The goal of this paper is to examine the conditions of validity for the rule of β-conversion in TIL, which is a hyperintensional, typed λ-calculus of partial functions. The rule of β-reduction is a fundamental computational rule of the λ-calculi and functional programming languages. However, it is a well-known fact that the specification of this rule is ambiguous (see, e.g., Plotkin 1975 or Chang & Felleisen 2012). There are two procedurally non-equivalent ways of executing the rule, namely β-conversion ''by name'' and β-conversion ''by value''. In the λ-calculi conversion by name is usually applied, though it is known that such a conversion is not unconditionally valid when partial functions are involved. If a procedure that is typed to produce an argument value is improper by failing to produce one, conversion by name cannot be validly applied. On the other hand, conversion by value is valid even in the case of improperness. Moreover, we show that in a typed λ-calculus the specification of λ-closure is also not unambiguous. There is an interpretation of this specification under which β-reduction by name is not valid even when the argument procedure does not fail to produce a value. As a result, we present a universally valid rule of β-reduction by value. and Cílem této práce je zkoumat podmínky platnosti pravidla β-konverze v TIL, což je hyperintenzivní, psaný λ-kalkul dílčích funkcí. Pravidlo β-redukce je základním výpočtovým pravidlem λ-kalkulů a funkčních programovacích jazyků. Je však dobře známo, že specifikace tohoto pravidla je nejednoznačná (viz např. Plotkin 1975 nebo Chang & Felleisen 2012). Existují dva procedurálně neekvivalentní způsoby provedení pravidla, a to β-konverze '' podle názvu '' a ''β-konverze'' podle hodnoty'. V kontextu λ-kalkulů se obvykle používá konverze podle názvu, ačkoli je známo, že taková konverze není bezpodmínečně platná, pokud jde o dílčí funkce. Je-li zadaný postup, který má hodnotu parametru argumentu, nesprávný tím, že jej neproběhne, nemůže být konverzace podle názvu platně použita. Na druhé straně konverze hodnotou platí i v případě nevhodnosti. Navíc ukážeme, že v zadaném λ-kalku není specifikace uzavření λ jednoznačná. Existuje interpretace této specifikace, při níž není jméno p-redukce platné, ani když proces argumentu nedokáže vytvořit hodnotu. Výsledkem je obecně platné pravidlo β-redukce hodnotou .
Objectives.This study attempts to introduce the Driving Locus of Control (DLoC), a method focused on the internal or external source of at-tribution of the driving behaviour, to the Czech context. This study also relates DLoC to atti-tudes towards autonomous vehicles (AVs).Participants and setting.Out of the general population, 59 inquirers personally interviewed (CAPI) 1 065 respondents (49% women) in the age range between 15 and 92 years (M = 50, SD = 17). The respondents were sampled via multi-stage random sampling procedure, based on the list of addresses in the Czech Republic.Hypotheses.The authors hypothesised to rep-licate the original two-factor structure of the DLOC Scale and that the higher levels of inter-nal DLoC result in not considering the improve-ment in traffic safety as the AVs replace human drivers.Statistical analysis.Confirmatory factor analy-sis was used to analyse the factor structure of DLoC Scale. Hypotheses related to the empiri-cal validity of the method were assessed via structural equation modelling. Reliability of DLoC Scale was calculated in terms of internal consistency (McDonald coefficient).Results.Confirmatory factor analysis revealed reasonably good support for structural valid-ity of the one-dimensional DLoC-CZ15 factor model (χ2 = 426.967, df = 90, CFI = 0.964, TLI = 0.958, SRMR = 0.066, RMSEA = 0.065). In addition, the one-dimensional DLoC-CZ15 factor model showed acceptable internal con-sistency - ω = 0.9 (95% CI [0.89, 0.91]). The structural equation modelling found a relation-ship between DLoC and some of the items cap-turing attitudes towards AVs, too.Study limitations.The analysed data were ob-tained via interviews between respondents and inquirers. As a result, the study does not contain indicators of empirical validity measured by a methodologically different approach, such as an observation of driving behaviour. and Problém. Tato studie uvádí Driving Locus of Control (DLoC), metodu zaměřenou na atribu-ovaný zdroj chování při řízení, do českého kon-textu. Dále pak tato studie ověřuje vztah DLoC k postojům k autonomním vozidlům (AV).Metoda. 