Autor předkládá kritický rozbor současné situace v poskytování pracovnělékařských služeb v České republice. Společnost pracovního lékařství České lékařské společnosti J.E.Purkyně vyvinula v období několika posledních let maximální komplexní úsilí pro zajištění takové pozice pracovního lékařství mezi lékařskými obory i mezi poskytovateli zdravotnických služeb, jaká je obvyklá ve vyspělých evropských zemích. Součástí tohoto úsilí byla i harmonizace vzdělávání v pracovním lékařství, mimo jiné za účelem zajištění přiměřeného standardu poskytování služeb podnikům. Tyto snahy, ač podpořené a zdůvodněné stanovisky a doporučeními mezinárodních i tuzemských institucí (ICOH, UEMS, WHO, MPSV), nenašly žádoucí odezvu na MZ ČR. Výsledkem je proto problematická právní úprava postgraduálního vzdělávání lékařů v pracovním lékařství a absence povinného vzdělávání zejména praktických lékařů v pracovním lékařství. Právní úprava pracovnělékařských služeb, jejíž přijetí bylo po desítky let předpokládáno v ustanovení § 40 zákona č. 20/1966 Sb., nebyla realizována ani po vstupu ČR do EU. Od 1. dubna 2012 zákonem č.373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jenž je součástí tzv. zdravotnické reformy, má být vyřešena i právní úprava pracovnělékařských služeb. Vládní návrh tohoto zákona v důvodové zprávě konstatuje, že je nezbytné, aby pracoviště, na nichž se vykonávají práce druhé rizikové kategorie, posuzoval lékař se znalostí pracovních podmínek a obecně problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) - každoročně je totiž zaznamenáván výskyt nemocí z povolání i u těch osob, které vykonávají práci zařazenou do kategorie druhé, přičemž podíl těchto nemocí z povolání na celkově přiznaných nemocech z povolání činí cca 25 až 26%. Přesto paradoxně zákon umožňuje, aby pracovnělékařské služby v plné šíři mohl poskytovat všeobecný praktický lékař nebo pracovní lékař, přičemž absolvování „akreditovaného kurzu zaměřeného na pracovnělékařské služby“ je považováno za vhodné, nikoliv za obligatorní (od roku 1995 do roku 2011 absolvovalo obdobné kurzy dobrovolně 422 praktických lékařů). Zajišťování kvality je šancí pro zlepšení přijatelnosti pracovních lékařů v podnicích/smluvních lékařů podniků a rovněž výzvou pro pracovní lékařství. Kompetenci pracovních lékařů lze klientům znázornit výrazněji a srozumitelněji pomocí prokazatelného zajištění kvality - potřeba zajištění zdraví zaměstnanců při práci je tak pro podnik snadněji pochopitelná. Možné konkurenční výhody pro lékaře samotné i ochrana před neoprávněnou kritikou hovoří rovněž pro zprůhlednění kvality a účinnosti prováděných činností. Odborná společnost proto zpracovala nabídku dobrovolné kontroly kvality poskytovatelů pracovnělékařských služeb, k níž je možné se přihlásit na webové stránce www.pracovni-lekarstvi.cz., The author submits a critical analysis of the current situation in the provision of occupational medicine services in the Czech Republic. During the last several years the Society of Occupational Medicine of the Czech Medical Association of Jan Evangelista Purkyne has exerted maximum and complex efforts to ensure such a position of occupational medicine both among medical fields, as well as among health care service providers, as is customary in developed European countries. A part of this efforts has also been harmonization of education in occupational medicine, inter alia, for the purpose of ensuring adequate standard service provision to businesses. In spite of being supported and substantiated by statements and recommendations of international and domestic institutions (ICOH, UEMS, WHO, MPSV), these ambitions did not find desirable reaction from the Ministry of Health of the Czech Republic). Therefore, it resulted in a questionable legal regulation of postgraduate education of physicians in occupational medicine and in absence of mandatory education of especially general practitioners in the field of occupational medicine. The legal regulation of occupational medicine services, the adoption of which was anticipated in the provision of Section 40 of the Act no. 20/1996 Coll., was neither implemented after accession of the CR to the EU. Since April 1, 2012 the legal regulation of occupational medicine services should be tackled along with the Act no. 373/2011 Coll., on Specific Medical Services, which is a part of the so-called Health care reform. The government bill of this act states in the explanatory memorandum that it is crucial to have the workplace, where the second risk category works are being performed, assessed by a physician with the knowledge of working conditions and generally with the knowledge of occupational safety and health (OSH) related issues - as annual occurrence of occupational diseases is recorded also in those persons who perform the work ranked in the second category, while the share of these occupational diseases in the overall number of acknowledged occupational diseases amounts to approx. 