Olej na plátně (71,2 x 58 cm): Konstantin Veliký (antická zbroj) s bílým praporcem s nápisem IN HOC VINCES, žerď je zakončená křížem and Togner 1999#, s. 406, č. 419.
Olej na plátně (93 x 73 cm): idylická scenérie s rozpadající se antickou architekturou porostlou zelení. Pod ruinami drobné postavičky pastevců. and Togner 1999, s. 416, č. 431.
Olej na plátně (93 x 73 cm): idylická scenérie s rozpadající se antickou architekturou porostlou zelení. Pod ruinami drobné postavičky pastevců. and Togner 1999, s. 416, č. 432.
Olej na plátně (61 x 60 cm): Venuše (ve vlasech šperky), Amor ji objímá., Togner 1999#, 319-320, č. 322., and V kroměřížské sbírce od pozdního 18. století. Jedná se o kopii ztraceného obrazu, za jehož autora je považován Bartolomeus Spranger, ale uvedené analogie nejsou nijak přesvědčivé (správné citace: Da Costa Kaufmann 1985, s. 252 č. 20.10 a s. 271 č. 20/68).
Nad původním vchodem sochařský znak Stanislava Thurza a českého a uherského krále Vladislava II., štíty se znaky nesou putti. Pod znaky kamenný vlys s nápisem v renesanční kapitále, na levé straně znaků byl namalovaný nápis oslavující ve verších vládu Ladislava II., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 300, obr. s. 388., and První nápis na rezidenci antikizující formou, obsahem i funkcí.
Pilastr s bohatou zavěšenou dekorací, miska, konvice, studna s okovem, zbroj a zbraně. Patrně z portálu zámku., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 74, obr. s. 160., and Po formální stránce souvisí s portály v Olomouci a Prostějově.
V době přestavby zámku za kutnohorského měšťana Jana Smíška z Vrchovišť, pozdějšího významného kutnohorského patricije, hutního podnikatele a těžaře, byla stavba přeměněna v pozdně gotické patricijské sídlo. Uvnitř budovy řada síní s pozdně gotickými klenbami, některé se znaky Smíšků. Objevují se zde již nové renesanční prvky v nástěnných malbách ve velkém sále západního křídla., Šimek 1989#, 242-245., and Ornament složený z palmety a motivu lotosového květu je dědictvím řecké architektury.
V době přestavby zámku za kutnohorského měšťana Jana Smíška z Vrchovišť, pozdějšího významného kutnohorského patricije, hutního podnikatele a těžaře, byla stavba přeměněna v pozdně gotické patricijské sídlo. Uvnitř budovy řada síní s pozdně gotickými klenbami, některé se znaky Smíšků. Na stropě síně prvního patra osmiboké kazety s rozetami, pod stropem zbytky malovaného vlysu (zbytky figur)., Poche 1978#, 185., and Vzorem byly antické římské kazetové stropy s vpadlými panely v podobě čtverce, obdélníku nebo osmiúhelníku (lacunaria), které sloužily jako dekorativní prvek. V Kutné Hoře najdeme první doklad tohoto výzdobného motivu, další představuje výzdoba gotického sálu v přízemí zámku v Pardubicích z let 1510-1520. Podobné kazety najdeme na malovaném stropu ve Scuola di San Marco v benátkách od Maura Coducciho (1485-95), nejznámější příklad stropu s osmibokými kazetami je ve Studiolu Isabely d'Este v mantovském Palazzo Ducale (po 1519).
Perspektivní obraz palácového průčelí s postavami, v pozadí krajina a město., Homolka 1985#, 273., and První perspektivní zobrazení architektury v nástěnném malířství českých zemí.