Parcela J. 98: pohřben Eggenberger József (1768-1850) a členové jeho rodiny. Mezi nimi též Györgyi Alajos (Giergl) (1821 - 1863), malíř činný v Pešti. Náhrobek v podobě antického sarkofágu, na víku ležící žena, na čelní straně dva Géniové drží v letu vavřínový věnec, pod sarkofágem dvě amfory ověnčené vavřínem., http://epa.oszk.hu/00000/00003/00020/adat002.htm (13.06.2006), and Náhrobek je inspirován antickými sarkofágy. Sarkofág, v antice schránka na tělo zemřelého, byl od doby neoklasicismu velmi oblíbeným symbolickým prvkem připomínajícím svou původní funkci. Od počátku 19. století je velmi často zobrazovaným motivem postava okřídleného mladíka. V náhrobní plastice je okřídlená postava anděla pokračovatelem římského "génia" - ochranného ducha. Společným znakem zobrazení je věčné mládí géniů-andělů, bez souvislostí s pozemským životem. V některých případech génius čte nebo se chystá psát, drží věnec, pochodeň obrácenou ohněm dolů. Géniové držící společně vavřínový věnec jsou přímou inspirací z antiky, kde byl v medailonu obvykle umístěn portrét zemřelého, orel, hlava Medúzy ap.
Pětipodlažní nárožní nájemní dům. Původně kasino, v roce 1899 zde byl otevřen první ženský klub. Dnes v přízemí kino a kavárna Puškin. V průčelí do Kossuth Lajos utca, ve čtvrtém patře, čtyři alegorické plastiky. První zleva: vousatý muž, v levé ruce drží knihu, na zemi vedle něho další knihy a sova (Věda); druhá: žena s miskou v pravé, snítkami v levé ruce za ní naznačený kmen stromu s plazícím se hadem (Hygie, Zdraví); mladý muž, na hlavě vavřínový věnec, levou rukou se opírá o meč, vpravo vedle něho kovadlina (Zákon); čtvrtá: mladá žena, levou rukou se opírá o velkou knihu zdobenou křížem, v ruce drží olůvko (Víra). and Déry 1991, s. 122; Dent 2002, s. 122; Szőké -Kissné Szemerédy 2001, s. 48.
Podle maďarské literatury jsou na fasádě sochy soudců a zákonodárců. Hlavní vchod s monumentálními korintskými sloupy a bohatou sochařskou výzdobou na štítě a atice průčelí. Štít s figurální kompozicí soudního líčení soudce, žalobce, obhájce, žalující, obžalovaný (1906, G. Zala). Nad hlavním vchodem vlevo postava nahého muže s přehozenou drapérií, v pravici drží žezlo - Právo, jeho protějšek na pravé straně štítu - muž držící tabulku - Zákon. Nad štítem triga s postavou ženy s hvězdou na čele, v pravé ruce pochodeň, v levé palmovou větev - Génius světla (1906, "Pokrok", autor K. Senyeie, sochař působící ve Vídni a Mnichově, od roku 1886 v Budapešti). Plastiky na věži zleva: muž v okovech: Odsouzený, jeho protějšek muž zbavený řetězů hledí vzhůru: Osvobozený (1898, J. Róna). Na atice vlevo i vpravo šest plastik. Zleva žena s kotvou (Naděje); muž s pracovními nástroji (Průmysl, autor S. Apáti Apt); žena s lyrou (Hudba, autor E. Margó); mladík v klobouku s měšcem v ruce, u nohy balík (Obchod, autor R. Füredi); žena v dlouhé říze, v levé ruce drží knihu, v pravé brk (Literatura, autor J. Damkó); nahý muž s přehozenou drapérií přes bedra, hledí do dálky, za ním kormidlo (Mořeplavba). Na atice vpravo od portálu: muž s mečem (Chrabrost, autor A. Tóth); žena se svitkem v levé ruce (Dramatické umění, A. Tóth); muž s dlátem v ruce a vytesanou hlavou muže u nohou (Sochařství, autor J. Damkó); žena s malířskou paletou a štětci (Malířství, autor R. Füredi); žena s kružidlem a trojúhelníkem v ruce, u nohy volutová hlavice (Architektura, autor B. Strohoffer); stařec stojící u sloupku, na něm lebka, svitky (Věda, autor B. Strohoffer). Plastiky na věži vpravo: dva muži v drapérii, drží v ruce svitek (Žalobce a Obhájce, autor G. Donáth). Uvnitř nástropní malby s námětem Triumf Spravedlnosti (1895, Károly Lotz)., Medvey 1939, s. 55 - 56., and Budova v neorenesančním eklektickém stylu, původně Justiční palác ("Igazságügyi-palota"), pak Muzeum dělnické třídy, od roku 1975 zde sídlí Etnografické muzeum.