25 to 26%. Yet, paradoxically, the act allows that occupational medicine services are provided within full scope by a general practitioner, or an industrial physician and at the same time the passing of "accredited occupational medicine services course" is considered to be suitable, however not mandatory (since 1995 to 2011, similar courses were passed voluntarily by 422 general practitioners). Assurance of quality is a chance for improvement of acceptability of industrial physicians in businesses/contractual physicians, as well as a challenge for industrial medicine. The competence of industrial physicians can be illustrated in a more pronounced and comprehensible manner by means of provable assurance of quality - the need to ensure health of employees at work is therefore more easily understandable for the business. The prospective competitive advantage for physicians themselves, as well as protection against unauthorized criticism, also speaks for making more transparent the quality and efficiency of performed activities. Therefore the professional society worked out an offer of voluntary quality inspection of providers of occupational medicine services, which can be applied for on the website www.pracovni-lekarstvi.cz., Milan Tuček, and Literatura 7
Stárnutí populace má ekonomické, politické i sociální důsledky. Na demografické změny reaguje plánování potřeb dlouhodobé péče včetně úvah o počtu profesionálních pečujících. Ačkoli v řadě zemí Organizace pro hospodář skou spolupráci a rozvoj (OECD) včetně ČR převládá péče rodinných pečujících, množství profesionálů se má v těchto zemích do roku 2050 zdvojnásobit (v ČR dokonce ztrojnásobit). Potřeba existence kvalitních institucí zajišťujících dlouhodobou péči je provázána s nastavením příznivých pracovních podmínek a podporou dobré zdravotní kondice jejich zaměstnanců. Prevence a podpora zdraví jak stárnoucí populace, tak formálních i neformálních pečujících, představují významná témata v politice dlouhodobé péče. V rámci reflexe současného stavu podpory zdraví a pracovních podmínek formálních pečujících v českém prostředí jsme provedli kvalitativní sondu (focus groups), jejímž cílem bylo zjistit subjektivní názory této cílové skupiny na snahy zaměstnavatelů o podporu jejich zdraví formou zkvalitňování pracovních podmínek. Klíčovým tématem byla úroveň podpory zdraví na pracovišti a s ní související pozitivní a negativní faktory ovlivňující pracovní výkon., Population aging has economic, political and social consequences. Planning needs of long term care (LTC) and reflecting the number of professional caregivers responds to demographic changes. Although family caregivers dominate in many OECD countries including the Czech Republic, a number of professionals in these countries will double until 2050 (even triple in the Czech Republic). The need for the existence of quality institutions providing LTC setting is linked with good working conditions and health promotion of their employees. Prevention and health promotion of the aging population and of formal and informal caregivers are important topics in LTC policy. Within reflection of the current state of health promotion and working conditions of formal caregivers in the Czech environment, we conducted a qualitative probe (focus groups). The objective was to determine subjective opinions of this target group of employers’ efforts to promote their health by improving working conditions. The key theme included the level of workplace health promotion and related positive and negative factors affecting work performance., Blanka Jirkovská, Hana Janečková, and Literatura
Cíl: Cílem práce je analyzovat literární přehled faktorů pracovní spokojenosti sester ve vztahu k setrvání sester na pracovišti. Metodika:Zdroje dat - Elektronické databáze: MEDLINE, Wiley Library Online, PubMed, Bibliographia medica Čechoslovaca. Periodika – Kontakt, Profese on-line, Ošetřovatelství a porodní asistence, Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie a odborné recenzované publikace. Klíčová slova byla zadávána v databázích publikovaných od roku 1990 nebo později, které zkoumaly pracovní spokojenost sester a její vliv na setrvání sester v práci. Literární výsledky jsou prezentovány v tabulkovém formátu ke komparaci jednotlivých studií. Výsledky: Z celkového počtu 42 sdělení nebo abstraktů, bylo do tohoto přehledu zahrnuto 29 studií, převáţně kvantitativních studií. Byly zjištěny následující prediktory pracovní spokojenosti sester, které ovlivňují jejich záměr setrvat v zaměstnání: (1) pracovní vztahy, (2) pracovní odměny, (3) styl vedení, vztah a podpora manaţera, (4) organizační podpora, stav pracovního prostředí, (5) fyzická a psychická reakce na práci. Závěr: Manaţeři ošetřovatelské péče sehrávají významnou roli v udrţení pracovní spokojenosti sester. Znalosti o proměnných pracovní spokojenosti sester mohou pomoci managementu zdravotnických zařízení implementovat strategie k udrţení spokojenosti sester. Pozornost by měla být směrována zvláště k posílení interpersonálních vztahů a potřebné kapacitě sester v zařízení, k udrţení kvality péče o pacienta., Aim: The aim of this work was to perform a literature review of nurses’ job satisfaction factors with respect to their retention in the workplace. Methods: Data sources – electronic databases: MEDLINE, Wiley Online Library, PubMed, Bibliographia medica Čechoslovaca; journals: Kontakt, Profese on-line, Ošetřovatelství a porodní asistence, Ošetrovateľstvo: teória, výskum, vzdelávanie; and peer-reviewed