The aim of the present paper is to investigate the manner in which Merleau-Ponty’s refl exion interacts with his interest in children psychology. Through interpretation of certain passages of Merleau-Ponty’s course on children psychology and of the article entitled „Child and His Relations to Others“, we draw certain hypotheses which might allow us to cast some light on various passages from Merleau-Ponty’s late philosophical works, namely The Visible and The Invisible. One of the fundamental starting points of The Visible and The Invisible seems to be a lack of distinction between structural and genetic perspective. We attempt to explain the status and possibility of this indistinction on the kibasis of Merleau-Ponty’s criticism of Piaget’s psychology and his specifi c interpretation of the „mirror stage“ both in its Wallonian and Lacanian version. Especially the Lacanian understanding of this phenomenon allows a perspective in which the genetic and structural perspective do not represent two incompatible registers – Merleau-Ponty’s notion of „ontological narcism“, developed in The Visible and The Invisi ble, is in many respects precisely a reinterpretation of this specifi c conception. and Ziel der vorliegenden Studie ist es, in groben Zügen aufzuzeigen, auf welche Art und Weise die Kinderpsychologie systematisch in Merleau-Pontys Refl exion einwirkt. Auf Grundlage einiger Passagen aus Merleau-Pontys umfangreichem Kurs zur Kinderpsychologie an der Sorbonne sowie des Artikels „Das Kind und seine Beziehung zum anderen“ ziehen wir Hypothesen, die Aufschluss über bestimmte Passagen in Merleau-Pontys Spätwerk, insbesondere in Das Sichtbare und das Unsichtbare geben können. Eine der Grundvoraussetzungen dieses Werks ist, so scheint es, das gegenseitige Durchdringen der genetischen und der strukturellen Perspektive. Unser Ziel ist es, den Status und die Möglichkeit dieser Durchdringung zu ergründen, wobei als Interpretationsansatz zum einen Merleau-Pontys Polemik gegenüber der Piagetschen Psychologie, zum anderen seine spezifi sche Interpretation des Phänomens des „Spiegelstadiums“ in der Version von Wallon sowie Lacan dient. Insbesondere Lacans Auffassung dieses Phänomens zeigt, dass die genetische und die strukturelle Perspektive bei weitem keine zwei unvereinbaren Register darstellen, und dass Merleau-Pontys in Das Sichtbare und das Unsichtbare ausgeführter Begriff des „ontologischen Narzissmus“ in vieler Hinsicht eine Umarbeitung genau dieses Konzepts ist.
Článek se dělí na dvě části. V první se autor zabývá teoriemi subjektu Alaina Badioua a Slavoje Žižka, které lze považovat za teorie překračující horizont postmoderní situace. Alain Badiou spojuje teorii subjektu se svou matematizovanou ontologií, která mu dává možnost chápat subjekt jako prvek nezačlenitelný do „situace“ (daného způsobu prezentace „mnohostí“). Subjekt je procedura pravdy, která se zakládá na věrnosti pravdě-události. Slavoj Žižek, vycházející z Jacquesa Lacana, formuluje teorii subjektu opřenou o ontologii, jež vykazuje některé podobnosti s ontologií Badiouovou. Působí v ní Reálno, které vytváří mezery a prázdná místa v daném symbolickém řádu. Subjekt vzniká vstupem do Reálna, který je spojen s překřížením fantasmatu (traversé du fantasme), jež subjekt zbavuje jeho substance (identity, ustálené organizace vědomí a sebeprožívání), a subjekt pak vystupuje jako prázdno. Autor se pak pokouší pojmenovat, čím tyto teorie prolamují postmoderní situaci, a zároveň se snaží postihnout jejich problematické rysy. V druhé