To, že naši předkové zařadili vodu mezi jeden ze živlů, určitě nebyl omyl. Voda je jistě mocnou silou spoluutvářející geologickou tvář naší planety. Hýbe národy, pokud jí není dost, nebo se stává geopolitikou, pokud si vědci dovolí předpovědět růst hladiny oceánů. Přes všechnu kreativitu a představivost lidského ducha je právě voda tou neodmyslitelnou podmínkou samotné existence jakékoli formy života. Má však ještě jeden, téměř až poetický rozměr - šálí nás svou zdánlivou obyčejností. Při pohledu na zamrzlé jezero nás ani nenapadne, že je něco špatně, že "normální kapalina" při přechodu do pevné fáze svou hustotu zvýší a neútěšně klesá ke dnu. Anomálie vody se nám staly normálními a normálním se nám stalo, že je pořád neumíme uspokojivě vysvětlit. To se nám však nedávno podařilo alespoň částečně napravit., Certainly it was not a mistake, that our ancestors included water among one of the classical elements. Water is a powerful force, forming the geological face of out planet. It changes nations if there is a shortage on it, or enters geopolitics when scientists dare to predict the rise in ocean levels. Despite all the creativity and imagination of the human spirit, water is the one condition needed for the existence of any form of life. Moreover, it has another poetic dimension, where it deceives us with its apparent ordinariness. Looking at a frozen lake, it doesn‘t even occur to us that there is something wrong that when a "normal liquid" is transitioning into the solid phase its density rises, and therefore falls relenlessly to the bottom. Water anomalies have become normal to us, and in fact we still cannot explain them sufficiently. However, we have recently managed to, at least partially, correct this., Michal Duška., and Obsahuje bibliografické odkazy
Dostupné vodíkové technologie mohou dramaticky omezit znečišťování životního prostředí a produkci skleníkových plynů. Přechod na vodíkové palivo bude nicméně vyžadovat silnou politickou vůli., Joan M. Ogdenová ; přeložila Andrea Cejnarová., and Obsahuje seznam literatury
Water repellency is a relative (and a little misleading) term because no surface actually exerts a repelling force on a liquid. There is always some attraction between a liquid and any solid. The affinity (hydrophilicity) or repellency (hydrophobicity) between water and solid surfaces originates from mutual attractive forces (adhesion) and the attraction between the water molecules (cohesion). Soil water repellency is generally attributed to hydrophobic organic matter coating soil particles or accumulating in the soil environment. The definition of hydrophobicity and hydrophilicity, based on the contact angle α between water and a solid, reads: if α < 90°, the solid is wettable, if α ≥ 90°, the solid is water repellent (Adamson, 1990). Another definition of hydrophobicity and hydrophilicity, based on the surface-free energy, reads: solid surfaces with a surface-free energy σsa > 72.75 mN m-1 attract water and are therefore hydrophilic. Solid surfaces with a surface-free energy σsa < 72.75 mN m-1 are hydrophobic (Doerr et al., 2000). Soil water repellency (WR) is characterised using three parameters: severity (degree) of WR, persistence of WR, and index of WR. The most frequently used techniques for the severity and persistence of WR measurements are MED (molarity of ethanol droplet) and WDPT (water drop penetration time) test, respectively. and Vodoodpudivosť je relatívny (a trochu zavádzajúci) pojem, pretože žiadny povrch tuhej látky nepôsobí na kvapalinu odpudivou, ale vždy príťažlivou silou. Afinita (hydrofilnosť) alebo odpudivosť (hydrofóbnosť) medzi vodou a povrchom tuhej látky vzniká zo vzájomných príťažlivých síl (adhézia) a príťažlivých síl medzi molekulami vody (kohézia). Vodoodpudivosť pôdy sa všeobecne pripisuje hydrofóbnej organickej hmote, ktorá buď pokrýva pôdne častice alebo je akumulovaná v pôdnom prostredí. Definícia hydrofóbnosti a hydrofilnosti, založená na veľkosti uhla omáčania, znie: ak je uhol omáčania α menší ako 90°, tuhá látka je zmáčavá, ak je väčší alebo sa rovná 90°, tuhá látka je vodoodpudivá (Adamson, 1990). Iná definícia hydrofóbnosti a hydrofilnosti, založená na povrchovej voľnej energii, znie: povrch tuhej látky s povrchovou voľnou energiou σsa > 72,75 mN m-1 je hydrofilný a povrch tuhej látky s povrchovou voľnou energiou σsa < 72,75 mN m-1 je hydrofóbny (Doerr et al., 2000). Vodoodpudivosť je charakterizovaná tromi parametrami: veľkosť, stálosť a index vodoodpudivosti. Najčastejšie používanou metódou na meranie veľkosti vodoodpudivosti pôdy je MED test, v ktorom sa povrchová voľná energia pôdy určuje z molarity kvapky etanolu, ktorá vnikne do pôdy za určitý čas. Najčastejšie používanou metódou na meranie stálosti vodoodpudivosti pôdy je WDPT test, pri ktorom sa meria čas, potrebný na infiltráciu kvapky destilovanej vody do pôdy.
The main hydrological and geomorphological impacts of soil water repellency are: (a) reduced infiltration capacity; (b) increased overland flow; (c) spatially localised infiltration and/or percolation, often with fingered flow development; (d) effects on the three-dimensional distribution and dynamics of soil moisture, evapotranspiration, as well as plant germination and growth; (e) enhanced streamflow responses to rainstorm; (f) enhanced total streamflow; and (g) enhanced soil erosion. Surfactants (wetting agents), clay, and municipal solid waste compost were found to be successful in mitigation of the consequences of soil water repellency. and Hlavné hydrologické a geomorfologické dôsledky vodoodpudivosti sú: (a) zmenšenie rýchlosti infiltrácie vody do pôdy, (b) zväčšenie povrchového prúdenia, (c) priestorovo lokalizovaná infiltrácia a/alebo perkolácia a prúdenie prstami, (d) účinky na trojrozmerné rozdelenie a dynamiku pôdnej vlhkosti, evapotranspiráciu, ako aj klíčenie a rast rastlín, (e) zväčšenie odtoku po búrke, (f) zväčšenie celkového odtoku a (g) zväčšenie erózie pôdy. Dôsledky vodoodpudivosti pôdy možno zmierniť aplikáciou povrchovo aktívnych látok (zmáčadiel), ílu a kompostu z tuhého komunálneho odpadu.