Integrated Population Modelling (IPMs) is a computational method for estimating population and demographic parameters that can improve precision relative to traditional methods. Here we compare the precision of IPM to traditional mark-recapture analysis to estimate population parameters in the common dormouse (Muscardinus avellanarius). This species is relatively rare across its European range and field estimation of demographic parameters can be challenging, as several parts of the life history are difficult to observe in the field. We develop an IPM model incorporating dormouse nest counts and offspring counts, which is data often recorded as a standard part of dormouse nest box monitoring. We found a significant improvement in precision in the estimation of demographic parameters using IPM compared to standard mark-recapture estimation. We discuss our results in the context of common dormouse conservation monitoring.
Mass releases of Trichogramma confusum Viggiani and T. maidis Pintureau & Voegele are widely used to control lepidopterous pests. They have long been considered to be the subspecies of T. chilonis Ishii and T. brassicae Bezdenko, respectively. To re-examine the taxonomic status of these closely related Trichogramma species, the internally transcribed spacer 2 (ITS2) of ribosomal DNA was used as a molecular marker to detect between-species differences. The ITS2 regions of 7 different Trichogramma species collected from China, Germany and France were sequenced and the inter-species distances were calculated. To quantify within-species sequence variation, the ITS2 regions of 6 geographical populations of T. dendrolimi Matsumura collected from across China were sequenced and compared. The results show that the ITS2 sequences of T. confusum and T. maidis are sufficiently different from those of T. chilonis and T. brassicae, respectively, that it is difficult to group them as cryptic species, whereas there are only minor differences between the T. dendrolimi populations. The ITS2 sequences identified in this study, coupled with 67 ITS2 sequences from a wide geographical distribution retrieved from GenBank, were then used for phylogenetic analyses. The results support previous records of minor within-species ITS2 sequence divergence and distinct interspecies differences. The cladograms show the T. maidis sequence clustered within T. evanescens Westwood, while the ITS2 sequences of T. confusum and T. chilonis are clustered in different branches. Taken together, these data suggest that T. maidis is not T. brassicae, but a cryptic or sibling species of T. evanescens; T. confusum and T. chilonis are not cryptic species but two closely related sister species.
The dormouse Muscardinus avellanarius has disappeared from a large part of its range in England, probably because of habitat fragmentation and deterioration. Reintroductions, mainly using captive-bred animals, have been generally successful at re-establishing populations within this lost part of the species’ range, with only 2, perhaps 3, out of 15 known to have failed. However, the establishment of new isolated populations is not seen as an end point to the project and attention is now focused on improving habitat connectivity around the reintroduction sites, to enable the founder populations to spread to nearby woods.
V úvodu sdělení jsou připomenuty základní změny imunity ve stáří dané involucí složek samotného imunitního systému, jako je snížená humorální i buněčná odezva, ale i predisponujícími orgánovými změnami - sníženou žaludeční kyselostí, dysfunkcí řasinkového epitelu, zpomalením odtoku moči, sníženou kožní trofikou apod. Dále jsou infekce starších nemocných rozděleny na infekce komunitní a nozokomiální. Z komunitních infekcí je věnována pozornost specifikům respiračních, močových, gastrointestinálních epizod a infekcím kožních defektů. Podstatná část sdělení se zabývá nozokomiálními infekcemi ve vyšším věku - jejich epidemiologií, nejčastějšími původci, možnostmi preventivních opatření. Podrobněji jsou diskutovány nozokomiální pneumonie a močové infekce, ranné infekce a infekční komplikace spojené s invazivními monitorovacími a léčebnými metodami. V závěru článku je připomenut význam infekčních komplikací způsobených rezistentními kmeny a základní zásady preventivních opatření proti jejich šíření., Hana Kubešová, and Lit.: 27
