Státní zdravotní ústav v Praze byl slavnostně otevřen před 90 lety, 5. listopadu 1925. Článek připomíná osobnosti, které měly velké zásluhy o jeho vznik a rozvoj v prvních letech. Ladislav Procházka formuloval úvodní představy o velkém centrálním ústavu pro veřejné zdraví a prevenci nemocí a jako ministr zdravotnictví pak významně podpořil realizaci. Alice Masaryková, dcera prvního prezidenta Československa T. G. Masaryka, vyjednala s Rockefellerovou nadací odbornou a finanční pomoc. Selskar Gunn, americký odborník ve veřejném zdravotnictví, poskytl Československu cenné rady a staral se o pracovní kontakty mezi ministerstvem zdravotnictví a Rockefellerovou nadací. Pavel Kučera vypracoval definitivní verzi náplně práce a struktury ústavu a stal se prvním ředitelem. Zastával tuto funkci první tři roky v nejsložitějším období dokončování výstavby a rozvoje činnosti., The National Institute of Public Health in Prague, Czech Republic, was inaugurated 90 years ago on November 5th, 1925. The article remembers the eminent personalities of the specialists who were instrumental in the foundation and development of the institute in its formative years. Ladislav Procházka formulated the initial concepts of a centralised institute of public health and prevention of disease and as minister of health played a significant role in its realization. Alice Masaryková, daughter of T. G. Masaryk, the first president of Czechoslovakia, negotiated professional and financial assistance from the Rockefeller Foundation. Selskar Gunn, an American public health specialist, provided valuable advice to the Czechoslovak state and mediated contact between the Rockefeller Foundation and Czechoslovak Ministry of Health. Pavel Kučera elaborated a definitive description of the institute's structure and function and became its first director, holding this post for the first three and most complicated years that involved completion of building work and expansion of its professional activities., Jaroslav Kříž, and Literatura
Anastomóza střeva patří k nejčastějším výkonům v břišní chirurgii. Vývoj techniky střevní anastomózy prodělal od konce 19. století zásadní změny, což se týká jak šicích materiálů a nástrojů, tak způsobu provedení anastomózy. Riziko dehiscence anastomózy je v jistém smyslu hnacím motorem neustálého zdokonalování technologie i techniky spojení střeva při elektivních i akutních operačních výkonech. Toto souhrnné sdělení představuje vývoj chirurgických technik střevních spojení v klinické praxi i v souvislosti s experimenty zaměřenými na všestranné zvyšování kvality střevní anastomózy., Colonic anastomosis is believed to be mostly performed in abdominal surgery. Since the 19th century has the enteric anastomosis technique process undergone through major changes as far as sewing materials, devices and the way of bowel reconnection are concerned. Anastomotic dehiscence risk is in some way a motor of constant technical and technological of artificial bowel connection improvement – both in elective and acute operations. In this review authors look back at the above mentioned techniques development of bowel connection and reparation regarding of oncoming experiments focused on ways of bowel anastomosis quality improvement., and S. Blažej, J. Páral, M. Kaška