59 tazatelů osobně oslovilo (metoda CAPI) 1 065 respondentů z obecné populace (49% žen) ve věkovém rozmezí od 15 do 92 let (M = 50, SD = 17). Respondenti byli vybráni pomocí vícestupňového náhodného výběru na základě seznamu adres v České republice.Hypotézy.Autořipředpokládali replikaci pů-vodní dvoufaktorové struktury škály DLoC. Současně předpokládali, že vyšší úroveň inter-ního DLoC nesouvisí s očekáváním zlepšení bezpečnosti provozu, když AV nahradí lidské řidiče.Analýza dat. K analýze faktorové struktury metody byla použita konfirmační faktorová analýza. Hypotézy týkající se empirické vali-dity metody byly ověřeny pomocí strukturního modelování. Reliabilita škály DLoC ve smyslu vnitřní konzistence byla vypočítána pomocí Mc-Donaldova koeficientu.Výsledky. Konfirmační faktorová analýza při-nesla adekvátní podporu strukturní validity jednorozměrného faktorového modelu DLoC--CZ15 (χ2 = 426,967, df = 90, CFI = 0,964, TLI = 0,958, SRMR = 0,066, RMSEA = 0,065). Navíc jednorozměrný faktorový model DLoC--CZ15 vykázal přijatelnou vnitřní konzistenci – ω = 0,9 (95% CI [0,89; 0,91]). V rámci struktur-ního modelování byla zjištěna souvislost mezi DLoC a částí položek zachycujících postoje k AV.Limity studie.Analyzovaná data byla získána prostřednictvím rozhovorů mezi respondenty a tazateli. V důsledku toho studie neobsahuje indikátory empirické validity měřené metodolo-gicky odlišným přístupem, například pozorová-ním chování při řízení.
The aim of this article is to present a trend in research on measurement error in survey data and to suggest some problematic aspects of this approach. The article describes the Multitrait Multimethod experimental design and its modifi cation into a 2 Split-ballot Multitrait Multimethod (2 SB MTMM), which is used for experimental data collection in the European Social Survey. The text shows how to analyze 2 SB MTMM data to obtain estimates of construct validity, reliability and common method variance for a single questionnaire item, and how to make use of these estimates. It also points to some problems encountered in 2 SB MTMM data analysis., Johana Chylíková., and Obsahuje bibliografii
Súčasný vývoj v oblasti psychologického hodnotenia zdôrazňuje zlepšovanie metodológie a význam zvyšovania efektívnosti. Algoritmy počítačového adaptívneho testovania (CAT) založené na teórii odpovede na položku (IRT) ponúkajú zaujímavé príležitosti pre súčasnú optimalizáciu ako presnosti, tak aj efektívnosti merania. Tento článok prezentuje zistenia 15 výskumných štúdií z oblasti testovania schopností, klinickej psychológie, testovania osobnosti a zdravotníckej starostlivosti zameraných na skúmanie reliability, užitočnosti (v zmysle úspory položiek) a validity (v zmysle korelácií s existujúcimi nástrojmi) CAT. Celkovo sú zistenia povzbudivé – CAT poskytuje efektívny prostriedok pre získanie optimálneho množstva informácie potrebnej pre zodpovedanie posudzovanej otázky, a to využitím minimálneho množstva času a/alebo počtu položiek pre získanie danej informácie. CAT skóre silno korelovalo so skóre z celej položkovej banky (rozpätie r = 0,83 – 0,99) a stredne silno so zaužívanými nástrojmi (rozpätie r = 0,58 – 0,83) poskytujúc dôkazy pre reliabilitu, validitu a porovnateľnosť adaptívnych nástrojov. Avšak tieto výsledky sú založené hlavne na CAT simulačných štúdiách a preto sú potrebné ďalšie štúdie zahŕňajúce administráciu skutočných testov živým respondentom, aby tieto zistenia potvrdili. and Computerized adaptive testing: precision, validity and efficiency
Present developments in the area of psychological assessment place emphasis on methodological improvements and the importance of increasing effectiveness. Computerized adaptive testing (CAT) algorithms based on item response theory (IRT) offer attractive opportunities for simultaneously optimizing both measurement precision and efficiency. This article presents findings of 15 research studies from field of ability testing, clinical psychology, personality testing and health care designed to explore the reliability, utility (in terms of item savings) and validity (in terms of correlations with existing tools) of CAT. Overall, the findings are encouraging – CAT provides an efective means to gain an optimal amount of information needed to answer an assessment question, while keeping time and/or number of items required to obtain that information at a minimum. CAT score correlated high with score from the full item bank (range r = 0,83 – 0,99) and moderately with established measures (range r = 0,58 – 0,83) provide the evidence for reliability, validity and comparability of adaptive tools. However, these results are based mainly on CAT simulation studies and therefore additional Live-CAT studies (involves the administration of real tests to live examinees) are needed to confirm this pattern of findings.