části článku autor rozvíjí teorii subjektu, která vychází z tohoto prolomení postmoderní situace, ale snaží se tyto problematické rysy překonat. Autor využívá Althusserovu koncepci symptomálního čtení a latentního obsahu. Ty propojuje s Lacanovým a Žižkovým pojmem symbolického řádu a latentní obsah dosazuje na místo Reálna. To mu umožňuje pojmout symbolický řád z hlediska jeho dynamiky a změn (historizace symbolického řádu). Při rozvíjení teorie subjektu se opírá o Bachelardovo pojetí vědeckého subjektu jako procesu očišťování od představ vznikajících v přirozeném světě. Tímto způsobem dospívá k pojmu subjekt-idea, který pak klade vedle subjektu spjatého s fyzickým bytím a subjektu poznání. Subjekt poznání se ustavuje jako trojí pohyb: jako pohyb ve vztahu k subjektu spjatému s fyzickým bytím, jako pohyb ve vztahu k subjektu-ideji a jako pohyb ve vztahu k latentnímu obsahu symbolického řádu. V závěru článku pak autor na základě Hegelova výkladu daimonion ukazuje, že archetypem subjektu poznání je Sókratés., The article has two parts. In the first, the author is concerned with the theories of the subject in the work of Alain Badiou and Slavoj Žižek which can be understood as theories that go beyond the horizon of the post-modern situation. Alain Badiou links his theory of the subject to his mathematised ontology which opens up the possibility of understanding the subject as an element that cannot be incorporated into a “situation” (of a given mode of presentation of “plurality”). The subject is a procedure of truth which is founded on fidelity to the truth-event. Slavoj Žižek, taking his lead from Jacques Lacan, formulates a theory of the subject grounded in an ontology which shows some similarities with the ontology of Badiou. The Real is active in this theory, creating gaps and empty spaces in the given symbolic order. The subject originates from an entry into the Real stemming from the crossing of the phantasm (traversé du fantasme), the subject of which divests itself of its substance (identity, enduring organisation of consciousness and self-experiencing) and emerges as a void. The author then attempts to pinpoint how these theories break out of the post-modern situation and also points to their problematic features. In the second part of the article a theory of the subject is developed which is informed by a breaking-free from the post-modern situation, but which attempts to overcome these problematic features. The author exploits Althusser’s conception of a symptomatic reading and a latent content. He connects these with Lacan’s and Žižek’s concept of a symbolic order and instead of the Real he substitutes latent content. This enables him to conceive the symbolic order from the point of view of dynamics and change. In this development of the theory of the subject support is found in Bachelard’s conception of the scientific subject as a process of purging the images that arise in the natural world. In this way we arrive at the concept of the subject-idea, which then posits, in addition to the subject bound up with physical being, a subject of knowledge. The subject of knowledge establishes itself as a threefold movement: as a movement in relation to the subject bound up with physical being; as a movement in relation to the subject-idea; and as a movement in relation to the latent content of the symbolic order. In conclusion it is shown, on the basis of Hegel’s interpretation of the daimonion, that the archetype of the subject of knowledge is Socrates., and Michael Hauser.
