Kříž ze zlatého plechu; jsou v něm uloženy ostatky (dřevo sv. kříže, trn z trnové koruny Krista, houba a část kopí Kristova) a je zdobený drahými kameny, středověkými a pozdně římskými kamejemi (žena s čelenkou, císař a filosof) pocházejícími ze sbírky Karla IV., Bažant 2003#, 130., and Císař Karel IV. se snažil v Praze soustředit nejvzácnější křesťanské relikvie a mezi jiným postupně získal části všech tří tehdy známých ostatků Kristova kříže, jeruzalémského, konstantinopolského dokonce i sporného trevírského. Do těchto křížů (dochovaly se pouze dva) Karel uložil jeruzalémské a konstantinopolské ostatky a umístil je na Karlštejně, kde měly chránit korunovační klenoty a tím celou říši. Korunovační kříž pochází původně ze 13. století (Francie), svou archaizující podobu dostal po roce 1354, kdy jej dal Karel IV. upravit. Uprostřed kříže jsou pod křišťálovým okénkem relikvie svatého kříže, hřebu, houby a provazu a autentičnost těchto ostatků mělo zdůraznit začlenění tří antických římských kamejí - safírové s mužskou hlavou, sardonyxové s Antonií mladší (1. století) přeřezanou na Sv. Helenu připojením svatozáře a monogramu SA EA (Sancta Helena) a rovněž sardonyxové s Alexandrem Velikým (2.-3. století) považovaným za císaře Konstantina. Symbolický význam mělo patrně i začlenění pěti byzantských kamejí (z onyxu, ametystu, sardonyxu a dvou z chalcedonu) z 10. - 12. století a štaufské kameje z 12. století zobrazující trůnícího krále, patrně považovaného za Fridricha II., na něhož Karel IV. vědomě navazoval. Relikvie dovezené do Prahy neměly pouze symbolickou, ale i významnou praktickou dimenzi. Když Karel IV. získal z Trevíru vzácnou relikvii papežské berly sv. Petra, začlenil ji do berly pražského arcibiskupa, tzv. berly sv. Vojtěcha, čímž byla pravomoc tohoto úřadu významně rozšířena - její nositel mohl nadále udělovat při významných svátcích odpustky.
Kamej z třívrstvého sardonyxu, pozadí hnědé, obličej a struha ve vlasech bílé, vlasy a draperie hnědé. Hlava z profilu hledí doprava, v bohatém účesu je stuha. Nos, víčka, vlasy a stužka retušovány., Antický portrét 1972#, 38, č. k. 32; Kotalík 1982, 64, č.k.2; Bažant 2003#., and Uprostřed korunovačního kříže, který byl upraven Karlem IV. po roce 1354, jsou pod křišťálovým okénkem relikvie svatého kříže (hřeb, houba a provaz). Autentičnost těchto ostatků mělo zdůraznit začlenění tří antických římských kamejí. Sardonyxová kamej s portrétem muže s páskou ve vlasech (z 1.- 3. stol.), připomínajícího římský císařský portrét, je portrétem Alexandra Velikého. V Karlovské době byl však považován za Konstantina Velikého.
Sardonyxová třívrstvá kamej s motivem ženské hlavy s diadémem hledící vpravo, nad hlavou svatozář a písmena SA EA. Pozadí hnědé, obličej modravě krémový, diadém, drapérie a závěsek hnědé., Antický portrét 1972#, 38, č. k. 33; Kotalík 1982, 64, č.k.2; Bažant 2003#., and Uprostřed korunovačního kříže, který byl upraven Karlem IV. po roce 1354, jsou pod křišťálovým okénkem relikvie svatého kříže (hřeb, houba a provaz). Autentičnost těchto ostatků mělo zdůraznit začlenění tří antických římských kamejí (1. - 3. stol.). Sardonyxová kamej s hlavou Antonie mladší byla ve středověku přeřezaná na Sv. Helenu připojením svatozáře a monogramem SA EA (Sancta Helena). Původní hlava byla zřejmě inspirovaná nějakou klasickou řeckou předlohou, nicméně představovala portrét zbožštěné císařovny.
Safírová gema s mužským poprsím (filosof)., Podlaha, Šittler 1903#., Kotalík 1982#, 64, č. k. 2., Bažant 2003#., and Uprostřed korunovačního kříže, který byl upraven Karlem IV. po roce 1354, jsou pod křišťálovým okénkem relikvie svatého kříže (hřeb, houba a provaz). Autentičnost těchto ostatků mělo zdůraznit začlenění tří antických římských kamejí. Safírová gema s mužskou hlavou (1. - 3. stol. ) může představovat antického filosofa.
Mosazný sedmiramenný svícen sestavený z románské nohy a horní části z roku 1641. Noha je zdobena rostlinným ornamentem, do jehož úponek jsou vkomponováni draci, lvi, muži a mladíci v antickém oděvu., Bažant 2003#, 90-92., and Antikizující svícen byl považován za českou válečnou kořist z Milána, kam se měl dostat ze Šalamounova jeruzalémského chrámu již v antice. Pro majitele svícnu neměl prioritu teologický smysl jeho výzdoby, ale okázalý historismus, jeho vazba na slavnou a všemi uctívanou křesťanskou minulost - na Jeruzalém a Řím. Do svatovítského pokladu se svícen dostal ne jako výtvarná novota či dílo vynikající estetické hodnoty, protože tyto aspekty byly pro tehdejšího člověka podružné, ale s největší pravděpodobností jako starozákonní relikvie. Ve středověku byly politické ambice vizuálně demonstrovány všem srozumitelnými důkazy. K tomu sloužilo výtvarné umění, svou povahou retrospektivní, historizující, obrácené především do minulosti. Ve vizuálních demonstracích legitimity moci, jež byly objednávány u architektů, sochařů či malířů, dominovaly odkazy na tradici, ať už skutečnou či smyšlenou, neboť ta byla vždy hlavním garantem legitimity. Absence tradice či jiných zdrojů legitimity byla vyrovnávána okázalým poukazováním na antické dědictví v soudobé výtvarné produkci.
Oranžový karneol (chalcedon) s řezbou představující sedícího muže hrajícího na lyru, před ním oltář., Benda 1989#, 18, obr. 16., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Řezba geny z antické římské republiky patrně zobrazuje boha Apollóna.
Červenohnědý karneol s řezbou představující ověnčenou mužskou hlavu hledící doprava., Benda 1989#, 18., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Figura na gemě z 1. století př. Kr. představuje mladého Bakcha.
Červenohnědý karneol s řezbou - stojící postava, na rameni kopí, na hlavě helma, na zádech štít, u nohou had (?)., Benda 1989#, 17., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Motiv vyřezaný na gemě z pozního římského republikánského období představuje patrně Minervu.
Černošedý onyx s řezbou, nahý muž se levou rukou opírá o sloupek, v pravé ruce drží klasy (?), u nohou malé zvíře, želva (?)., Benda 1989#, 18, obr. 17., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně.Řezba stojícího muže, z období římské republiky, patrně představuje římské božstvo šťastného osudu (Bonus Eventus).
Červenohnědý karneol s postavou stojící ženy, v levici drží košík, v pravici obilné klasy., Benda 1989#, 17., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Gema s ženskou figurou (2. stol.) představuje bohyni úrody Ceres.