Reklama ve své podstatě nevytváří žádný specifický jazyk, nýbrž ve větší či menší míře absorbuje všechny jazykové vrstvy a styly, tj. reflektuje rovněž některé prvky odborného jazyka. Odborné názvy obsažené v reklamních inzerátech (zvláště v textech označovaných termínem "Haupttext", ve sloganech je výskyt velmi sporadický) však neslouží к věcné argumentaci v pravém smyslu slova, nýbrž mají odbornost spíše sugerovat, vzbuzovat zdání vědeckosti, modernosti, vytvářet technický mýtus, atd. Vedle odborných termínů se často objevují i pseudotermíny (především u názvů výrobků složených z číselných a hláskových kombinací). Jazyk reklamy nevytváří celistvý terminologický systém, naopak vedle odborných názvů pracuje s prvky citově zabarvenými, slovy módními, výrazy poetickými, rétorickými a expresivními. Z hlediska syntaktické roviny se jako společný znak reklamního a odborného jazyka jeví jistá pregnantnost sdělení, odrážející se především v dominanci substantiv (zvláště kompozit). Na rozdíl od odborných textů však dosahuje reklamní slogan výrazné komprimace výpovědi především vysokou frekvencí jednočlenných vět. Zároveň s termíny proniká do reklamních textů množství cizojazyčných prvků (mnohé apelatívni a odborné výrazy jsou cizího původu), silně se projevuje vliv amerikanismů a anglicismů. Reklama přejímá přímo cizojazyčná pojmenování (včetně názvů výrobků), domácí výrobky pojmenovává pomocí cizojazyčných prvků nebo záměrně potlačuje již zdomácnělé podoby cizích slov návratem к jejich původnímu pravopisu. Výrazná je rovněž tendence spojovat cizojazyčné elementy různého původu v jeden významový celek. Obdobně jako odborné názvy mají cizí slova (zvláště mezinárodně rozšířené výrazy) zvyšovat prestiž reklamního sdělení.
The effect of various environmental factors on net photosynthesis rates (P^) of the differentially depth distributed Mozambican seagrasses, Cymodocea serrulata (R.Br.) Aschers and Magnus (Zannich), and Thalassodendron ciliatum (Forsk.) den Hartog, was examined. At saturating irradiances the deeper water species, T. ciliatum, showed a maximum (as measured by short term O2 evolution) of 12.67 ± 3.33 mmol(02) kg-i(Chl) s ' with added 40 mM NaHCOj (0.89 mM dissolved CO2 at pH 8); the shallower species, C. serrulata, showed maximum rates of 21.67 ± 4.17 (10 mM NaHC03; 0.26 mM dissolved CO2). Saturating irradiances were similar for both species. PN estimated by the lacunal gas discharge technique was 16.00 ± 5.00 mmol(02) kg-'(Chl) s"’ for C. serrulata and 11.67 ±6.67 for T. ciliatum. Pn of both species was reduced by increased water depth, and the pattem of the effect of depth was similar.