publications. The key words were entered into the databases published from 1990 or later that have examined the job satisfaction of nurses and its impact on their retention in work. Literature results are presented in a tabular format for the comparison of individual studies. Results: Out of a total of 42 articles or abstracts, 29 – mostly quantitative – studies were included in this review. The following predictors of nurses’ job satisfaction that influence their intention to remain in the workplace were identified: (1) working relationships, (2) job rewards, (3) leadership style, relationship and support of a manager, (4) organizational support, the state of the work environment, and (5) physical and psychological reactions to work. Conclusion: Nursing care managers play an important role in maintaining job satisfaction of nurses. Awareness of the variables of nurses’ job satisfaction can help healthcare facility managers implement strategies to maintain nurses’ job satisfaction. Attention should be directed particularly to strengthening interpersonal relationships and necessary staffing in the facility in order to maintain the quality of patient care., Silvie Haroková, Elena Gurková, and Literatura
Článek je věnován právně teoretickým (i právně realizačním) aspektům aktuální právní úpravy v oblasti takzvaných „specifických zdravotních služeb“ (viz pojmosloví zákona č. 373/2011 Sb.). Text článku je konkrétně zaměřen na dispozici paragrafu šest jmenovaného zákona, která kogentně stanovením věkového limitu omezuje možnost skupiny žen podstoupit konkrétní zdravotní výkony. Takovou restrikci v oblasti specifických zdravotních služeb podrobují autoři článku právně teoretické analýze a docházejí k závěru, že uvedený paragraf diskriminačním způsobem omezuje subjektivní práva českých adresátek práva., The article is dedicated to the legal theoretical (and implementation) aspects of the current law in area of so-called "specific health care" (see terminology of the Act 373/2011 Statute Book). The article is particularly focused to the section 6 of the Act 373. This section prevents the group of women to use „specific health care” by the mandatory age limit. The authors theoretically analysed these restrictions on “specific health care” in sense of current law. They concluded that the section 6 denies the personal rights of Czech women., Karin Brzobohatá, Vojtěch Pospíšil, and Literatura
The article deals with the decision of the Grand Chamber of the ECHR in the case Hämäläinen vs Finland. The decision itself is subject of critical analysis. It is also examined the impact of the decision on the possible development of Czech legislation “de lege ferenda”. As crucial concepts are also analyzed key terms of gender identity, gender aut onomy and the right to sexual self - determination and equal access to rights. In that decision deals the ECtHR with the issue whether an applicant ́s right to private and family life had been violated when the full recognition of her new gender was made cond itional on the transformation of her marriage into a registered partnership., JUDr. Adam Doležal, LL.M., and Literatura
V souvislosti s ochranou lidských práv zaručených Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod se v poslední době čím dál častěji diskutuje otázka, zda přístup k asistované reprodukci také spadá pod rámec ochrany poskytovaný Úmluvou. Příspěvek přináší přehled rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, která se problematikou asistované reprodukce zabývaly. Na pozadí těchto rozhodnutí se příspěvek snaží analyzovat hranice rozšiřujícího pojetí práva na respektování rodinného a soukromého života podle čl. 8 Úmluvy a poukázat na skutečnost, že v oblasti řešení složitých biomedicínckých a bioetických otázek nemá Soud dostatečnou autoritu na to, aby se stal finálním arbitrem při posuzování hodnotových měřítek společnosti v jednotlivých evropských státech., In the last few decades decided European Court of Human Rights very problematic cases involving “right to access to assisted reproduction”. These cases are concerning very controversial ethical aspects of biomedical developments in the field of medical techniques of artificial procreation and reshape the content (meaning) of Article 8 of European Convention of Human Rights. This paper provides short overview of cases of European Court of Human Rights involving “right to access to assisted reproduction” and focuses especially on the latest developments in this field (case S.H. and Others v. Austria - Application no 57813/00) . Although the technology of medically assisted procreation had been available in Europe for several decades, many of the issues to which it gave rise, remained the subject of debate. There is no consensus towards the use of IVF treatment in general and even less clear are trends in some particular questions (f.e. allowing gamete donation). These unsolved problems give to raise serious doubts about the possibility of the Court provide “final decisions” in these matters., Tomáš Doležal, and Literatura 10