Cieľ: Cieľom medzinárodnej prierezovej štúdie bolo zhodnotiť úroveň subjektívnej pohody českých a slovenských sestier a jej vzťah k dĺţke klinickej praxe a ich uvaţovaniu o odchode z pracoviska, profesie sestry a do zahraničia. Metodika: Výskumný súbor tvorilo 1055 sestier pracujúcich v lôţkových zariadeniach. Subjektívnu pohodu sestier sme hodnotili prostredníctvom Indexu osobnej pohody a Škály emocionálnej, habituálnej subjektívnej pohody. Rozdiely v subjektívnej pohode sme zisťovali jednorozmernou analýzou rozptylu (ANOVA), na zistenie závislosti medzi premennými sme pouţili Pearsonov korelačný koeficient. Výsledky: České sestry častejšie preţívali pozitívne a menej často negatívne emócie (afektívny komponent subjektívnej pohody) v porovnaní so slovenskými sestrami. Ţivotná spokojnosť (kognitívny komponent subjektívnej pohody) bola na úrovni 60 – 70 % maxima stupnice, typického pre "nezápadné" krajiny (65,02; SD 15,80 - české sestry; 63,80; SD 16,43 - slovenské sestry). Štatisticky významné rozdiely v ţivotnej spokojnosti medzi uvedenými skupinami sestier sa nepreukázali. Subjektívna pohoda sestier sa negatívne spájala rokmi praxe, ako aj úvahami o odchode z pracoviska, z ošetrovateľskej profesie a odchode pracovať do zahraničia. U slovenských sestier sa preukázali silnejšie vzťahy medzi jednotlivými komponentmi subjektívnej pohody a ich uvaţovaním o odchode. Záver: Výsledky štúdie reflektujú zvyšujúcu sa pracovnú neistotu sestier, ktorú zaznamenávame v oboch krajinách v posledných rokoch. Ďalší výskum by sa mal zameriavať na identifikáciu ďalších faktorov, predovšetkým z oblasti pracovných podmienok, ktoré môţu významne vplývať na subjektívnu pohodu sestier., Aim: The aim of this international cross-sectional survey was to investigate subjective well-being of Czech and Slovak nurses and its relationship with years of experience and leaving intentions. Methods: The sample for study consisted of 1055 hospital staff nurses from Czech and Slovak Republics. The data were collected using a set of questionnaires that included the Positive Affect Scale, the Negative Affect Scale, and Personal Wellbeing Index. For determining the associations and correlations between variables, the parametric Pearson correlations were used. For group comparisons one way ANOVA procedure was performed. Results: Czech nurses experienced more positive affect and less negative affect than Slovak nurses. We did not find the statistical significant difference in life satisfaction (a cognitive component of subjective well-being) between Czech and Slovak nurses. Life satisfaction has been within the range of 60–70% SM found for Western populations (65.02; SD 15.80 - Czech nurses; 63.80; 16.43 - Slovak nurses). Subjective well-being correlated negatively with years of experience and leaving intentions. The stronger relationship between subjective well-being and leaving intentions was in Slovak nurses. Conclusions: The results of the study reflect an increased job insecurity of Czech and Slovak nurses. Future research should focus on investigation of other factors of subjective well-being, mainly from the area of work conditions., Elena Gurková, Katarína Žiaková, Mária Sováriová Soósová, Silvie Haroková, Radka Šerfelová, Slávka Mrosková, and Literatura
Príspevok sa zaoberá skúmaním vzťahu medzi pracovnou úspešnosťou (delenou na objektívnu a subjektívnu pracovnú úspešnosť) a výkonovou motiváciou. Výskumnú vzorku tvorilo 83 zamestnaných osôb. Zisťovaný bol celkový vzťah medzi subjektívnou pracovnou úspešnosťou (meranou spokojnosťou s kariérou) a výkonovou motiváciou. Taktiež bola zisťovaná súvislosť medzi subjektívnou a objektívnou pracovnou úspešnosťou (meranou počtom zvyšovaní platu, počtom povýšení a pracovnou pozíciou). Výsledky preukázali, že čím vyššia je miera výkonovej motivácie, tým vyššia je miera subjektívnej pracovnej úspešnosti. Tak isto sa potvrdil predpoklad, že miera subjektívnej pracovnej úspešnosti stúpa s narastajúcou výškou pracovnej pozície, s počtom povýšení a s počtom zvyšovaní platu. and The paper investigates relationship between career success (divided into objective and subjective career success) and achievement motivation. The research sample consisted of 83 employed respondents. The study investigated relationship between subjective career success (measured by career satisfaction) and achievement motivation and also between subjective and objective career success (measured by number of pay increases, number of promotions and job position). The results showed that higher degree of achievement motivation is positively correlated with higher degree of subjective career success. The assumption of positive correlation between the level of subjective career success and job position, number of promotions and number of pay increases was supported too.
