Information and communication technology are promising channels in delivering the mindful-ness-based intervention. A common problem in these interventions is the lack of study of treat-ment adherence. The current article summarizes the state of measuring and reporting adherence, the rate of adherence, and possible predictors of adherence in the form of a systematic review following the PRISMA statement. A database search of PubMed, Web of Science, Medline, Scopus, and PsychINFO identified 3104 poten-tially relevant articles published up to the end of December 2019. The review focuses only on the SARS-CoV-2 pre-pandemic time because the accelerated development of the eHealth Mind-fulness-based interventions and a vast amount of newly published interventions in the follow-ing years was expected. A total of 69 studies met all the eligibility criteria. Out of these studies, 61% reported some measure of adherence and 36% reported the adherence rate. The adherence rate in clinical populations ranged from 41% to 92%; in non-clinical populations, it ranged from 1% to 85%. Predictors of adherence were inves-tigated in 48% of the studies; however, the ma-jority of assessed variables had mixed findings about predicting adherence. There was a huge variety in the definitions and measurements of adherence. A standardized system of measuring and reporting adherence and further investiga-tion of its predictors is needed. and Informační a komunikační technologie předsta-vují nové a slibné kanály, jak lze k uživatelům doručit intervence založené na Mindfulness pří-stupu. Běžným problémem v této oblasti apliko-vaného výzkumu je nedostatek evidence o adhe-renci ke zmíněným programům. Aktuální článek ve formě systematické review podle PRISMA protokolu shrnuje informace o tom, jaká je ad-herence k intervencím ve studiích zabývajících se eHealth Mindfulness programy, jak je adhe-rence měřena a co jsou její možné prediktory. V databázích PubMed, Web of Science, Medline, Scopus a PsychINFO bylo do konce roku 2019 identifikováno 3104 potenciálně relevantních článků. Vzhledem k očekávanému nárůstu im-plementace eHealth programů na podporu du-ševního zdraví pro zdravou i klinickou populaci v důsledku pandemie SARS-CoV-2, se stávající review zabývala jen studiemi před začátkem pandemie. 69 z nich splnilo všechna vstupní kri-téria pro systematickou review. 61 % studií ve svých výsledcích prezentovalo různé parametry adherence, 36 % pak prezentovalo základní tzv. adherence rate. Míra adherence v klinických populacích se pohybovala od 41 % do 92 %; v neklinických populacích se pohybovala od 1 % do 85 %. Prediktory adherence byly zkoumány ve 48 % studií, většina hodnocených proměn-ných však přinesla značně heterogenní výsled-ky. Velká heterogenita byla pozorována také v samotné definici adherence a ve způsobech a nástrojích jejího měření. Aktuální systematická review jednoznačně dokládá potřebu standardi-zovaného systému měření adherence a dalšího výzkumu v oblasti jejích prediktorů.
Cílem této pilotní studie bylo vytvořit a validizovat českou verzi sedmipoložkové Škály nepřipoutanosti k Já (NTS-CZ) a prověřit její psychometrické vlastnosti. NTS byla nejprve s využitím postupu zpětného překladu přeložena do češtiny a následně byla administrována prostřednictvím webového rozhraní. 782 respondentů (165 mužů, 617 žen) vyplnilo NTS-CZ, krátkou verzi Dotazníku pěti aspektů všímavosti (FFMQ-15-CZ) a Sussexsko-Oxfordskou škálu soucitu k sobě (SOCS-S-CZ). Konfirmační faktorová analýza potvrdila jednofaktorovou strukturu NTS-CZ (SRMR = 0,037, RMSEA = 0,082, CFI = 0,972, TLI = 0,950). Hodnota Cronbachova koeficientu alfa NTS-CZ byla α = 0,85. Podle očekávání byly zjištěny vysoké pozitivní korelace NTS-CZ s dotazníky měřícími všímavost a soucit k sobě. Výsledky podporují další využití NTS-CZ v psychologickém výzkumu. and The purpose of this pilot study was to develop and validate the Czech Version of the 7-item Nonattachment to Self Scale (NTS-CZ) and to examine its psychometric properties. The NTS was translated into Czech with a back-translation procedure and then administered through an online survey. 782 participants (165 men, 617 women) completed the NTS-CZ, the 15-item version of the Five Facet Mindfulness Questionnaire (FFMQ-15-CZ), and the Sussex-Oxford Compassion for the Self Scale (SOCS-S-CZ). The confirmatory factor analysis confirmed the one-factor structure of the NTS-CZ (SRMR = 0.037, RMSEA = 0.082, CFI = 0.972, TLI = 0.950). The Cronbach’s alpha coefficient for the NTS-CZ was α = 0.85. As expected, the NTSCZ demonstrated high positive correlations with mindfulness and self-compassion questionnaires. The results support further use of the NTS-CZ in psychological research.
