 33
Cíl. Posoudit potenciální význam lymfoscintigrafie a radionavigovaná biopsie sentinelových lymfatických uzlin (BSLU) u pacientů s karcinomy příušních žláz. Metoda. Lymfoscintigrafie a BSLU byla provedena u šesti pacientů s karcinomem příušních žláz (T2-4, klinicky NO). U všech pacientů bylo peritumorózně podáno 50 MBq 99mTc-nanokoloidu rozděleně do 4-6 porcí při celkovém objemu 1,5 ml. Lymfoscintigrafie sestávala ze sérií časných a pozdních scintigramů. Radionavigovaná BSLU s následnou elektivní lymfadenektomií a radikální nebo konzervativní parotidektomií byla zahajována v odstupu 3-5 hodin od podání radiofarmaka. Histologický nález na sentinelových lymfatických uzlinách byl porovnán se stavem ostatních uzlin extirpovaných při lymfadenektomii. Výsledky. Sentinelové lymfatické uzliny byly nalezeny u všech šesti pacientů: u čtyř pacientů standardně provedenou BSLU, lx peroperačně gamasondou v extirpovaném materiálu a 1x při intraparotické lokalizaci sentinelové lymfatické uzliny byla tato uzlina nalezena až při patologicko-anatomickém vyšetření extirpované příušní žlázy s tumorem. Histologický byla prokázána metastáza v sentinelové lymfatické uzlině u dvou pacientů, u nichž byly nalezeny metastázy i v nesentinelových lymfatických uzlinách. Nejvýznamnějším zjištěním byl průkaz lokalizace sentinelových lymfatických uzlin v úrovni V, která není součástí standardní lymfadenektomie, proto byl u tří ze šesti pacientů rozsah lymfadenektomie modifikován na základě lymfoscintigrafického nálezu. Závěr. Naše pilotní studie naznačuje, že radionavigovaná BSLU je proveditelná i u pacientů s karcinomy příušních žláz. Lymfoscintigrafie vede k modifikaci rozsahu lymfadenektomie, pokud je prokázán lymfatický odtok do oblastí, které nejsou součástí standardní lymfadenektomie., Aim. To estimate the potential impact of lymphoscintigraphy and radioguided sentinel lymph node biopsy (SLNB) in patients with parotid gland carcinomas. Methods. 6 patients with parotid gland carcinomas (T2-4, clinically NO) underwent lymphoscintigraphy. In all patients 50 MBq of 99mTc-nanocolloid in 1, 5 ml was injected peritumorally in 4-6 small portions around the tumor. The lymphoscintigraphy consisted of series of early and delayed static scintigrams. Radioguided SLNB with subsequent elective lymph node dissection was started 3-5 hours after radiopharmaceutical injection. The surgery was accomplished by the radical or conservative parotidectomy The histopathological status of the sentinel lymph nodes was compared to that of the lymphadenectomy specimens. Results. Sentinel lymph nodes (SLNs) were detected in all 6 patients. Standard radioguided SLNB detected SLNs in 4 patients. In one patient SLN was found using a gammaprobe in the excised tissue. SLNB was not successful in one patient with intraparotidal localization of SLN, but SLN was revealed subsequently in the extirpated parotid gland by a pathologist. Histological examination of excised SLNs detected metastases only in 2 patients in which the lymphadenectomy specimen harbored the metastases as well. SLN were detected in level V (outside the region of usual lymphadenectomy) in 3 patients - the extent of the lymphadenectomy was modified in these patients according to a lymphoscintigraphy. Conclusion. Our pilot study seems to confirm the feasibility of radioguided SLNB in parotid gland carcinomas. It enables to individualize the extent of lymphadenectomy according to the visualized lymphatic outflow., Pavel Koranda, Ivo Stárek, Vítězslav Zbořil, and Lit.: 19
