N‑metyl‑D‑aspartát receptorová (NMDAR) encefalitida je nedávno definované autoimunitní postižení centrálního nervového systému (CNS). Podstatou neurologických potíží je porucha synaptického přenosu v důsledku internalizace NMDA receptorů po navázání autoprotilátek. V následujícím sdělení přinášíme nejnovější informace o onemocnění a jeho diagnostice. Současně dokládáme klinický průběh, strategii léčby a sledování našich pěti pacientek., N-methyl-D-aspartate encephalitis is a recently defined autoimmune disorder of the central nervous system. Neurological symptoms are associated with antibody-dependent internalization of NMDA receptors that leads to synapse disruption. Information about the disease, therapy and diagnosis are followed by clinical experience with our group of five patients., and Z. Libá, J. Hanzalová, V. Sebroňová, V. Komárek
Skutečný stupeň reálného individuálního zestárnutí organizmu je charakterizován biologickým věkem (BV). Pomocí měření funkceschopnosti fyziologických systémů lze BV určit a hodnotu pak použít jako indikátor předčasného stárnutí. Článek přináší přehled markerů pro měření BV a definuje rozdíly mezi věkem kalendářním, biologickým a sociálním. Zahrnutí měření BV do screeningu základní prevence péče o zdraví by mělo přinést další perspektivu, jak objektivně měřit změny organizmu korespondující se stářím., Romana Mrázová, and Lit.: 15
V súčasnosti jednu z nových vzrušujúcich perspektív v onkológii predstavuje antiangiogénna liečba. Ide o liečbu zameranú na potlačenie uvoľňovania proangiogénnych faktorov, ktoré sa produkujú v bunke alebo voči receptorom pre angiogénne faktory na bunkách endotelu. Tento článok vysvetľuje princípy a aktuálne otázky antiangiogénnej terapie., Antiangiogenic therapy currently represents one of the new exciting prospects in oncology. It is a treatment that is focused on suppression of the release of proangiogenic factors produced in the cell or directed against the receptors for angiogenic factors on endothelial cells. This paper explains the principles and current issues of antiangiogenic therapy., Peter Kružliak, Jana Benkovičová, Ján Šlapák, and Lit.: 9
Východisko: Cílem retrospektivní studie bylo zhodnocení přežití bez progrese onemocnění (PFS), dále celkového přežití (OS) a odpovědi (RR) v souboru pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem (mCRC) léčených první linií paliativní chemoterapie v kombinaci s bevacizumabem. Sekundárním cílem byla analýza toxicity terapie a vyhodnocení vybraných prognostických a prediktivních faktorů. Pacienti a metody: V analýze byly využity některé údaje z registru AVASTIN doplněné o další klinické a laboratorní parametry. Ve vztahu k výsledku terapie jsme analyzovali i následující proměnné: věk, počet metastatických lokalizací, přítomnost mutace KRAS, přítomnost hypertenze jako komorbidity při zahájení léčby a hypertenzní reakci na léčbu bevacizumabem. Výsledky: 202 pacientů s mediánem sledování 9,7M bylo léčeno bevacizumabem (152 pacientů MOÚ a 50 pacientů FTN). Medián přežití bez známek progrese (PFS) byl 11,3 měsíců, medián celkového přežití (OS) 30,6 měsíců. Hypertenze nebyla shledána klinickým prediktivním faktorem účinku bevacizumabu. Negativní dopad na celkové přežití měla přítomnost mutace onkogenu KRAS, která neumožňuje sekvenční terapii cetuximabem. Hlavními nežádoucími účinky byly hypertenze a tromboembolické příhody. Závěr: V současnosti je terapie bevacizumabem teoreticky indikovaná téměř u všech pacientů s kolorektálním karcinomem léčených v první linii. I když jednoznačné prediktivní faktory pro odpověď na léčbu bevacizumabem dosud nebyly nalezeny, jejich hledání je výzkumnou prioritou vzhledem k vysoké finanční náročnosti antiangiogenní terapie., Background: The primary endpoint of this retrospective analysis was PFS, OS and RR in the group of the patients treated with the first line chemotherapy and bevacizumab. As secondary endopoint we also analysed a treatment toxicity and selected prognostic a and predictive factors. Patients and methods: We analysed data from AVASTIN register completed with a clinical and laboratory informations. In relation with results we analysed: age,, number of metastatic sites, KRAS status and hypertension. Results: Two hundert two pts were treated with chemotherapy and bevacizumab. The median follow up was 9,7months. The median progression-free was 11,3 months, median overall survival 30,6 months. Arterial hypertension didn´t correlate with the clinical outcome… The main adverse events were hypertension and thromboembolic events. Conclusions: Bevacizumab is a common part of the first line treatment of patients with mCRC in the Czech Republic. It should be the main point of interest to find the predictive factors of efficasy because of the high treatment expenses., Radka Obermannová, Tomáš Büchler, Michal Štícha, Jiří Navrátil, Lenka Slamová, Jana Kaňáková, Jitka Abrahámová, Rostislav Vyzula, and Lit.: 8
Na sklonku loňského roku se možnosti léčby ovariálního karcinomu rozrostly o antiangiogenní léčbu. Evropská komise schválila rozšíření indikace bevacizumabu (Avastin®): „Avastin v kombinaci s karboplatinou a paklitaxelem je indikován k úvodní léčbě pokročilého (stadia III B, III C a IV dle FIGO) epitelového nádoru vaječníků, vejcovodů nebo primárního nádoru pobřišnice“. Bevacizumab je od roku 2005 indikován k léčbě metastatického kolorektálního karcinomu a od roku 2007 k léčbě metastatického karcinomu prsu a ledviny a rekurentního či metastatického nemalobuněčného plicního karcinomu., At the end of last year, the options of treatment for ovarian cancer expanded to include antiangiogenic therapy. The European Commission approved the use of bevacizumab (Avastin®) for a new indication: “Avastin in combination with carboplatin and paclitaxel is indicated for the front-line treatment of advanced (FIGO stages III B, III C and IV) epithelial ovarian, fallopian tube, or primary peritoneal cancer.” Since 2005, bevacizumab has been indicated for the treatment of metastatic colorectal cancer and, since 2007, for the treatment of metastatic breast and kidney cancers and recurrent or metastatic non-small-cell lung cancer., František Nový, and Literatura 9
Autor podává přehled nejzávažnějších symptomů deprese u seniorů a popisuje jednotlivé skupiny antidepresiv. Věnuje se specifickým požadavkům na léčbu antidepresivy u seniorů. Uvádí nejnovější poznatky o léčbě, interakcích a vedlejších účincích antidepresiv a z toho vyplývající vhodnost či nevhodnost té které skupiny pro léčbu seniorů., Vladimír Pidrman, and Lit.: 32
Antifosfolipidový syndrom (APS) je autoimunitně podmíněné onemocnění s celou řadou potenciálně život ohrožujících manifestací. Vyskytuje se samostatně v primární podobě nebo jako sekundární doprovázející řadu chorobných stavů (autoimunitní, nádorová onemocnění atd.). Diagnostická kritéria zahrnují jak klinickou, tak laboratorní složku. Mezi klinické manifestace patří výskyt trombóz arteriálních či žilních a dále komplikace v těhotenství. Laboratorně musí být opakovaně prokázána přítomnost antifosfolipidových protilátek v minimálním odstupu 12 týdnů. Klinická manifestace APS může být velmi pestrá a často vyžaduje multidisciplinární přístup. Obávanou, ale vzácnou komplikací je tzv. katastrofický APS spojený s vysokou morbiditou a mortalitou. Včasná diagnóza spolu s terapií výrazně ovlivňuje prognózu pacientů s APS. Klíčová slova: antifosfolipidový syndrom – systémový lupus erythematodes, Antiphospholipid syndrome (APS) is an autoimmune disorder characterized by various potentially serious and life‑threatening manifestations. APS occurs in a primary form with no associated conditions, or in a secondary form associated with various other illnesses (autoimmune, neoplastic and others). APS is diagnosed according to clinical and laboratory criteria. It is characterized by recurrent arterial or venous thrombosis and/or pregnancy‑related complications and laboratory findings of antiphospholipid antibodies in a minimum time interval of 12 weeks between individual laboratory tests. Clinical manifestations of APS can vary and a multidisciplinary approach is needed. Catastrophic APS is a very serious and life‑threatening condition associated with high mortality and morbidity, although it is rare. An early diagnosis with proper therapy has a serious impact on the prognosis of patients with APS. Keywords: antiphospholipid syndrome – systemic lupus erythematosus, and Ciferská H.