Cílem této studie je ověřit psychometrické vlastnosti české adaptace zkrácené osmipoložkové Škály vytrvalosti (Grit-S) na základě analýzy položek, reliability ve smyslu vnitřní konzistence, obsahové a souběžné validity. Výzkumný soubor čítal 338 respondentů, z nichž bylo 209 (61,8 %) ženského a 129 (38,2 %) mužského pohlaví ve věkovém rozpětí 15-76 let (M = 28,39; sd = 10,5). Výsledky svědčí o uspokojivé reliabilitě i validitě škály. Zároveň byl nalezen signifikantní pozitivní vztah skóru této škály s věkem. Výsledky jsou konfrontovány s psychometrickými vlastnostmi originální škály a diskutovány ve světle zahraničních výsledků. Česká adaptace Grit-S je součástí tohoto příspěvku. and The aim of this study is to test the psychometric properties of Czech adaptation of 8-item Short Grit Scale based on item analysis, internal consistency, content and convergent validity. The sample of 338 respondents included 209 (61.8 %) female and 129 (38.2 %) male participants between 15 and 76 years of age (M = 28.39; sd = 10.5). The results suggest satisfactory reliability and validity. Comparative analyses of demographic factors (age and gender) revealed a significant positive relationship between age and grit. The results are compared with the psychometric properties of the original scale and related studies. The Czech version of Grit-S is attached.
Objectives. In recent years, interpersonal forgiveness has become a focus in psychology research. The Enright Forgiveness Inventory-30 (EFI-30) was developed to assess situational forgiveness toward someone who has hurt us deeply and unjustly. The goal of this study is to validate the Slovak version of the EFI-30, which was translated by the authors, on a representative sample of the Slovak population (in terms of gender and age).Sample and settings. Data were collected on a representative Slovak sample (n=1209 participants: 50.4% women and 49.6% men) in the productive age from 18 to 65 years (M=41.22, SD=12.78).Statistical analyses. The data obtained from the 30-item scale were subjected to a factor analysis using the Maximum Likelihood method. The internal consistency of the subscales and the EFI-30 was measured. Criterion validity was assessed by correlations with the Transgression-Related Interpersonal Motivations Inventory–18-Item Version and the Forgiveness of Others subscale from the Heartland Forgiveness Scale. Construct validity was assessed by correlations with well-being, happiness, depression, anxiety, and anger.Results. Items relating to the affective, behavioral, and cognitive dimensions of forgiveness were saturated with a single common factor. The short pseudo-forgiveness subscale formed a specific factor that correlated negatively with forgiveness. The EFI-30 results obtained by persons scoring high on the pseudo-forgiveness scale were therefore excluded from the analysis. The questionnaire had high internal consistency (Cronbach’s α>0.9), good criterion validity (high correlations with other forgiveness scales) and good construct validity (positive relationships with well-being and happiness, negative ones with anxiety, depression, and anger). and Ciele. Vedecká psychológia sa posledné roky čo-raz viac zameriava na skúmanie interpersonálneho odpustenia. Enrightov dotazník odpustenia-30 (EFI-30) bol vytvorený s cieľom hodnotenia situačného odpustenia človeku, ktorý nás hlboko a nespravodlivo zranil. Cieľom tejto štúdie je overiť slovenskú verziu EFI-30 na reprezentatívnom súbore slovenskej populácie (z hľadiska pohlavia a veku).Výskumný súbor. Údaje boli zozbierané na reprezentatívnom súbore slovenskej populácie (n == 1209 participantov: 50,4 % žien a 49,6 % mužov) v produktívnom veku od 18 do 65 rokov (M = 41,22, SD = 12,78).Štatistické analýzy. Údaje získané pomocou 30-položkovej škály boli podrobené faktorovej analýze metódou Maximum Likelihood. Reliabilita subškál i celej škály EFI-30 bola overená výpočtom koeficientov vnútornej konzistencie. Kritériová validita bola hodnotená koreláciami so škálou Interpersonálnych motivácií súvisiacich s previnením-18 a subškálou odpustenia druhým z Heartlandského dotazníka odpustenia. Konštruktová validita škály bola hodnotená koreláciami so škálami zameranými na hodnotenie subjektívnej pohody, šťastia, depresie, úzkosti a hnevu.Výsledky. Položky týkajúce sa afektívnej, behaviorálnej a kognitívnej dimenzie odpustenia sú sýtené jedným spoločným faktorom. Krátka subškála pseudoodpustenia tvorí špecifický faktor, ktorý s odpustením koreluje negatívne. Výsledky EFI-30 získané participantmi s vysokým skóre pseudoodpustenia boli preto z analýzy vylúčené. Dotazník má vysokú vnútornú konzistenciu (Cronbachova α > 0,9), dobrú kritériovú validitu (vysoké korelácie s inými škálami na meranie odpustenia) i konštruktovú validitu (pozitívne vzťahy so subjektívnou pohodou a šťastím, negatívne vzťahy s úzkosťou, depresiou a hnevom).
