Endovaskulární terapie (EVT) je nejúčinnější metoda léčby akutního uzávěru velké tepny (arteria carotis interna, arteria cerebri media, arteria basilaris). Recentně publikované prospektivní randomizované kontrolované studie porovnávající kombinovanou EVT a medikamentózní léčbu (intravenózní trombolýzu; IVT) prokázaly superioritu kombinované EVT a IVT oproti samotné IVT v terapii akutních ischemických příhod v karotickém povodí. Cílem naší práce je podat přehled sedmi studií publikovaných v letech 2014–2015. V druhé části pojednáváme o faktorech, které ovlivňují výsledný klinický stav: věk, komorbidity, hyperglykemie při příjmu, známky časné ischemie na CT hodnocené pomocí Alberta Stroke Program Early CT Score (ASPECTS), absence kolaterálního zásobení, doba do dosažení rekanalizace a použití celkové anestezie. Úspěch EVT závisí na správném výběru vhodných pacientů., The endovascular therapy (EVT) is the most efficacious treatment for recanalisation of large vessel artery occlusion. Recently published prospective randomized controlled trials (RCT) demonstrated better outcomes with combined EVT and intravenous thrombolysis (IVT) versus IVT alone in the treatment of proximal arterial occlusion in the anterior cerebral circulation. In this article seven of these RCT studies published in 2014 - 2015 are reviewed. In the latter part of the article, the factors influencing final clinical outcome are discussed: age, comorbidities, hyperglycemia on admission, signs of early ischemia as evaluaed by Alberta Stroke Program Early CT Score (ASPECTS), absence of collateral supply, time before recanalisation occurs and application general anesthesia. The careful selection of patients indicated for EVT is of utmost importance for the succes of therapy. Key words: acute ischemic stroke – endovascular therapy – mechanical thrombectomy – stent-retriever The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Tinková, P. Malý
Autor v přehledném článku uvádí podrobné informace o nové klasifikaci nádorů plic, vydané Světovou zdravotnickou organizací. V porovnání s předchozí klasifikací z roku 2004 došlo k řadě změn, které jsou podrobně rozvedeny, mimo jiné dochází k integraci molekulárně genetických vyšetření s vyšetřeními morfologickými s ohledem na zpřesnění diagnostiky při indikacích molekulárně cílené léčby. V nové klasifikaci se uvádějí i terminologické změny a aktuální kritéria pro morfologická hodnocení nálezů malých biopsií a cytologií a v resekovaných vzorcích nádorů. Nově jsou zde definována i diagnostická kritéria pro adenokarcinomy in situ a minimálně invazivní adenokarcinomy plic., The review article presents detailed information on the new classification of lung tumours issued by the World Health Organization. In comparison with the previous 2004 classification, there have been numerous changes that are dealt with in detail and that include, among other things, integration of molecular genetic testing and morphological examination with respect to a more precise diagnosis when molecular targeted therapy is indicated. The new classification also includes terminology changes as well as the current criteria for morphological evaluation of findings of small biopsy and cytology and in resected tumour samples. Also, the diagnostic criteria for adenocarcinoma in situ and minimally invasive lung adenocarcinoma have been newly defined., Miloš Pešek, and Literatura