Problematice stresu je věnována značná pozornost. Proto je třeba mít k dispozici jednoduchý a přitom spolehlivý nástroj umožňující stanovit aktuální hladinu stresu. Cílem tohoto příspěvku je představit prvotní psychometrické ověření české verze Škály vnímaného stresu vyvinuté původně Cohenem v roce 1983, která je v tomto směru jednou z nejčastěji užívaných metod. Ověření dotazníku obsahujícího 10 položek bylo realizováno na vzorku zahrnujícím 358 respondentů z řad studentů vysokých škol. Statistické zpracování zahrnovalo mimo jiné i stanovení vnitřní konzistence dotazníku a konfirmační faktorovou analýzu. Česká verze dotazníku vykazovala vysokou míru vnitřní konzistence, když Cronbachovo alfa bylo 0,871. Konfirmační faktorová analýza potvrdila v literatuře preferovanou dvoufaktorovou strukturu dotazníku a ukázala, že uvedený model dosahuje vyhovujících výsledků v absolutních i relativních indexech shody modelu s daty stejně jako v indexech vystihujících úspornost modelu. Česká verze Škály vnímaného stresu je tak reliabilním a validním nástrojem umožňujícím měření aktuální hladiny vnímaného stresu. and Recently, a great attention has been devoted to stress. Thus, it is worth to have a simple and reliable tool measuring the current level of perceived stress. The aim of this paper is to present a validation of the Czech version of the Perceived Stress Scale which was developed by Cohen in 1983 and is a widely used instrument in this field. Verification of the questionnaire containing 10 items was carried out on a group of 358 university students. The statistical analysis included besides other things determination of the internal consistency and confirmatory factor analysis. The Czech version exhibited a high level of internal consistency with Cronbach´s alpha of 0.871. Confirmatory factor analysis revealed a two-factor structure preferred also in the literature and showed adequate values of both absolute and relative fit indices as well as indices of parsimony. The Czech version of the Perceived Stress Scale is valid and reliable instrument enabling measurement of perceived stress.
The motivation of students toward learning is the important part of educational process. Main aim of the study is to realize psychometric validation of the Slovak version AMS – HS28 (Academic Motivation Scale – High School version) questionnaire, which was developed by Vallerand et al. (1992). This research tool contained seven scales, three of them were focused on intrinsic motivation, three of them on extrinsic motivation and one was focused on amotivation. The sample size was created by 201 high school students. The statistical analysis included the determination of internal consistency of questionnaire through Cronbach’s alpha coefficient and also confirmatory factor analysis. Confirmatory factor analysis revealed a seven-factor theoretical model and values of alpha coefficient showed on the internal consistency of whole questionnaire and also of all factors. and Motivácia žiakov k učeniu je významnou súčasťou edukačného procesu. Hlavným cieľom štúdie je realizovať psychometrické overenie slovenskej verzie dotazníku AMS – HS28 (Academic Motivation Scale – High School version), ktorá bola navrhnutá autormi Vallerand et al. (1992). Výskumný nástroj obsahoval sedem škál, tri boli zamerané na vonkajšiu motiváciu, tri na vnútornú a jedna na amotiváciu. Výskumného šetrenia sa zúčastnilo 201 žiakov stredných škôl. Štatistické spracovanie zahrňovalo stanovenie vnútornej konzistencie dotazníka prostredníctvom koeficientu Cronbachovo alfa, a ďalej konfirmačnú faktorovú analýzu. Konfirmačná faktorová analýza potvrdila sedemfaktorový teoretický model a hodnoty koeficientu alfa poukázali na vnútornú konzistenciu tak celého dotazníka, ako aj jednotlivých faktorov.