Cíl. Cílem studie bylo vyhodnotit nálezy výpočetní tomografie (CT) a magnetické rezonance (MR) u nemocných s neuropsychiatrickým lupus erytematodes (NP-SLE) s klinickými projevy iktu. Metoda. Soubor tvořilo 10 nemocných s klinickým projevem iktu z celkového počtu 60 nemocných s NPSLE (9 žen, 1 muž ve věku 20-55 let), kteří byli vyšetřeni pomocí spirálního CT a 1,5T MR. CT vyšetření bylo provedeno ve spirálním modu nativně. MR vyšetření zahrnovalo: nativní a postkontrastní TI vážené obrazy (T1WI), T2 vážené obrazy (T2WI) a flow attenuated inversion recovery (FLAIR) v transverzálních a sagitálních rovinách v 3mm a 6mm řezech. Výsledky. Ikty se vyskytovaly u 31,7 % našich nemocných s NP-SLE. V souboru nemocných s ikty se vyskytovaly tři typy ložiskových abnormalit v T2WI: 1. klínovitá hypersignální kortikosubkortikální ložiska > 6mm odpovídající postmalatickým pseudocystám byla přítomná u 42,1 % nemocných; 2. hypersignální ložiska < 6 mm difuzně rozložená převážně subkortikálně frontoparietálně odpovídající mikroinfarktům byla přítomná u všech nemocných; 3. větší hypersignální ložiska > 6 mm difuzně rozložená v šedé i bílé hmotě odpovídající edému byla pozorována u 10,5 % nemocných. Metabolicky aktivní ložiska, hypersignální v T1WI s MT byla přítomná u sedmi nemocných (37 %). Porucha hematoencefalické bariéry nebyla u našich nemocných přítomná. Mozková atrofie různého stupně byla nalezena u 10 nemocných (57,9 %). Závěr. Ikty se vyskytovaly u 31,7 % našich nemocných s NPSLE. MR nálezy u nemocných s NPSLE s projevy iktu se významně nelišily od nálezů nemocných s NPSLE s jinými neuropsychiatrickými příznaky. Postmalatická ložiska u nich byla přítomna ve 42,1 %, nejčastěji supratentoriálně, v povodí v povodí arteria cerebri media (ACM)., Aim. The aim of the study was to evaluate the findings of magnetic resonance (MR) in patients with neuropsychiatric lupus erythematosus (NPSLE) with symptomatic stroke. Methods. The cohort of patients was created from 10 NPSLE patients with symptomatic stroke out of total 60 NPSLE patients (9 females, 1 male of the age 20-55 years), which were investigated on spiral CT and 1.5T MR. CT investigation was performed in spiral mode without contrast application. MR investigation included: pre- and post-contrast Tl weighted images (T1WI) with and without magnetization transfer (MT), T2 weighted images (T2WI) and flow attenuated inversion recovery (FLAIR) in axial and sagittal, 3mm and 6mm slices. Results. In patients with symptomatic strokes three major types of focal abnormalities were seen on the T2WI: 1. wedge-shaped hyperintense corticol-subcortical foci > 6 mm correlated to postmalatic pseu-docysts were present in 42.1% of patients; 2. smaller hyperintense multifocal foci < 6 mm with diffuse distribution, predominantly in the subcortical region in frontal and parietal lobes corresponding to micro-infarcts, which were present in all NPSLE patients; 3. hyperintense areas > 6 mm diffusely spread in the grey and white matter representing edema were observed in 10.5% of patients. Metabolically active foci hypersignal on T1WI with MT were observed in 37% of patients. The postmalatic lesions in MR were distributed predominantly in the territory of arteria cerebri media (ACM). The blood brain barrier disruption was not present in our patients. Various degree of cerebral atrophy was observed in 57.9% patients. Conclusion. Strokes were represented in clinical neuropsychiatrical symptomatology in 31.7% of our NPSLE patients. The MRI findings seen in the NPSLE patients with symptomatic stroke did not significantly differ from those seen in NPSLE patients with other clinical neuropsychiatric symptoms. Postmalatic lesions were observed only in 42.1% of our stroke patients, most often in supratentorial regions, usually in vascular borderlands and ACM territory prevailed. Small focal lesions up to 6mm are similar to NPSLE patients with any clinical symptomatology including strokes and 3mm size usually prevails., Věra Peterová, Miroslav Kron, Antonie Vojtěchová, Kamila Peterová, Ctibor Dostál, DanaTegzová, Radka Svobodová, and Lit.: 23