The concept of decent minimum of health care is broadly discussed in foreign countries. In the Czech Republic, nevertheless, the concept of decent minimum of health care is practically unknown. Although there is general agreement that health, in its definition of complete physical, mental and social well-being, is fundamental to a dignified human life, the extent of health care that meets the criterion of a decent minimum of health care necessary to ensure a dignified human life is the subject of professional debate. This article critically evaluates the arguments for the implementation of the concept of a decent minimum of health care into current legislation of the Czech Republic. and Slušné minimum zdravotní péče je v zahraničních státech široce diskutované téma. V prostředí České republiky je však pojem slušného minima zdravotní péče prakticky neznámý. Ačkoliv panuje obecná shoda v tom, že zdraví je ve své definici úplné tělesné, duševní a sociální pohody fundamentální pro důstojný lidský život, rozsah zdravotní péče, který by splňoval kritérium slušného minima zdravotní péče nutného pro zajištění důstojného lidského života, je předmětem odborné debaty. Předkládaný článek kriticky hodnotí argumenty pro implementaci pojmu slušného minima zdravotní péče do platné legislativy České republiky.
V předcházející studii (Cígler & Rudá, 2021) se nám nepodařilo prokázat dostatečnou vnitřní konzistenci a faktorovou validitu dotazníku SPARO. Pro posouzení vhodnosti jeho využití v praxi jsou nicméně důležité ještě další psychometrické parametry. V tomto navazujícím výzkumu se proto pokusíme ověřit jeho souběžnou validitu oproti dotazníkové baterii MMPI 2. Její výhodou je mezinárodní popularita, díky níž se může opřít o řadu zahraničních studií. S využitím rozsáhlého vzorku policistů a uchazečů o práci u policie se nám nicméně nepodařilo souběžnou validitu uspokojivě demonstrovat. Nedostatečná je jak konvergentní, tak i divergentní validita hlavních komponent, obecných faktorů i skóre věrohodnosti (L) dotazníku SPARO vůči vybraným škálám MMPI 2, a to s výjimkou škály emocionální variabilnosti (EM). Vedlejším výstupem naší studie je ověření vnitřní konzistence a faktorové struktury jednotlivých škál dotazníku MMPI 2, protože jiné české empirické studie na toto téma neexistují. Musíme konstatovat, že jak reliabilita, tak i faktorová validita MMPI 2 rovněž není uspokojivá. Závěrem argumentujeme, že použití dotazníku SPARO v běžné praxi nelze v žádném případě doporučit. Opatrné použití dotazníku MMPI 2 je podle nás možné s ohledem na uspokojivé zahraniční výsledky, je však nezbytný další český výzkum, a to zejména po stránce prediktivní validity. and In the previous study (Cígler & Rudá, 2021), we were not able to confirm satisfactory internal consistency and factor validity of the SPARO questionnaire. However, further psychometric properties are also necessary to consider the questionnaire's validity and usefulness in practice. In this follow up study, we examined its criterion validity to MMPI-2, which is used globally and thus has broader empirical support. Despite that, we did not find any support for neither convergent nor divergent validity of the main components, general factor, and the credibility score (L) of SPARO questionnaire to selected MMPI-2 scales. The only exception was the emotional variability scale (EM). As a minor result, we also examined the internal consistency and factor validity of MMPI-2 scales as no other Czech study concerning the questionnaire exists. Neither reliability nor factor validity was satisfactory. Finally, we argue that using the SPARO questionnaire in regular practice cannot be recommended. Cautious use of the MMPI-2 is possible, regarding international validation studies, however, further Czech research is needed, especially in the predictive validity.