So-called quantificational accounts explicate logical consequence or validity as truth-preservation in all cases, cases being construed as admissible substitutional variants or as admissible interpretations with respect to non-logical terms. In the present study, which is the first from three successive studies devoted to quantification accounts, I focus on the beginning of systematic theorizing of consequence in Aristotle‘s work, which contains the rudiments of both modal and formal accounts of consequence. I argue, inter alia, that there is no evidence for the claim that Aristotle propounded a quantificational account, and that for a full-fledged quantificational approach in a modern style we need to turn to Bolzano’s substitutional approach, whose motivation, structure and problems are explained in the second part of this study., Takzvané kvantifikační účty vysvětlují logický důsledek nebo platnost jako zachování pravdy ve všech případech, případy jsou vykládány jako přípustné substituční varianty nebo jako přípustné interpretace s ohledem na nelogické pojmy. V této studii, která je první ze tří po sobě jdoucích studií věnovaných kvantifikačním účtům, se zaměřuji na začátek systematické teorizace důsledků v Aristotelově díle, která obsahuje základy modálních i formálních popisů důsledků. Mimo jiné tvrdím, že neexistuje žádný důkaz pro tvrzení, že Aristotelés navrhl kvantifikační účet, a že pro plnohodnotný kvantifikační přístup v moderním stylu se musíme obrátit k Bolzanovu substitučnímu přístupu, jehož motivace, struktura a problémy jsou vysvětleno ve druhé části této studie., and Ladislav Koreň
This concluding study devoted to quantificational accounts of consequence and related logical properties deals with the model-theoretic account (MTA). In response to objections questioning its intuitive adequacy, it is argued that MTA does not aim to analyse ''the'' alleged intuitive notion of consequence, but aims to formally reconstruct one specific semantic account, according to which valid arguments preserve truth in virtue of their logico-semantic structure and irrespectively of particular semantic values of the non-logical vocabulary. So conceived, MTA is arguably superior to any other quantificational account, being based on a principled account of the semantic structure and the specific contribution of logical elements to it., Tato závěrečná studie věnovaná kvantifikačním účtům důsledků a souvisejících logických vlastností se zabývá modelovým teoretickým popisem (MTA). V odezvě na námitky zpochybňující jeho intuitivní přiměřenost se tvrdí, že MTA nemá za cíl analyzovat ,,údajný'' intuitivní pojem důsledků, ale má za cíl formálně rekonstruovat jeden specifický sémantický účet, podle kterého platné argumenty zachovávají pravdu na základě svého logika. -semantická struktura a bez ohledu na jednotlivé sémantické hodnoty nelogické slovní zásoby. Tak koncipovaný, MTA je pravděpodobně nadřazený nějakému jinému kvantifikačnímu účtu, být založený na principiálním popisu sémantické struktury a specifickém příspěvku logických elementů k tomu., and Ladislav Koreň
Zisťovanie kvality života pomocou tradičných kvantitatívnych nástrojov spočíva v predložení zoznamu položiek a vychádza sa z predpokladu, že pokrývajú väčšinu dôležitých aspektov kvality života všetkých osôb a zároveň, že položky majú pre každú osobu rovnakú dôležitosť. Individualizované nástroje naopak predpokladajú, že rôzne aspekty života majú pre rôzne osoby odlišnú dôležitosť a zahŕňajú iba oblasti, ktoré sú pre kvalitu života osoby subjektívne významné. V príspevku sú analyzované psychometrické vlastnosti reprezentantov obidvoch prístupov: dotazník WHOQOL-BREF a GPGI boli porovnávané z hľadiska reliability a validity na vzorke 86 adolescentiek. Na základe získaných výsledkov možno konštatovať: a) povaha celkového skóre individualizovaného nástroja (GPGI) nedovoľuje hodnotiť jeho reliabilitu prostredníctvom koeficienta konzistencie, testretestová reliabilita je rovnaká ako v prípade tradičného nástroja, b) stredne vysoké