Úvod. Dynamická scintigrafie ledvin poskytuje užitečné informace o funkci obou ledvin. Nevýhodou systému Ostnucline, který je přizpůsoben potřebám české komunity, je fungování v prostředí Windows 98. Na našem pracovišti jsme měli možnost testovat nový program InterViewXP? pro hodnocení funkce ledvin od firmy Mediso. Cíl. Porovnat ovládání programů a hodnoty kvantitativních parametrů funkce ledvin získané novým a stávajícím programem. Metoda. Soubor zahrnuje 34 neselektovaných pacientů (13 mužů a 21 žen) průměrného věku 53 (21-89) let, vyšetřených na našem pracovišti dynamickou scintigrafii ledvin z různých indikací. Vyšetření byla provedena na gamakameře MB9200, jako radiofarmakum jsme použili 99mTc MAG3. Data byla snímána standardním způsobem, byla hodnocena programy systémů Ostnucline a InterViewXP?. Kvantitativní parametry jsme porovnali pomocí párového t-testu. Hladina významnosti byla 5%. Výsledky. Ovládání programů je velmi podobné, velkou výhodou InterViewXP? je možnost korekce pohybu pacienta ve dvou rovinách. To je výhodné zejména při vyšetření dětí. Hodnoty ERPF, stranového podílu a clearance se lišily minimálně (p = 0,888-0,999), časové hodnoty měly rozptyl několika minut (p = 0, 304-0,737). Hodnoty všech sledovaných parametrů neměly statisticky významné odchylky. Závěr. Námi testovaný program pro hodnocení funkce ledvin dává prakticky totožné výsledky jako stávající. Může tedy sloužit jako jeho plnohodnotná náhrada. Výhodou je navíc možnost korekce pohybu pacienta při vyšetření., Introduction. Dynamic renal scintigraphy is a useful tool to evaluate kidney function. Software Ostnucline mostly used in the Czech Republic runs however under Windows 98. We had an opportunity to test new software InterViewXP? from Mediso. Aim. To compare an operation of both softwares and values of quantitative parameters calculated by both softwares. Method. We evaluated 34 non-selected patients (13 male, 21 female), average age 53 (21-89) years send to our department for dynamic kidney scintigraphy. Method was performed with a gamma camera MB9200, Tc-99m MAG3 was used as a radiopharmaceutical. Data were processed with both softwares, quantitative parameters were compared with t-test, and level of significance was 5%. Results. Operation of both softwares is very similar; the main advantage of Inter-ViewXP? is a possibility to correct for patient motion in two planes. Values of ERPF, separate function and clearance did not differ significantly (p = 0,888-0,999), time intervals differ in the range of minutes (p = 0,304-0, 737). All evaluated parameters did not differ significantly. Conclusion. New software InterViewXP? for dynamic renal scan provides almost identical values as presently used software Ostnucline. It can, therefore, substitute its use. Its main advantage is a possibility to provide motion correction., Otto Lang, Irena Komorousová, and Lit.: 10
Cíl: prezentovat výsledky paliativní analgetické léčby mnohočetných bolestivých kostních metastáz pomocí 186Rhenia-HEDP u pacientů s hormonálně refrakterním karcinomem prostaty nebo karcinomem prsu. Materiál a metoda: celkem bylo jednorázově i. v. aplikováno 186Rhenium-HEDP u 34 pacientů s bolestivými kostními metastázami (věk 38–82 let, průměr 69 let; 18 hormonálně rezistentní karcinom prostaty, 16 karcinom prsu). Aplikovaná aktivita radiofarmaka činila 1 426 MBq. Za 1 a 3 měsíce po aplikaci byl hodnocen Karnofského index mobility, skóre bolesti (numerická škála bolesti), analgetické skóre (WHO) a hodnoty krevního obrazu. Výsledky: Za 1 měsíc po aplikaci byl významný analgetický efekt u 44 %, částečný analgetický efekt u 21 % a bez efektu bylo 35 % pacientů. Za 3 měsíce po aplikaci byl významný analgetický efekt u 30 %, částečný u 29 % a bez efektu bylo 41 % pacientů. Ústup kostních bolestí byl provázen zlepšením mobility pacienta a poklesem potřebné dávky analgetik. Hematologická toxicita se jevila jako mírná a přechodná. Žádný pacient neměl hematologickou toxicitu 4. stupně (NCI CTC) a pouze čtyři pacienti vykazovali po přechodnou dobu hematologickou toxicitu 3. stupně. Většina pacientů měla toxicitu 1. či 2. stupně. Žádný pacient neměl krvácivé či infekční komplikace. Závěr: Analgetický efekt různého stupně po jedné aplikaci 186Rhenium-HEDP byl pozorován ještě za tři měsíce u 59 % pacientů., Aim: to present results of the 186Rhenium-HEDP systemic radionuclide treatment in patients with hormone-refractory prostate cancer or breast cancer and painful bone