Príspevok sumarizuje základné poznatky týkajúce sa subjektívne hodnotenej kvality života v seniorskom veku a možnosti jej zisťovania. V dvoch samostatných častiach je uvedený opis kvalitatívnych a kvantitatívnych postupov, pomocou ktorých je možné získať informácie o kvalite života seniorov, a tiež o jej najdôležitejších prediktoroch. V ďalšej časti sa nachádza charakteristika konkrétnych výskumných nástrojov (WHOQOL-OLD, CASP-19, QuiLL a OPQOL) z hľadiska ich vývoja, štruktúry a psychometrických vlastností, ktoré boli vytvorené pre túto vekovú kategóriu a prehľad zistení, ku ktorým sa na ich základe dospelo. V závere je uvedené stručné zhrnutie a zhodnotenie prezentovaných poznatkov a postupov, najmä z hľadiska ich výhod, nedostatkov a praktického využitia vo vzťahu k seniorom., The paper sums up the basic knowledge concerning subjectively assessed quality of life in senior age and possibilities of its detecting. In two parts, the description of qualitative and quantitative procedures by means of which it is possible to gain information concerning quality of seniors, life and also its most important predictors is presented. Further part deals with characteristics of particular research instruments (WHOQOL-OLD, CASP-19, QuiLL, and OPQOL) constructed for this age category concerning its development, structure, and psychometric characteristics and overview of findings based on these methods. In the conclusion, brief summary and evaluation of presented knowledge and procedures, namely from the standpoint of its advantages, imperfections, and practical use in seniors is presented., Monika Kačmárová., and Obsahuje seznam literatury
Kvalita života a jej výskum sa od svojich začiatkov v 60-tych rokoch po súčasnosť stala v celosvetovom meradle jednou z najvýznamnejších oblastí záujmu širokého spektra vied. Existujúca rôznorodosť prístupov ku kvalite života a neprehľadné množstvo používaných nástrojov spôsobujú ťažkosti pri rozhodovaní o ich výskumnom a praktickom použití. V posledných rokoch na tento stav reagujú snahy výskumníkov v dvoch rovinách: prvá sa pokúša poskytnúť jednotné východisko, komplexný model pre hodnotenie a meranie kvality života, druhá reprezentuje pokusy usporiadať a utriediť existujúce nástroje na meranie kvality života a poskytnúť hodnotenie ich atribútov. V príspevku je upozornené na obmedzenia, ktoré limitujú ďalší progres v oblasti merania kvality života – ide predovšetkým o existujúcu konceptuálnu a pojmovú inkonzistentnosť a nedostatočné zohľadnenie aktuálnych zistení o odlišných vlastnostiach kognitívneho a afektívneho hodnotenia. V závere príspevku sú navrhnuté konkrétne riešenia týkajúce sa merania subjektívne hodnotenej kvality života., Quality of life and its study became since its beginnings in sixties to nowadays one of the most important fields of interest of wide spectrum of sciences in a worldwide measure. The existing heterogeneity of approaches to quality of life and poorly arranged amount of used instruments cause difficulties in decision making concerning its research and practical use. In last years, the effort of researchers responds to this state on two levels: the first one tries to provide an unified starting point, complex model for evaluating and measuring of quality of life, the second one represents the attempts to organize and classt the existing instruments for measuring the quality oflife and supply the evaluation of its attributes. In the study, it is pointed to the restrictions that limit the further progress in the field of measuring of quality of life - first of all the existing conceptual inconsistency and insufficient taking account of present findings concerning the different properties of cognitive and affective evaluation. In the conclusion, the particular solutions concerning the measurement the subjective evaluated quality of life are suggested., Jozef Džuka., and Obsahuje seznam literatury
