This year‘s Nobel Prize in Physics was awarded to three astrophysicists, Jim Peebles, Michel Mayor and Didier Queloz. Peebles was awarded half of the prize for cosmology and Mayor and Queloz were awarded a quarter each for the discovery of the first exoplanet orbiting a Sun-like star 51 Pegasi. Their discovery was reported almost 25 years ago and started a new era of exoplanetary research. This article presents the steps leading to the discovery of planet 51 Pegasi b and the following efforts to detect and characterise exoplanets. The future of the exoplanetary research field is also discussed in this article. and Petr Kabáth.
Polární záře jsou konečným důsledkem řetězce událostí souvisících se sluneční aktivitou. Nabité částice se od Slunce šíří jako součást slunečního větru meziplanetárním prostorem. Malá část z nich je zachycena magnetosférami planet a některé z nich magnetosférou naší Země. Zejména elektrony pak interagují s horními vrstvami atmosféry a excitované atomy či molekuly kyslíku a dusíku způsobují při deexcitaci překrásné nebeské divadlo - polární záři. V článku jsou vysvětleny makroskopické a mikroskopické mechanismy vzniku polárních září včetně historie jejich výzkumu. Stručně jsou shrnuty výsledky expedice Aurora 2002 pořádané katedrou fyziky FEL ČVUT a sdružením Aldebaran Group for Astrophysics. Diskutovány jsou naše zkušenosti s fotografováním a pozorováním polárních září., Jakub Rozehnal, Petr Kulhánek., and Obsahuje bibliografii
Luminiscence (u kovů se častěji hovoří o fotonové emisi) buzená hrotem rastrujícího tunelovacího mikroskopu (STM) kombinuje výhody STM mikroskopu s výhodami optických emisních metod. Hlavním problémem metody je však malý luminiscenční signál. Při tunelujících proudech v řádu jednotek nA je u materiálů s největší kvatovou účinností přeměny elektronů na fotony emitováno do plného prostorového úhlu maximálně ~107 fotonů/s. Velká pozornost proto musí být věnována sběrnému systému fotonů: je zapotřebí maximalizovat prostorový úhel sběru současně s minimalizací ztrát a šumu v detekčním řetězci., Petr Fojtík, Tomáš Mates, Antonín Fejfar, Jan Kočka, Ivan Pelant, Antonín Svoboda., and Obsahuje seznam literatury
Hledání extrasolárních planet je poměrně mladým a velmi rychle se rozvíjejícím odvětvím astronomie. Od prvního objevu roku 1995 bylo nalezeno 117 extrasolárních planet a řádově stovky hnědých trpaslíků. Současná teorie vzniku planet z protoplanetárních disků ukazuje, že vznik planet není ve vesmíru ničím výjimečným, zároveň však mnohé objevy extrasolárních planet naznačují, že tato teorie má doposud značné mezery. Planety mohou vznikat i přímou fragmentací zárodečného oblaku vlivem gravitačních nestabilit. Stručně jsou shrnuty základní poznatky o vzniku a vývoji planetárních systémů a hnědých trpaslíků, je uveden popis nejpoužívanějších detekčních metod., Jakub Rozehnal., and Obsahuje seznam literatury