Maďarské národní muzeum ("Magyar Nemzeti Múzeum") je nejstarší v Budapešti. Bylo budováno v letech 1836 - 1846, vnitřní dekorace do roku 1860. Původní budova byla roku 1920 přestavěna. Průčelí se sochařsky zdobeným štítem: uprostřed personifikace Pannonie se štítem, držící v každé ruce věnec, vpravo dvě dívky - personifikace vědy a umění, vlevo Historie zapisující slavné činy a Sláva s palmovou ratolestí a trubkou. V pravém cípu štítu vousatý muž - personifikace řeky Danaje, vlevo dívka - personifikace Drávy. and Zádor 1981, obr. 66-69; Vadas 1993, s. 14.
Projekt budovy Českého vysokého učení technického od Ignáce Ullmanna realizován 1871-1874. Dvoupatrová novorenesanční nárožní budova s průčelím do Karlova náměstí. V hlavním průčelí rizalit se sochařskou výzdobou se třemi portály, mezi nimi niky s plastikou. Ve druhém patře nad okenními oblouky dvojice alegorických postav technických věd. Plastiky ve výklencích přízemí: po levé straně stařec v antické draperii, v levé ruce drží svitek, pravá ruka se opírá o knihu, která stojí na sloupku (Věda). Na pravé straně zralý muž s vousem a stuhou ve vlasech, v antické drapérii, drží v levé ruce ozubené kolo, v pravé svěšené ruce drží kladivo (Práce). Pět dvojic ženských postav nad okny představuje alegorie technických věd, studijních disciplín. Ženské plastiky nahé, s přehozenou draperií, na hlavě vavřínový věnec, v rukách s různými atributy, některé se opakují. Plastiky osazeny v roce 1879, autor J. V. Myslbek. Alegorie Vědy a Práce od Ant. Poppa, osazeny až po roce 1880. and Wirth 1961.
Nájemní tří - čtyřpatrový dům s risality podle plánů Hlávky (provedení Č. Gregor, F. Straka, B. Tesař). Na fasádě hlavního průčelí do Vodičkovi ulice (ve cviklech portálů, vlysy nad okny, po stranách risalitových oken ve čtvrtém patře, mezi okny třetího patra pod rovnou římsou) sgrafitová výzdoba. Postavy putl s nápisovou páskou a letopočty LP. 1890. Tři skupiny ženských alegorických postav personifikace předpokladů kulturního života. Zleva pět žen: Věda (žena, vavřínový věnec, pochodeň, kniha, pravé nohy sova); Literatura (žena, vavřínový věnec, husí brk, svitek rozvinutý); Umění (žena, paleta, štětce, úhelník, trojúhelník, odpichovátko, busta); Hudba (žena, vavřínový věnec, lyra); Náboženství (Theologie) (žena, vavřínový věnec, bible - kniha s písmeny alfa a omega). and Baťková 1998, s. 423 - 424.