Cíl: Cílem šetření bylo zjistit četnost subjektivně pociťovaných potíží s polykací funkcí mezi klienty sociálních zařízení následné péče za pomoci zahraničního nástroje nazvaného Dotazník o přijímání potravy (Eating Assessment Tool, EAT-10). Dalším cílem bylo zjistit časovou zátěž spojenou s administrací tohoto nástroje v praxi. Metody: Nástroj EAT-10 byl přeložen do češtiny a v pretestu byla ověřena jeho srozumitelnost. Poté byl nástroj, pomocí rozhovoru, použit v 5 sociálních zařízeních následné péče. Před dotazováním byl proveden screening kognitivních funkcí za pomoci testu Mini-Cog, který sloužil k vyřazení klientů s nedostatečnou kognitivní funkcí z dalšího testování. Výsledky: Do studie bylo zařazeno 117 respondentů ve věku 65 let a výše, z nichž 104 úspěšně prošlo testem Mini-Cog. Více než polovina z nich (58) uvádí polykací potíže. K použití nástroje EAT-10 bylo u 1 respondenta potřeba cca 4–5 minut. Závěr: Klienti sociálních zařízení následné péče často subjektivně vnímali polýkání jako problematické. Nástroj EAT-10 lze použít při získávání základních údajů o polykání u těchto klientů., Aim: The aim of the study was to determine the frequency of subjectively perceived swallowing difficulties in clients of social institutions providing aft er-care, using a foreign instrument called Eating Assessment Tool (EAT-10). Another aim was to identify the amount of time required to administer the tool in practice. Methods: The tool EAT-10 was translated into Czech and its comprehensibility was verifi ed in a pre-test. Finally, it was employed in interviews in five social institutions providing aft er-care. Before the respondents were interviewed, they were screened for cognitive functions via the Mini-Cog test, which was used to exclude from further testing those respondents who had insufficient cognitive function. Results: 117 respondents aged 65 and above were enrolled in the study, 104 of whom were successful on the Mini-Cog test. More than half of them (58) reported swallowing difficulties. It took approximately 4–5 minutes to complete the EAT-10 tool with one patient. Conclusion: Subjectively perceived swallowing difficulties are a frequent problem in clients of social institutions providing aft er-care. Th e EAT-10 tool can be used to obtain basic swallowing data in these clients., Hana Vejrostová, Jana Pánková, Petra Mandysová, Jana Škvrňáková, and Literatura 6
Článek vychází z poznatků atribučních teorií a podává dílčí výsledky šetření, které bylo zaměřeno na ověření vztahu mezi atribučním stylem vysokoškolských studentů, hladinou sebevědomí a výkonovou motivací. Byly použity tyto výzkumné metody: Škála sebevědomí, Dotazník motivace výkonu a Škála atribučního stylu.
Příspěvek je zaměřen na význam faktoru „subjektivní důležitosti“ životních událostí ve vztahu k atribučnímu stylu. Autorka vychází z poznatků kognitivně behaviorální terapie, které ukazují, že je třeba rozlišovat mezi obecným významem životní situace a jejím významem osobním a z Weinerova modelu výkonové motivace.
Autorka očekávala, že jedinci v pro ně subjektivně významných životních událostech směřují v atribučním stylu k internalitě, stabilitě a nespecifitě příčin. U mužů se tyto vztahy prokázaly jako statisticky významné v pozitivních životních událostech. Ženy v subjektivně důležitých situacích směřují ke stabilitě a nespecifitě příčin. Potvrzuje se, že jedinci s nižší hladinou sebevědomí, vyšší hladinou motivu výkonu a anxiety brzdící výkon vykazují v životních situacích Dotazníku atribučního stylu vyšší míru faktoru subjektivní důležitosti.