metastases. Material and method: Thirty-four patients (aged 38–82, mean 69 years; 18 hormone-refractory prostate cancer, 16 breast cancer) with multiple bone metastases and bone pain received 186Rhenium-HEDP. Applied dosage was 1 426 MBq. Karnofsky performance status, pain score (Numerical Rating Scale), analgesic score (WHO) and blood count were evaluated before and 1 and 3 months after the treatment. Results: Significant pain relief was observed in 44 % and 30 % of patients, mild relief in 21 % and 29 % and no effect in 35 % and 41 % of patients one and three months after administration, respectively. The pain palliation was accompanied by an improvement in mobility and a decrease in necessary dosage of analgetics. Mild and transient bone marrow suppression was observed as a side effect of 186Rhenium- HEDP treatment. None of the patients showed haematological toxicity grade 4, and only 4 patients showed grade 3 (NCI CTC). The majority of patients had haematological toxicity grade 1 or 2. No patient had bleeding or infections complications. Conclusion: After administration of 186Rhenium-HEDP bone pain palliation was observed in 59 % of patients for three months. The haematological toxicity after 186Rhenium-HEDP treatment was mild and transient., Jiří Doležal, and Lit.: 38
Cíl. Cílem studie bylo posoudit možnosti IRIS (iterativní rekonstrukce v obrazovém prostoru) algoritmu z hlediska redukce šumu v obraze a efektivní dávky. Metoda. Bylo vyhodnoceno celkem 85 pacientů, kteří podstoupili CT vyšetření (plic, břicha a mozku) s rekonstrukcí snímků pomocí IRIS algoritmu, a podobná skupina 95 pacientů, jejichž snímky byly rekonstruovány filtrovanou zpětnou projekcí (FBP). Referenční součin proudu a expozičního času byl pro skupinu s IRIS algoritmem v původních užívaných protokolech snižován tak, aby kvalita snímku na základě subjektivního posouzení radiologa byla zachována. Obě skupiny byly porovnány z hlediska množství šumu na snímku, poměru signálu a šumu a efektivní dávky, kterou pacient během vyšetření obdrží. Výsledky. Ukázalo se, že u vyšetření břicha je možné radiační zátěž pacienta snížit až o 50 %, aniž by došlo ke zhoršení kvality snímku. Na druhou stranu pro vyšetření mozku se podařilo dosáhnout snížení průměrné efektivní dávky pouze o 23 %. Závěr. Z tohoto důvodu by měla obdobná měření a optimalizace vždy předcházet uvedení nového rekonstrukčního algoritmu do klinické praxe., Aim. The aim of this study was to assess the possibilities of IRIS (Iterative reconstruction in Image Space) algorithm in noise reduction and potential dose reduction. Method. A total of 85 patients clinically underwent CT examination (chest, abdomen, brain) with IRIS reconstruction and similar groups of 95 patients with Filtered Back Projection (FBP) reconstruction were evaluated. The reference tube current product in original CT protocols was modified for IRIS algorithm according to the subjective image quality. Two reconstruction algorithms were compared in terms of image noise, signal to noise ratio and effective dose. Results. It was demonstrated that with the novel approach the mean effective dose reduction up to 50% for CT examination of the abdomen did not lead to image quality degradation. However, to retain the quality of CT images of the brain it was accomplished mean effective dose reduction only of 23%. Conclusion. For this reason such measurements and similar optimization should precede to introduction of any new reconstruction algorithm into clinical routine., Petra Kozubíková, Martin Horák, and Lit.: 6