Sardonyxová kamej s podobiznou syna Konstantina Velikého. Císař Flavius Iulius Constantinus II. (337 - 340), má na hlavě vavřínový věnec, plášť sepnutý na levém rameni. Kamej je zasazená do zlatého medailonu zdobeného filigránem, medailon je zavěšen na zlatém řetězu (dl. 60cm)., Kotalík 1982#, 69-70, č. k. 23., and Archeologický nález ze Želének u Duchcova, mohylový hrob ženy. Nejstarší doklad importu antických kamejí na území Čech. Šperk byl nalezen na krku ženy v knížecím hrobě v Želénkách. Antická kamej ze 4. století byla v 9. století, italskými nebo byzantskými zlatníky, vsazena do medailonu po antickém způsobu, hlavou dolů. Obraz byl tedy určen pro pohled majitele závěsu. Není vyloučeno, že portrét byl v době vzniku šperku považován za obraz Konstantina I. Velikého, prohlášeného za zásluhy o křesťanskou církev za svatého.
Třívrstvý sardonyx. Tělo zobrazeno zezadu, hlava z profilu, otočená doleva. Pozadí černé, hlava a ramena bílá, vavřínový věnec a aigis černá., Antický portrét 1972, 38, č.k. 34, and Kamej představuje portrét císaře Klaudia v pokročilém věku.
Maďarská Akademie Věd ("Magyar Tudományos Akadémia") byla založena v roce 1825; architektonická soutěž na stavbu budovy v Pešti proběhla v letech 1862 - 1864, zvítězil návrh významného německého architekta Augusta Friedricha Stűlera (tento architekt je též autorem budovy Neues Museum v Berlíně, 1859). Stavba ve stylu německé neo-renesance, byla zahájena v letech 1865 - 1866, a pokračovala až do roku 1893. Volně stojící budova se třemi fasádami bohatě sochařsky zdobenými. Na fasádě průčelí jsou párová okna ve druhém patře oddělena dvojicemi korintských sloupů, mezi nimi je umístěno šest terrakotových alegorických figur reprezentujících různé vědní obory, nad nimi kruhové medailony střídavě s hlavou Apollóna a Minervy (hlavy Minervy a Apollóna jsou zakomponovány i do hlavic pilastrů ve druhém patře budovy). Alegorické plastiky v průčelí, ve směru pohledu diváka, z levé strany: Jurisprudentia, Historia, Physiographia, Mathematica, Philosophia, Philologia. Jurisprudentia: stojící ženská postava zahalená draperií, na hlavě diadém, v levé ruce drží knihu zákonů s vyobrazením vah, v pravé drží na rameni meč. Historia: stojící ženská postava, zahalená draperií, na hlavě vavřínový věnec, v levé ruce drží nápisové desky. Physiographia: stojící ženská postava, prostovlasá, zahalená v draperii, levá ruka pozdvižená, v lokti ohnutá, pravá ukazuje do zadu za postavu, kde je socha Kybely-Rhey (Artemis z Efesu). Mathematica: stojící žena zahalená draperií, ve vlasech stuhu, v levé ruce drží arch papíru s nákresem architektury, v pravé kružítko. Philosophia: stojící ženská postava, zahalená v draperii, na hlavě roušku a paprsčitou korunu, prvou rukou přidržuje pod bradou roušku, v levé ruce drží svitek. Philologia: stojící postava ženy, v draperii, na hlavě vavřínový věnec, levou rukou drží o hruď opřenou knihu, v pravé má psací náčiní. Nad vchodem, v 1. patře nad oknem uprostřed fasády, dva Géniové, rohové pilastry a sloupy v prvním patře jsou na hlavicích, mezi akantovými listy zdobeny figurami Géniů s různými atributy - věnec a palmová ratolest, věnec a pochodeň, kružítko, lyra, sochařské náčiní. Sloupy jsou na bázi opět zdobeny rostlinným dekorem se zakomponovanými alegorickými postavami držícími