If any issue attracts the attention of the legal public in the area of judicial review of decisions of health insurance companies, it is primarily an inconsistent attitude of administrative courts to decisions on reimbursement of otherwise non-reimbursed health services pursuant to Sec. 16 of Act No. 48/1997 Coll. on Public Health Insurance. On the basis of suggestions arising primarily from the decisions of the Municipal Court in Prague and the Supreme Administrative Court, or possibly the Constitutional Court, this paper notes three areas of problems, namely the term decision of the administrative authority pursuant to Sec. 65 of the Code of Administrative Justice, participation in the proceedings for an action against a decision of an administrative authority, and finally a procedural succession. The purpose is not to give a definitive solution to these problems, but to contribute to the discussion with further arguments, and also to place the problem in the wider context of legislation and case law. and Poutá-li nějaká otázka pozornost právnické veřejnosti v oblasti soudního přezkumu rozhodnutí zdravotních pojišťoven, jde především o nejednotný postoj soudů ve správním soudnictví k rozhodnutím o úhradě jinak nehrazené zdravotní služby podle § 16 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tento příspěvek si na základě podnětů plynoucích především z rozhodnutí Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu, popřípadě též soudu Ústavního, všímá tří okruhů problémů, a sice pojmu rozhodnutí správního orgánu ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s., účastenství v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, a konečně procesního nástupnictví. Účelem není podat definitivní řešení těchto problémů, ale přispět do diskuse dalšími argumenty, a také zasadit problém do širšího kontextu právní úpravy a rozhodovací praxe.
V této studii se autor zaměřuje na tři okruhy problémů, které pozoruje v oblasti přímé ambulantní péče o duševní zdraví v souvislosti s nemocí covid-19. Jedná se o problematiku: 1) neuropsy-chologických deficitů; 2) úzkostných a afektivních poruch; 3) psychotických poruch. K dosavadním přehledovým studiím z posledního roku se snaží doplnit pozorování z vlastní klinicko-psychologické praxe a upozornit na nutnost přípravy a dostatečné kapacity zdravotních služeb v oblasti péče o duševní zdraví., In this study, the author focuses on three areas of problems that are observed in the direct ambulatory care of mental health in connection with COVID-19 disease. These are the issues of: 1) neuropsychological deficits; 2) anxiety and affective disorders; 3) psychotic disorders. The author tries to supplement the previous overview studies from the last year with observations from his own clinical practice and draw attention to the need for preparation and sufficient capacity of health services in the field of mental health care., Martin Lečbych., and Obsahuje bibliografické odkazy
Výzkumná studie se zabývá pohledem školních psychologů na klady a zápory jejich profese. Dále je výzkum zaměřen na zjištění úrovně spokojenosti školních psychologů se svou prací. Z výsledků vyplývá, že mezi nejčastěji zmiňované kladné aspekty práce školních psychologů patří možnost přímé práce s klientem, volnost časová i ve způsobu pojetí práce a rozmanitost. Naopak nejčastěji zmiňovanými zápory byly náročné vztahy na pracovišti, nejasná role a osamocenost. Velká část výzkumného souboru (N = 61, z toho 59 žen) je pracovně spokojena. Byla nalezena statisticky významná souvislost mezi touto spokojeností a délkou praxe i výší úvazku školních psychologů. and The research study discusses the view of school psychologists on the positive and negative aspects of their profession. In addition, the research aims to discover to what extent school psychologists are satisfied with their work. The results show that the most frequently mentioned positive aspects of the work of school psychologists are the possibility of direct work with clients, a flexible work schedule and a flexibility in working approach and diversity. On the contrary, the most frequently mentioned disadvantages are difficult relationships in the workplace, unclear role, and loneliness. A large part of the respondent sample (N = 61, 59 women) are job-satisfied. A statistically significant correlation was found between job satisfaction and the practice length as well as the number of weekly working hours.