Autoři se zabývají přínosem operace katarakty pro pacienty starší 80 let. V práci byla sledována korigovaná zraková ostrost (KZO) před operací, KZO 1. pooperační den a 6 a 18 měsíců po výkonu, kdy pacienti zároveň vyplnili dotazník subjektivního vnímání operace (dotazník VF-8). Tento krátký test hodnotí pomocí 8 otázek ? zaměřených na běžné situace ?vliv zákroku na kvalitu života. Prokázali jsme přínos operace šedého zákalu pro pacienty věkové skupiny nad 80 let. U většiny operovaných došlo nejen ke zlepšení zrakových funkcí, ale zlepšila se zejména jejich celková orientovanost, schopnost alespoň zčásti samostatně existovat, což znamená možnost hodnotnějšího prožití zbytku života často polymorbidních pacientů, a to i v dlouhodobém sledování 18 měsíců po výkonu. Proto u těchto nemocných pokládáme operaci katarakty za plně indikovanou, a to i v případě jiných mnohočetných onemocnění či imobility., Jana Kadlecová, Naďa. Jirásková, Pavel Rozsíval, Jana Pozlerová, Jana Nekolová, and Lit.: 13
Cíl: Cílem našeho příspěvku bylo zjistit vztah mezi konstrukty kvality života související se zdravím Health Related Quality of Life, používaný ve standardní zkratce HRQoL a subjektivní pohody Subjective well-being, používaný ve standardně zavedené zkratce SWB, u pacientů s chronickým onemocněním, konkrétně bronchiálním astmatem. Zaměřujeme se na diskriminační validitu obou konstruktů. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 316 pacientů, kteří byli vyšetřeni na plicní ambulanci ve Fakultní nemocnici Ostrava. HRQoL byla hodnocena prostřednictvím zkrácené verze Dotazníku kvality života astmatiků (Mini Asthma Quality of Life Questionnaire, Mini AQLQ), SWB prostřednictvím Indexu osobní pohody (Personal Wellbeing Index, PWI). Ke zjištění závislosti mezi vybranými proměnnými byl použit Pearsonův korelační koeficient a lineární regresní analýza. Diskriminační validitu jsme zkoumali prostřednictvím zkoumání rozdílů v HRQoL a SWB z hlediska vybraných klinických proměnných. Rozdíly v HRQoL a SWB byly zjišťovány vícefaktorovou analýzou rozptylu (ANOVA). Výsledky: Korelace mezi HRQoL (operacionalizované prostřednictvím Mini AQLQ) a SWB (operacionalizované prostřednictvím PWI) jsou pozitivní a středně silné. Percepce kontroly astmatu byla identifikovaná jako signifikantní prediktor obou konstruktů, avšak vytvářela vyšší míru variability v rámci HRQoL. Závěr: SWB a HRQoL představují související, avšak odlišné konstrukty. Výsledky podporují chápání HRQoL jako konstruktu založeném na větší míře klinických proměnných než je tomu u SWB., Aim: The goal of the study was to determine the relationship between the health-related quality of life (usually abbreviated as HRQoL) and subjective well-being (usually abbreviated as SWB) of patients with chronic disease, namely bronchial asthma. The focus was on discriminative validity of both constructs. Methods: The research sample consisted of 316 patients examined at the Pulmonary Clinic of the University Hospital Ostrava. HRQoL was assessed by a short version of the Asthma Quality of Life Questionnaire (Mini AQLQ) and SWB was assessed by the Personal Wellbeing Index (PWI). Pearson’s correlation coefficient and linear regression analysis were used for evaluation of dependencies between selected variables. Discriminative validity was explored by examination of differences between HRQoL and SWB relevant to selected clinical variables. Differences in HRQoL and SWB were detected by multi-factor analysis of variance (ANOVA). Results: The correlations between HRQoL (assessed by the Mini AQLQ) and SWB (assessed by the PWI) are positive and moderate. Perception of asthma control was identified as a significant predictor of both constructs. However, it produced greater variance in the context of HRQoL. Conclusion: SWB and HRQoL are related but distinct constructs. The results support the notion of HRQoL as a construct based on a larger set of clinical variables as compared to SWB., Patricie Popelková, Elena Gurková, and Literatura