různé atributy - palmová ratolest, různé pracovní náčiní spojené s řemesly, lyra, svitek, stětec a paleta. Boční fasády opět zdobí alegorické sochy a portrétní sochy významných osobností. Na levém nároží průčelí do Rooseveltova náměstí je postava Lomonosova (v levé ruce knihu, v pravé brk) a Galilea (drží globus a kružítko), na pravém nároží jsou opět dvě postavy: maďarský filosof Révay (v levé ruce kniha, knihy též na zemi) a francouzský filosof Descartes (v levé ruce svitek). Sochy na boční fasádě směrem k Dunaji: socha Newtona, dále čtyři ženské postavy - Archeologia: stojící žena, oděná v draperii, prostovlasá, v pravé ruce drží lékythos. Poesis: stojící žena, oděná draperií, na hlavě vavřínový věnec, v levé ruce svitek, v pravé psací náčiní, opírá se o sokl zdobený vavřínovou snítkou, završený lyrou. Cosmographia: stojící žena v draperii, prostovlasá, opírá se sokl s globem. Politika: stojící žena oděná draperií, na hlavě má korunu, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravé svitek. Boční fasádu do Akadémia utca uzavírá postava německého filosofa Liebnitze (v pravé ruce drží svitek). Na přání Stűlera byly plastiky objednány v Berlíně, autorem forem je významný soudobý berlínský sochař Emil Wolff (kromě sochy Miklóse Révaie, jejímž autorem je Miklós Izsó. Po druhé světové válce byly některé plastiky vědců přemístěny z původního stanoviště. Bronzový reliéf na fasádě do Akadémia u., zobrazující založení Akademie v Bratislavě, vytvořil B. Halló., Medvey 1939, s. 41-42; Török 1997, s. 102; odkaz: http://www.main.cz/knihovna/Brabek/uhry07.htm (21.6.2005), and O dojmu, jakým budova Akademie působila na své současníky svědčí popis od náhodného turisty z Čech, který navštívil Pešť v roce 1869, tedy v době, kdy byla nová: "Velkolepá budova akademie vystavená mezi lety 1862-1866 v nejelegantnějším slohu renaisančním od berlínského dvorního stavitelského rady Stühlera, tento mohutný pomník národní uvědomělosti a vlastenecké obětivosti, rozkládá se na břehu Dunaje nedaleko přístaviště tak hrdě, jak hrdý jest národ maďarský sám. ...První myšlénka, založiti maďarskou učenou společnost, vyšla ku konci předešlého století od jazykozpytce Mikuláše Révayho, poměry tehdejší v Uhrách však nebyly provedení jejímu nikterak příznivy. V tom ale přišel památný sněm z r. 1825, jenž stojí jako mezník mezi dobou minulou a oním podivuhodným pokrokem hmotným i mravním, jakýž národ maďarský během tohoto století učinil. Na sněmu tomto povstal dne 2. listopadu vzor vlastence hrabě Štěpán Széchényi a nabídl k založení akademie jednoroční svoj důchod 60.000 zl. Příklad tento působil po celém národě jako kouzlo, a během 5 let r. 1820 byla akademie věd a umění dílem dokonaným. V únoru 1831 odbývala akademie první svou schůzi a vytkla si za účel: pěstovati vědu a krásnou literaturu a vystříbiti jazyk maďarský. Rozpadávajíc se na jazykozpytnou, filosofickou, dějepisnou, právnickou, mathemathickou a přírodovědeckou sekci, čítá akademie maďarská 18 čestných, 35 řádných, 164 dopisujících a 72 cizozemských členů. ...Podnět k nynější budově akademické dal roku 1860 tehdejší předseda akademie hrabě E. Dessewffy a již 1862 bylo tolik příspěvků pohromadě, že se mohlo hned počíti stavbou, kteráž trvala až do r. 1866...Skvostnou předsíň budovy této zdobí šest alegorických