Cíle. V českém prostředí se nachází poměrně velká skupina osob se sluchovou ztrátou (v řádech desítek tisíců), pro jejíž diagnostiku jsou stávající neuropsychologické metody obtížně využitelné. Článek popisuje převod klasického neuropsychologického verbálního paměťového testu (AVLT) z běžné formy v mluveném českém jazyce – ČJ – do vizuální podoby (psaného českého jazyka – PČJ) a do vizuomotorické podoby (českého znakového jazyka – ČZJ). Soubor a metody. 60 neslyšících a nedoslýchavých respondentů bylo otestováno preferovanou formou AVLT (v psané či ČZJ verzi), jako kontrolní test byla použita metoda BVRT. Hypotézy. Autoři ověřovali funkčnost obou verzí, předpokládali, že výsledky respondentů budou odpovídat již existujícím výsledkům na základě kvalitativního porovnání s normativním souborem a známými trendy. Byla předpokládána korelace výsledků AVLT s BVRT. Statistické analýzy. Kvůli zešikmenosti dat byla použita neparametrická statistika. Upravené verze se neliší od původní verze a mezi sebou navzájem (p > 0,05), byl potvrzen vliv některých demografických proměnných, které odpovídají původním výsledkům (p < 0,05). Jednotlivé skóry AVLT se mezi skupinami signifikantně neliší (p > 0,05). Korelace AVLT-BVRT byla nevýznamná (Spearmanovo ró, p > 0,05). Výsledky. Pomocí testování byly získány výsledky neslyšících a nedoslýchavých osob v podstatě odpovídající normativním souborům. Tyto výsledky potvrdily funkčnost adaptovaných metod, mohou sloužit jako vodítka pro neuropsychologické testování. Adaptované testy lze využívat jednak jako behaviorální korelát k využití neurovědných metod (zejména fMRI), jednak jako metodu pro verbální paměťové vyšetření neslyšících a nedoslýchavých osob (důležité např. v kontextu diagnostiky kognitivních deficitů či poruch učení). Možnosti a omezení stávajícího výběru neuropsychologických metod pro neslyšící a nedoslýchavé jsou diskutovány. Limity. Limitem výzkumu tvoří z charakteru skupiny vyplývající nižší zobecnitelnost výsledků, nenáhodný výběr respondentů a samotná procedura testování; do budoucna se doporučuje pro konvergentní validitu zvolit jiný test, než BVRT. and Objectives. In the context of Czech cultural environment, there is a relatively large group of people (in the order of tens of thousands at minimum) with hearing impairment who cannot be examined by usual neuropsychological methods. This article describes the adaptation of a classical neuropsychological verbal memory test (Auditory Verbal Learning Test) to visual form (written Czech language – WCL) and translation to visuomotor form (Czech Sign Language – CSL). Sample and settings. 60 deaf and hard-of-hearing (HOH) respondents were tested by a version of AVLT (WCL/CSL) according to their preferred mode of communication, BVRT was used as a control test. Hypotheses. The authors hypothesized that both AVLT versions are functional, and that the results of the respondents correspond with the previously published norms. A correlation of AVLT and BVRT results among the groups was assumed. Statistical analysis. Due to the skewness of the data, nonparametric statistics were used. The adjusted versions do not differ significantly from the original version and from one another (p > 0.05), the influence of certain demographic variables was confirmed (p < 0.05). Individual AVLT scores did not differ significantly between groups (p > 0.05). AVLT-BVRT correlation proved non-significant (Spearman’s rho, p > 0.05). Results. The obtained results proved the functionality of adaptations. The results of deaf and hard of hearing people that were obtained essentially correspond to the normative data. Adapted tests can be used both as a behavioral correlate for the use of neuroscience methods or as a method for verbal memory examination of deaf and hard of hearing people (for example in the context of diagnosing cognitive deficits or learning difficulties). The possibilities and limitations of the selection of neuropsychological methods for deaf and HOH respondents are discussed. Limitations. The research was limited by non-random selection and a smaller number and heterogeneity of participants and by the procedure of testing; in the future, authors recommend choosing a test other than BVRT to determine convergent validity.