Úvod. Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaný zhoubný nádor u žen. V České republice se vyskytuje u 20% žen, které onemocní zhoubným nádorem. Ročně onemocní na karcinom prsu přes 5000 žen a kolem 1900 žen na něj zemře. Od zavedení celoplošného screeningu nádorů prsu v České republice v roce 2002 se očekávalo zvýšení podílu nádorů nižších stadií a snížení úmrtnosti žen na karcinom prsu. Po zavedení screeningu se i přes stoupající incidenci karcinomu prsu úmrtnost nezvyšovala, spíše stagnovala nebo se mírně snížila. Cíl. Zhodnotit na souboru pacientek s karcinomem prsu zjištěným v rámci screeningového a diagnostického vyšetření, zda screening snižuje úmrtnost žen na karcinom prsu. Metoda. V období od ledna 2003 do prosince 2009 byl ve Fakultní nemocni Královské Vinohrady v Praze diagnostikován karcinom prsu u 466 žen. Celkem bylo u těchto žen zjištěno 476 karcinomů prsu. Do screeningové skupiny pacientek s diagnostikovaným zhoubným nádorem prsu bylo zařazeno 160 žen ve věkovém rozmezí 45-74 let se 161 zhoubným nádorem. Jedna pacientka měla v době stanovení diagnózy oboustranný nádor. Do diagnostické skupiny pacientek se zjištěným zhoubným nádorem prsu byla zařazena 181 pacientka. U této skupiny se prokázalo 186 zhoubných nádorů, neboť u pěti žen byl ve sledovaném období diagnostikovaný bilaterální karcinom prsu. Všechny pacientky absolvovaly mamografii, ultrazvuk a core-cut biopsii z prsu. U obou skupin pacientek byla hodnocena průměrná velikost zjištěných nádorů a statisticky byla zhodnocena úmrtnost žen na karcinom prsu. ýsledky. Průměrná velikost zhoubného nádoru prsu ve screeningové skupině byla 15,3 mm a v diagnostické skupině 25,4 mm. Během více jak 7letého sledování zemřely na karcinom prsu tři ženy ze screeningové skupiny (160 žen) a 13 žen z diagnostické skupiny (181 žena). Při porovnání screeningové a diagnostické skupiny byla prokázána statisticky významně nižší úmrtnost ve screeningové skupině než v diagnostické skupině. Závěr. V průběhu více jak 7letého sledování skupiny pacientek s karcinomem prsu bylo prokázáno, že zavedený screening nádorů prsu snižuje úmrtnost na karcinom prsu. Dosažené výsledky podporují pokračování screeningového programu nádoru prsu v České republice., Introduction. Breast cancer is the most frequently diagnosed major cancer among women. In the Czech Republic it is found in 20% of women suffering with cancer. Annually, about 5.000 women ill with breast cancer and around 1900 women die. Nationwide breast cancer screening has been introduced in 2002 in Czech Republic and there was expected that it should increase the proportion of lower stage cancers and reduce the mortality of women with breast cancer. The introduction of screening has shown that despite the rising incidence of breast cancer, mortality did not increase, rather stagnated or slightly decreased. Aim. To evaluate the group of patients with breast cancer identified in the screening and diagnostic examinations, whether screening can reduce the mortality of women of breast cancer. Method. During the period from January 2003 to December 2009 in the Faculty Hospital Královské Vinohrady in Prague there were total found 476 breast cancers in 466 women. In the screening group of patients diagnosed with breast cancer were enrolled 160 women with 161 breast cancers. One patient had at the time of diagnosis bilateral carcinoma. To the diagnostic group were included 181 women with breast cancer, with a total of 186 tumours. Bilateral breast cancer was diagnosed in 5 women in the period. Mammography, ultrasound and core-cut biopsy from breast tissue were used in all patients with the breast cancer. In both groups of patients was also evaluated the average size of diagnosed tumors and statisticly was evalueted the mortality of breast cancer. Results. The average size of a malignant tumor in the screening group was 15.3mms and 25.4 mm in the diagnostic group. During more than 7 years of monitoring, 3 women from the screening group (160 women) died of breast cancer. In the diagnostic group (181 women) 13 women died of breast cancer. A comparison of screening and diagnostic group was confirmed statistically significantly lower mortality rate in the screening group than in the diagnostic group. Conclusion. During more than 7 years old follow up of patients with breast cancer has been shown that breast cancer screening can reduce mortality of breast cancer. Achieved results support the continuation of breast cancer screening program in the Czech Republic., Bílková A, Zemanová M, Janík V, Vránová J., and Literatura 19