korelácie GPGI so škálami WHOQOL-BREF poukazujú na to, že obidva nástroje nemerajú identické aspekty kvality života, c) korelácie individualizovaného nástroja s jednopoložkovými škálami subjektívnej pohody sú porovnateľne vysoké so škálou prežívanie, zatiaľ čo ostatné tri škály WHOQOL-BREF s nimi nekorelujú, resp. korelujú nízko, čo poukazuje na fakt, že GPGI korešponduje so subjektívnou pohodou, zo štyroch škál WHOQOL-BREF iba jedna, d) skóre GPGI nediferencovalo medzi chorými a zdravými osobami, avšak škála fyzické zdravie z WHOQOL- BREF je na aktuálne fyzické rozpoloženie opytovaných osôb senzibilná. Diskutované sú nepotvrdené očakávané prednosti individualizovaného nástroja a spôsob získavania jeho celkového skóre., Objectives. Detection of quality of life by means of traditional quantitative measures lies in presenting a list of items and is based on the assumption that they cover majority of important aspects of quality of life for all persons, and that the items are of identical significance for each person. In contrast, individualised measures presuppose that different aspects of life are of different importance for different persons, and include only areas which are subjectively significant for a person´s quality of life. Sample and setting. The paper analyses psychometric qualities of representatives of both approaches: the WHOQOL-BREF and GPGI questionnaires were compared from the viewpoint of their reliability and validity on the sample of 86 adolescent females. Results and limitations. On the basis of the acquired results it is possible to state that a) the nature of the overall score of the individualised instrument (GPGI) does not make it possible to assess its reliability by means of consistency coefficient, test-retest reliability is identical with that of traditional instrument, b) medium scale correlations GPGI with WHOQOL-BREF scales demonstrate that both instruments do not measure identical aspects of quality of life, c) correlations of the individualised measure with single-item scales of subjective well-being are comparable with the domain psychological, while the other three WHOQOL-BREF scales do not correlate with them, or exhibit low correlations, which points to the fact that GPGI corresponds with subjective well-being, of four WHOQOL-BREF scales only one, psychological, d) GPGI score does not differentiate between sick and healthy persons, although the physical health WHOQOL-BREF scale is sensitive to the current physical state of the questioned persons. It is discussed the unconfirmed advantages of the individualised measure and the method of acquisition of its overall score., Jozef Džuka., and Obsahuje seznam literatury
Cílem této studie je ověřit psychometrické vlastnosti české adaptace zkrácené osmipoložkové Škály vytrvalosti (Grit-S) na základě analýzy položek, reliability ve smyslu vnitřní konzistence, obsahové a souběžné validity. Výzkumný soubor čítal 338 respondentů, z nichž bylo 209 (61,8 %) ženského a 129 (38,2 %) mužského pohlaví ve věkovém rozpětí 15-76 let (M = 28,39; sd = 10,5). Výsledky svědčí o uspokojivé reliabilitě i validitě škály. Zároveň byl nalezen signifikantní pozitivní vztah skóru této škály s věkem. Výsledky jsou konfrontovány s psychometrickými vlastnostmi originální škály a diskutovány ve světle zahraničních výsledků. Česká adaptace Grit-S je součástí tohoto příspěvku. and The aim of this study is to test the psychometric properties of Czech adaptation of 8-item Short Grit Scale based on item analysis, internal consistency, content and convergent validity. The sample of 338 respondents included 209 (61.8 %) female and 129 (38.2 %) male participants between 15 and 76 years of age (M = 28.39; sd = 10.5). The results suggest satisfactory reliability and validity. Comparative analyses of demographic factors (age and gender) revealed a significant positive relationship between age and grit. The results are compared with the psychometric properties of the original scale and related studies. The Czech version of Grit-S is attached.