Cíl: Cílem sdělení je připomenout možná úskalí paralelního hodnocení výsledků elektroforézy séra a sérových hladin volných lehkých řetězců (VLŘ) imunoglobulinu. Stanovení sérových hladin VLŘ se v posledních letech stalo nedílnou součástí algoritmu vyšetření využívaných v diagnostice a monitorování nemocných s monoklonální gamapatií. Zkušenosti mnoha pracovišť a následně publikovaná doporučení napomáhají vhodné indikaci vyšetření a interpretaci nálezů, avšak v každodenní praxi se často setkáváme s výsledky diskrepantními či atypickými, což si vyžaduje obezřetnou interpretaci, ověření stanovení a úzkou spolupráci zúčastněných odborníků., Aim: The aim of the presented paper is to remind of possible pitfalls of parallel assessment of serum electrophoresis and serum free light chain levels (FLC) of the immunoglobulins. Evaluation of serum levels of FLC has become an inherent part of the algorithm in the diagnostics and monitoring of patients with monoclonal gammopathy. Experience from several departments followed by published recommendations help to determine appropriate indication and interpretation of the results. Everyday practice, however, brings also dissimilar or atypical results that need a careful interpretation, verification of the results and close cooperation of participating specialists., Pika T., Lochman P., Minařík J., Bačovský J., Ščudla V., and Literatura 33
Cíl studie: Měření koncentrací albuminu a imunoglobulinů v likvoru a v séru slouží v likvorové diagnostice k výpočtu intrathékální syntézy imunoglobulinů. Předpokládá se, že hodnotu kvocientu, tj. poměru koncentrací daného proteinu v likvoru a v séru, lze považovat za nezávislou na použité metodě, pokud je párový vzorek likvoru a séra analyzován současně na jedné (likvorové) kalibrační křivce. Pozorované diskrepance mezi likvorovými (ale nikoliv sérovými) koncentracemi IgM stanovenými nefelometricky na analyzátoru Immage a home-made sendvičovou ELISA metodou nás vedly k provedení rozsáhlejší studie srovnávající různé metody stanovení IgM v likvoru a séru. Typ studie: Porovnání výsledků různých metod používaných pro kvantifikaci IgM v likvoru. Materiál a metody: Byly srovnány výsledky stanovení koncentrací IgM získané na nefelometrech Immage, Immage 800, BN II, BN ProSpec a metodou ELISA. Vedle likvorových a sérových koncentrací byly srovnány i kvocienty likvor/sérum a výsledek výpočtu intrathékální syntézy podle Reiberova vztahu. Výsledky byly vyhodnoceny metodami Passing-Bablokovy regrese a grafu dle Blanda a Altmana s využitím statistického programu MedCalc. Výsledky: Zjistili jsme výrazné rozdíly v likvorových koncentracích IgM stanovených nefelometricky na analyzátorech Immage oproti nefelometrickému stanovení na analyzátorech řady BN a „home-made“ sendvičové ELISA metodě, které poskytly významně nižší hodnoty. Hodnoty získané ELISA metodou byly v dobré shodě s hodnotami získanými na analyzátorech řady BN. Sérové koncentrace IgM byly poněkud vyšší při použití ELISA metody. Nebyl zjištěn významný rozdíl mezi hodnotami sérových koncentrací a kvocientů likvor/sérum získanými analýzou séra na likvorové versus sérové kalibrační křivce. Hodnoty kvocientu likvor/sérum byly významně vyšší v případě stanovení na analyzátorech Immage oproti hodnotám získaným analýzou na nefelometrech řady BN i ELISA metodou. V důsledku toho byla z dat získaných na analyzátorech Immage vypočtena intrathékální syntéza IgM u 13 ze 71 vzorků, u kterých nebyla zjištěna z dat získaných na analyzátoru BN ProSpec ani ELISA metodou; u 8 z nich bylo možno považovat vypočtenou intrathékální syntézu za klinicky významnou (intrathékální frakce >10 %). Závěr: Kvocient likvor/sérum je pro IgM jednoznačně závislý na použité metodě stanovení a v některých případech může dojít i k rozdílnému hodnocení přítomnosti intrathékální syntézy IgM. Dokud se nepodaří příčinu tak výrazně odlišných výsledků koncentrace IgM v likvoru objasnit a odstranit, je žádoucí při měření na analyzátoru Immage hodnotit vypočtenou intrathékální syntézu IgM velmi opatrně a v kontextu celého likvorového nálezu. ELISA metoda je finančně nenákladná, vyžaduje minimální množství vzorku a jeví se jako jediná schopná kvantifikovat IgM prakticky v každém vzorku. Její použití v rutinní praxi je však limitováno vyššími nároky na manuální zpracování, jeví se však jako výhodná metoda minimálně pro experimentální studie, např. sledování rozložení likvorových koncentrací IgM v populaci., Objective: Quantitation of albumin and immunoglobulins in CSF and serum serves the purpose of calculation of intrathecal immunoglobulin synthesis. Quotient, i.e., concentration ratio of particular protein in CSF and serum, is assumed to be method-independent value, provided that paired CSF and serum sample is analyzed in parallel using one (CSF) calibration curve. We have observed that CSF (but not serum) IgM concentrations determined by nephelometry on Immage analyzer and by home-made sandwich ELISA were largely discrepant. This has lead us to perform a larger study comparing various methods of IgM determination in CSF and serum. Design: Comparison of various methods used for IgM quantitation in cerebrospinal fluid. Materials and Methods: Results of IgM determination on nephelometers Immage, Immage 800, BN II, and BN ProSpec, as well as by ELISA method, have been compared. Beside CSF and serum values, CSF/serum quotients and results of