Klenutý sál se zbytky nástěnných maleb. V čele sálu, na severní straně, je zobrazeno zasedání zemského soudu, jehož členové jsou zastoupeni erby v iluzivně namalovaných nikách, uprostřed sedí na trůně Ferdinand I. a pod ním je portrét předsedy soudu, Jana z Lobkovic. Po straně trůnu jsou vždy dvě niky s antickými sochami zobrazujícími patrně božstva, v první nice je Minerva se štítem, ve čtvrté nice Merkur s okřídlenou přilbou. Na západní stěne je iluzivní malba písařské tribuny s písaři a portrétem nejvyššího písaře, Wolfa z Vřesoviště. Na východní stěně je zobrazen Poslední soud. and Výzdoba hlavního sálu oslavuje stavebníka tím, že jej zobrazuje, jak předsedá zemskému soudu království českého. Význam tohoto politického výjevu je podtržen konfrontací se zobrazením Posledního soudu. Výjev je významný také tím, jakým způsobem zobrazuje zemský soud. Vedle skutečných portrétů hlavních aktérů, císaře, předsedy soudu a hlavního písaře jsou zobrazeni erby ostatních členů soudu. Ke zvýšení prestiže této instituce je použito motivu nik s antickými sochami, které charakterizují císaře. Tento motiv je symbolický, na Pražském hradě pokud víme žádný sál s antickými sochami neexistoval.
Renesanční portál., http://www.hustopece-city.cz/user_data/propagace/data/historie.pdf (13. 12. 2012), and Dům (postavený 1488-1492) později patřil městskému purkmistrovi Kryštofovi Wissingerovi z Vizovic (1556-1614) a jeho manželce. Vstupní portál s datem 1594 vykazuje vlivy italské renesanční architektury.
Kašna se sochou Tritóna, na rameni drží amforu, v klíně má erb s letopočtem 1542 (omyl restaurátorů), na podstavci se stočenými delfíny čtyři chrlící hlavy. and http://www.hustopece-city.cz/user_data/propagace/data/historie.pdf (13. 12. 2012)
Dvorní křídlo domu se dvěma patry sloupových arkád., http://www.hustopece-city.cz/user_data/propagace/data/historie.pdf (13. 12. 2012), and Město se v renesanci vyznačovalo řadou kvalitních měšťanských domů s portály a arkádovými dvory, které byly inspirovány italskou architekturou 2. pol. 16. stol. Tehdejší prosperita patrně souvisela s místní producí vína a místními trhy.