Přehledový článek pojednávající na téma možných komplikací páskových operací běžně užívaných v léčbě stresové inkontinence moči. První metodou byla retropubická tahuprostá páska TVT, která s sebou nese zejména riziko poranění močového měchýře. V literatuře byly dále popsány komplikace typu závažného krvácení, poranění orgánů v malé pánvi, jako je střevo, nebo velkých cév. Další generace tahuprostých pásek se vyhýbá retropubickému prostoru vedením pásky skrz foramen obturatum. Tato generace má popsané riziko vzniku bolesti v třísle/tříslech. Avšak tato bolest většinou spontánně ustupuje, případně rychle odeznívá po podání nesteroidních antiflogistik. Poslední generace tahuprostých pásek jsou „minipásky“. Zavádí se z jednoho drobného řezu a jejich délka je menší než u předešlých generací. Rizikovost „minipásek“ spočívá v nedostatečné fixaci a tedy riziku selhání. Přestože se páskové metody používají celosvětově v klinické praxi již přes patnáct let, doposud nebyla vyvinuta metoda, která by byla jak naprosto bezpečná, tak úspěšná a jednoduchá k zvládnutí operatérem., This review focuses on possible complications during tape procedures carried out due to stress urinary incontinence. The first method was retropubic tension-free vaginal tape TVT that held mainly risk of bladder perforation. Further complications previously described in literature were severe bleeding and injuries of organs in lesser pelvis like bowel or great vessels. The next generation eliminated retropubic space by insertion through the obturator foramen. However another complication had been witnessed in presence of groin pain. Fortunately, this is usually transient and quickly passing either spontaneously or after use of non-steroid anti-inflammatory drugs. The last generation of tension-free vaginal tapes are “minislings” that are inserted from a single incision and are shorter in comparison with the previous generations. The risk of use of this “minislings” is in insufficient fixation and therefore failure of the procedure. Despite using tape procedures worldwide for more than fifteen years on regular basis, there is no method, that would be completely safe, effective and easy to handle for the surgeon., Petr Hubka, Rachid El Haddad, Jaromír Mašata, Alois Martan, Kamil Švabík, and Literatura
Objective: To determine risk factors in different pathogenic subtypes of ischemic stroke in Tashkent hospital registry and to compare with the data of other stroke registers. Design: Prospective observational study. Participants: 300 adults aged 18 years or over who suffered first-ever acute ischemic stroke, of them, the data of 100 patients with atherothrombotic, lacunar and cardioembolic strokes were analyzed. Main outcome measures: Mathematically significant differences and not significant differences but interesting from other point of view. Categorical variables are expressed as frequencies and percentages. Differences were regarded as statistically significant when the P value was less than 0.05 (P<0.05). Results: Of 100 patients with acute first-ever ischemic stroke at the median age of 62.63±4.68 (interquartile range 25-92) years, 57% were men and 43% were women. Depending on aetiology and stroke subtype, all the patients were divided into three groups: 42 patients with atherothrombotic stroke, 41 – with lacunar stroke, and 17 patients with cardioembolic stroke. Atherothrombotic stroke developed often in people over 60 years old, while lacunar stroke prevailed at the younger age. Stroke cases increased in people over 51 years old. Although men were more likely to suffer strokes than women, stroke incidence was equal in both sexes with increasing of age (over 60 years old), especially in atherothrombotic stroke, testifying to that women live longer. Combination of cerebral atherosclerosis and hypertension was the most significant risk factor for stroke. Atherosclerosis was the main aetiological factor for ischemic stroke, independently of its pathogenic heterogeneity. Diabetes mellitus was an independent risk factor for all stroke subtypes, which in most cases worsened the European Medical, Health and Pharmaceutical Journal ISSN 1804-5804 course and outcome of stroke. Hypertension was the leader aetiological factor for lacunar stroke. In these patients, we Cardioembolic stroke developed mainly because of cardiac thrombosis and valve pathology, which were often associated with chronic diseases of other organs, worsening the course and outcome of stroke. Despite of high prevalence of myocardial infarction in men, women were more likely to develop cardioembolic stroke. Conclusions: This study found simultaneous influence of many risk factors (multifactorial disease) in the development of ischemic stroke. The more course and influence of the underlying disease and risk factor, the higher stroke risk and severity, especially in the absence or inadequate previous therapy of underlying disease before the stroke index. We have noted a high prevalence of under-diagnosis of vascular risk factors at levels of primary and secondary care. We recommend for improved public awareness of vascular risk factors and better diagnostic and treatment facilities aimed at addressing those factors at levels of primary and secondary healthcare. Larger population-based studies may provide additional data on stroke incidence and outcome among Uzbeks., Khurshidakhon Abduboriyevna Rasulova, and Literatura