calculated intrathecal IgM synthesis according to Reiber´s formula have been compared. Results have been evaluated by means of Passing-Bablok regression and Bland and Altman plots, using MedCalc software. Results: We have found significant differences between CSF IgM concentrations determined by rate nephelometry on Immage analyzers and end-point nephelometry on BN analyzers or ELISA, the latter two giving significantly lower values. CSF IgM concentrations determined by ELISA were in good agreement with those determined on BN analyzers. Serum IgM concentrations were slightly higher using ELISA than using either nephelometric system. We have found no significant difference in either serum IgM or CSF/serum IgM quotient between serum analysis on CSF versus serum calibration curve. IgM quotient values were significantly higher using Immage analyzers than using either BN analyzers or ELISA method. As a consequence, intrathecal IgM synthesis, based on the Immage data, was calculated in 13 of 71 samples considered negative if data of BN analyzer or ELISA were used; in 8 of these samples, intrathecal IgM synthesis could be considered as clinically significant (intrathecal fraction > 10 %). Conclusions: CSF/serum IgM quotient is far from to be method-independent; in some cases, discrepant conclusion regarding the presence of intrathecal IgM synthesis can be obtained. Until the cause of this discrepancy is found and removed, the presence of intrathecal IgM synthesis should be judged very carefully and in the context of other CSF findings when using the Immage analyzer for measurement. ELISA method is inexpensive, requires very low amount of the sample, and is the only method able to quantify IgM in almost every CSF sample. Its use in routine practice is, however, limited by higher requirements for manual work. Nevertheless, it should be used at least in experimental studies, i.e. for the purpose of the determination of distribution of CSF IgM concentration within a population., Zeman D., Kušnierová P., Gottwaldová J., Kloudová A., Lochman I., Ženková J., Švagera Z., Bartoš V., Všianský F., and Literatura 12
Ačkoliv Soudní dvůr Evropské unie ve své judikatuře proklamuje nutnost eurokonformního výkladu právních termínů použitých v tzv. zadávací směrnici upravující oblast veřejných zakázek, dostávají se v praxi orgány členských států i právní teorie do úzkých, zejména při výkladu definice veřejného zadavatele, obsažené v čl. 1 odst. 9 směrnice. Již samotný překlad několika součástí definice způsobuje zásadní problémy kvůli užití zřejmě dosud neznámých právních pojmů, se kterými právní řády členských států neoperovaly. Uvedené obtíže se markantně projevují na příkladu posuzování církevních právnických osob jako veřejných zadavatelů. V České republice se dosud k dané problematice vyjadřoval zejména Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve dvou rozhodnutích, která přinesla různý výsledek. Obdobně i německé orgány rozhodují o charakteru církevních právnických osob různorodě a vzácný nesoulad lze nalézt i na půdě německé právní teorie. K řešení otázky, které tzv. jiné právnické osoby považovat za veřejné zadavatele, nepřispívá ani příloha III, resp. XI zadávací směrnice, neboť jednotlivé členské státy nejsou schopny se sjednotit, které subjekty mezi veřejné zadavatele zahrnout. CR – cze
rok: 2013 and Although, in its rulings, the Court of Justice of the European Union has proclaimed the necessity for European-wide consistency of interpretation of legal terminology used in the Procurement Directive governing the area of public procurement, in practice and also in legal theory, member states’ authorities tend to find themselves in difficulties with the interpretation of the definition of the term contracting authority contained in Article 1, paragraph 9 of the Directive. Even the simple translation of several components of the definition cause fundamental problems due to the use of hitherto unknown legal terms with which the legal systems of the member states have not yet encountered. The aforementioned difficulties manifest themselves particularly plainly for instance in the case of religious legal entities being deemed to be contracting authorities. One particular authority in the Czech Republic, which has so far made reference to this matter, in two rulings which brought differing results, is the Office for Protection of Competition. Similarly, the German authorities also come to varying decisions about the nature of religious legal entities and a rare case of discord can be found in German legal theory.Nor is resolution of the matter of which “bodies governed by public law” can be assumed to be contracting authorities helped by Annex III, or rather XI of the Procurement Directive, since the individual member states are unable to conform to the question of which
entities to include among contracting authorities.