Olej na plátně. Noční scenérie, krajina s ruinami, zleva přichází mohutná mužská postava, muž je bosý, na nahém těle má chiton, vpravo mezi ruinami ležící pes., Bydžovská,Srp 2006#, s. 110, obr. 100. Havlíková 2008., and Hrdina Trojské války se po letech útrap vrací domů, kde však není svými blízkými hned poznán, protože se vydává za žebráka. Pozná jej však jeho věrný pes Argos, který hned poté umírá. Šíma údajně propojil mýtus s vlastní zkušeností. Po návratu z války ho jeho pes údajně poznal dřív než vlastní rodina (Šmejkal 1988, pozn. 3, s. 232).
Olej na plátně (158 x 117 cm): shromáždění vzdělanců okolo sochy Jupitera (nahý, plášť sepnutý na rameni), ve zdvižené levici drží okřídlený blesk, u jeho nohou orel. V popředí sedí muž s knihou a globem, za ním muž počítající na prstech, za ním sedí muž a kreslí sochu. Napravo sedí muž s lyrou a další muž, napravo od soklu sochy dva stojící muži ponoření do diskuse. Všichni muži mají soudobé oděvy. V pozadí vlevo lodžie, v níž jsou hodnostáři, napravo průhled na náměstí., Poche 1980#, 255-258., Fučíková 1997#, IV/27., and Součást cyklu obrazů planetárních božstev podle rytin Jana Saenredama (Goltzius, 1596).
Olej na plátně (157 x 117 cm): shromáždění řečníků okolo sochy Merkura (nahý, plášť přehozený přes ramena a boky), v levici drží caduceus, pravici má zdviženou v řečnickém gestu. V popředí sedí dva muži s knihami a diskutují, nalevo skupina mužů a v vedle soklu sochy je v průhledu vidět tribunu s řečnícím mužem. Všichni muži mají soudobé oblečení. V dálce je vidět náměstí., Poche 1980#, 255-258., Fučíková 1997#, IV/26., and Součást cyklu obrazů planetárních božstev podle rytin Jana Saenredama (Goltzius, 1596).
Obraz (110 x 72 cm): polonahá Venuše drží před sebou vavřínový věnec, za nímž stojí Merkur (okřídlená přilba, caduceus) a vzhlíží k Venuši. Nalevo Amor leze na strom, napravo se druhý Ampor tiskne k Venuši, která ho schovává pod draperii. Amor u Venuše drží džbán, z něhož lije vodu na hořící pochodeň., Kaufmann 1988#, 20.42, and Význam obrazu patrně souvisí s vazbou mezi Merkurovou výmluvností a láskou, kterou zosobňuje Venuše. Inspirací mohla být Cartariho mytologická příručka, která vyšla poprvé v roce 1556, v níž byla převyprávěna příslušná pasáž z Plútarchových "Rad manželských" (Coniugalia preacepta). O ztotožnění Grácií s Peithó se Cartari dočetl v Pausaniově "Cestě po Řecku" (9, 35). Amor lijící vodu ze džbánu byl Amor Lethaeus, o němž psal Ovidius v básni "Jak léčit lásku" (Ov. rem. 549-560), o zobrazení léthejského Amora v umění 16. století srov. Kurz 1951.