Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, na hlavě má korunu, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravé drží hůl, u nohou má knihy a nádobu se svitky. and Portrét zobrazuje Niccoló di Bernardo dei Macchiavelliho (1469 - 1527), italského historika, státníka, filosofa a diplomata. Na jeho myšlení a dílo mělo velký vliv studium antických autorů (Platón, Aristoteles, T. Livius a Tacitus), pod vlivem studia antické historie doporučoval římské válečné umění a zejména v díle rozebírajícím prvních deset knih T. Livia, "Discorsi sopra la prima deca di Tito Livio" (1531), chválí a obdivuje ústavu Římské republiky. Jeho díla (Kníže, Vladař, Úvahy, Vlády a státy, Úvahy o vládnutí a vojenství) se stala základními kameny evropské politické filosofie. Alegorická ženská postava představuje alegorii dobré vlády. Svitky uložené v nádobě u její levé nohy naznačují vliv vzdělání na ekonomický růst obce.
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedí žena v levé ruce drží nádobku, archeologický nález, pravá ruka něco zakresluje na papír, který leží na fragmentu architektury. and Na portrétu je zobrazen Johann Joachim Winckelmann (1717 - 1768), německý osvícenec, archeolog a historik. Zakladatel nové vědecké disciplíny, klasické archeologie. Byl autorem díla "Dějiny umění starověku", které objevilo antické umění pro Evropu a dalo základ moderní archeologii. Ženská postava pod portrétním medailonem je personifikací archeologie.
Na stěně kaple náboženské výjevy, začleněn do nich portrét Jana mladšího z Lobkovic s manželkami, v pozadí pohled na Horšovský Týn se zámkem and Jedna z nejstarších městských vedut v umění českých zemí.
Nástěnné malby v zelené světnici. Na západě: hrad, lovecké výjevy, v popředí průvod. Východ: hrad, lov na medvěda. Jih: hornatá krajina s tvrzí, vesnickými chalupami a mlýnem na potoce, sedlák s oslem, v pozadí lovec se smečkou chrtů pronásleduje jelena. Sever: hrad Houska s lesnatou krajinou a loveckými výjevy., Poche 1982#, s. 483., and Jedny z prvních vedut a žánrových výjevů v nástěnném malířství českých zemí.
Světnice s rozvilinovou výzdobou, které jsou dnes dochovány jenom fragmentárně, vznikaly v Jihlavě především po požárech v letech 1513 a 1523. and Chamonikola 1999#, č. 101-104.
Na stěně mariánské kapličky Starého paláce nástěnná malba s podobiznami. Jindřich IV. z Hradce se modlí spolu se svými třemi manželkami (Alžběta ze Šternberka, Anežka z Cimburka, Magdalena z Gleichenu) k P. Marii., #, and Zobrazený má portrétní rysy a je zobrazen ve větším měřítku, než bylo až do té doby obvyklé.
V místnosti Červené věže na jedné stěně ptačí sněm, pod ním zemský soud království českého, nápisové pásky identifikovaly účastníky buď jako individuality, nebo podle funkce. Na dalších stěnách lov, veduta města či zámku, pekař sázející chleba, žena v okně atd. Malby jsou velmi poškozené., Homolka 1985#, 298-300., and První zobrazení zemského soudu v umění českých zemí.
V jižním křídle je na východní straně velká síň, jedna z hlavních reprezentačních prostor vily. Pod stropem je po celém obvodu zdi dochován pruh nástěnné malby. Na každé stěně je ve dvou obdélnících oddělených květinou ve váze úponka s plody a květy na modrém pozadí. Květinové vázy jsou rovněž v rozích. V úponkových vlysech jsou namalována iluzivní kruhová okna s modrou oblohou. Okny do sálu nahlížejí muži a ženy, z nichž jsou vidět jenom busty. Na západní stěně je nalevo vousatý muž s přilbou na hlavě v plášti sepjatém na prsou a žena s vlasy svázanými v uzel v plášti s kožešinovým límcem (jsou od sebe odvráceni). Na severní stěně je nalevo vousatý muž v turbanu a tunice s ozdobným lemem, napravo je zobrazen k němu obrácený vousatý muž s přilbou na hlavě a trojúhelníkem přes rameno, jedná se tedy o architekta. Na východní stěně je nalevo vousatý mladík v plášti sepjatém na prsou (na hlavě má korunu?) a napravo dívka v plášti sepjatém na rameni (jsou obráceni k sobě). Na jižní stěně je nalevo dívka s dlouhými vlasy a nízkým kloboučkem na hlavě a napravo žena s šátkem na hlavě, který jí splývá na záda, je zobrazena v tříčtvrtečním pohledu. Architekt představoval buď tvůrce vily, jehož jméno neznáme, nebo nějakého slavného představitele této profese. V úvahu přichází Paolo della Stella nebo Bonifác Wolmut. Gryspek minimálně od roku 1540 zastupoval panovníka v jednání s královskými architekty (APH, DK č.i. 43 kart. 1.). V roce 1884 Sedláček (1905, 114) nalezl v zámku celou řadu fragmentů vnitřní výmalby, byly zde místnosti s malbami krajin s architekturou a figurami, dále namalované architektonické články (vlys a triglyfy s metopami) a v jedné místnosti byly nade dveřmi nakresleny tulipány. and Jeden z prvních dokladů zábavné mystifikace v rezidenční architektuře českých zemí. Iluzivně namalovaná okna s postavami nahlížejícími do sálu sugerují představu vysoko umístěného ochozu, který obíhá okolo celého obvodu stavby. Takový ochoz s okny do sálu těsně pod stropem skutečně existoval ve Vladislavském sále královského paláce v Praze, který tu tak mohl být připomenut. Postavy navíc patrně představovaly konkrétní osobnosti, protože se mezi nimi nachází i architekt, jehož profese je jednoznačně určena pomocí úhelníku (snad Paolo della Stella nebo Bonifác Wolmut). Ze Sedláčkova popisu vyplývá, že na Kaceřově se rovněž nacházela místnost, jejíž stěny byly iluzivně prolomeny malbou zobrazující krajinu se stavbami a figurami, jedna z prvních v českých zemích. Podle tohoto popisu se tu rovněž nacházel jeden z prvních dokladů namalovaného architektonického článkoví v interiéru a jedno z vůbec nejstarších zobrazení tulipánu v evropském umění.
Perspektivní obraz palácového průčelí s postavami, v pozadí krajina a město., Homolka 1985#, 273., and První perspektivní zobrazení architektury v nástěnném malířství českých zemí.
Nástěnná malba na klenbě, jsou zde zobrazeni čtyři proroci a andělská kapela. Uprostřed je regenschori s notovým listem a zpěvák s kodexem, hudební nástroje: loutna, harfa, přenosné varhany, fidula, cimbál, trubka., Daniel 1987#., and První zobrazení kapely v českých zemích.