Freska: Mars (nad hlavou hvězda) v soudobém brnění (přilba s chocholem, přes rameno červený plášť) drží v levici štít (se znakem planety Mars) a v pravici palici s ostny. Jede na voze taženém čtyřspřežím hnědáků. Nalevo od Marta pěšák v soudobém brnění (štít a zlatý prapor), za ním další pěšáci (meč, halapartna, zlatočerveně pruhovaný prapor). Dole oblaka., Karner 2007#, 129-130., and Mars je zobrazen jako planetární božstvo (hvězda nad hlavou, znak planety na štítu) a je tradičně vykládán jako autoportrét Albrechta z Valdštejna, ale neodpovídají tomu rysy tváře a absence jakýchkoli jiných narážek na objednavatele. Identifikaci se stavebníkem vylučuje Martův plnovous, Albrecht z Valdštejna byl vždy zobrazován s pečlivě zastřiženou bradkou. Na stropě Velkého sálu je zobrazen Triumf Marta, alegorie Železného věku. Malba neoslavuje stavebníka, ale Ferdinanda II. jakožto mírového vladaře, což bylo běžné téma císařské ikonografie.
Freska: nahoře je žena s pávem (Juno?), po stranách pozlacený reliéf páva a žezlo. Pod ní bohatě oblečený mladík s věncem v jedné a kopím v druhé ruce, po stranách jsou pozlacené reliéfy zobrazující nalevo korunu protknutou žezly a napravo korunu protknutou dvojicí palmových listů., Hadravová, Hadrava 2007#., and Klíčovým bodem výzdoby "Astrologické chodby" nebyly planety na stropě, ale alegorie na obou průčelích, obsahem výzdobného programu této chodby totiž nebyla astrologie, ale oslava císařské vlády. Na jižní čelní straně je nahoře alegorie ctnosti, v níž je ústředním bodem páv: podobně jako páv září svými vlastními pery, tak také ctnost září svým vlastním světlem (Camerarius 1596 č. 20). Dole je alegorie císařské vlády vlády (muž, Ferdinand III.?, s věncem v ruce, po straně koruny s vetknutými žezly a palmovými listy). Koruna protknutá dvěma palmovými listy byla emblémem císaře Ferdinanda I. (Typotius 1601-1603, 2, tab. 106), emblém doprovázelo moto LEGITIME CERTANTIBUS: koruna patří tomu, kdo bojuje se ctí. Žezlo a palmový list v koruně byl emblém císaře Rudolfa II. (viz: Praha, Strahov, Ravesteyn, Alegorie vlády Rudolfa II.). První zmínka o Rudolfově žezlu a palmovém listu symbolizujími moc v míru a válce, najdeme v emblematickém traktátu, který císaři Rudolfovi II. věnoval profesor pražské university Matouš Philomates (Philomates 1580, kap. 15). Žezlo s palmovým listem v koruně se objevuje jako emblém Cesare I. Gonzagy (1530-1575) v Typotiově katalogu emblémů evropských vladařů vydaném v Praze (Typotius 1601-1603, tab. 99, první v horní řadě), s heslem HAEC EST SOLA NOSTRA GLORIA. Ferdinand II. přijal emblém Ferdinanda I. za svůj a najdeme jej na osobním kalendáři z roku 1622 i na medaili ražené na oslavu vítězství na Bílé hoře. Je zde na aversu, palmové listy nejsou vetknuté do koruny, ale jsou zobrazené překřížené dole.
Freska: Nahoře je Minervu připomínající žena (zbroj), po stranách jsou pozlacené reliéfy Merkurových atributů, kaduceus a okřídlená čapka. Dole je žena s rohem hojnosti po stranách pozlacené reliéfy s věnci, do nichž jsou vetknuté ratolesti a žezla., Hadravová, Hadrava 2007#, and Klíčovým bodem výzdoby "Astrologické chodby" nebyly planety na stropě, ale alegorie na obou průčelích, obsahem výzdobného programu této chodby totiž nebyla astrologie, ale oslava císařské vlády. Řada začíná na severu Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Apartmá Valdštejnovy ženy, které bylo na severní straně Astrologické chodby, bylo tedy symbolickou zemí, o jejíž blaho (Felicitas publica) císař pečuje. Vyjadřovala to alegorie složená ze dvou postav se symboly po stranách, dole je žena s rohem hojnosti a po stranách jsou symboly blahobytu (věnce, do nichž jsou vetknuté ratolesti), nahoře je žena v brnění (odkaz na Minervu, personifikaci moudrosti) s merkurovskými symboly po stranách (kaduceus a okřídlená čapka). Jedná se s největší pravděpodobností o rozvedenou antickou alegorii Felicitas publica, která se v 16. století dostala díky antickým mincím do všeobecného povědomí. V Ikonologii Cesare Ripy Felicitas publica představuje žena s caduceem a rohem hojnosti, přičemž v komentáři je caduceus vysvětlen jako symbol ctnosti a roh hojnosti jako bohatství (Ripa 1603, 154). S touto alegorií souvisela série planet na stropě a čtyř personifikací světadílů ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Jupiter (modrý plášť, vousy) nad hlavou bílou dvanácticípou hvězdu a nad ní svislá řada čtyř hvězdiček. Sedí s nohama přehozenýma přes sebe, ve zdvižené pravici okřídlený blesk, jede na voze taženém dvěma orly. V postranních panelech znamení