Cíl. Cílem této retrospektivní studie bylo porovnat výsledky CT angiografie (CTA) srdce a perfuzní scintigrafie myokardu provedeného kombinovaným protokolem v klidu a zátěži u osob sledovaných pro ischemickou chorobu srdeční (ICHS) s recidivou klinické symptomatologie. Metoda. Celkem byla analyzována vyšetření 63 osob (47 mužů, průměrný věk 64,2, věkové rozmezí 37-84), kterým byla v krátké době provedena CTA srdce a perfuzní scintigrafie myokardu v klidu a zátěži technikou SPÉCT (99mTc-MIBI). V 42 případech se jednalo o osoby po chirurgické revaskularizaci, osm osob prodělalo v minulosti invazivní koronarografii s provedením PTA, 13 osob s diagnózou ICHS bylo doposud léčeno pouze medikamentózně. Hlavním cílem analýzy pomocí off-line fúze bylo v případě záchytu zátěží podmíněné ischémie nalézt korespondující stenózu nebo uzávěr koronární tepny či bypassu. Dále byla provedena srovnávací analýza detekce zátěží podmíněné ischémie a hemo dynamicky významných změn koronárních bypassů či vlastního koronárního řečiště mimo oblasti zásobené bypassy s cílem posoudit úspěšnost CTA. Výsledky. Všeobecná shoda nálezů obou modalit dosáhla 84,5 %. U osob s koronárními bypassy dosáhla shoda hodnoty 92,8 %. Senzitivita CTA v v průkazu korespondujících změn k perfuzním defektům byla 94, 8% (specificita 66,7%, pozitivní prediktivní hodnota 82,2% a negativní prediktivní hodnota 88,9 %). V podskupině osob s koronárními bypassy byla senzitivita 100%. U 46 osob (73,1%) byla CTA jedinou zobrazovací metodou bez nutnosti doplnění invazivní koronarografie. 16 osob (26,9%) bylo indikováno také k invazivní koronarografii, v 10 případech s implantací stentu. U dvou pacientů byla provedena na základě nálezů chirurgická revaskularizace. Závěr. Naše práce prokázala výhody sekvenčního provedení CTA a perfuzní scintigrafie metodou SPÉCT při vyšetřování osob s recidivou klinické symptomatologie ICHS. Zejména u osob po chirurgické revaskularizaci je CTA velmi vhodnou metodou k morfologickému posouzení případných perfuzních defektů myokardu. CTA dosáhla vysoké senzitivity u osob s nálezem zátěží podmíněné ischémie. CTA byla ve většině případů jedinou zobrazovací metodou bez nutnosti doplnění invazivní koronarografie., Aim. Aim of this retrospective study was to define the feasibility of coronary CTA (cCTA) in combination with stress/rest myocardial perfusion scan (MPS) in patients with recurrence of coronary artery disease (CAD). Method. We performed retrospective evaluation of 63 patients with known CAD (42 patients after bypass surgery - CABG, 8 patients after PTCA and 13 patients with conservative therapy). All patients underwent cCTA (dual source CT somatom Definition, Siemens, Germany) and stress/rest MPS (using (99mTc-MIBI) due to new-onset of CAD symptoms within a time period of 3 months. 37 patients underwent cCTA before MPS whereas 26 patients were indicated on the base of results of MPS. In analysis we concentrated on agreement between both methods, concretely if cCTA proved involvement (hemodynamic stenosis or complete occlusion) of coronary branch or CABG corresponding with localization of stress induced perfusion defect. Results. Generally agreement between methods was 84.5%, in the group of patients after CABG was almost 92.8%. In 46 patients (73.1%) was cCTA only imaging method and subsequent invasive coronary angiography (ICA) was not performed, 10 patients subsequently underwent the stent implantation and 2 patients were indicated to CABG. Sensitivity of cCTA in proving correspondent changes with perfusion defects was 94.8% (specificity 66.7%, PPV 82.2% and NPV 88.9%). In group of patient after CABG was sensitivity of cCTA 100%. Conclusion. Combination of cCTA and MPS is beneficial in patients with recurrent coronary artery disease. In our study cCTA proved excellent capability to define cause or predict stress induced myocardial perfusion defects in symptomatic patients., Jan Baxa, Jiří Ferda, Alexandr Malán, Jan Záhlava, Boris Kreuzberg, and Lit.: 12