A new method of positional reduction of all-sky photographs taking into account the difference of zenith and the centre of projection is presented. The importance of the exact knowledge of the exposure. time for the evaluation of meteor photographs is demonstrated.
Photographic Zenith Tube Zeiss (PZT) has been regularly used at Ondřejov Astronomical Observatory to determine latitude variations and clock corrections within the frame of Earth rotations service
since 1973. About 45 thousand star transits near the zenith of the observatory were observed and used to improve positions and proper motions of the stars three times, during the history of the observations. To derive the first two catalogues, PZT78 and PZT83 (based on the observations in 1973-1978 and 1973-1983 respectively), PZT observations were combined with star positions in AGK2 and AGK3 catalogues in order to obtain proper motions with higher precision. The most recent catalogue, PZT86, is based solely on PZT observations in the period 1973-1986. The algorithms used to derive all these catalogues as well as their precision and accuracy are discussed in the paper, and their comparison with AGK2/AGK3 given.
Slovenský asronom a politik generál dr. Milan Rastislav Štefánik prožil většinu svého života ve Francii. Původně se do této země odebral se záměrem pracovat jako astronom na observatoři v Meudonu. Osud ho však zavedl mnohem dále - až do Jižní Ameriky a na tichooceánský ostrov Tahiti. Celá jeho odborná práce v astronomii je protkána nezměrným úsilím jdoucí ruku v ruce s četnými nesplněnými plány a s trvale podlomeným zdravím. Předmětem jeho zájmu byla především sluneční astrofyzika. Po stránce organizační usiloval o vybudování nejprve vysokohorské hvězdárny, později o zajištění pozorovacího místa poblíž rovníku s možnostmi pohledu do vyšších jižních zeměpisných šířek.
Při příležitosti 90. výročí Štefánikovy tragické smrti je obsahem tohoto příspěvku jen práce na poli astronomie. Nechť tím není nijak snížen Štefánkův význam na poli politickém ve prospěch vznikající Československé republiky., František Jáchim., and Obsahuje bibliografii
Astronom a pedagog prof. PhDr. Jindřich Svoboda (1884-1941) patří k významným osobnostem našeho vědeckého a akademického života. Dlouhá léta působil jako profesor na ČVUT, třikrát byl děkanem Vysoké školy speciálních nauk při ČVUT a v akademickém roce 1935/36 stanul jako rektor v čele techniky. Jeho působení především na ČVUT v Praze je spojeno s budováním a rozvojem samostatného vysokého školství nově vzniklého československého státu. V oblasti vědecké je prof. J. Svoboda zakladatelem naší moderní meteoritické astronomie. Do tohoto oboru zavedl vlastní matematické metody zpracování napozorovaných dat a vyvinul řadu pozorovacích metod s využitím jím navržených přístrojů. Přispěl k trvalému rozvoji astronomie malých těles, v níž naše země i dnes zcela vyniká. Prof. J. Svoboda byl uznávanou osobností také v zahraničí. Patřil k nositelům vysokého francouzského vyznamenání Řádu důstojníka Čestné legie., František Jáchim., Součástí článku jsou Svobodovy publikované práce, and Obsahuje seznam literatury
The upper dial-plate of the astronomical clock is an astrolabe controlled by a clockwork mechanism. It represents a stereographic projection of the celestial sphere from its North Pole onto the tangent plane passing through the South Pole. We give a survey of several astronomical mistakes that appeared on this dial throughout centuries., V letošním roce je orloji na Staroměstském náměstí v Praze právě 600 let. Před rokem 1979 byla na jeho astronomickém ciferníku nesprávně zakreslena kruhová oblast astronomické noci. V tomto článku se zmíníme o dalších významných kružnicích, jejichž rozměry a umístění na orloji by se daly ještě zlepšit., Michal Křížek, Pavel Křížek, Jakub Šolc., and Obsahuje bibliografii
Astronomické informace pro profesionály jsou v dnešní době bez problému dostupné v odborných časopisech, databázích naměřených dat, knihách a internetových publikacích. Kde však může získat kvalitní nezkreslené informace širší veřejnost? Televizních astronomických pořadů je jako šafránu, a ty, které zbyly, jsou mnohdy kombinovány s astrologií, věštectvím a jinými pavědami. V rozhlase zůstaly pořady Meteor a Planetárium, ale ty se netýkají jen astronomie. Z ryze astronomických vědecko-populárních časopisů nám zbyl už jediný - Astropis - a doufejme, že přežije i nadále. Většina lidí se proto obrací k internetu. Pro laika je někdy obtížné odlišit kvalitní informace od balastu, a proto přinášíme čtenářům stručný výběr některých webů s hodnotnými astronomickými informacemi. and Petr Kulhánek.