This study is focused on a social situation in the country between the 17th and 19th century, which is explained on the example of the West Bohemian domain Horšovský Týn. There are described general partition and the rural inhabitants including characteristics of particular social categories and the factual transformation of social stratification in domain Horšovský Týn from the mid-17th till the mid-19th century. The research is based on the information obtained from the evidential sources and the primary literature. The main contribution of this work is the description of social stratification transformation in domain Horšovský Týn on the grounds of its general characterization.
Cíle: Cílem studie bylo sledovat a analyzovat vztah mezi kvalitou života, vnímanými sociálními vztahy a sociální exkluzí u českých dětí. Soubor a metoda: Sledovaný soubor činil 4 782 dětí ve věku 11, 13 a 15 let z 86 náhodně vybraných škol České republiky. Data byla získána v rámci studie Světové zdravotnické organizace (WHO) „The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) v květnu roku 2006 prostřednictvím standardizovaného dotazníku. Hypotéza: Sociální vztahy významně ovlivňují subjektivně prožívanou kvalitu života u dětí. Statistická analýza: Analýza dat byla provedena v programu NCSS 2007, použity byly metody deskriptivní statistiky, χ² test nezávislosti v kontingenční tabulce, Fisherův přesný test, dvouvýběrový T-test, neparametrický Kolmogorovův-Smirnovův test, analýza rozptylu s následným mnohonásobným porovnáváním a korelační analýza (Pearson). Výsledky: Průměrná hodnota vyjadřující vnímané vztahy v rodině byla u celého souboru 7,6 (škála 0 - 10). Hodnocení vztahů statisticky významně záviselo na pohlaví a věku (chlapci a mladší děti hodnotily vztahy lépe). Děti, které uvedly, že se cítí často osamělé, současně je pro ně obtížné nebo velmi obtížné hovořit s matkou o věcech, které je trápí, těžko si nacházejí přátele a nejsou mezi vrstevníky oblíbené, uváděly statisticky významně častěji nižší hodnoty na sledovaných vybraných škálách kvality života. Vnímání štěstí u dětí, které udávaly problémy ve vztazích, statisticky významně souviselo s množstvím společně stráveného času v rodině, se spokojeností se svým životem, vírou v sebe sama a v budoucnost a s vnímaným smyslem života. Omezení studie: Kvalita života, sociální vztahy a sociální exkluze byly analyzovány pouze na základě vybraných kategorií otázek a na základě subjektivního vnímání dětí. and Social relationships as an important factor in children‘s quality of life
Objectives: The goal of the study was to assess the relation between quality of life and perceived social relationships and social exclusion in Czech children.
Subjects and setting: A total number of 4 782 children aged 11, 13 and 15 years out of 86 randomly selected schools in theCzech Republic formed the study population. The data was acquired in the framework of the WHO study „The Health Behaviour in School-aged Children: A WHO Cross National Study“ (HBSC) in May 2006 by means of standardized questionnaires.
Hypotheses: Social relationships have an important effect on subjectively perceived quality of life in children.
Statistical analyses: Statistical analyses included descriptive analysis, the χ² test of independence in contingency tables, Fisher’s test, two samples T-test, the Kolmogorov-Smirnov test, analyses of variance with post-hoc test, and correlational analyses (Pearson) using the NCSS 2007 program.
Results: The average value of perceived family relationships was 7,6 (scale 0-10) amongst all of the sample cases. Assessment of relationships was significantly associated with age and gender. Children who perceived themselves as lonely and stated that it is difficult for them to communicate with their mothers about things that trouble them, and that it is also difficult for them to find friends and who felt that they are not popular among their peers gave significantly lower values on the chosen quality of life scales. The feeling of happiness in children with problematic relationships was significantly associated with the amount of time spent with their family, satisfaction with one’s life, self-confidence, trust in the future and perception of life.
Study limitation: Quality of life, social relationships, and social exclusion were analysed on the basis of selected question categories and subjective perception of children.
Metallurgical activity of the peoples living in the area known as Germania Magna is characterized by an extensive and ad hoc nature which clearly is different from the centralized Roman production model. In the so-called Barbarian parts of Europe however, there were regions where there was a specialized and identifiably large mass production of iron. On Polish lands three such centres were active – in the Holy Cross Mountains, in West Masovia and in some regions of Silesia. The presence within a single cultural unit of several large metallurgical centres functioning on the basis of different organizational patterns is a unique phenomenon and warrants reflection upon the causes of their creation and the meaning of production for their neighbouring areas. These enormous logistical projects indicate the existence of yet unknown to us interdependent social structures of large work teams in the population, evident over a period of several generations. Their reconstruction can help us understand at least some aspects of the social and economic life on Polish lands towards the end of antiquity. and Hutnická činnost lidí žijících v oblasti známé jako Germania Magna se vyznačuje rozsahem a ad hoc charakterem, který se jasně odlišuje od centralizovaného římského modelu výroby. V tzv. barbarských částech Evropy však existovaly regiony, kde probíhala specializovaná masová výroba železa. Na polských územích působila tři taková centra – ve Svatokřížských horách, v západním Mazovsku a v některých oblastech Slezska. Přítomnost několika velkých metalurgických center v rámci jedné kulturní jednotky, fungujících na základě různých organizačních vzorů, je jevem výjimečným a opravňuje k úvahám o příčinách jejich vzniku a o významu výroby pro sousední oblasti. Tyto obrovské logistické projekty naznačují existenci dosud neznámé vzájemně závislé sociální struktury velkých pracovních týmů po dobu několika generací. Jejich rekonstrukce nám může pomoci pochopit alespoň některé aspekty společenského a ekonomického života na polských územích v době římské.
One of the specific features of many post-Soviet cities is their multiethnic structure, which was strongly influenced by internal migrations within the Soviet Union. Political and economic reforms in the 1990s led to changes in ethnic composition, and the attention given to the processes of ethnic-segregation has started to increase. While most studies focus on capital cities, much less is known about second-tier cities. This article examines the interrelationships between ethnic and social segregation in the metropolitan areas of Lithuania (Vilnius, Kaunas, Klaipėda). The authors use Lithuanian census data from the years 2001 and 2011 to obtain insight into the recent changes in the socio-spatial differentiation of the largest ethnic groups: Lithuanians, Poles, and Russians. The results show a clear relationship between the socioeconomic and ethnic status of the residents of metropolitan areas and, therefore, suggest that ethnic segregation is strongly linked to the general processes of social segregation. The findings also show that the larger the proportion of a certain ethnic minority group in an area, the larger the proportion of lower (social) status residents in this group. In addition, in such cases, ethnic minorities often tend to concentrate in particular areas within the cities.
The study is devoted to the old age as a specific period of life, conditioned culturally, politically, socially and economically and variable in history. On the basis of the status of the oldest members of a traditional family and the society the author points out changes in the life of seniors from the period of the industrial revolution to the present. The role of grandparents and retirement are perceived by the society and the state as two milestones changing the status of individuals within the family and within the population. On the other hand there is perception of self in the new life situation, personal experiencing the retirement age, life strategies and perception of aging in everyday life.