soch, představujících 6 v akademii zastoupených fakult, a mimo to velká poprsí Révayho, Leibnitze, Newtona, Galileiho, Descartesa a Rafaela. …V prvním poschodí jsou skvostné sály zasedací a knihovny a v druhém jest umístěna obrazárna Eszterházyovská, čítající přes 650 obrazů starších a moderních škol francouzských, vlašských, nizozemských, španělských a německých a přes 54.000 ocelorytin a kreseb. Rafael Mengs, Hamilton, Kranach, Holbein, Rubens, van Dyck, Rembrandt, Corregio, Rafael Stanzio, Carraci, Velasquez, Kupecký, Salvator Rosa, Čermák, Borsos, Barabáš, Markó a množství jiných velikých umělců jest v galerii této důstojné zastoupeno. Representantem národního malířství maďarského jest Karel Markó (nar. 1793 v Levoči, zemřel r. 1860). Řekl jsem, že jest representantem národního malířství maďarského. A co se zove vůbec národním směrem v umění? Nelze zajisté upříti, že právě v umění se zračí významně povaha a zvláštnosť každého národu. Což není vše, pojmutí, kresba, komposice barev atd. u Holbeina, Dürera, Kranacha a j. výhradně německým, u van Dycka nizozemským u Rubensa, Rembrandta flámským? Není Tizián výhradně Benátčanem Paolo Veronese Miláňanem, Rafael Římanem; Velasquez neb Murillo Španělem? Zde smyslům lahodící barvy, tam lahodný rytmus, zde hranaté, hrubší obrysy, tam měkkost a půvab formy atd. Jest něco, co v krví každého kmene koluje co se s otce na syna dědí a co každému kmene zvláštním jest. Kdož překoná na př. Velasqueza, když nám maluje španělského granda? A tak se to má i s maďarským Markóem a s celou jeho školou." (Brábek František, Procházky po Uhrách - VII.).
Fasáda s bohatou sochařskou výzdobou. Na nárožní kupoli ženská postava sedící na vyvýšeném trůnu, drží v obou rukách věnec - Hungária, vedle ní alegorické postavy. Po pravici: žena s velkou kytící plodů - Zemědělství (Mezögazdaság), muži s kolem a kleštěmi - Průmysl (Ipar). Po levici muž s knihou - Věda (Tudomány), skupina mužů podavajících si ruce nad balíkem - Obchod (Ipar) a Doprava (Közlekedés). Nad hlavním vchodem na atice čtyři plastiky: nahý muž opírající se o úl (Prosperita), žena se svitkem (Umění), žena s květinami - (Příroda), a nahý mladík s tabulkou (Právo). Nad vchodem trojúhelníkový štít se sochařskou výzdobou: dvojice géniů s maďarským zemským znakem a po jejich stranách alegorie Obchodu (dítě s balíkem), Práva (dítě s fasces), Zemědělství (žena obětující na oltáři obilí, muž sklízející obilí) a Průmyslu (muž s kovadlinou, dítě s ozubeným kolem). Plastickou dekoraci doplňuje na nároží rolverkový štít s dvojicí géniů držících vavřínovou snítku, postavy puttů s různým náčiním (kosa, hrábě, květiny, úl, kladivo, kovadlina, kleště, okřídlené kolo, lokomotiva, sistrum), festony, motivy orlů, mužských okřídlených postav s okřídlenou čapkou na hlavě, fasces a helmicí (?) v ruce, uprostřed kruhových medailonů z vavřínových věnců., Medvey 1939, s. 43., and Původně stála na tomto místě budova Dianiných lázní. Po jejím zboření vznikala nová budova poměrně dlouho za účasti dvou architektů (Alpár, 1906, Quittner 1909, Alpár 1913 - 1918). Původně komerční banka ("Pesti magyar kereskedelmi bank"), dnes Ministerstvo vnitra ("Belűgyminisztérium"). Bohatá sochařská výzdoba odkazuje na tradiční alegorické kompozice ilustrující prosperitu, která je důsledkem činnosti bankovního domu.