Střelce a Ryby., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Svislá řada čtyř hvězdiček nad Jupiterovou hvězdou byla vykládána jako ohlas Gallielioho objevu čtyř měsíců Jupiterových, ale uspořádání planet v Astronomické chodbě odpovídá předkoperníkovskému, geocentrickému modelu vesmíru. Pravděpodobnější je výklad vycházející z všeobecně rozšířeného renesančního pojetí Jupitera jako nejvýznamnějšího planetárního božstva z pěti tančících hvězd, které jsou neustále na obloze. Nad Jupiterovou hvězdou, která je zobrazena jako největší, je Merkur, Venuše, Mars, a Saturn. Jupitera s pěti hvězdami najdeme v díle Natalise Comese (Natale Conti) z roku 1568, které vyšlo s ilustracemi poprvé v roce 1616 (Conti 1616, 36). SSérie planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Luna má podobu Diany s lukem v pravici, nad hlavou vodorovný srpek měsíce, jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém dvěma srnami. V postranních panelech hvězdné nebe a znamení Raka., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Mars (brnění, červený plášť), nad hlavou rudá osmicípá hvězda, kopí v napřažené pravici a v levici štít, jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém dvojspřežím hnědáků. V postranních panelech znamení Štíra a Berana., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Středoevropské analogie a vzory pro sérii planet zobrazených na stropě najdeme na zámku Ambrass a v rezidenci v Mnichově. Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Merkur (okřídlená přilba) s palicí v ruce jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém dvěma šedivými holuby. V postranních panelech znamení Panny a Blíženců., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Saturn (šedý plášť s kapucí, vousy), nad hlavou bílou osmicípou hvězdu, vodorovné paprsky zakončeny hvězdami. V pravici kosu a v levici dítě jede doleva na zlatém čtyřkolovém voze taženém drakem. V postranních panelech znamení Kozoroha a Vodnáře., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Vodorovné paprsky osmicípé hvězdy nad Saturnovou hlavou jsou zakončeny hvězdami, což bylo vykládáno jako ohlas Galileiho názoru, že Jupiter má dva měsíce (stejné znamení: Peter Paul Rubens, Saturn, 1637-1638, Madrid, Museo del Prado, inv. PO1678). Uspořádání planet v Astronomické chodbě však odpovídá předkoperníkovskému, geocentrickému modelu vesmíru. Pravděpodobnější je výklad vycházející z všeobecně rozšířeného renesančního pojetí Saturnu jakožto všeobjímajícího božstva, byl bohem počátku a konce, což mohly vyjadřovat hvězdičky po stranách jeho hvězdy. Na tento výklad ukazují i jeho atributy, v levici drží dítě a v pravici kosu, symboly narození a smrti, počátku a konce. Saturn byl nejvzdálenější z "tančících hvězd", které jsou neustále na obloze, takže byl současně jitřní i večerní hvězdou. Pět tančících hvězd najdeme v Astrologické chodbě zobrazeno u Jupitera. Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Sol se zářícími paprsky okolo hlavy jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém čtyřspřežím různobarevných koní. V postranních panele bezoblačné moře a znamení lva., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.
Freska: Venuše (polonahá, červený plášť), nad hlavou bílá hvězda kombinovaná se srpkem, s mušlí v pravici, jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém párem labutí. Před ní Amor se zavázanýma očima, v ruce luk se šípem. V postranních panelech znamení Váhy a Býka., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Srpek s hvězdou nad Venušinou hlavou vykládán jako ohlas Galileova objevu fází Venuše, ale uspořádání planet v Astronomické chodbě odpovídá předkoperníkovskému, geocentrickému modelu vesmíru. Pravděpodobnější výklad vycházejícího z tradičního významu měsíčního srpku a hvězdy, jež symbolizovaly panovnickou MAJESTAS (Molnar 1999, 110). Venuše byla srpem s hvězdou definována jako matka Aeneova a pramatka císařského rodu. Na mincích císaře Augusta se objevuje na aversu srpek s hvězdou, což mohl Baccio di Bianco znát z populární knihy Enea Vica, v níž byly publikovány mince dvanácti císařů (Zantani, Vico 1548, s. 17a). V úvodu Antonia Zantani je hvězda na Augustově minci spojena s Venuší (Zantani, Vico 1548, 4a: la stella, che nella medaglia di C. essere la stella di Venere dalle quale egli discese). V rejstříku k latinskému vydání Vicova díla, které vyšlo v roce 1548 je zobrazení interpretováno jako konjunkce měsíce s Venuší nebo Jupiterem (stella Iouis, aut Veneris cum Luna conjuncta). Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.